Podhořany u Ronova
Obec Podhořany u Ronova se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Obec leží na silnici I/17 a nachází se na úpatí Železných hor. Žije zde 249[1] obyvatel.
Podhořany u Ronova | |
---|---|
Podhořany hostinec | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0531 572039 |
Pověřená obec | Heřmanův Městec |
Obec s rozšířenou působností | Chrudim |
Okres (LAU 1) | Chrudim (CZ0531) |
Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°56′10″ s. š., 15°32′12″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 249 (2022)[1] |
Rozloha | 5,33 km² |
Katastrální území | Podhořany u Ronova |
Nadmořská výška | 284 m n. m. |
PSČ | 538 41 |
Počet domů | 142 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Podhořany u Ronova 102 53841 Podhořany u Ronova n.Doub [email protected] |
Starostka | Bc. Lenka Štěpánková |
Oficiální web: www | |
Podhořany u Ronova | |
Další údaje | |
Kód obce | 572039 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Okolí Podhořan bylo už odnepaměti[kdy?] využíváno jako významná obchodní stezka mezi Litomyšlí a Prahou (tzv. Trstenická stezka). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Jedněmi z prvních majitelů podhořanského panství byl rod Slavatů z Chlumu. V 16. století byly nejvýznamnějšími majiteli Gerštorfové. V té době zahrnovalo podhořanské panství také obec Turkovice s kostelem svatého Martina, kde se dodnes nachází kamenné náhrobky patřící šlechtickému rodu Gerštorfů. V Podhořanech se v té době nacházel tvrz, pivovar, později též lihovar a cihelna. V roce 1798 odkoupil podhořanské panství hrabě Arnošt Pachta z Rájova, který se významně podílel na přestavbě turkovického kostela.
V roce 1866 se obce významně dotkla prusko-rakouská válka. Korunní princ Fridrich Vilém I. se ubytoval v podhořanském zámku a vojska odtáhla na Borovou u Chotěboře, kde se střetla s rakouskými oddíly. Při zpátečním tažení vojsk byla do vsi zavlečena epidemie tzv. pruské cholery, které v obci podlehlo 24 lidí. Jako památka na krušné časy byla na kopci nad obcí vystavěna zděná kaplička s malbou svatého Václava na koni.
Roku 1868 byla v obci zřízena poštovní stanice. V roce 1859 za 185 000 zlatých koupil dvůr pan Alois Welz[3] a dědictvím přešel do vlastnictví paní Kláry Riedlové rozené Welzové.
Během první světové války padlo 9 mužů[4] povolaných do zbraně, jejichž jména se nachází na návsi na pomníku z roku 1932. V roce 1919 byla ve vsi vybudována četnická stanice a v roce 1934 založena plachtařská škola, která byla základem pro dnešní letiště sportovních letadel.[5] V obci žilo v roce 2013 celkem 274 obyvatel.
Exulanti
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu za trest, domovní prohlídky atd. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Podhořan u Čáslavi uprchli v roce 1742 (jen) přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:[6]
- Pavel Jelínek *(1689), mlynář. Emigroval s manželkou, třemi syny a dvěma dcerami. On a Matěj Jelínek patří mezi zakladatele druhé české exulantské obce v pruském Slezsku. Tuto obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. V roce 1765 tu žilo 54 českých rodin, ve vedlejším Malém Táboře žilo dalších 14 českých rodin.
- Matěj Jelínek, syn Pavlův, nar. cca 1712. Dne 3.2.1744 se v Münsterbergu oženil s Alžbětou Veselovskou. I tato rodina patří k zakladatelům Friedrichova Tábora..
- Pavel Jelínek, vrchnostenský sluha. Emigroval s manželkou. Další osud není znám.
- Jan Schreiber *(1713), emigroval s manželkou. Patří mezi zakladatele Husince, první české exulantské obce v pruském Slezsku. V Husinci byl kazatelem českého sboru od roku 1754 až do své smrti v roce 1771 Samuel Figulus, pravnuk Jana Amose Komenského,.
