Akce D.O.S.T.

Východiskem pro vznik a činnost sdružení byl Manifest D.O.S.T. ze 7. listopadu 2007.[3] V červnu 2010 sdružení na svých stránkách vykazovalo 556 signatářů manifestu a koncem července 2012 celkem 834 aktuálních signatářů a anonymně 38 osob, které svůj podpis odvolaly.[4]

Mezi iniciátory manifestu patřil Michal Semín, Jiří Hejlek a Petr Bahník. Po založení občanského sdružení v roce 2010 se však stal jeho předsedou Ladislav Bátora, který jím byl do konce roku 2011. Poté předsednictví získal Michal Semín a od roku 2014^[zdroj?!] je předsedou Petr Bahník. Všichni tři zakladatelé i první předseda Bátora pocházejí z konzervativně křesťanského prostředí (Semín z katolického, Hejlek z evangelického).[5] Bahník je přispěvatelem dezinformačního webu Protiproud, zakladatel petice Křesťané na obranu před ilegální migrací a příležitostný řečník na demonstracích Svobody a přímé demokracie. Místopředseda Hejlek přispívá do Parlamentních listů a podle svých slov "byl vždy proti zrůdnému programu Evropské unie"[6]

Mezi signatáři je krom jiných řada politiků ODS a dalších stran. Z politiků ODS patří mezi signatáře např. Petr Pleva, Eva Dundáčková, Alena Páralová, Juraj Raninec, Josef Ježek, Zdeněk Prosek či Karel Tejnor.[7] Petici podepsal také předseda Svobodných Petr Mach či předseda Konzervativní strany Martin Rejman. V létě 2010 podepsala manifest Jana Bobošíková, pozdější předsedkyně Suverenity. Na seznamu signatářů figurují také např. Radim Ucháč a Zdeňka Rybová z Hnutí pro život ČR.[8][9] Ne všichni signatáři Manifestu se stali členy Akce.

Novinář MF Dnes Pavel Eichler upozornil na přítomnost některých jmen, která řadí k české ultrapravici.[7][10] Také Martin Bastl s kolektivem v knize Krajní pravice a krajní levice v ČR z roku 2011 uvádí, že se na vzniku a chodu Akce D.O.S.T. podílely osoby z krajní pravice. Samotné sdružení pak řadí k zástupcům národoveckého proudu české krajně pravicové politiky ve formě registrovaných zájmových organizací, vedle Vlastenecké fronty či následnické Vlasti atp.[11]

Filip Krenar (2012) označuje iniciativu D.O.S.T. za „nejviditelnějšího a zřejmě i nejvýznamnějšího představitele“ konzervativně pravicového názoru v České republice.[12] Rozpoznává v iniciativě umírněně konzervativní proud, ultrakonzervativní katolický proud a radikální proud reprezentovaný mj. konfrontační rétorikou signatáře manifestu, publicisty Adama B. Bartoše.[13]

Mezi vyjádřené postoje patří:

• odmítnutí antidiskriminačního zákona,
• odmítnutí Lisabonské smlouvy a podpora prezidenta Václava Klause,
• ochrana tradiční rodiny založené na manželském svazku muže a ženy,
• odmítnutí multikulturní společnosti,
• uznání nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.[3]

Dosavadní veřejná činnost iniciativy a sdružení zahrnuje především vydání Manifestu D.O.S.T., několika prohlášení a otevřených dopisů a uspořádání několika demonstrací, které vyslovily podporu prezidentovi Václavu Klausovi, tradiční rodině a soukromému vlastnictví a stavěly se proti Lisabonské smlouvě, antidiskriminační politice a Michaelu Kocábovi nebo Jiřímu Pehe.

V květnu 2009 bylo na sněmu D.O.S.T. vydáno memorandum Podporujeme svého prezidenta, ve kterém signatáři vyjádřili podporu Václavu Klausovi v jeho postoji vůči Lisabonské smlouvě.

