Dělnická strana sociální spravedlnosti

Logo Dělnické strany

Tomáš Vandas 28. října 2005

Předchůdkyní Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) byla Dělnická strana (DS), která vznikla pod názvem Nová síla (NOS) roku 2002, k přejmenování na DS došlo počátkem roku 2003. Jejím prvním předsedou byl mezi 18. lednem a 31. květnem 2003 Jiří Štěpánek, který byl později 1. místopředsedou strany až do jejího rozpuštění. Předsedou byl od 31. 5. 2003 do 17. 2. 2010 Tomáš Vandas.

Blokáda prvomájového pochodu Dělnické mládeže v Brně v roce 2011

Mezitím 29. ledna 2004 vznikla Strana občanů republiky České (SORČ), kterou založil Jan Broj.[4] Ten byl předsedou strany od 24. 7. 2004 do 16. 12. 2006. 14. září 2005 se strana přejmenovala na Demokratickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS). Do poslaneckých voleb 2006, konaných v červnu, šla DSSS spolu s DS a Národním sjednocením pod kandidátní listinu Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě.[5] Předsedkyní strany se 16. 12. 2006 stala Hana Pavlíčková, matka Tomáše Vandase.[6] Od 27. 12. 2006 sdílela DS i DSSS stejnou adresu.[7][8] Demokratická strana sociální spravedlnosti se přejmenovala 10. 11. 2008 na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti pět dní po oznámení tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera, že předá vládě návrh na rozpuštění Dělnické strany.[9] Ivan Langer skutečně Nejvyššímu správnímu soudu České republiky návrh předal a soud ho od února projednával do 4. března 2009, kdy ho pro naprostý nedostatek důkazů z podezření na extremismus zamítl.[10] DSSS měla už tehdy pravděpodobně sloužit k přechodu členské základny DS v případě jejího rozpuštění.[9]

17. února 2010 však byla Dělnická strana jako první politický subjekt v České republice od roku 1989 Nejvyšším správním soudem rozpuštěna,[11] a podle očekávání[6][9][11][12][13][14][15] se členové DS rozhodli kandidovat do voleb do Poslanecké sněmovny 2010 jakožto členové DSSS,[16] ale ještě 15. března DS podala proti tomuto rozsudku ústavní stížnost k Ústavnímu soudu České republiky, ten ji ale 27. května 2010 odmítl a oprávněnost rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrdil.[17][18] V době rozpuštění měla Dělnická strana asi 1 000 členů.[16] Výmazem 1. listopadu 2010 z rejstříku politických stran a hnutí DS přestala existovat. Po zrušení DS se členská základna přelila do DSSS a 20. listopadu 2010 vystřídal Hanu Pavlíčkovou v pozici předsedy DSSS Tomáš Vandas. Oprávněnost rozpuštění strany sice ještě řešil Evropský soud pro lidská práva, ten ale řízení 26. března 2013 vzhledem k procesní pasivitě stěžovatelů zastavil, čímž došlo k definitivní likvidaci Dělnické strany.[19] Předseda vlády Jan Fischer bral rozpuštění DS při svém odchodu z funkce jako pozitivní důsledek vlády.[20] Po soudním rozpuštění Dělnické strany začalo občanské sdružení Dělnická mládež podporovat DSSS.[21]

Tomáš Vandas v lednu 2010 před vynesením rozsudku prohlásil: „Nenávist současného režimu vůči Dělnické straně má jediný důvod - šlapeme jim nekompromisně na paty, říkáme pravdu otevřeně a nestydíme se za ni. Současná elita si patrně zvykla na bohorovný klid a nyní se cítí ohrožena.“[6]

V březnu došlo k jistému rozkolu. Radikálové z ultrapravicového hnutí Autonomní nacionalisté se vyhradili proti vedení v té době ještě existující DS.[22] Tomáš Vandas se odmítl vyjádřit k někomu, kdo vlastně ani nefunguje. O něco dříve od DS opustili také lidé z militantního neonacistického hnutí Národní odpor. Za stranu hodlal kandidovat Radim Masný, někdejší neúspěšný kandidát v senátním obvodu č. 68 za NEZ/DEM.[22]

