Volby prezidenta České republiky 2003

První prezidentská volba proběhla na společné schůzi Parlamentu České republiky 15. ledna 2003. Této volby se účastnili kandidáti čtyř parlamentních stran. Občanská demokratická strana nominovala Václava Klause. Česká strana sociálně demokratická byla rozdělena mezi modernisty a tradicionalisty, přičemž tzv. levicové křídlo strany prosazovalo navzdory vedení předsedy Vladimíra Špidly jako kandidáta Miloše Zemana.[2] Vzhledem k tomu bylo vyhlášeno jakési vnitrostranické referendum či anketa, v němž přesvědčivě zvítězil bývalý předseda strany Miloš Zeman a na druhém místě se umístil bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který nakonec kandidoval v prvním kole, protože Zeman se chtěl účastnit až druhého volebního pokusu.[1] Čtyřkoalice nominovala bývalého předsedu první svobodně zvolené vlády Petra Pitharta považovaného za favorita volby, který je schopný porazit Václava Klause.[2] Naproti tomu právník Miroslav Kříženecký, kandidát nominovaný KSČM, neměl naději na významný volební úspěch.[3]

• 
  Václav Klaus (ODS)
• 
  Petr Pithart (Čtyřkoalice)
• 
  Jaroslav Bureš (ČSSD)
• 
  Miroslav Kříženecký (KSČM)

První prezidentská volba proběhla na společné schůzi Parlamentu České republiky 15. ledna 2003. V úvodu schůze vystoupil odcházející prezident Václav Havel a po jeho projevu následně bylo, poprvé v historii samostatné České republiky, umožněno všem kandidátům přednést své projevy.[2]

V prvním kole prezident nebyl zvolen žádný kandidát. Druhé a třetí kolo absolvovali Václav Klaus a Petr Pithart, ale nikdo z nich nedokázal získat většinu hlasů volitelů.[4] Volba prezidenta tak skončila neúspěšně.[3] Tato první volba ukázala i nejednotnost ČSSD a mezi voliteli se také projevila mnohem větší podpora Václava Klause, než se očekávalo.[2]

Druhá prezidentská volba proběhla na společné schůzi Parlamentu České republiky 24. ledna 2003. Do druhého kola ODS opětovně jmenovala Václava Klause. ČSSD nominovala Miloše Zemana. Čtyřkoalice nominovala senátorku Jaroslavu Moserovou.

• 
  Václav Klaus (ODS)
• 
  Jaroslava Moserová (Čtyřkoalice)
• 
  Miloš Zeman (ČSSD)

Volba opět proběhla formou tajného hlasování.[2]

V prvním kole volby překvapivě vypadl sociálnědemokratický kandidát Miloš Zeman, který získal hlasy části komunistických poslanců,[2] ale nehlasovala pro něj většina sociálnědemokratických poslanců a senátorů.[2][3] Okamžitě po oznámení neoficiálních výsledků opustil Miloš Zeman Pražský hrad.[3][2] Do druhého kola postoupil bývalý předseda vlády Václav Klaus a senátorka Jaroslava Moserová, žádný z kandidátů nedosáhl požadovaného kvóra volitelských hlasů a prezident tak nebyl zvolen.[5] Obdobná situace nastala také ve třetím kole a volba tak skončila bez výsledku.[2] Během volby nicméně soustavně posiloval Václav Klaus, kandidát opoziční ODS.[3] Přesto podle novináře Erika Taberyho bylo úsilí aktérů napřeno k tomu, aby nevyhrál nikdo, zejména Miloš Zeman ne, a skutečný boj tak probíhal pouze v prvním kole.[6] Po této volbě se začalo šířeji hovořit o zavedení přímé volby prezidenta.[2][1]

Třetí prezidentská volba proběhla na společné schůzi Parlamentu České republiky 28. února 2003. Úřad prezidenta republiky byl v té době již neobsazen, protože funkční období Václava Havla skončilo 3. února 2003. Pravomoci prezidenta převzali předseda vlády Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.[2]

• 
  Václav Klaus (ODS)
• 
  Jan Sokol (vládní koalice)

Do třetí volby ODS opětovně jmenovala Václava Klause. Vládní koalice se rozhodla postavit proti Klausovi společného kandidáta. Hledání kandidáta, který by vyhovoval požadavkům všech stran, však bylo zmatené.[2] Nakonec vládní kolice nominovala jako prezidentského kandidáta profesora Jana Sokola,[3] děkana Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a bývalého ministra školství ve vládě Josefa Tošovského. Volilo se formou tajného hlasování.[2]

V prvním ani druhém kole nedokázal žádný z kandidátů získat většinu hlasů volitelů. Třetí pokus o volbu prezidenta byl sledován znepokojenou veřejností, která očekávala jasný výsledek. Pod tímto tlakem někteří poslanci a senátoři vládní kolice otevřeně deklarovali podporu Klausovi.[3][2] Jan Sokol byl kvůli své víře a disidentské minulosti pro KSČM nepřijatelným kandidátem.[2] Poslanci KSČM kritizovali zejména jeho názory na odsun sudetských Němců z Československa.[2] Většina poslanců a senátorů KSČM se tak rozhodla ve třetím kole podpořit Václava Klause,[3][2] který ve třetím kole prezidentské volby skutečně zvítězil.

• TABERY, Erik. Hledá se prezident : zákulisí voleb hlavy státu. Praha: Respekt, 2008. ISBN 9788090376670.
• PS a Senát 2002-2006, 1. schůze. www.psp.cz [online]. 2003-01-15 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
• PS a Senát 2002-2006, 2. schůze. www.psp.cz [online]. 2003-01-24 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
• PS a Senát 2002-2006, 3. schůze. www.psp.cz [online]. 2003-02-28 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
• LUTIŠAN, Vojtěch. Volba prezidenta republiky v České republice. Brno, 2009. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Vojtěch Šimíček. Dostupné online.
• NEČAS, Tomáš. Vývoj volby prezidenta v České republice. Brno, 2013. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.

• Prezident České republiky
• Volba prezidenta České republiky

• 2003 - Volba prezidenta 2008 (Český rozhlas). Český rozhlas [online]. 2008-02-08 [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16.
• Českým prezidentem byl zvolen Václav Klaus — 2003 — Ve stopách doby — Vyprávěj — Česká televize [online]. Česká televize, rev. 2014-03-25 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.