Křemenec
Křemence jsou usazené horniny, které vznikly z původních písků nebo pískovců jejich prokřemeněním (silicifikací) a pevným propojením zrn. Jsou to většinou horniny jemnozrnné až makroskopicky celistvé s všesměrnou stavbou. Na rozdíl od pískovců jsou minimálně porézní, tvrdé, pevné a houževnaté. Mívají bělošedou, béžovou nebo narůžovělou barvu. [1]
Křemence bývají někdy označovány jako ortokvarcity na rozdíl od metakvarcitů, které označují horniny přeměněné. Stejně tak je v Česku zažito, že při použití samotného termínu kvarcit bez dalšího přívlastku je míněna hornina přeměněná a nikoliv usazená.
Složení
Křemence jsou složené téměř výhradně z křemene.
Výskyt
Křemence tvoří různě mocné vrstvy, které se často střídají s vrstvami dalších usazených hornin, například břidlic[1]. Významně se uplatňují v barrandienském ordoviku. Druhohorní křemence známe ze Slovenska[2]. Tzv. dinasové křemence pocházejí od Mostu a Bíliny[3].
Využití
Ordovické křemence barrandienu se hojně využívaly na výrobu dlažebních kostek, zejména v Praze. Dinasové křemence se používají pro vyzdívky pecí v metalurgickém průmyslu. [2]
Reference
- HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1.. vyd. Praha: ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 94.
- HEJTMAN, Bohuslav. Petrografie. 3. vyd. Praha: SNTL, 1981. 264 s. S. 143.
- NĚMEC, František. Klíč k určování nerostů a hornin. 4. vyd. Praha: SPN, 1979. 224 s. S. 164.