Piastovci

Přestože svůj původ odvozovali od bájného Piasta, oráče z hnězdenského podhradí, byl historicky za prapředka všech polských knížat považován jistý Chościsko.

Polsku vládli do roku 1370, vedlejší větve Piastovců se udržely dále v samostatném mazovském knížectví (později vévodství) a ve Slezsku. Mazovští Piastovci vymřeli po meči vévodou Januszem III. Mazovským, roku 1526.

Slezské větve vymíraly postupně: 1335 vratislavská, 1368 svídnická, 1492 olešnická, 1504 hlohovská, 1532 opolská, 1625 těšínská a poslední břežsko-lehnická roku 1675 vévodou Jiřím IV. Vilémem, který byl posledním mužským příslušníkem dynastie Piastovců vůbec. Poslední Piastovna, sestra Jiřího IV. Viléma Karolína, žila do roku 1707.

• Bájná knížata: Piast, Siemovít, Lestek (Lestko), Siemomysł
• První historicky doložený piastovský kníže: Měšek I. († 992)
• První polský král Boleslav I. Chrabrý (992–1026)
• Poslední panující Piastovec: Kazimír III. Veliký (1333–1370)

Měšek I. – první historický vládce Polska

Podle pověsti vládl v dávných letech v Hnězdně zlý vládce Popiel I. z kmene Popielů. Byl však vyhnán a na jeho místo nastoupil rolník z hnězdenského podhradí jménem Piast. Jeho potomci vládli v Hnězdnu dále a postupně zde vytvořili stát. Tuto pověst zachytil počátkem 12. století v díle Polská kronika (latinsky Chronicon Polonorum) Gallus Anonimus, neznámý autor, nazývaný tak pro svůj pravděpodobný francouzský původ. Psal na zakázku knížete Boleslava III. Křivoústého.

V pověsti se zřejmě mlhavě odrážejí boje mezi mocným kmenovým svazem Polanů a jejich nejsilnějšími protivníky Lenčici, které si dočasně podrobili. Polané vytlačili Lenčické z jejich sídla Hnězdna. Lenčici se sem později vrátili a začali kolem Hnězdna sjednocovat další západoslovanské kmeny.

Motiv knížete-zakladatele, který je rolnického původu, je typický pro pověsti západních Slovanů. Prvním představitelem rodu je nejenom u polských Piastovců, ale také u českých Přemyslovců a u slovanské knížecí dynastie v Korutanech.

• Chościsko (795–867)
• Piast (9. století – 870)
• Siemovít (9. století – nedoloženo)
• Lestek (Lešek) (9. až 10. století – nedoloženo)
• Siemomysł (10. století – nedoloženo)
• Měšek I. (960? – 992 – první historicky doložený vládce)
• Boleslav Chrabrý (992–1025)
• Měšek II. Lambert (1025–1031)
• Bezprym 1031–1032)
• Měšek II. Lambert (1032–1034)
• Kazimír I. Obnovitel (1039–1058)
• Boleslav II. Smělý (1058–1079)
• Vladislav I. Herman (1079–1102)
• Zbyhněv (1102–1107)
• Boleslav III. Křivoústý (1102–1138)
• Vladislav II. Vyhnanec (1138–1146)
• Boleslav IV. Kadeřavý (1146–1173)
• Měšek III. Starý (1173–1177)
• Kazimír II. Spravedlivý (1177–1194)
• Lešek I. Bílý (1194–1202)
• Vladislav III. Dlouhán (1202–1206)
• Lešek I. Bílý (1206–1210)
• Měšek IV. Křivonohý (1210–1211)
• Lešek I. Bílý (1211–1227)
• Vladislav III. Dlouhán (1227–1229)
• Konrád I. Mazovský (1229–1232)
• Jindřich I. Bradatý (1232–1238)
• Jindřich II. Pobožný (1238–1241)
• Konrád I. Mazovský (1241–1243)
• Boleslav V. Stydlivý (1243–1279)
• Siemomysl Kujavský (1247–1287)
• Lešek II. Černý (1279–1288)
• Jindřich IV. Probus (1288–1290)
• Přemysl II. Velkopolský (1290–1296)

Vláda Přemyslovců: Václav II. (1291–1305) a Václav III. (1305–1306)

• Vladislav I. Lokýtek (1306–1333)
• Kazimír III. Veliký (1333–1370)

Následovala dynastie Anjouovská.

• JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.

• Dějiny Polska
• Slezští Piastovci

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Piastovci na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Piast v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Zjednodušený rodokmen
• Vzestup a pád slezských Piastovců ve 12. a 13. století
• Kronika tzv. Galla anonyma – kniha první
• Kronika tzv. Galla anonyma – kniha druhá
• Kronika tzv. Galla anonyma – kniha třetí