Trmice

Město Trmice (německy Türmitz) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji a přímo sousedí s částmi Ústí nad Labem. Žije v něm přibližně 3 300[1] obyvatel.

Trmice
Trmice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0427 553697
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Labem
Okres (LAU 1)Ústí nad Labem (CZ0427)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°38′35″ s. š., 13°59′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 251 (2022)[1]
Rozloha6,66 km²
Nadmořská výška148 m n. m.
PSČ400 01 až 400 04
Počet domů588 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduFügnerova 448/29
40004 Trmice
[email protected]
StarostkaMgr. Jana Oubrechtová
Oficiální web: www.mestotrmice.cz
Trmice
Další údaje
Kód obce553697
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První dočasné osídlení v oblasti Koštova a sousedních Stadic je staré přes 25 000 let, což dokládají nálezy z roku 1987. I další archeologické průzkumy byly bohaté na důkazy osídlení a množství kultur i v pozdějších dobách. Následně zde žili postupně kmeny Keltů, Germánů a podle hrobů z 10. století víme, že se zda nacházela slovanská zemědělská osada, která měla o sto let později i dřevěný kostelík.

První písemná zmínka pochází z roku 1264 a mluví o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Další zmínka pochází z královské listiny Václava II. a mluví o držiteli panství s okolím, kde se těžil cín, Zvěstu de Tyrmiczovi. Trmice byly královským lénem, které však bylo podřízeno královským manům z Oseka a později z Krupky. Celý středověk také byly rozdělené řekou Bílinou na dvě různé panství, Horní a Dolní Trmice. Roku 1589 propustil Rudolf II. Trmice z léna. Poprvé nakrátko Trmice spojil Vavřinec Majdrle z Mansperka, který koupil nejdříve horní tvrz zkonfiskovanou po Bitvě na Bílé hoře a následně dolní tvrz roku 1629. Další spojení provedl Jan Hartvík, hrabě z Nostic, který koupil obě tvrze od synů zmíněného Vavřince Majdrleho. Trmicím se od té doby zásluhou hraběte dařilo, mimo jiné sem bylo přemístěno trhové právo z Řehlovic. Roku 1664 byly Trmice povýšeny Leopoldem I. na město i přes nesouhlas sousedního Ústí nad Labem disponujícího mílovým právem. Význam města rostl, v roce 1775 se zde konaly již 4 trhy do roka a roku 1785 byl Trmicím přiznán regulovaný magistrát.

Již v 18. století se zde začíná těžit uhlí. Bitva u Chlumce se sice městu vyhnula, avšak v půlce 19. století přichází epidemie cholery. Přesto se město rozvíjí opět zásluhou Nosticů, budují se průmyslové podniky a v roce 1863 byl dokončen novogotický zámek. Od 19. století rostl počet obyvatel a vrcholu město dosáhlo roku 1930. Po připojení Sudet k Říši byly Trmice připojeny k Ústí nad Labem. V šedesátých letech 20. století padlo rozhodnutí, že Trmice budou v budoucnu čistě průmyslovou čtvrtí a tedy obyvatelstvo bude postupně přesídleno. S tím souviselo následné bourání například starého zámku nebo barokní radnice. V roce 1987 se začal budovat dálniční most vedoucí přímo nad městem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí.[3] Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. [4][5]

Přírodní poměry

Samotné Trmice se nacházejí na začátku údolí, ve kterém se nachází jejich část Koštov mezi vrchem Rovný na levé straně a Stadickými srázy na straně pravé. Celkově patří do geomorfologického celku České Středohoří. Městem a také tímto údolím prochází řeka Bílina, do kterého se při hlavní silnici vlévá Újezdský potok. Je také součástí mikroregionu Milada[6], jehož centrem je jezero Milada vytvořené zaplavením dolu Chabařovice západně od města.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 7 133 obyvatel (z toho 3 568 mužů), z nichž bylo 1 941 Čechoslováků, 4 890 Němců, šest Židů, devět příslušníků jiné národnosti a 287 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 331 lidí bylo evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé, 36 k církvi izraelské, třináct lidí k dalším nezjišťovaným církvím a 906 lidí bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 7 593 obyvatel: 2 318 Čechoslováků, 5 052 Němců, čtyři Židé, pět příslušníků jiné národnosti a 214 cizinců. Stále převažovalo římskokatolická většina, ale ve městě žilo také 570 evangelíků, 66 členů církve československé, 36 židů, šestnáct příslušníků nezjišťovaných církví a 1 563 lidí bez vyznání.[8]

Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Trmice v roce 1930, kdy zde žilo 7 593 obyvatel. Před odsunem po druhé světové válce zde žilo převážně německé obyvatelstvo, v roce 1890 se přihlásilo k české národnosti pouze 23 obyvatel, v roce 1930 jich už bylo 2 318.[4] Od 60. let také narůstá podíl obyvatel romského etnika, které podle Agentury pro sociální začleňování tvoří až třetinu veškerého obyvatelstva.[9] Trmice byly v roce 2018 obcí s druhým největším podílem obyvatel postižených exekucí v ČR (41,1 %).[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Trmice[4][11][12]
1775 18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 648 19722547331145465856713375935372535243473449148322992517
Domy 107 192217239292352436566679630576543354423464

