Sobieští

Podle jedné z rodové legendy, která byla vyvrácena mnoha historiky, se jednalo rod, jehož rodokmen vedl až k Leškovi II. Černému, kde byla zmiňována jistá Vizimíra Teodora (polsky Wizimira Teodora), která měla být jeho dcerou. Sám Lešek II. byl však bezdětný. Vznik legendy byl připisován Janu III. Sobieskému, aby dokázal svůj původ.

Další legenda říká, že se jedná o potomky vévody Soběslava (polsky Sobiesław), syna Leška III. (polsky Leszek III.), legendárního vládce dynastie Popielů (polsky Popielidzi, anglicky Popielids).

Rod dosáhl vrcholu své síly a významu na konci 16. a počátku 17. století, kdy jeden z jejich členů byl zvolen polským králem (Jan III. Sobieski). Poslední mužský člen rodu, byl Jakub Ludvík Sobieski, 1667–1737)

Rod Sobieských byl spojen s dalšíma vyznanými polskými rody, jako byli např.: Wisniowiečtí (polsky Wiśniowiecscy), Radziwiłłové, nebo Lubomirští (polsky Lubomirscy). Díky výhodným manželským sňatkům získávali vliv a rostli v síle.

Rod používal erb známý jako Janina (Clipeus in Clipeum. – Pole v poli. – Terč v terči.).

Rodové motto bylo: "Vel cum hoc, vel super hoc.", tedy "Buď toto, nebo skutečnost."

• 
  Erb Jana III. Sobieského
• 
  Vlajka Jana III. Sobieského
• 
  Královská kaple v Gdaňsku. Erb Polska dvou národů – tzv. Polsko-litevská unie (1569–1795) (polsky Rzeczpospolita Obojga Narodów) z doby, kdy vládl Jan III. Sobieský.

• 
  Jan Kupecký: Aleksander Benedykt Sobieski, asi 1690
• 
  Jan III. Sobieski s rodinou, 1693
• 
  Marie Kazimíra d’Arquien s dětmi. 1684
• 
  Odjezd Jana III. Sobieského z Wilanowa.
• 
  Bitva u Chotyně (polsky Bitwa pod Chocimiem), 11. listopadu 1673, pod velením Jana III. Sobieského
• 
  Jan III. Sobieski posílá zprávu o vítězství papeži Klementu X.
• 
  Herní stůl, který patřil Maxmiliánu II. Emanuelovi, mezi 1683 a 1692
• 
  Dub v přírodní rezervaci Łężczok (Raciborz, Polsko), který nese jméno Sobieski (anglicky Sobieski Oak).

Text v závorkách psaný kurzívou je psán polštinou.

