Piastovci
Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.
Piastovci | |
---|---|
Erb dynastie Piastovců | |
Země | Polské království, Polsko-litevská unie |
Tituly | knížata, králové |
Zakladatel | (Chościsko), Měšek I. |
Mýtický zakladatel | Piast oráč |
Rok založení | před rokem 992 |
Vymření po meči | Jiří IV. Vilém Lehnický († 1675) |
Vymření po přeslici | Karolína Lehnická († 1707) |
Větve rodu | Mazovští Piastovci († 1526). Slezští Piastovci: vratislavská († 1335), 1368 svídnická († 1335), 1492 olešnická († 1335), 1504 hlohovská († 1335), 1532 opolská († 1335), 1625 těšínská († 1335) a poslední břežsko-lehnická († 1675) |
Původ
Přestože svůj původ odvozovali od bájného Piasta, oráče z hnězdenského podhradí, byl historicky za prapředka všech polských knížat považován jistý Chościsko.
Vláda
Polsku vládli do roku 1370, vedlejší větve Piastovců se udržely dále v samostatném mazovském knížectví (později vévodství) a ve Slezsku. Mazovští Piastovci vymřeli po meči vévodou Januszem III. Mazovským, roku 1526.
Slezské větve vymíraly postupně: 1335 vratislavská, 1368 svídnická, 1492 olešnická, 1504 hlohovská, 1532 opolská, 1625 těšínská a poslední břežsko-lehnická roku 1675 vévodou Jiřím IV. Vilémem, který byl posledním mužským příslušníkem dynastie Piastovců vůbec. Poslední Piastovna, sestra Jiřího IV. Viléma Karolína, žila do roku 1707.
Pověst o původu dynastie
Podle pověsti vládl v dávných letech v Hnězdně zlý vládce Popiel I. z kmene Popielů. Byl však vyhnán a na jeho místo nastoupil rolník z hnězdenského podhradí jménem Piast. Jeho potomci vládli v Hnězdnu dále a postupně zde vytvořili stát. Tuto pověst zachytil počátkem 12. století v díle Polská kronika (latinsky Chronicon Polonorum) Gallus Anonimus, neznámý autor, nazývaný tak pro svůj pravděpodobný francouzský původ. Psal na zakázku knížete Boleslava III. Křivoústého.
V pověsti se zřejmě mlhavě odrážejí boje mezi mocným kmenovým svazem Polanů a jejich nejsilnějšími protivníky Lenčici, které si dočasně podrobili. Polané vytlačili Lenčické z jejich sídla Hnězdna. Lenčici se sem později vrátili a začali kolem Hnězdna sjednocovat další západoslovanské kmeny.
Motiv knížete-zakladatele, který je rolnického původu, je typický pro pověsti západních Slovanů. Prvním představitelem rodu je nejenom u polských Piastovců, ale také u českých Přemyslovců a u slovanské knížecí dynastie v Korutanech.
Polští vládci z dynastie Piastovců
- Chościsko (795–867)
- Piast (9. století – 870)
- Siemovít (9. století – nedoloženo)
- Lestek (Lešek) (9. až 10. století – nedoloženo)
- Siemomysł (10. století – nedoloženo)
- Měšek I. (960? – 992 – první historicky doložený vládce)
- Boleslav Chrabrý (992–1025)
- Měšek II. Lambert (1025–1031)
- Bezprym 1031–1032)
- Měšek II. Lambert (1032–1034)
- Kazimír I. Obnovitel (1039–1058)
- Boleslav II. Smělý (1058–1079)
- Vladislav I. Herman (1079–1102)
- Zbyhněv (1102–1107)
- Boleslav III. Křivoústý (1102–1138)
- Vladislav II. Vyhnanec (1138–1146)
- Boleslav IV. Kadeřavý (1146–1173)
- Měšek III. Starý (1173–1177)
- Kazimír II. Spravedlivý (1177–1194)
- Lešek I. Bílý (1194–1202)
- Vladislav III. Dlouhán (1202–1206)
- Lešek I. Bílý (1206–1210)
- Měšek IV. Křivonohý (1210–1211)
- Lešek I. Bílý (1211–1227)
- Vladislav III. Dlouhán (1227–1229)
- Konrád I. Mazovský (1229–1232)
- Jindřich I. Bradatý (1232–1238)
- Jindřich II. Pobožný (1238–1241)
- Konrád I. Mazovský (1241–1243)
- Boleslav V. Stydlivý (1243–1279)
- Siemomysl Kujavský (1247–1287)
- Lešek II. Černý (1279–1288)
- Jindřich IV. Probus (1288–1290)
- Přemysl II. Velkopolský (1290–1296)
Vláda Přemyslovců: Václav II. (1291–1305) a Václav III. (1305–1306)
Následovala dynastie Anjouovská.
Literatura
- JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Piastovci na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Piast v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Zjednodušený rodokmen
- Vzestup a pád slezských Piastovců ve 12. a 13. století
- Kronika tzv. Galla anonyma – kniha první
- Kronika tzv. Galla anonyma – kniha druhá
- Kronika tzv. Galla anonyma – kniha třetí