Skupina Prodám svůj hlas ve volbách 2010 před volbami nabízela přes aukční síň hlasy lidí všem politickým stranám kromě KSČM a DSSS.[23]

Ve studentských volbách 2010 strana obdržela celkem 7,14% hlasů, čímž skončila jako 5. nejpopulárnější strana. Na středních odborných učilištích získala DSSS podporu přes 11% hlasů.[24]

Svátek práce DSSS oslavila pochodem z náměstí Jiřího z Poděbrad do centra a ulicemi u Václavského náměstí.[25][26] Akce měla asi půl hodiny zpoždění, protože policisté důsledně kontrolovali lidi, kteří sem přicházeli. Vše se ale obešlo bez incidentů. Tomáš Vandas na mítinku prohlásil: „Naším zájmem je Česká republika, která bude mít svou národní vládu, která bude hájit zájmy českých občanů.“[26]

2. května došlo v Krupce k brutálnímu napadení dvou kandidátů DSSS. Podle DSSS za útokem stojí romská skupina. Stanislava Holešinského údajně útočník srazil na zem, čímž ho udeřil do hlavy. Během šarvátky pak ležící muž vytáhl plynovou pistoli a vystřelil. Protivníkovi způsobil dočasné zhoršení sluchu. Pan Holešinský použil zbraň v okamžiku, kdy byl sražen na zem a útočící Romové do něj kopali. Utrpěl různá poranění a nemůže se postavit na nohy. Má prý naražené koleno, žebra a podlitiny na celém těle.[27]

6. května 2010 Zbyněk Štěpán (NP) v přímém vysílání v pořadu Události, komentáře odstoupil z voleb. Předseda jeho strany Jiří Richter však nadále kandidoval za DSSS.[28]

7. května na předvolebním mítinku DSSS v Trmicích u Ústí nad Labem Tomáš Vandas upozornil, že jsou ochranné sbory Dělnické strany připraveny dohlížet na klid a pořádek v severočeské Krupce, kde došlo k brutálnímu napadení na kandidáty DSSS. Ochranné sbory DS, které soud s DS rozpustil, by podle něj mohly být obnoveny. Podobně fungující hlídky měly i Věci veřejné. Jeden mladík hodil na Tomáše Vandase dvě vajíčka.[29]

Podle novináře Josefa Kopeckého je Tomáš Vandas ve srovnání s některými výroky Jany Bobošíkové, kandidující za Suverenitu, poměrně umírněný politik.[30]

13. května hlídky DS oficiálně skončily.[31]

25. května Tomáš Vandas podal v Opavě trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli maření přípravy a průběhu voleb, když v obálkách s volebními lístky chyběly lístky DSSS, a vyjádřil domněnku, že za to může podle jeho informací vedoucí kanceláře tajemníka Vladimír Tancík, který zasahoval na předvolebním mítinku DSSS.[32]

8. června 2010 přijelo po nepokojích a údajnému výskytu drog do Ředhoště 7 příslušníků občanských hlídek Dělnické strany sociální spravedlnosti.[33] Troufalí mladíci tam údajně napadali jiné děti, okrádali je a demolovali vesnici. 28. května Romové v Ředhošti v přesile napadli osazenstvo jedné restaurace. Podle svědectví Romové vytáhly dvě ženy ven a jednu dívku mlátily hlavou o zem a servaly z ní šperky. Příjezdu hlídek DSSS se Romové zalekli. Místní lidé si hlídky pochvalovali, jelikož byl od jejich příjezdu v obci klid.[34][35]

26. června stoupenci DSSS, stejně jako například Mladí křesťanští demokraté, v Brně demonstrovali proti Queer Parade, průvodu za práva gayů a leseb.[36] Podle Tomáše Vandase je takové vyjadřování své sexuality zvrácené.[37]

