Trmice
Město Trmice (německy Türmitz) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji a přímo sousedí s částmi Ústí nad Labem. Žije v něm přibližně 3 300[1] obyvatel.
Trmice | |
---|---|
Trmice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0427 553697 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Ústí nad Labem |
Okres (LAU 1) | Ústí nad Labem (CZ0427) |
Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°38′35″ s. š., 13°59′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 251 (2022)[1] |
Rozloha | 6,66 km² |
Nadmořská výška | 148 m n. m. |
PSČ | 400 01 až 400 04 |
Počet domů | 588 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Fügnerova 448/29 40004 Trmice [email protected] |
Starostka | Mgr. Jana Oubrechtová |
Oficiální web: www | |
Trmice | |
Další údaje | |
Kód obce | 553697 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První dočasné osídlení v oblasti Koštova a sousedních Stadic je staré přes 25 000 let, což dokládají nálezy z roku 1987. I další archeologické průzkumy byly bohaté na důkazy osídlení a množství kultur i v pozdějších dobách. Následně zde žili postupně kmeny Keltů, Germánů a podle hrobů z 10. století víme, že se zda nacházela slovanská zemědělská osada, která měla o sto let později i dřevěný kostelík.
První písemná zmínka pochází z roku 1264 a mluví o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Další zmínka pochází z královské listiny Václava II. a mluví o držiteli panství s okolím, kde se těžil cín, Zvěstu de Tyrmiczovi. Trmice byly královským lénem, které však bylo podřízeno královským manům z Oseka a později z Krupky. Celý středověk také byly rozdělené řekou Bílinou na dvě různé panství, Horní a Dolní Trmice. Roku 1589 propustil Rudolf II. Trmice z léna. Poprvé nakrátko Trmice spojil Vavřinec Majdrle z Mansperka, který koupil nejdříve horní tvrz zkonfiskovanou po Bitvě na Bílé hoře a následně dolní tvrz roku 1629. Další spojení provedl Jan Hartvík, hrabě z Nostic, který koupil obě tvrze od synů zmíněného Vavřince Majdrleho. Trmicím se od té doby zásluhou hraběte dařilo, mimo jiné sem bylo přemístěno trhové právo z Řehlovic. Roku 1664 byly Trmice povýšeny Leopoldem I. na město i přes nesouhlas sousedního Ústí nad Labem disponujícího mílovým právem. Význam města rostl, v roce 1775 se zde konaly již 4 trhy do roka a roku 1785 byl Trmicím přiznán regulovaný magistrát.
Již v 18. století se zde začíná těžit uhlí. Bitva u Chlumce se sice městu vyhnula, avšak v půlce 19. století přichází epidemie cholery. Přesto se město rozvíjí opět zásluhou Nosticů, budují se průmyslové podniky a v roce 1863 byl dokončen novogotický zámek. Od 19. století rostl počet obyvatel a vrcholu město dosáhlo roku 1930. Po připojení Sudet k Říši byly Trmice připojeny k Ústí nad Labem. V šedesátých letech 20. století padlo rozhodnutí, že Trmice budou v budoucnu čistě průmyslovou čtvrtí a tedy obyvatelstvo bude postupně přesídleno. S tím souviselo následné bourání například starého zámku nebo barokní radnice. V roce 1987 se začal budovat dálniční most vedoucí přímo nad městem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí.[3] Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. [4][5]
Přírodní poměry
Samotné Trmice se nacházejí na začátku údolí, ve kterém se nachází jejich část Koštov mezi vrchem Rovný na levé straně a Stadickými srázy na straně pravé. Celkově patří do geomorfologického celku České Středohoří. Městem a také tímto údolím prochází řeka Bílina, do kterého se při hlavní silnici vlévá Újezdský potok. Je také součástí mikroregionu Milada[6], jehož centrem je jezero Milada vytvořené zaplavením dolu Chabařovice západně od města.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 7 133 obyvatel (z toho 3 568 mužů), z nichž bylo 1 941 Čechoslováků, 4 890 Němců, šest Židů, devět příslušníků jiné národnosti a 287 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 331 lidí bylo evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé, 36 k církvi izraelské, třináct lidí k dalším nezjišťovaným církvím a 906 lidí bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 7 593 obyvatel: 2 318 Čechoslováků, 5 052 Němců, čtyři Židé, pět příslušníků jiné národnosti a 214 cizinců. Stále převažovalo římskokatolická většina, ale ve městě žilo také 570 evangelíků, 66 členů církve československé, 36 židů, šestnáct příslušníků nezjišťovaných církví a 1 563 lidí bez vyznání.[8]
Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Trmice v roce 1930, kdy zde žilo 7 593 obyvatel. Před odsunem po druhé světové válce zde žilo převážně německé obyvatelstvo, v roce 1890 se přihlásilo k české národnosti pouze 23 obyvatel, v roce 1930 jich už bylo 2 318.[4] Od 60. let také narůstá podíl obyvatel romského etnika, které podle Agentury pro sociální začleňování tvoří až třetinu veškerého obyvatelstva.[9] Trmice byly v roce 2018 obcí s druhým největším podílem obyvatel postižených exekucí v ČR (41,1 %).[10]