Akce D.O.S.T. pořádá pravidelně diskusní setkání Hovory na pravici.[14] V České republice na její pozvání vystupoval i britský poslanec Evropského parlamentu Nigel Farage.[15]

Iniciativa spolupracuje s politickými stranami (Suverenita, NE Bruselu – Národní demokracie), jednotlivými politiky (včetně několika zákonodárců ODS) i občanskými sdruženími (Občanský institut, Institut sv. Josefa, Mladí křesťanští demokraté).^[zdroj?] Představitelé Akce D.O.S.T. se pravidelně účastnili např. Pochodu pro život pořádaného Hnutím pro život ČR,[16] což se v roce 2016 stalo předmětem kritiky.[8][17][18] V roce 2012 Hnutí pro život podpořilo protestní shromáždění pořádané Akcí D.O.S.T. proti Prague Pride.[19] Obě iniciativy se rovněž v roce 2013 připojily k rezoluci podporující ruský zákon proti propagaci homosexuality.[20]

22. října 2010 demonstrovali proti nové knize Jiřího Pehe Klaus: portrét politika ve dvaceti obrazech, a ačkoli účastníci demonstrace ČTK přiznali, že ji nečetli, jejího autora označili za „zemského škůdce“ a „vlastizrádce“. Podle oficiálního vyjádření iniciativy to bylo z důvodu autorova „léta trvajícího protistátního a protinárodního mudrování“.[21][22][23]

Právní teoretik a sociolog Jiří Přibáň Akci D.O.S.T. vidí jako „fašizující“ a „žlučovitě nenávistné hnutí“.[24]

Federace židovských obcí ve své zprávě o stavu antisemitismu v ČR za rok 2010 uvedla, že tuto iniciativu chápe „jako poměrně nebezpečný fenomén, nejen pro české Židy, ale pro celý demokratický vývoj ČR.“ Manifest D.O.S.T. hodnotí jako „prostředek pro prosazování neofašistických, šovinistických a xenofobních tendencí ve vysoké politice a ve veřejném prostoru“.[25][26] Podobný postoj zaujal i Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze.[27] Proti zprávě židovské obce se Akce D.O.S.T. ohradila.[28] Ladislav Bátora hodnocení odmítnul jako „veřejně šířená zlovolná, nepodložená, ba lživá a vpravdě extremistická tvrzení.“[29] O rok později zpráva o projevech antisemitismu uvádí Akci D.O.S.T. zejména v souvislosti s postavou Ladislava Bátory, jeho působení na ministerstvu školství a odchodu z vedení hnutí. Zmiňuje také výskyt výroků „otevřeně antisemitského ladění“ na webu hnutí.[30]

Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach v on-line rozhovoru v říjnu 2013 vyjádřil své rozladění z toho, že Akce D.O.S.T. využívá jeho jméno, ačkoliv nikdy nebyl členem sdružení, a s jeho postoji nesouhlasí.[31]

Akce D.O.S.T pravidelně pořádá tzv. Hovory na pravici, jejichž přednášky bývají kritiky vnímány jako znepokojivé či přímo nebezpečné.^[zdroj?!] Např. tématem Hovorů č. XXVI byla Obrana domova – Jak a před kým?[32] a vystoupil v nich předseda Národní domobrany (poloextremistické organizace navádějící k „domobraně“ před „milióny uprchlíků“)[33] Marek Obrtel. Akce D.O.S.T je svými kritiky vnímána jako neofašistická, šovinistická, homofobní a xenofobní organizace, která šíří přinejmenším konspirační teorie, v horším případě přímo dezinformace pod zástěrkou „svobodného vyjadřování“, a pochybnou snahou o navrácení médií (především České televize) „zpět do rukou koncesionářů“. Diskusi na toto téma vedl Michal Semín se Stanislavem Novotným, předsedou tzv. Asociace nezávislých medií, která sdružuje i dezinformační weby a uděluje kontroverzní Krameriovu cenu.[34]

• Stránky Akce D.O.S.T.
• KRENAR, Filip. Akce D.O.S.T. – mezi tradicí a modernitou. Brno, 2012. 57 s. magisterská práce. FSS MU. Vedoucí práce Roman Vido. Dostupné online.
• KŘÍHOVÁ, Dominika. Iniciativa D.O.S.T. jako radikálně konzervativní výzva současnosti. Praha, 2012. 111 s. magisterská práce. FMZ VŠE. Vedoucí práce Jan Rataj. Dostupné online.
• HANZELKA, Jan. Akce D.O.S.T. jako příklad radikálního konzervatismu. Brno, 2013. 77 s. bakalářská práce. FSS MU. Vedoucí práce Josef Smolík. Dostupné online.