V srpnu starosta Krupky na Teplicku Milan Puchar (ODS) uvedl, že po komunálních volbách je ochoten spolupracovat i s místními představiteli DSSS. „Známe se osobně a všechny schůzky, které jsme spolu měli, proběhly velmi korektně a ve slušném duchu,“ uvedl Puchar v časopise podle občanského sdružení Romea. Puchar poté Romee řekl, že neměl na mysli oficiální smlouvy o koalici, což potvrdil i jeho předseda Petr Nečas.[38]

1. října přišla Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) na protestní akci na Smíchově hájit názor obyvatel. Podle místních protidrogové centrum Sananim zvyšuje počet narkomanů v okolí.[39]

V senátních volbách 2010 kandidoval jako jediný za DSSS Tomáš Vandas (v senátním obvodě č. 4 – Most). Jeho kandidaturu podpořil olympijský vítěz z roku 1980 Ota Zaremba.[40] Vandas získal pouze 5,13% hlasů, čímž obsadil předposlední 7. místo.

15. října napadli Romové u Záluží na Litvínovsku volební tým DSSS. Podle DSSS poničili automobil a digitální fotoaparát. Kromě slovních výpadů došlo i k fyzickému napadení, jeden z členů DSSS skončil v nemocnici.[41] Muž se léčil skoro měsíc.[42] Pachatelé potom i se zbytkem nevylepených plakátů z místa odjeli.[41] Podle DSSS jim útočníci nadávali do „bílých sviní“ a vyhrožovali jim zabitím. V listopadu 2011 Okresní soud v Mostě odsoudil dva útočníky k roční podmínce.[42]

21. října 2010 DSSS napadla v Kadani výsledky voleb kvůli údajnému uplácení romských voličů ze strany ODS.[43] Soud návrhu vyhověl.[44]

V listopadu dostal člen DSSS od soudu osmnáctiměsíční podmínku za nošení trika s německým vojákem, které bylo volně k prodeji.[45]

Na konci roku Tomáš Vandas nabídl starostovi Nového Bydžova „monitorovací týmy“, které by chránily pořádek proti výtržníkům a gamblerům, kteří jsou z velké části Romové a kteří se podle všeho podíleli na násilí ve městě.[46]

Na 12. březen DSSS naplánovala v Novém Bydžově mítink, na kterém poukázala na zvýšenou kriminalitu zdejších Romů.[47] Policie však byla nucena rozehnat Romy a další odpůrce extrémní pravice, kteří blokovali trasu pochodu DSSS.[48] Sám starosta Nového Bydžova Pavel Louda, který původně žádal, aby pravicoví extremisté pochod odvolali,[49] pár dní po demonstraci uznal, že příznivci DSSS se chovali korektně na rozdíl od jejich odpůrců – Romů, antifašistů, anarchistů a aktivistů za lidská práva z Pirátské strany a ze Strany zelených, kteří změnili pod záminkou církevního procesí trasu svého pochodu a zablokovali trasu vyhrazenou radikálům. Kritizoval konkrétně i předsedu Strany zelených Ondřeje Lišku, který se zasazoval o rozpuštění demonstrace „dělníků“ a odpůrce vyzýval k pokračování v blokádě. „Pan Liška je vyložený spekulant, který se veze na vlně rádoby diskriminace romské populace,“ prohlásil Pavel Louda. Dále ohlásil, že budou pokračovat razie proti příjemcům sociálních dávek v hernách.[50] 16. března Tomáš Vandas podal trestní oznámení na ministra vnitra Radka Johna za pomluvu a šíření poplašné zprávy. Ministr o něm před demonstrací řekl, že hledá krev a eskalaci.[51] 5. dubna podal Louda na Ondřeje Lišku, Michaela Kocába a Džamilu Stehlíkovou trestní oznámení za podporu blokády ohlášené demonstrace DSSS.[52] V Novém Bydžově byl od pochodu DSSS klid.[53][54][55]

