Národní demokracie (Česko)

Původně se jednalo o politické hnutí a jeho název od podzimu 2005 již zněl Právo a Spravedlnost – ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě. Dne 29. března 2008 rozhodl 2. řádný sněm o přeměně hnutí na politickou stranu a zkrácení názvu na Právo a spravedlnost.[5] Název byl inspirován polskou stranou Prawo i Sprawiedliwość.[6] Téměř po celý rok 2014 strana nesla jméno NE Bruselu – Národní demokracie, a to z důvodu konání voleb do Evropského parlamentu. Od 22. prosince 2014 se znovu přejmenovala a dnes nese název Národní demokracie.

Strana vznikla přetvořením již dlouho nefunkčního^[zdroj?] Sdružení důchodců České republiky, založeného roku 2001, jako volební uskupení.[7] Na volebních kandidátkách ve volbách do PS ČR v roce 2006 se krom jednoho člena strany a řady nestraníků objevili především členové Dělnické strany, Národního sjednocení, Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Demokratické strany sociální spravedlnosti. Jihomoravský krajský lídr Vojtěch Fila byl členem KDU-ČSL a zastupitelem[8] za tuto stranu. Krátce po volbách (7. června) mu ovšem členství v KDU-ČSL bylo ukončeno.[9] Na kandidátce byl též předseda Dělnické strany Tomáš Vandas, jeden z někdejších výrazných představitelů SPR-RSČ.

Dne 11. ledna 2014 došlo na sněmu strany v Praze k přejmenování na „NE Bruselu – Národní demokracie“ se zkratkou ND.[10] Proběhla zde také volba nového předsednictva.[10] V pozdějším prohlášení k prezidentu Miloši Zemanovi, zveřejněném na osobním blogu žurnalisty Adama B. Bartoše se k funkci předsedy strany přihlásil sám Bartoš,[11] někdejší redaktor iDNES.cz a současný redaktor serveru První zprávy, též autor zprávy o sněmu strany na tomto serveru.[10] Jako místopředseda byl v prohlášení uveden Ladislav Zemánek,[11] člen redakční rady online „kontrarevolučního magazínu“ Protiproud.[12] Ministerstvo vnitra registrovalo nové stanovy dne 23. ledna 2014.[13]

ND se vyslovuje pro silný národní stát a návrat k tradičním hodnotám. Navrhuje zavedení jazykového zákona[14] a radikální omezení imigrace do České republiky (zahrnující např. i přezkoumání již udělených povolení k podnikatelské činnosti imigrantů v ČR). Svou zahraniční politiku chce kooridinovat především s Polskem a Slovenskem.

Odmítá registrované partnerství homosexuálů, multikulturalismus, legalizaci tzv. měkkých drog, ale i eutanazii.

V původních programových dokumentech se vyslovuje pro ekonomický nacionalismus, rovnou daň (15 %, s možností daňové asignace) a rozsáhlé zvýšení sociálních jistot (např. i vytvoření státního fondu pro zajištění důstojných životních podmínek osob a rodin, které se prokazatelně staly obětí podvodu). Velká podpora by měla také směřovat tradičním rodinám.[15] V dokumentu Programové priority 2010 odmítá další zadlužování státu, vyslovuje se pro úspory a snížení daní.[16] V novodobém Ekonomickém programu Národní demokracie volají po razantním snížení daní, podporují např. zrušení daně z příjmu pro zaměstnance a snížení firemních daní na 10 %.

Strana se dále vyznačuje výrazným antikomunismem, snahou o zpřísnění trestů za korupci a kriminalitu (s návrhem na vyhlášení referenda o znovuobnovení trestu smrti). Objevuje se i snaha omezit „zbytečné a škodlivé“ svobody a lidská práva, alternativy a pluralitu ve prospěch akceschopnosti a autority (decizionismus)[2]. Hnutí se staví proti antidiskriminačnímu zákonu a podobným právním normám, které považuje za zatížené ultralevicovou ideologií[15] a za zneužívání problematiky k omezování práv a svobod občanů.[16]

ND původně odmítali mj. koncept Evropské unie. V roce 2010 usiluje jen o návrat k původní podobě ekonomického společenství. Naopak odmítá její byrokratizaci a "vizi Evropského superstátu."[16]

