Měšek I. Křivonohý

Měšek I. Křivonohý (polsky Mieszko I Plątonogi, † 16. květen 1211) byl slezský údělný kníže pocházející z rodu Slezských Piastovců. V letech 1210 až 1211 byl pak polským seniorem.

Měšek I. Křivonohý
Polský senior
Měšek I. na obraze ze 17. století
Doba vlády 1210–1211
Narození (1131–1146)
Úmrtí 16. května 1211
Předchůdce Lešek I. Bílý
Nástupce Lešek I. Bílý
Manželka Ludmila
Dynastie Piastovci
Otec Vladislav II. Vyhnanec
Matka Anežka Babenberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předkové

Měšek přišel na svět mezi lety 1131 až 1146[1], kdy musel jeho otec do exilu. Byl druhým synem polského seniora Vladislava II. Vyhnance a jeho ženy Anežky Babenberské,[2] vnučce císaře Jindřicha IV. Jeho předci byli mimo Sálských i Přemyslovci, díky svazku jeho pradědečka Vladislava I. Hermana s Juditou Přemyslovnou[3], s Rurikovci, díky svazku jeho dědečka Boleslava III. Křivoústého se Zbyslavou Kyjevskou,[3] dcerou Svjatopolka II. Izjaslaviče a dokonce i Arpádovci, díky svazku jeho prapradědečka Vratislava II. s Adlétou Uherskou[4], dcerou Ondřeje I. Uherského.

Život

Mládí

Kdy se Měšek narodil, není známo? Badatelé navrhují tato data: 1131[1], kolem roku 1138[5] a mezi lety 1138 až 1141.[6]

Ve vyhnanství

Jeho otec Vladislav II. Vyhnanec byl i se svými syny vyhnán v roce 1146. Po vyhnání se otci nepodařilo získat podporu Vladislava II. a do Polska se nevrátil ani s pomocí Konráda III. Měšek tak trávil své mládí na hradě Altenburg v Německu. U panovníka překvapivě studoval v klášterní škole v Michaelsbergu u Bamberku.

Návrat do Slezska

Synové Vladislava II. Vyhnance se u římských králů prosadili až v roce 1163. Tehdy se Fridrichovi I. Barbarossovi konečně podařilo Boleslava I. Vysokého do Slezského knížectví. Tehdejšímu seniorovi Boleslavovi IV. Kadeřavému se však podařilo ovládnout některé důležité hrady ve Slezsku. V roce 1166 se však Měškovi a jeho bratru Boleslavovi podařilo tyto hrady ovládnout. Po návratu není zcela jasná Měškova pozice, zda byl podřízeným spoluvládcem Boleslava či jen vládl v oblasti Ratibořska a Těšínska.[7]

Knížetem Ratibořským
Slezsko v letech 1172/73 až 1177

Jeho pozice se vyjasnila v roce 1172. Tehdy se společně synovcem Jaroslavem Opolským vzpouřil proti Boleslavovi I. Vysokému. Boleslav utekl k císaři Barbarossovi. Tentokrát se Barbarossa

rozhodl pomoci Boleslavovi silou, aby se vrátil do Slezska. Boleslav IV. Kadeřavý vyslal do Říše svého bratra Měška III. Starého s osmi tisíci hřivnami stříbra. Boleslav se vrátil do Slezska, ale vydělil Měškovi Ratibořsko a Jaroslavovi Opolskému Opolsko. Jedním z prvních vladařských skutků, byla svatba s Ludmilou, pravděpodobně z přemyslovského rodu.

Bytomsko a Osvětimsko

V roce 1177 byla vzpoura proti seniorovi Měškovi III. Starému. Na straně vzbouřenců stál i bratr Boleslav I. Vysoký. Na straně Měška stál i Měšek Křivonohý a Jaroslav Opolský, kterému s e Boleslava podařilo porazit. I přes porážku Boleslava vzbouřenci vyhráli a novým seniorem se stal Kazimír II. Spravedlivý. Měšek III. Starý musel utéct do Ratiboře, za svým synovcem Měškem Křivonohým. Kvůli tomu, se zdálo, že bude jen otázkou času, kdy Kazimír zaútočí na Ratibořsko. Kazimír se však chtěl s Měškem domluvit a podařilo se mu s Měškem a udělil mu Osvětimsko, Bytomsko a Seveřsko[8] ,vydělené z Malopolska.

Podpora Měška Starého

Kazimír II. Spravedlivý zemřel 5. května 1194. Měšek Křivonohý se i se synovcem Jaroslavem Opolským se znovu rozhodli podporovat Měška III. Starého. Jeho šance na Krakov byla velká, jelikož synové Kazimíra: Lešek I. Bílý a Konrád I. Mazovský nebyli ještě dospělí. Leška a Konráda podporovala malopolská, mazovská a sandoměřská. V roce 1195 došlo k doposud nejkrvavější bitvě u řeky Mozgawy, která se konala 13. září 1195. První fáze bitvy byla pouze v režii velkopolského vojska. Tam zemřel Měškův syn Boleslav a sám Měšek byl zraněn. Druhá fáze bitvy skončila vítězství Slezanů. I přes vítězství, to bylo jen vítězství prestiže, protože vítězství nemělo prakticky žádnou váhu. Měškovi se i přesto podařilo získat krakovský stolec.