Členové DSSS uspořádali pochod Krupkou 9. dubna, na kterém připomenuli případ dvou Romů, kteří v Krupce brutálně zbili malého chlapce a soud jednomu z nich pak původně desetiletý trest snížil na polovinu.[56][57] Pochodu se postavili do cesty Romové a anarchisté. Jejich náboženské shromáždění policie vytlačila.[58] Ke snížení trestu Roma Tomáš Vandas řekl: „Je to plivnutí do tváře všem slušným občanům České republiky. Ale slibuji vám, že přijde doba, kdy v této zemi obnovíme pořádek, zákony, a ty budou platit pro všechny stejně.“[59] Policie zatkla celkem 5 odpůrců DSSS za neuposlechnutí výzvy policie a spáchání přestupku proti občanskému soužití.[60]

Na prvomájový pochod Dělnické Mládeže v Brně dorazilo 500 lidí.[61][62] Do cesty se DSSS postavily stovky odpůrců, z nichž bylo zatknuto 9 lidí.[61] Někteří z odpůrců DSSS měly sečné zbraně.[63] Dělnická mládež na demontraci pozvala také řečníky z německé NPD a rakouské Nationale Volkspartei.[64]

DSSS se rozhodla uspořádat v Přerově akci s názvem Proti rasovému násilí na 25. červen, čímž chtěla upozornit na časté rasové útoky ze strany romské menšiny. Podnětem pravděpodobně bylo brutální napadení sedmadvacetiletého muže dvěma Romy.[65] Na akci dorazilo 200 lidí.[66]

7. května se konaly opakované volby v Krupce, ve kterých se DSSS dostala do zastupitelstva se 7,1% hlasů.[67] ODS, ČSSD, DSSS a hnutí Zdravá Krupka napadly výsledky voleb kvůli údajnému kupčení s hlasy a soud jejich návrhu na opakování voleb vyhověl.[68][69][70]

Stejně jako Mladí křesťanští demokraté, lidovci, Hnutí pro život nebo iniciativa Akce D.O.S.T., se DSSS 13. srpna 2011 postavila proti prvnímu ročníku Prague Pride.[71][72][73]

19. srpna příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti dorazili na protest proti kriminalitě ve Varnsdorfu.[74]

26. srpna se příznivci DSSS zúčastnili demonstrace ČSSD.[75][76] Podle Martina Šimáčka, šéfa Agentury pro sociální začleňování, na ní mezi lidmi rozdmýchávali nenávist.[76] Tomáš Vandas na něj podal trestní oznámení. Nelíbil se mu například výrok: „Desítky, možná stovky lidí pochodují městem, ničí majetek, napadají lidi - prvního Roma, který se jim připlete do cesty. Takhle to začínalo ve 30. letech.“ K ničemu takovému totiž dle Vandase nedošlo. Navíc se mu nelíbilo, když označil přiznivce DSSS za nacisty. Též prý neví, kde zjistil, že se na demonstraci objevily členové DSSS.[77]

Po brutálním mačetovém útoku pěti Romů v baru DSSS nahlásila pochod v Novém Boru na 10. září. Na stránkách DSSS se psalo: „DSSS považuje za svoji povinnost, vzhledem ke svému národnímu programu, zastat se slušných lidí, kteří jsou vydáni na milost a nemilost řádění nepřizpůsobivých gaunerů a kteří nemají u státu zastání. Když stát selhává, je tu naděje: dělnická strana.“ Na mimořádné romské tiskové konferenci předseda Česko-romské společnosti Štefan Gorol označil incident za běžnou hospodskou rvačku.[78] Na 10. září 2011 DSSS ohlásila protesty také v Rumburku a Varnsdorfu.[79] V Rumburku DSSS ohlásila protest, poté co 20 Romů napadlo 6 mladíků.[80][81] V Novém Boru, kde se sešlo 300 lidí, Tomáš Vandas prohlásil: „Lidé na Šluknovsku jsou terorizováni nepřizpůsobivými, především Romy. Je potřeba jim zatnout tipec.“[82] Ve Varnsdorfu se sešlo 500 a v Rumburku 200 lidí.[82] Se slovy Tomáše Vandase lidé souhlasili.[83] DSSS na svých webových stránkách také zvala na demonstraci 17. září, pořádanou Lukášem Kohoutem, ve Varnsdorfu kvůli neklidnému soužití s Romy.[84] Během několika týdnů získala v Novém Boru DSSS nové členy.[85]

