Jeremiáš Wiśniowiecki

Jeremiáš Wiśniowiecki na obraze Juliusze Kossaka

Jeremiáš ve svých čtyřech letech ztratil otce, kterého otrávil pravoslavný kněz. Za tři roky poté mu zemřela i matka Regina, Pocházející z rodu moldavských bojarů Mogilů, a byl vychováván svým strýcem Konstantinem Wiśniowieckim. Byl poslán na studia do jezuitského gymnázia. Během studií přestoupil z pravoslaví ke katolictví. I přesto, že jeho matka, sestra pravoslavného metropolity kyjevského Petra Mogily, před smrtí prohlásila, že pokud přestoupí někdy na katolickou víru, proklíná ho.

Zdědil majetky na Volyni a Ukrajině. Nechal kolonizovat dosud neobydlené oblasti a chránil svá panství a lidi na nich před nájezdy Tatarů. Vedle toho značně podporoval pravoslavné i katolické kostely a církevní vzdělávací instituce. První válečné zkušenosti získal v Nizozemí a po návratu do Polska se aktivně účastnil polsko-ruské války v letech 1633–1634. Dále se podílel na potlačení kozácké vzpoury Dymitrije Huni. V letech 1640–1644 se účastnil války s Tatary. Roku 1648 byl volitelem krále Jana Kazimíra II. Vasy na polský trůn.

V letech 1648–1651 sehrál významnou roli při potlačení kozácké vzpoury, vedené Bohdanem Chmelnickým, přičemž si počínal tvrdě, až brutálně. Proslul sice jako zkušený vojevůdce, ale jeho odvetné akce proti kozákům byly mnohdy velmi kruté, zahrnovaly vypalování vesnic, mučení zajatých kozáků i popravy bez soudu, často i nabodnutím na kůl. Je však třeba říci, že podnět k tvrdému trestání dali povstalečtí kozáci brutálními masakry Židů a Poláků žijících na Ukrajině. Roku 1649 kníže Jeremiáš vedl obranu pevnosti Zbaraž proti Chmelnického kozákům. O dva roky později se účastnil bitvy pod Beresteczkem. Ironií osudu je, že Jeremiášův prastrýc Dymitr Wiśniowiecki zvaný Balda, byl kozácký hetman a dokonce jeden ze zakladatelů Záporožské Síče.

Zemřel během vojenského tažení 20. srpna 1651. Byl pohřben v klášteře ve Świętym Krzyżu.