Trmice

První dočasné osídlení v oblasti Koštova a sousedních Stadic je staré přes 25 000 let, což dokládají nálezy z roku 1987. I další archeologické průzkumy byly bohaté na důkazy osídlení a množství kultur i v pozdějších dobách. Následně zde žili postupně kmeny Keltů, Germánů a podle hrobů z 10. století víme, že se zda nacházela slovanská zemědělská osada, která měla o sto let později i dřevěný kostelík.

První písemná zmínka pochází z roku 1264 a mluví o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Další zmínka pochází z královské listiny Václava II. a mluví o držiteli panství s okolím, kde se těžil cín, Zvěstu de Tyrmiczovi. Trmice byly královským lénem, které však bylo podřízeno královským manům z Oseka a později z Krupky. Celý středověk také byly rozdělené řekou Bílinou na dvě různé panství, Horní a Dolní Trmice. Roku 1589 propustil Rudolf II. Trmice z léna. Poprvé nakrátko Trmice spojil Vavřinec Majdrle z Mansperka, který koupil nejdříve horní tvrz zkonfiskovanou po Bitvě na Bílé hoře a následně dolní tvrz roku 1629. Další spojení provedl Jan Hartvík, hrabě z Nostic, který koupil obě tvrze od synů zmíněného Vavřince Majdrleho. Trmicím se od té doby zásluhou hraběte dařilo, mimo jiné sem bylo přemístěno trhové právo z Řehlovic. Roku 1664 byly Trmice povýšeny Leopoldem I. na město i přes nesouhlas sousedního Ústí nad Labem disponujícího mílovým právem. Význam města rostl, v roce 1775 se zde konaly již 4 trhy do roka a roku 1785 byl Trmicím přiznán regulovaný magistrát.

Již v 18. století se zde začíná těžit uhlí. Bitva u Chlumce se sice městu vyhnula, avšak v půlce 19. století přichází epidemie cholery. Přesto se město rozvíjí opět zásluhou Nosticů, budují se průmyslové podniky a v roce 1863 byl dokončen novogotický zámek. Od 19. století rostl počet obyvatel a vrcholu město dosáhlo roku 1930. Po připojení Sudet k Říši byly Trmice připojeny k Ústí nad Labem. V šedesátých letech 20. století padlo rozhodnutí, že Trmice budou v budoucnu čistě průmyslovou čtvrtí a tedy obyvatelstvo bude postupně přesídleno. S tím souviselo následné bourání například starého zámku nebo barokní radnice. V roce 1987 se začal budovat dálniční most vedoucí přímo nad městem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí.[3] Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. [4][5]

Nový zámek v Trmicích

Samotné Trmice se nacházejí na začátku údolí, ve kterém se nachází jejich část Koštov mezi vrchem Rovný na levé straně a Stadickými srázy na straně pravé. Celkově patří do geomorfologického celku České Středohoří. Městem a také tímto údolím prochází řeka Bílina, do kterého se při hlavní silnici vlévá Újezdský potok. Je také součástí mikroregionu Milada[6], jehož centrem je jezero Milada vytvořené zaplavením dolu Chabařovice západně od města.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 7 133 obyvatel (z toho 3 568 mužů), z nichž bylo 1 941 Čechoslováků, 4 890 Němců, šest Židů, devět příslušníků jiné národnosti a 287 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 331 lidí bylo evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé, 36 k církvi izraelské, třináct lidí k dalším nezjišťovaným církvím a 906 lidí bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 7 593 obyvatel: 2 318 Čechoslováků, 5 052 Němců, čtyři Židé, pět příslušníků jiné národnosti a 214 cizinců. Stále převažovalo římskokatolická většina, ale ve městě žilo také 570 evangelíků, 66 členů církve československé, 36 židů, šestnáct příslušníků nezjišťovaných církví a 1 563 lidí bez vyznání.[8]

Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Trmice v roce 1930, kdy zde žilo 7 593 obyvatel. Před odsunem po druhé světové válce zde žilo převážně německé obyvatelstvo, v roce 1890 se přihlásilo k české národnosti pouze 23 obyvatel, v roce 1930 jich už bylo 2 318.[4] Od 60. let také narůstá podíl obyvatel romského etnika, které podle Agentury pro sociální začleňování tvoří až třetinu veškerého obyvatelstva.[9] Trmice byly v roce 2018 obcí s druhým největším podílem obyvatel postižených exekucí v ČR (41,1 %).[10]

• Městská hromadná doprava zajištěna autobusy linek 2, 3, 7, 18, 19 a částečně trolejbusům linky 62 a 61 Dopravního podniku města Ústí nad Labem. Do roku 1970 do města vedla dráha tramvají z Ústí.
• Silniční doprava: Městem přímo prochází viadukt dálnice D8 z Prahy na hranice s Německou spolkovou republikou dále vedoucí do Drážďan s nájezdem na 69. kilometru. Částí dálnice je také vedena mezinárodní silnice E 442 (Liberec, Děčín, Ústí, Teplice, Most, Chomutov, Karlovy Vary). Dále je město silničně spojeno se Stadicemi a částmi Ústí nad Labem Předlice a Hostovice.
• Železniční doprava: V Trmicích se nachází nádraží na trati 131 Ústí nad Labem–Bílina. Další nádraží má část města Koštov. V minulosti přes místní nádraží vedla i trať 130 Ústí nad Labem–Chomutov, která se po přestavbě v 80. letech městu vyhýbá. Jedna kolej trati 130 přetíná trmické nádraží mimoúrovňově mostem. Provoz na ní je ale nepravidelný a náhodný.

• Mateřská školka Trmice, v ulici Lovecká[17]
• Základní škola Trmice, v ulici Tyršova[18]
• Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, na Václavském náměstí a v ulici Fügnerova[19]

• Trmice
• Koštov
• Újezd

• Königstein, Německo

• Římskokatolická farnost Trmice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trmice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Trmice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)