Na předvolebním mítinku DSSS 9. září 2011 v Krupce se sešlo 80 lidí. Podpis od Tomáše Vandase chtěli i někteří Romové.[86] Ve třetích volbách od roku 2010 v Krupce získala DSSS v září 2011 dva mandáty v tamním zastupitelstvu.[87] Získala v obci 9,57% hlasů.[88] Spekulovalo se o tom, že Anna Holešinská (DSSS) by se mohla stát radní.[89] Nakonec se tak nestalo.[90]

Kvůli nepoklidnému soužití s Romy DSSS svolala na 24. září protestní shromáždění v Opavě, Havířově a Ostravě. Podle Tomáše Vandase stál Havířov nad propastí. „Ve městě se zhoršuje bezpečnostní situace. Slušní lidé žijí v obavách z přepadení a okradení nepřizpůsobivými gaunery,“ prohlásil.[91] Představitelé DSSS na náměstí Republiky v Havířově rozvinuli transparenty s nápisy jako „Vlády mohou korumpovat tehdy, když dobří lidé nic nedělají“. Mezi zástupci strany byl i někdejší olympijský medailista Ota Zaremba. Na demonstraci byli i důchodci a rodiče s dětmi.[92]

Členové a příznivci DSSS se 8. října účastnili pochodu proti nepřizpůsobivým v Ústí nad Labem.[93][94]

DSSS uspořádala 28. října v Havířově demonstraci, která reagovala na nadměrný hluk a nepořádek nepřizpůsobivých a údajné fámě, že se do prázdných bytů společnosti RPG nastěhovávají sociálně slabí Romové. Mítink DSSS ale už předtím zakázal magistrát města a jeho rozhodnutí potvrdil i soud. Podle Tomáše Vandase nešlo o shromáždění, ale o petiční akci, jelikož na místě kolovala petice proti stěhování sociálně slabých Romů do problémových městských částí. Pracovnici magistrátu, která se snažila mítinku DSSS zabránit, Vandas řekl, ať klidně pošle pokutu, že ji pak zaplatí.[95]

DSSS ohlásila v Rotavě protest kvůli problémům s nově přistěhovalou romskou komunitou na 29. říjen.[96][97] Demonstrace se účastnila asi stovka místních, včetně tří učitelů zdejší základní školy.[98] Po demonstraci DSSS někteří Romové vyhrožovali lidem fyzickou likvidací.[99]

Na konci října oznámil známý podvodník Lukáš Kohout vstup do DSSS.[100] Nakonec do ní nevstoupil.[101]

Na podzim vyjádřila jihočeská odnož Dělnické strany sociální spravedlnosti podporu Hnutí za Vimperk bez nepřizpůsobivých občanů.[102] 26. listopadu se na mítinku DSSS ve Vimperku sešlo na 300 lidí.[103] Večer po demontraci příznivci DSSS napadli a uráželi afroamerickou zpěvačku Tonyu Graves, která od roku 1995 žije v Česku.[104] DSSS se od incidentu distancovala a chtěla podat trestní oznamení na zpěvačku i na některá média za to, že stranu s napadením spojila.[105][106][107] Policie nakonec zadržela oba muže, kteří se měli na útoku podílet. Jeden z nich přiznal, že je sympatizantem DSSS. Tomáš Vandas se však od incidentu nadále distancoval a reagoval na to slovy: „Strana nemůže být zodpovědná za chování jednotlivců. To, že je sympatizantem, může být i účelové prohlášení. Kdyby to byl člen strany, byl by okamžitě vyloučen.“[108]

