Seznam polských panovníků
Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Piastové - polští vévodové a králové (do 1138)
Seznam polských knížat (žlutě) a králů (zeleně); pod krále jsou zařazeni i ti panovníci, kteří měli tento titul pouze pro část své vlády. Prvním vládcem Polska, který byl potvrzen moderními prameny, byl Mieszko I. Z polských vládců dynastie Piastů, vládnoucích mezi lety 960 a 1138, byli korunováni tři: v roce 1025 Bolesław I. Statečný, ve stejném roce Mieszko II Lambert a v roce 1076 Bolesław II. Szczodry.
Podle zprávy Kosmy z Prahy v roce 1085 císař Jindřich IV. Udělil Vratislavovi II., Tehdejšímu českému vládci, titul polského krále; většina vědců však tyto informace odmítá.
Jméno | Doba vlády | Rodiče | Datum narození | datum úmrtí | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Měšek I. | ~960–992 | Siemomysł | * asi 935 | † 25. květen 992 | První historicky doložený polský kníže. |
Boleslav I. Chrabrý | 992–1025 | Měšek I. Polský Doubravka Přemyslovna |
* 967 | † 17. červen 1025 | V roce 1025 první polský král. |
Měšek II. Lambert | 1025–1031 | Boleslav I. Chrabrý Emnilda |
* asi 990 | †10. květen 1034 | Králem do roku 1031, poté jen kníže. |
Bezprym | 1031–1032 | Boleslav I. Chrabrý | * cca 986/987 | † 1032 | |
Měšek II. Lambert | 1032–1034 | Boleslav I. Chrabrý Emnilda |
* asi 990 | † 10. květen 1034 | |
Kazimír I. Obnovitel | 1039–1058 | Měšek II. Lambert Richenza Lotrinská |
* 25. červenec 1016 | † 28. listopad 1058 | |
Boleslav II. Smělý | 1058–1079 | Kazimír I. Obnovitel Dobroněga Kyjevská |
* asi 1042 | † 2. nebo 3. dubna 1081/1082 | Od roku 1076 král. |
Vladislav I. Herman | 1079–1102 | Kazimír I. Obnovitel Dobroněga Kyjevská |
* cca 1042 | † 4. červen 1062 | |
Boleslav III. Křivoústý | 1102–1138 | Vladislav I. Herman Judita Přemyslovna |
* 20. srpna 1086 | † 28. října 1138 |
Období regionálního členění
Nástupnický akt Boleslava III. Wrymouthe zahájil v Polsku období regionálního rozpadu. Nejdůležitější z knížat měl být vládce seniorského okresu (uvnitř jeho hranic bylo hlavní město státu - Krakow), který byl také - podle principu seniority - nejstarší z rodu. Tato zásada byla zpochybněna již v roce 1146 vyloučením vyhnanství Władysława II. A rozpadla se v důsledku rozhodnutí łęczyckého kongresu v roce 1180, ačkoli ve 13. století se někteří uchazeči krakovského okresu dovolávali práva z důvodu nejstarší v rodině. Princip svrchovanosti kraba z Krakova nad celým státem (princip knížectví) platil až do smrti knížete Leszeka Bílého v Gąsawě v roce 1227. Od tohoto okamžiku postupně postupovala fragmentace polských zemí, což souviselo s posilováním separatismu okresních knížectví.
Piastové - vynikající knížata
Piastovci - krakovští vévodové
Jméno | Doba vlády | Rodiče | Datum narození | datum úmrtí | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Vladislav III. Tenkonohý | 1227–1229 | Měšek III. Starý Eudoxia Kyjevská |
* 1161/1167 | † 3. listopadu 1231 | Druhé období vlády. |
Konrád I. Mazovský | 1229–1231 | Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská | * 1187/1188 | † 31. srpen 1247 | |
Jindřich I. Bradatý | 1232–1238 | Boleslav I. Vysoký Kristina |
* 1165/1170 | † 19. březen 1238 | |
Jindřich II. Pobožný | 1238–1241 | Jindřich I. Bradatý Hedvika Slezská |
* 1196/1207 | † 9. dubna 1241 | |
Konrád I. Mazovský | 1241–1243 | Kazimír II. Spravedlivý | * 1187/1188 | † 31. srpen 1247 | Druhé období vlády. |
Boleslav V. Stydlivý | 1243–1279 | Lešek I. Bílý | * 21. června 1226 | † 7. prosince 1279 | |
Lešek II. Černý | 1279–1288 | Kazimír I. Kujavský Konstancie Vratislavská |
* kolem 1241 | † 30. září 1288 | |
Jindřich IV. Probus | 1288–1290 | Jindřich III. Bílý Judita Mazovská |
*1257/1258 | † 23. června 1290 | |
Přemysl II. Velkopolský | 1290–1291 | Přemysl I. Velkopolský Alžběta Vratislavská |
*14. října 1257 | † 8. února 1296 |
Piastovci - král Polska (de facto Velkopolska a Gdaňska Pomořanska)
Przemysł II, navzdory ztrátě moci v Malopolsku, stále vládl Velkopolské a Gdaňské Pomořansku. V roce 1295 byl korunován za polského krále.
Jméno | Doba vlády | Rodiče | Datum narození | datum úmrtí | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Přemysl II. Velkopolský | 1295 - 1296 | Přemysl I. Velkopolský Alžběta Vratislavská |
*14. října 1257 | † 8. února 1296 | Král |
Przemyślidzi - krakovští vévodové
V roce 1291 se krakovské vévodství dostalo do rukou českého krále Václava II. V roce 1292 se ujalo vévodství Sandomierz a v roce 1299 také Velkopolska a Gdaňska Pomořanska. V roce 1300 byl korunován polským králem arcibiskupem z Gniezna Jakubem Świnkou.
Wacław II zemřel 21. června 1305 a jeho syn Wacław III převzal vládu. 4. srpna 1306 byl však zavražděn při přípravě na cestu do Polska. V září téhož roku byl Krakov v rukou Władysława I. Łokietka.
Jméno | Doba vlády | Rodiče | Datum narození | datum úmrtí | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Václav II. | 1300–1305 | Přemysl Otakar II., Kunhuta Uherská | *27. září 1271 | † 21. června 1305 | Také král český. |
Václav III. | 1305–1306 | Václav II., Guta Habsburská | * 6. října 1289 | † 4. srpna 1306 | Také král český a uherský. |
Piastové - polští králové
V roce 1306 se Władysław I Łokietek z linie Kujawy Piast stal krakovským knížetem, který se již zmocnil Sandomierzského vévodství. V roce 1314 obsadil Velkopolsko. 20. ledna 1320 byl korunován za polského krále.
Kníže varšavský
Wettinové
V letech 1807 až 1815 krátce existovalo tzv. Varšavské vévodství jako Napoleonův satelitní stát, jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále.
Polští králové do roku 1795
V letech 1916–1918 existovala tzv. regentská vláda Polského regentského království (bez krále, s tříčlennou regentskou radou), což byl satelitní stát ústředních mocností.
Rodokmen
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam polských panovníků na Wikimedia Commons