Portrét	Jméno	Datum narození	Datum úmrtí	Rodiče	Manžel / Manželka	Poznámka
	Stanislav Sobieski (Stanisław Sobieski)	okolo 1450	1508/1516	Mikuláš Sobieski Hedvika (Jadwiga)	Markéta Křyněcká (Małgorzata Krzyniecka)	Polský šlechtic. První doložený majitel Soběšína (Sobieszyn, Lublinské vojvodství).
	Petr Sobieski (Piotr Sobieski)	ok. 1460	po 1508	Mikuláš Sobieski Hedvika (Jadwiga)	Neznámá dívka z vesnice Bychavka (Bychawka, poblíž města Bychawa, Lublinské vojvodství)	Polský šlechtic, majitel zaniklé vesnice Lendo (Lędo)
	Sebastián Sobieski (Sebastian Sobieski)	ok. 1486	1557	Stanislav Sobieski Markéta Křyněcká	Barbara Gielčevská (Barbara Giełczewska)	Polský šlechtic, prapředek rodu
	Jan Sobieski	ok. 1518	1564	Sebastián Sobieski Barbara Gielčevská	Kateřina Gdešyňská (Katarzyna Gdeszyńska)	Rotmistr kavalérie
	Marek Sobieski	ok. 1550	1605	Jan Sobieski Kateřina Gdešyňská	Hedvika Snopkovská (Jadwiga Snopkowska) Kateřina Tečynská (Katarzyna Tęczyńska)	Lublinský vévoda
	Sebastian Sobieski	ok. 1552	1614	Jan Sobieski Kateřina Gdešyňská	Anna Zebřydovská (Anna Zebrzydowska)	Praporčík velké koruny (Chorąży wielki koronny)
	Jakub Sobieski	1590	1646	Marek Sobieski Hedvika Snopkovská (Jadwiga Snopkowska)	Marianna Wiśniowecká (Marianna Wiśniowiecka) Žofie Teofila Danilowiličovna (Zofia Teofila Daniłowiczówna)	polský magneter, poslanec sejmu
	Aleksandra Sobieska	ok. 1590	1645	Marek Sobieski Hedvika Snopkovská	Kryštof Wesolovský (Krzysztof Wiesiołowski)	žena maršálka sejmu Polského království a Litvy
	Marek Sobieski	1628	1652	Jakub Sobieski Žofie Teofila Danilowiličovna	-	Starosta Javoriva (Jaworów) a Krasnystavu (Krasnystaw). Rotmistr korunních vojsk (rotmistrz wojsk koronnych)
	Jan III Sobieski	1629	1696	Jakub Sobieski Žofie Teofila Danilowiličovna	Marie Kazimíra d’Arquien	polský král
	Kateřina Sobieská (Katarzyna Sobieska)	1634	1694	Jakub Sobieski Žofie Teofila Danilowiličovna	Vladislav Dominik Zaslawski-Ostrogski (Władysław Dominik Zasławski-Ostrogski) Michal Kazimír Radziwill (Michał Kazimierz Radziwiłł)	Místokancléřka manželka polního hejtmana Litvy (hetmanowa polna litewska)
	Jakub Ludvík Sobieski (Jakub Ludwik Sobieski)	1667	1737	Jan III. Sobieski Marie Kazimíra d’Arquien	Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská	Uchazeč o trůny: Polska, Pruska, Moldávie a Litvy
	Tereza Kunhuta Sobieská (Teresa Kunegunda Sobieska)	1676	1730	Jan III Sobieski Marie Kazimíra d’Arquien	Maxmilián II. Emanuel	žena bavorského kurfiřta, znám jako Modrý kurfiřt
	Alexandr Benedikt Sobieski (Aleksander Benedykt Sobieski)	1677	1714	Jan III Sobieski Marie Kazimíra d’Arquien	-	polský kralevic
	Konstantin Vladislav Sobieski (Konstanty Władysław Sobieski)	1680	1726	Jan III Sobieski Marie Kazimíra d’Arquien	Marie Josefa Wessel (Maria Józefa Wessel)	polský kralevic[4]
	Marie Karolína Sobieská (Maria Karolina Sobieska)	1697	1740	Jakub Ludvík Sobieski Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská	Frédéric Maurice de La Tour d'Auvergne, vévoda bouillonský Charles Godefroy de La Tour d'Auvergne	Kněžna de Turenne Francouzská komornice
	Marie Klementina Sobieská (Maria Klementyna Sobieska)	1701	1735	Jakub Ludvík Sobieski Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská	Jakub František Stuart	Uchazečka o trůn: Skotska, Irska a Anglie

• 
  Kostel sv. Vavřince. Nekropole rodu Žulkievských (polsky Żółkiewscy herbu Lubicz) a Sobieských.
• 
  Královský palác Wilanów[5] ve Varšavě
• 
  Zámek Wilanów[5], Varšava

Mezi potomky Jana III. Sobieského byl jeden císař Svaté říše římské (současně český král a německý král), sedm králů Saska (současně varšavský vévoda), jeden král Bavorska, dva králové Itálie (současně císař Etiopie a král Albánie), jeden bulharský car, jeden císař Rakouska (současně král Maďarska), jedna manželka krále Španělska a jedna titulární královna Anglie, Irska a Skotska[6].