16. listopadu DSSS odvolala pochod na litvínovské sídliště Janov, který se měl uskutečnit následujícího dne, kvůli obavám ze smogové situace.[109] Litvínovská buňka vyzvala své příznivce, aby místo toho jeli na demonstraci do Prahy, která byla naplánovaná na stejný den.[109][110] Pochod Litvínovem chtěli organizátoři uskutečnit v náhradním termínu v roce 2012.[109] Na demontraci DSSS v Praze 17. listopadu měli její účastníci státní vlajky, vlajky DSSS a transparenty s nápisy Vláda peněz, zánik tradic, Proti vládě a její zradě. Rozdávali také oficiální noviny DSSS Dělnické listy. Na akci vystoupil předseda DSSS Tomáš Vandas, který označil vývoj země po roce 1989 za „období úpadku a devastace společnosti, ve které byl jeden zločinný systém nahrazen druhým.“[111]

26. listopadu se v Praze před Obecním domem, kde byl zvolen Jiří Paroubek do čela nové strany Národní socialisté - levice 21. století, objevilo několik stoupenců Dělnické strany sociální spravedlnosti, kteří vyjádřili názor, že Paroubek není žádný národní socialista.[112]

V lednu svolala Dělnická mládež pochod Jihlavou na 18. únor.[113] Akce se uskutečnila na podporu Srbska a proti násilnému odtržení provincie Kosovo.[113][114] Akce se zúčastnilo asi 50 lidí a předseda DSSS Tomáš Vandas.[114] Proti nim vyšly do ulic stovky lidí.[114]

15. ledna se ve Varnsdorfu konala demonstrace, uspořádaná kvůli novoročnímu útoku pěti Romů na místní rodinu. Zúčastnilo se jí i nekolik členů DSSS.[115] Když v děčínské nemocnici zemřela žena, kterou spolu s jejím mužem a synem napadla o silvestrovské noci ve Varnsdorfu skupinka Romů, DSSS žádala vyšetření případu, přísné potrestání viníků a připravovala svolání protestní demonstrace.[116] Demonstraci svolala na 29. leden.[117] Protestního shromáždění se zúčastnilo okolo 300 lidí. Na demonstraci Tomáš Vandas obvinil vládu i místní politiky z nečinnosti.[118]

Podle vyjádření policie z února 2012 přestala DSSS být pro neonacisty dostatečně radikální stranou pro spolupráci.[119]

Na začátku března 2012 Tomáš Vandas oznámil kandidaturu na prezidenta ČR.[120]

Kvůli útoku narkomana na policistu svolala DSSS pochod v Chanově.[121] Na akci 7. dubna dorazilo 70 lidí.[122]

V lednu 2011 policie obvinila místopředsedkyni Dělnické mládeže Lucii Šlégrovou za držení vlajky DS, která byla v tu dobu už rozpuštěná soudem.[123] V dubnu jí Okresní soud v Mostě zprostil viny.[124]

Po údajném napadení patnáctiletého chlapce třemi Romy svolala Dělnická mládež na 22. duben pochod Břeclaví.[125] Chlapec přišel o ledvinu.[126] Pochodu se zúčastnilo 2 000 lidí.[127] Policie později zjistila, že chlapec lhal - předváděl před dvojicí dívek na zábradlí v osmém patře bytového domu a spadl.[128]

Na 1. máj do Prahy pozvala DSSS zástupce NPD.[129] 1. května se na Václavském náměstí sešlo kolem stovky příznivců DSSS. Demonstraci částečně narušil průvod anarchistů. Tomáš Vandas na demonstraci kritizoval vládu, reformu policie či server Romea.cz. Mimo jiné řekl, že všichni nelegální přistěhovalci musí domů a že chce podporovat české podnikatele.[130]