- Jiří Schreiber *(1707), emigroval s manželkou, hospodář. Patří mezi zakladatele Friedrichova Tábora.
Podrobně celou historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů a odkazů). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří reemigranti byli repatriováni v roce 1945 do Čech z polského Zelova,[7] i toto město v r. 1802 založili. Exulant (spolek) stále sdružuje potomky běženců doby pobělohorské z celého světa.
Významné osobnosti
Exulanti. Zakladatelé obcí Husinec a Friedrichův Tábor v pruském Slezsku (dnes Polsko). Jejich potomci spoluzakládali další města.
Obecní symboly
Dne 13. dubna 2011 byl obci přidělen znak a vlajka při příležitosti oslav výročí 655 let od založení obce. Znak a vlajku předávala předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslava Němcová. Obecní symboly jsou připomínkou významných majitelů panství – vladyků z Chlumu (tři zlatá břevna v modrém poli) a rytířů z Gerštorfu (helm s klenotema přikryvadly). Trojice kůlů symbolizuje tři místní části obce (Podhořany, Bílý Kámen a Nový Dvůr).
Části obce
- Podhořany u Ronova
- Bílý Kámen
- Nový Dvůr
Pamětihodnosti
Zámek Podhořany
První zmínky o tvrzi v Podhořanech nalézáme již v zemských deskách ze 14. století. V 19. století byla tvrz přestavěna na zámek a v roce 1898 získal zámek novorenesanční podobu. Za druhé světové války sloužil zámek německé posádce, po osvobození Československa je vystřídali vojáci sovětští. Zámek byl poté zkonfiskován na základě Benešových dekretů.
V roce 1947 byla v obci zřízena střední škola, která od roku 1953 sídlila v podhořanském zámku. 1. září 1975 došlo ke zrušení druhého stupně základní školy a většina žáků byla přesunuta do Ronova nad Doubravou, Vrdů a Heřmanova Městce. Poté už škola fungovala pouze jako dvoutřídka a v roce 1979 byla činnost školy ukončena. Od osmdesátých let budova zámku a přilehlý park chátrají, i přes četné snahy nalézt pro celý areál nové využití. V 90. letech budova vyhořela a poté představovala pouze zbořeniště. V roce 2020 podlehla budova demolici. [8]
Hospoda
V 19. století byl při silnici z Heřmanova Městce do Čáslavi vystavěn Zájezdní hostinec – výsadní hostinec s přípřežnými koňmi. Za poplatek pomáhali vyvést povozy přes hřeben Železných hor. Pro příliš obtížné stoupání přes podhořanský kopec se v roce 1839 začala budovat nová silnice – podhořanské serpentiny, které jsou dnes pro obec charakteristické.[9]
Kaple svatého Václava
Kaple svatého Václava byla postavena na konci 19. století na kopci nad obcí Podhořany u Ronova nad Doubravou. Jedná se o zděnou kapličku s malbou svatého Václava na koni. Poblíž kapličky se nachází motorest U Svatého Václava. Kaple byla založena na památku těžkých časů v době prusko-rakouské války. Tehdy byla procházejícím vojskem do vsi zavlečena cholera, na kterou v obci zemřelo 24 lidí.
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Z Welzových poznámek a výpisů ze zemských knih. [online]. podhorany.cz [cit. 2015-05-04]. Dostupné online. (česky)
- Ivo Šťastný. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-04-02]. Dostupné online.
- Východočeský aeroklub Pardubice [online]. Dostupné online.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283
- BRNUER, Jaroslav. Stručná historie školy podhořanské [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-20.
- Oficiální stránky obce Podhořany u Ronova [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Podhořany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Podhořany u Ronova na Wikimedia Commons
- Podhořany u Ronova v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální web obce