August III. Polský

Narodil se 17. října roku 1696 v Drážďanech jako jediný syn polského krále a saského kurfiřta Augusta II. Silného a jeho manželky Kristýny Eberhardiny, dcery Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Sofie Louisy Württemberské. Manželství Augustových rodičů bylo čistě politickým a velmi nešťastným svazkem. Péči o chlapce převzala jeho babička, matka Augusta II. Anna Žofie Dánská.

Už od roku 1704 mezi Augustem se uvažovalo o sňatku Marií Josefou (1699–1757), nejstarším dítětem císaře Josefa I. a jeho manželky Amálie Vilemíny Brunšvické. Marie se však nesměla vdát za nekatolíka. V roce 1712 August konvertoval ke katolictví a jednání začala nabírat konkrétnějších obrysů, jež došly naplnění 20. srpna 1719, když se August ve Vídni s Marií Josefou oženil. Z manželství vzešlo početné potomstvo - sedm synů a osm dcer, čtyři z těchto patnácti dětí však zemřely již v útlém věku:

• Fridrich August (1720–1721)
• Josef August (1721–1728)
• Fridrich Kristián (1722–1763), saský kurfiřt
• dcera (*/† 1723)
• Marie Amálie (1724–1760) ∞ 1738 španělský král Karel III.
• Marie Markéta (1727–1734)
• Marie Anna (1728–1797) ∞ 1747 bavorský kurfiřt Maxmilián III. Josef
• František Xaver (1730–1806), lužický hrabě
• Marie Josefa Karolína (1731–1767) ∞ 1747 francouzský dauphin Ludvík Ferdinand
• Karel Kristián (1733–1796), kuronský a zemgalský vévoda
• Marie Kristýna (1735–1782), abatyše v Remiremontu
• Marie Alžběta (1736–1818), nositelka řádu Hvězdného kříže
• Albert Kazimír (1738–1822), těšínský vévoda a nizozemský místodržící, místodržící Uher a kníže Sasko-Těšínský ∞ Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská, dcera Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského
• Klement Václav (1739–1812), kanovník v Kolíně, probošt od sv. Jana, arcibiskup a kurfiřt trevírský
• Marie Kunhuta (1740–1826), nositelka řádu Hvězdného kříže a abatyše v Toruni a Essenu

Prostřednictvím tohoto sňatku mezi Wettiny a Habsburky ženichův otec August II. Silný doufal, že zajistí Sasku lepší pozici v případné válce o následnictví Habsburské monarchie. Nejstarší syn páru Fridrich Kristián Saský ale následoval svého otce a stal se také saským kurfiřtem.

Marie Josefa měla teoretickou šanci stát se dědičkou habsburských držav, kdyby její otec ani strýc nezplodili syna, o tuto šanci ji však připravila Pragmatická sankce jejího strýce Karla VI. ve prospěch jeho dcery Marie Terezie. V roce 1740 přesto nárokovala rakouský trůn, ne však pro sebe, ale pro svého manžela; tento boj vzdala v roce 1742 a Sasko brzy s Rakouskem uzavřelo alianci.

Po smrti svého otce v roce († 1. února 1733) se August stal saským kurfiřtem. Polským králem se stal za pomoci Rakouska a Ruska. Jako král se příliš o Polsko nestaral a přenechával řešení problémů na hraběte von Brühla. V roce 1756 bylo Sasko přepadeno Pruskem. Po kapitulaci saské armády odjel August III. do Polska a nechal svou rodinu v Drážďanech. Zemřel v roce 1763.

Celý titul:

• August III. z Boží milosti král polský, velkovévoda litevský, vévoda ruský, pruský, mazovský, žmuďský, kyjevský, volyňský, podolský, podleský, livonský, smolenský, siverský, černigovský a také dědičný vévoda saský a kurfiřt.

Celý titul v latině:

• Augustus tertius, Dei gratia rex Poloniae, magnus dux Lithuaniæ, dux Russiæ (Rutheniae), Prussiæ, Masoviæ, Samogitiæ, Kijoviæ, Volhiniæ, Podoliæ, Podlachiæ, Livoniæ, Smolensciæ, Severiæ, Czerniechoviæque, nec non hæreditarius dux Saxoniæ et princeps elector.

• 1696–1697: Jeho výsost, saský princ
• 1697–1733: Jeho královská výsost, polský, litevský a saský princ
• 1733–1763: Jeho veličenstvo, polský král, litevský velkovévoda a saský vévoda a kurfiřt