Místní organizace DSSS v Chotěbuzi se rozhodla na 19. květen uspořádat protestní shromáždění na podporu pana Jaroslava Šebesty, který ze strachu z vykradení kuší zabil Martina Hospodiho, jednoho ze skupinky Romů.[131] Na mítink DSSS v Chotěbuzi dorazilo jen asi 30 lidí.[132]

V anketě z července 2012 se na serveru iDNES.cz Tomáš Vandas umístil na sedmém místě ze 13 kandidátů na prezidenta ČR.[133]

Podle předvolebního průzkumu agentury SC&C by DSSS v krajských volbách v Karlovarském kraji dostala 2,5% hlasů a v Libereckém kraji 2% hlasů.[134][135]

Vladimír Franz začal v srpnu svou prezidentskou kampaň podepsáním petic pro kandidaturu na prezidenta dvanácti svým soupeřům. Odmítl podepsat petici šéfa Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase, protože ho nepovažoval za demokraticky smýšlejícího kandidáta.[136]

5. září 2012 někdo v Praze údajně zaútočil zezadu s teleskopickým obuškem na Tomáše Vandase. Neznámý pachatel za výkřiků hesel „Antifa“ ho nejdřív kopal a poté sáhl po zbrani. Útok Vandas odrazil a řekl, že je v pořádku a že ho podobné útoky nezastaví.[137]

Ve studentských volbách 2012 se DSSS umístila s 10,4% hlasů na třetím místě.[138][139] V severočeském kraji DSSS s 18,4% hlasů volby vyhrála.[140]

Na 15. září DSSS naplánovala ve Šluknově a Rumburku předvolební mítink a ve Varnsdorfu pochod nazvaný „Za pořádek a bezpečí v ulicích“.[141] Ve Varnsdorfu se pochodu účastnilo 200 až 250 lidí.[142]

Podle průzkumu agentur SC&C a STEM/MARK pro pořad Otázky Václava Moravce speciál by DSSS v Ústeckém kraji volilo 4% lidí. Díky těmto příznivým preferencím mohl severočeský lídr DSSS Petr Kotáb usednout 27. září do tohoto pořadu.[143]

Před krajskými volbami v roce ve Štětí vysely letáků, které vyzývaly Romy, aby při volbách dali svůj hlas Dělnické straně sociální spravedlnosti. Severočeský šéf DSSS Petr Kotáb řekl, že to není oficiální materiál DSSS, jelikož ten by vylepovali po celém kraji. Podle Kotába se jednalo o romskou provokaci.[144]

Na 6. říjen svolal Milan Sůra, kandidát DSSS, do Ústí nad Labem akci s názvem Pochod proti nepřizpůsobivým.[145]

Na 10. říjen DSSS svolala předvolební mítink v Krupce.[144]

Karel Schwarzenberg (TOP 09) před krajskými volbami označil kandidáty DSSS v Ústeckém kraji za nácky.[146]

Na konci října 2012 nasbíral Tomáš Vandas pro vstup do prezidentské volby pouze zhruba 38 tisíc podpisů z potřebných 50 tisíc.[147] Tomáš Vandas pět dní před vypršením času na podání kandidatury oznámil, že vzdal sběr podpisů, kterých sesbíral dle svých slov 39 126.[148][149]

Jiří Zimola, jihočeský hejtman za ČSSD, v listopadu řekl, že by se nebál jednat o koalici s DSSS.[150]

V listopadu se ceremoniálu v Teplicích, při kterém se slavnostně odhalila busta ruského cara Petra Velikého, zúčastnil i Pavel Svoboda, kandidát DSSS v krajských volbách.[151]

Miloš Zeman považuje DSSS za polofašistickou formaci, což zdůrazňoval i při své kandidatuře na prezidenta v roce 2012.[152]