Opolským knížetem

22. března 1201 zemřel Jaroslav Opolský. Na několik měsíců se Opolským knížetem stal Boleslav I. Vysoký. Když i on zemřel, knížectví převzal jeho jediný syn Jindřich I. Bradatý. Situaci využil Měšek, který dobyl Opolsko, které se tak trvalo stalo součástí Opolsko-ratibořského knížectví.

Seniorem

9. června 1210 vydal papež Inocenc III. bulu, kde obnovuje testament Boleslava III. Křivoústého. Podle tohoto testamentu, měl trůn dostat právě Měšek Křivonohý. Hnězdenský arcibiskup Jindřich Kietlicz kvůli tomu svolal sněm na kterém se účastnili Jindřich I. Bradatý, Lešek I. Bílý a Konrád I. Mazovský, kde Leška uznali za krakovského knížete. Měšek na sněmu nebyl přítomen, společně s Griffitami dobýval Krakov. Využít této situace se mu nepodařilo, protože 16. května 1211 umírá.

Rodina

V roce 1178 si vzal Měšek za ženu Ludmilu († po 20. 10. 1210), z neznámého rodu. Manželé měli pět dětí:

Vývod z předků
 
 
 
 
 
 Kazimír I. Obnovitel
 
 
 Vladislav I. Herman
 
 
 
 
 
 
 Dobroněga Kyjevská
 
 
 Boleslav III. Křivoústý
 
 
 
 
 
 
 Vratislav II. Český
 
 
 Judita Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
 Adléta Uherská
 
 
 Vladislav II. Vyhnanec
 
 
 
 
 
 
 Izjaslav I. Kyjevský
 
 
 Svjatopolk II. Izjaslavič
 
 
 
 
 
 
 Gertruda Polská
 
 
 Zbyslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 NN
 
 
 
 
 
 
 
Měšek I. Křivonohý
 
 
 
 
 
 Arnošt Babenberský
 
 
 Leopold II. Babenberský
 
 
 
 
 
 
 Adelaida Wettinská
 
 
 Leopold III. Babenberský
 
 
 
 
 
 
 Rapoto IV. z Chamu
 
 
 Ida z Formbachu
 
 
 
 
 
 
 NN von Braunschweig
 
 
 Anežka Babenberská
 
 
 
 
 
 
 Jindřich III. Černý
 
 
 Jindřich IV.
 
 
 
 
 
 
 Anežka z Poitou
 
 
 Anežka z Waiblingenu
 
 
 
 
 
 
 Ota I. Savojský
 
 
 Berta Savojská
 
 
 
 
 
 
 Adelaide of Susa
 

Odkazy

Reference
  1. POŁUBOK, Joanna; GONERA, Aleksandra; UBYSZ, Jakub. Are children from resort spa healthy? The overweight and obesity in children from Kudowa-Zdrój. Pediatric Endocrinology Diabetes and Metabolism. 2015, roč. 21, čís. 1, s. 15–22. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 2081-237X. DOI 10.18544/pedm-21.01.0020.
  2. Piast 4. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné online.
  3. Piast 1. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2018-11-17]. Dostupné online.
  4. 1045-1125., Kosmas, ca. Kosmova kronika česká. Vyd. v tomto překladu 6., V nakl. Československý spisovatel 1. vyd. V Praze: Československý spisovatel 279 s., [24] s. obr. příl. s. ISBN 9788074591105, ISBN 8074591107. OCLC 827262455
  5. Marian Orzechowski: Die Polnische Bewegung in Wroclaw/Breslau in den Jahren 1919/1920 im Spiegel Deutscher Agentenberichte (Slaski Kwartalnik Historyczny Sobótka, Poland). East Central Europe. 1999-01-01, roč. 26, čís. 2, s. 101–101. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 0094-3037. DOI 10.1163/187633099x00617.
  6. SAWANIEWSKA-MOCHOWA, Zofia. "Zapiski domowe" biskupa Macieja Wołonczewskiego jako przyczynek do poznania sytuacji społecznej i językowej na terenie dawnego Wielkiego Księstwa Litewskiego pod władzą carów. Acta Baltico-Slavica. 2015-06-30, roč. 37, s. 65–83. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. ISSN 2392-2389. DOI 10.11649/abs.2013.005.
  7. RUDOLF., Žáček,. Dějiny Slezska v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 546 s. ISBN 9788072771721, ISBN 8072771728. OCLC 56779581
  8. RUDOLF., Žáček,. Dějiny Slezska v datech. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 546 s. ISBN 9788072771721, ISBN 8072771728. OCLC 56779581

Literatura
  • MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s.

Externí odkazy
Předchůdce:
Lešek Bílý		 Polský kníže
Měšek IV.
1210–1211		 Nástupce:
Lešek Bílý
Předchůdce:
vznik knížectví		 Kníže opolský
1177–1211
od roku 1202 kníže opolsko-ratibořský		 Nástupce:
Kazimír I. Opolský
Předchůdce:
vznik knížectví		 Kníže ratibořský
1172–1211
od roku 1202 kníže opolsko-ratibořský		 Nástupce:
Kazimír I. Opolský
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.