Hospodářství

Průmysl

  • Teplárna Trmice ČEZ – založena na začátku 20. století jako uhelná elektrárna. Od konce 50. let do půlky 70. let byla přebudovávána na teplárnu pro Ústí nad Labem. [13]
  • Lihovar – v provozu od roku 2007, v minulosti trápil město intenzivním zápachem. [14]Po insolvenci v roce 2010 změnil majitele na Liberta Energy, který se zaručil o odstranění zápachu po znovuzprovoznění. [15]
  • Výroba nářadí Black & Decker Czech
  • Výroba pístů a motorů KS Kolbenschmidt Czech Republic

Zaniklé

  • Prefa Trmice – založena v roce 1949 z důvodu nedostatku stavebního materiálu v Ústí[5], zbourána v roce 1992. [16]
  • Důl 5. května

Služby

  • Nákupní park Trmice
  • Hypermarket Globus Trmice

Doprava

  • Městská hromadná doprava zajištěna autobusy linek 2, 3, 7, 18, 19 a částečně trolejbusům linky 62 a 61 Dopravního podniku města Ústí nad Labem. Do roku 1970 do města vedla dráha tramvají z Ústí.
  • Silniční doprava: Městem přímo prochází viadukt dálnice D8 z Prahy na hranice s Německou spolkovou republikou dále vedoucí do Drážďan s nájezdem na 69. kilometru. Částí dálnice je také vedena mezinárodní silnice E 442 (Liberec, Děčín, Ústí, Teplice, Most, Chomutov, Karlovy Vary). Dále je město silničně spojeno se Stadicemi a částmi Ústí nad Labem Předlice a Hostovice.
  • Železniční doprava: V Trmicích se nachází nádraží na trati 131 Ústí nad Labem–Bílina. Další nádraží má část města Koštov. V minulosti přes místní nádraží vedla i trať 130 Ústí nad Labem–Chomutov, která se po přestavbě v 80. letech městu vyhýbá. Jedna kolej trati 130 přetíná trmické nádraží mimoúrovňově mostem. Provoz na ní je ale nepravidelný a náhodný.

Školství

  • Mateřská školka Trmice, v ulici Lovecká[17]
  • Základní škola Trmice, v ulici Tyršova[18]
  • Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, na Václavském náměstí a v ulici Fügnerova[19]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Trmicích.

Evangelický kostel Pána Ježíše

  • Neogotický evangelický kostel z počátku dvacátého století stojí v obci při průjezdní silnici. Na západní věži je umístěn zvon z roku 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem. Zvon má nezvyklý způsob zavěšení, pořízený touž dílnou – je upoután na spodním stojanu. [20]

Kostel Narození Panny Marie

  • Původně barokní kostel z 18. století s neogotickou přestavbou v 19. století stojí na náměstí. V západní věži kostela se nachází nedatovaný zvon s německým nápisem. Součástí areálu jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa.[21]

Další pamětihodnosti

  • Kaple Panny Marie v Koštově. Kaple z roku 1820 stojí v obci pod dálničním přivaděčem. Na průčelním nástavci litinový zvon z roku 1916 s datací na krku.
  • Pomník sovětských zajatců na Ovčím vrchu
  • Hospoda U modré hvězdy
  • Fara
  • Modernistická vila Stamm[23]
  • Přemostění tratí Českých drah dokončené roku 2006 dosahující délky téměř 1 100 metrů.

Části města

Partnerská města

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
  4. Trmice [online]. Města, obce, osady a lidé Severního Polabí [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  5. Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. Dostupné online. ISBN 80-239-3245-4. S. 319–320.
  6. Členské obce mikroregionu [online]. Trmice: Mikroregion Milada [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390.
  9. O lokalitě Trmice [online]. Agentura pro sociální začleňování [cit. 2018-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22.
  10. Kde žije nejvíc Čechů v dluhové pasti? Podívejte se na novou mapu exekucí. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-13 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (česky)
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.
  13. Teplárna Trmice [online]. ČEZ [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  14. POPOVÁ, Martina. Byli jsme na místě: Lihovar: Zápach, hluk a potíže .... Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2010-04-17 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  15. ŠUJAN, Kristián. Trmický lihovar dostal od radnice zelenou. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-22 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  16. ROČEK, František. První po převratu padla Prefa. Národní bance pak ustoupily tři domy. Ústecký Deník [online]. Vltava Labe Media, 2012-01-16 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  17. mestotrmice.cz/skolka.asp
  18. zstrmice.cz
  19. Instituce ve městě [online]. Město Trmice [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  20. Evangelický kostel Pána Ježíše [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  21. Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  22. Zámek Trmice [online]. Ústí-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
  23. Vila Stamm [online]. Usti-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.