Na 17. listopad Dělnická mládež svolala do Brna demonstraci proti vládě Petra Nečase.[153] Na demonstraci dorazilo asi 200 lidí. Tomáš Vandas prohlásil, že jeden zločinecký režim byl slov nahrazen ještě zločinnějším režimem. „Novou garnituru tvoří lidé s pochybnou minulostí i bývalí komunisté. Došlo k rozkradení státního majetku, korupci, přílivu imigrantů. Estébácké praktiky ukazují, že se nic nezměnilo,“ pokračoval Vandas. Vyjádřil se i k rozpuštění Dělnické strany: „Byla zrušena, protože byla tomuto režimu nepohodlná.“[154]

Strana občanů republiky České (SORČ) musela stáhnout z televizního vysílání spot, kterým chtěla přesvědčit voliče před eurovolbami. Bez souhlasu kapely v něm totiž použila píseň skupiny Ready Kirken Zejtra mám. Hudebníci však nežádali finanční vyrovnání, spokojili se s omluvou.[155] Strana ve volbách do Evropského parlamentu obdržela 0,11% (2 585) hlasů.

Do sněmovních voleb 2006 nepostavila svou kandidátku, ale vyslala svých 27 kandidátů na listiny národně konzervativní strany Právo a Spravedlnost.[156]

Ve volbách do zastupitelstev krajů 2008 nepostavila svou kandidátku, ale celorepublikově se spojila s Dělnickou stranou do volební strany pod názvem Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v Plzeňském kraji nesla název Dělnická strana - NE americkému radaru!), přičemž DSSS navrhla 24 svých kandidátů (tj. zhruba jednu desetinu z kandidátů koalice).

Za stranu v těchto volbách celkem kandidovalo 336 osob – z toho Dělnická strana sociální spravedlnosti 189, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa 16, NÁRODNÍ PROSPERITA 2, Demokratická strana Československa 1, Moravané (strana) 1, Dělnická strana 1, zbytek tvořili nestraníci.[157] Zisk ve volbách činil 1,14 % (59 888 hlasů).

Za DSSS kandidovalo 343 kandidátů a získala 0,86 % (42 901) hlasů, což bylo zhoršení oproti minulým volbám.

Ve volbách do obecních zastupitelstev strana kandidovala v 50 městech. V některých, jako třeba v Praze, kandidovala v koalici se stranou NE Bruselu – Národní demokracie. Oproti volbám v roce 2010 si strana polepšila ze 2 mandátů na 6, z čehož tři získala v Duchcově, kde následně s ČSSD a KSČM uzavřela koalici a předseda krajské organizace DSSS Ústeckého kraje Jindřich Svoboda byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen do rady města.

V krajských volbách 2016 strana kandiduje ve všech krajích, z toho v Olomouckém, Moravskoslezském, Královéhradeckém, Libereckém, Středočeském a Kraji Vysočina působí v koalici se stranou Národní fronta.[158]

Do senátních voleb 2016 strana vyšle čtyři kandidáty. V obvodu č. 4 - Most kandiduje bývalý sportovec Ota Zaremba, v obvodu č. 31 - Ústí nad Labem předseda strany Tomáš Vandas, v obvodu č. 64 - Bruntál pedagog Jaroslav Chalupa a v obvodu č. 70 - Ostrava-město Petr Borna.[159]

Před nepřímými volbami prezidenta České republiky v roce 2003 Dělnická strana chtěla za novou hlavu státu po Václavu Havlovi Karla Gotta. Během prezidentských voleb strana neměla v parlamentu zastoupení. Po volbách uvítala zvolení Václava Klause jako „menší zlo“ než Jana Sokola. Zároveň si přála, aby prezidentské volby v roce 2008 byly už přímé.

Během nepřímých prezidentských voleb v roce 2008 strana taktéž neměla v parlamentu zastoupení. Po volbách uvítala znovuzvolení Václava Klause jako „menší zlo“ než Jana Švejnara.