Jan Perner

Vodní mlýn v Bratčicích: rodiště Jana Pernera

Pocházel z rodu polabských mlynářů. Otec Jan Perner a matka Kateřina roz. Kazdová vlastnili mlýn v Bratčicích na Čáslavsku, později v Pardubicích.[3] Byl při narození neduživý a tak rodiče pospíšili jej nechat pokřtít ještě téhož dne v obavě, aby případně nezemřel bez křtu. V letech 1822–1827 vychodil školu v Potěhách, do roku 1830 pak studoval na Týnské hlavní škole v Praze. Navzdory přání otce pokračoval v letech 1831 až 1833 ve studiu na pražském technickém učilišti (polytechnice). Zakladatelem této školy byl František Josef Gerstner.

Roku 1836 se Perner přihlásil na inzerát Františka Antonína Gerstnera, který hledal inženýry pro stavbu železnic v carském Rusku. F.A.Gerstner ho nejdříve poslal na studijní cestu po Německu, Belgii a Anglii. Po příjezdu do Ruska nastoupil na stavbě první ruské dráhy z Petrohradu do Carského Sela a Pavlovska. Pro Gerstnera zde pracovalo ještě 12 dalších Čechů, většinou absolventů pražské techniky[3]. Poté, co údajně nechal tělesně potrestat ruského stavebního dozorce, však došlo ke konfliktu s úřady[4] a Perner musel na podzim 1836 práci i Rusko opustit.

Od 1. června 1837 nastoupil Perner na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda. Do léta 1839 vedl stavbu úseku z Břeclavi do Brna. Poté byl pověřen projekčními pracemi v úseku z Ostravy do Osvětimi.

Jan Perner se zúčastnil velkých trasovacích prací pro spojení Vídně s Prahou. Uvažovalo se sedm variant, z nichž trasa přes Olomouc a dále Polabím byla nejdelší. V tuto trasu měl Perner takovou důvěru, že přiměl své příbuzné k rozsáhlým spekulacím (šlo o nákup pozemků a stavebního dříví). Riskantní sázka mu vyšla.

Koncem roku 1841 došlo k významnému kroku – stát se rozhodl převzít výstavbu páteřních železničních tratí. Zamýšlená Severní státní dráha měla vést z Olomouce do Prahy a Drážďan. 1. března 1842 se stal státním úředníkem s funkcí vrchní inženýr státních drah. Dne 26. listopadu 1842 schválil císař jeho návrhy na trasu dráhy z Prahy do Drážďan. Současně řešil umístění nádraží státní dráhy v Praze.

Slavnostní otevření dráhy mezi Olomoucí a Prahou bylo stanoveno na 20. srpna 1845, pro zahájení veřejné osobní dopravy 1. září a pro zahájení nákladní dopravy 1. říjen 1845.

Matrika zemřelých, Pardubice (Zelené Předměstí), Jan Perner, 10.9.1845

Hrob Jana Pernera

Dne 9. září se vracel z cesty na Moravu v prvním voze za lokomotivou. Po projetí choceňským tunelem sestoupil na poslední stupeň schůdku vagónu a narazil o návěstní sloupek – označník. Se zraněním hlavy a pravé paže ještě nastoupil do vlaku a pokračoval do Pardubic. Zde ještě vystoupil, ale po několika krocích se zhroutil. Byl odvezen do otcova domu, kde druhý den v 11 hodin zemřel. Pohřeb se konal v pátek 12. září 1845 odpoledne ve 4 hodiny za účasti mnoha lidí. Z Prahy byl vypraven zvláštní vlak.[5] Je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově[6] ve společné hrobce s architektem Ladislavem Machoněm.

Důvodem společné hrobky je to, že otec Ladislava Machoně byl Václav Machoň, který učil na reálce a vzal si za manželku Kateřinu Pernerovou. Ta byla z rodu Pernerů v Týnci nad Labem. To je poboční větev hlavní rodinné linie Pernerů z Bratčic u Čáslavi. V březnu 2015 hrobku získala nově vzniklá Společnost Jana Pernera[7] za symbolickou jednu korunu a příslib, že ji opraví a bude o ni nadále pečovat. Souhlas s převodem poskytl Jiří Machoň, vnuk slavného architekta.[8] Pernerova hrobka je po renovaci zařazena do unikátní naučné stezky po pardubickém městském hřbitově.[9]

V souvislosti s blížícím se 200. výročím narození Jana Pernera v roce 2014 vznikla Společnost Jana Pernera, z.s., která je občanským, neziskovým sdružením. Vznikla za účelem uchovávat památku projektanta a stavitele železničních tratí Ing. Jana Pernera. Cílem je propagovat jeho jméno a zásluhy v rozvoji dopravy a napomáhat vzdělávání, osvětě i propagaci v oblasti cestovního ruchu.

Společnost Jana Pernera, z.s. byla garantem programu celoročních oslav dvou životních jubileí Ing. Jana Pernera, které se uskutečnilo v roce 2015 za účasti řady významných osobností. Akce nesla název Rok Jana Pernera a připomínala 200. výročí narození a zároveň 170. výročí tragického úmrtí Ing. Jana Pernera. Společnost Jana Pernera, z.s. úzce spolupracuje se Společností Jana Kašpara, z.s. Společnost Jana Kašpara mimo jiné vybudovala naučnou stezku „Hroby zakladatelů dopravy v českých zemích“, která provází návštěvníky Městských hřbitovů v Pardubicích po místech posledního odpočinku významných osobností v oboru dopravy. Jedno ze zastavení je věnováno právě Ing. Janu Pernerovi.[10]

Dvousté výročí narození a zároveň 170. výročí jeho úmrtí si připomenulo město Pardubice, kde Perner žil a kde také zemřel tři dny po svých 30. narozeninách. Při této příležitosti byla slavnostně odhalena renovovaná rodinná hrobka Pernerů a Machoňů. Slavnostní odhalení se mimo jiné účastnil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, historik a předseda Společnosti Jana Pernera Jiří Kotyk a vnuk Ladislava Machoně. Další hroby, které jsou součástí naučné stezky, patří průkopníkům české aviatiky Janu Kašparovi a Eugen Čihákovi, dále baronu Arthur Krausovi.[9]

• NYGRÍN, Jindřich. 100 let železnice Olomouc – Praha a město Ústí nad Orlicí. [s.l.]: Musejní a letopisecká komise města Ústí nad Orlicí, 1945. (česky)
• CODR Milan, ČERNÝ Jiří. Přemožitelé času sv. 6 – kapitola Jan Perner: Mezinárodní organizace novinářů, Praha, 1988, str. 71–75

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Perner na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Perner v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Perner
• Biografická přednáška Květoslava Plešingera
• Biografie – Jaromír Najbrt
• Článek v encyklopedii Kdo byl kdo
• Článek o trati 010 ve VTM
• Článek z r. 2014 ^{[nedostupný zdroj]}
• Idnes.cz: Společnou hrobku Pernera a Machoně získali nadšenci za korunu. Monika Suchá, 11.03.2015.
• Institut Jana Pernera, o.p.s. a Nadační fond Jana Pernera www.perner.cz