V roce 2010 podle smlouvy o spolupráci se Stranou svobodných občanů obě strany podporovaly prezidenta Václava Klause v "jeho snaze o svobodnější společnost a svrchovanost České republiky.[17]

Zasazují se pro zavedení zlatého standardu jako "jediného neinflačního systému".[18]

Demonstrace strany na Václavském náměstí v Praze

Pochod "proti vlastizrádcům" Národní demokracie, 1. 5. 2016 v Praze

Strana v roce 2008 sdělila poslancům KDU-ČSL obavy z „kriminalizace homofobie“ křesťanských duchovních ve skandinávských zemích.[28]

V březnu 2014 v souvislosti s ruskou anexí Krymu strana adresovala ruskému velvyslanectví dopis, ve kterém vyjádřila Vladimiru Putinovi a ruskému národu podporu „v úsilí o zajištění pořádku, bezpečnosti a stability na Ukrajině“. V dopise vedení strany označilo Rusko za baštu křesťanské víry a kultury. Již dříve se také postavilo za bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Vyjádřilo také nesouhlas s postupy Evropské unie a USA i s údajnou protiruskou mediální propagandou.[29] Místopředseda strany Ladislav Zemánek v rozhovoru pro Hlas Ruska v březnu 2014 označil Českou republiku ve vystupování vůči Evropské unii a USA jako „užitečného idiota“. Ukrajinská vláda dle něj vzešla ze Západem podníceného puče, při kterém byl neoprávněně svržen legitimní prezident země Janukovyč.[30]

Místopředseda strany Ladislav Zemánek se v listopadu 2014 jako volební pozorovatel zúčastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny. Za to byl posléze ukrajinskou vládou označen za nežádoucí osobu.[31]

Na jaře roku 2015 aktivisté strany v čele s předsedou Bartošem a místopředsedou Zemánkem, umístili na místě vraždy Anežky Hrůzové vývěsku poukazující jménem strany na „nutnost vyřešení židovské otázky, která nebyla dosud uspokojivě vyřešena“.[32]

V červnu 2015 strana jménem svého předsedy A. B. Bartoše napsala výhrůžný dopis Czeslawu Walekovi, v němž ho nabádala, aby jím vedená organizace Prague Pride upustila od konání srpnového festivalu Prague Pride 2015.[33][34]

Bartoš uvedl, že jeho strana koordinuje tvrdou protikampaň připravovanou spolu s dalšími názorově blízkými subjekty, která by dle něj mohla vést až tomu, že by tento ročník festivalu mohl být posledním.[33] Podle serveru Echo24 by Bartošova rétorika mohla splňovat podstatu trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.[34]

Koncem dubna 2016 byl zadržen a následně obviněn předseda strany Adam B. Bartoš ze tří trestných činů proti lidskosti, za které by mu v případě odsouzení hrozily až tři roky vězení.[35] Dne 1. května 2016 strana v Praze uspořádala demonstraci a pochod "proti vlastizrádcům", kterého se zúčastnilo asi 500 osob.

Po krajských volbách v říjnu 2016, které skončily pro stranu naprostým krachem[36], se uskutečnil IV. mimořádný sněm strany, který ve funkci předsedy opět potvrdil Bartoše, ale jinak zcela obměnil vedení strany.[37] Krátce po sněmu se však objevily hlasy přímo od dlouhodobých členů a zakladatelů ND pod vedením bývalého místopředsedy strany Luke Belsona, kteří zpochybnili věrohodnost volby a uvedli, že většina dalších delegátů,kteří byli účastni sněmu, byli bez udání důvodu zbaveni práva volit a být volen z toho důvodu, že se snažili prosazovat jako primární ideový cíl strany na podkladě národního konzervativismu a oproti tomu naopak odsoudit nacionální socialismus, který začal již od jara prosazovat právě Bartoš jako jediný primární volební cíl, kterým si chtěl získat hlasy od dřívějších voličů DSSS. Tito členové se právě z výše uvedených důvodů rozhodli, že takovou politiku podporovat nebudou, a iniciovali ze strany hromadný odchod.[38]

V dubnu 2019 strana podepsala koordinační smlouvu spolupráce s Liberálně-demokratickou stranou Ruska.

• Oficiální stránky Národní demokracie