1775 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 648 | 1972 | 2547 | 3311 | 4546 | 5856 | 7133 | 7593 | 5372 | 5352 | 4347 | 3449 | 1483 | 2299 | 2517 |
Domy | 107 | 192 | 217 | 239 | 292 | 352 | 436 | 566 | 679 | 630 | 576 | 543 | 354 | 423 | 464 |
Hospodářství
Průmysl
- Teplárna Trmice ČEZ – založena na začátku 20. století jako uhelná elektrárna. Od konce 50. let do půlky 70. let byla přebudovávána na teplárnu pro Ústí nad Labem. [13]
- Lihovar – v provozu od roku 2007, v minulosti trápil město intenzivním zápachem. [14]Po insolvenci v roce 2010 změnil majitele na Liberta Energy, který se zaručil o odstranění zápachu po znovuzprovoznění. [15]
- Výroba nářadí Black & Decker Czech
- Výroba pístů a motorů KS Kolbenschmidt Czech Republic
Zaniklé
Služby
- Nákupní park Trmice
- Hypermarket Globus Trmice
Doprava
- Městská hromadná doprava zajištěna autobusy linek 2, 3, 7, 18, 19 a částečně trolejbusům linky 62 a 61 Dopravního podniku města Ústí nad Labem. Do roku 1970 do města vedla dráha tramvají z Ústí.
- Silniční doprava: Městem přímo prochází viadukt dálnice D8 z Prahy na hranice s Německou spolkovou republikou dále vedoucí do Drážďan s nájezdem na 69. kilometru. Částí dálnice je také vedena mezinárodní silnice E 442 (Liberec, Děčín, Ústí, Teplice, Most, Chomutov, Karlovy Vary). Dále je město silničně spojeno se Stadicemi a částmi Ústí nad Labem Předlice a Hostovice.
- Železniční doprava: V Trmicích se nachází nádraží na trati 131 Ústí nad Labem–Bílina. Další nádraží má část města Koštov. V minulosti přes místní nádraží vedla i trať 130 Ústí nad Labem–Chomutov, která se po přestavbě v 80. letech městu vyhýbá. Jedna kolej trati 130 přetíná trmické nádraží mimoúrovňově mostem. Provoz na ní je ale nepravidelný a náhodný.
Školství
Pamětihodnosti
Evangelický kostel Pána Ježíše
- Neogotický evangelický kostel z počátku dvacátého století stojí v obci při průjezdní silnici. Na západní věži je umístěn zvon z roku 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem. Zvon má nezvyklý způsob zavěšení, pořízený touž dílnou – je upoután na spodním stojanu. [20]
Další pamětihodnosti
- Trmický nový zámek navržený architektem Heinrichem Ferstelem, postaven 1856 až 1863 šlechticem Albertem Nosticem[22]
- Kaple Panny Marie v Koštově. Kaple z roku 1820 stojí v obci pod dálničním přivaděčem. Na průčelním nástavci litinový zvon z roku 1916 s datací na krku.
- Pomník sovětských zajatců na Ovčím vrchu
- Hospoda U modré hvězdy
- Fara
- Modernistická vila Stamm[23]
- Přemostění tratí Českých drah dokončené roku 2006 dosahující délky téměř 1 100 metrů.
- Kostel Narození Panny Marie
- Evangelický kostel Pána Ježíše
- Fara
- Socha sv. Josefa na Václavském náměstí
- Kaple v Koštově pod dálničním mostem
Partnerská města
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
- Trmice [online]. Města, obce, osady a lidé Severního Polabí [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. Dostupné online. ISBN 80-239-3245-4. S. 319–320.
- Členské obce mikroregionu [online]. Trmice: Mikroregion Milada [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390.
- O lokalitě Trmice [online]. Agentura pro sociální začleňování [cit. 2018-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22.
- Kde žije nejvíc Čechů v dluhové pasti? Podívejte se na novou mapu exekucí. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-13 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (česky)
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.
- Teplárna Trmice [online]. ČEZ [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- POPOVÁ, Martina. Byli jsme na místě: Lihovar: Zápach, hluk a potíže .... Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2010-04-17 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ŠUJAN, Kristián. Trmický lihovar dostal od radnice zelenou. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-22 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ROČEK, František. První po převratu padla Prefa. Národní bance pak ustoupily tři domy. Ústecký Deník [online]. Vltava Labe Media, 2012-01-16 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- mestotrmice.cz/skolka.asp
- zstrmice.cz
- Instituce ve městě [online]. Město Trmice [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- Evangelický kostel Pána Ježíše [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- Zámek Trmice [online]. Ústí-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- Vila Stamm [online]. Usti-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Trmice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Trmice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)