Kateřina Medicejská

Pocházela z florentského rodu Medici, který s malými přestávkami vládl Florencii v letech 1434–1737. Byla jedinou dcerou Lorenza II. de Medici a Madeleine de la Tour d'Auvergne pocházející z jedné z větví rodu Bourbonů. Florencie byla v době Kateřinina dětství stále signorií a i Medicejští, přestože byli jednou z nejbohatších italských rodin, náleželi stále ještě formálně k pouhému patriciátu. Po brzké smrti rodičů se její výchovy ujal strýc – papež Klement VII., vlastním jménem Giulio de Medici.

Klement VII. se spojil s Francii, Benátskem, Florencií a Anglií proti Karlu V., který se snažil obnovit císařskou moc. Jeho snahy vyústily ve vyplenění Říma císařskými žoldáky – v Sacco di Roma. V jeho rodném městě vypukly nepokoje, které vyústily ve svržení Medicejských. Kateřina se stala rukojmí republiky a zůstala jí až do roku 1530, kdy vládu nad městem převzal opět Klement VII.

Klement VII. se podobně jako většina renesančních papežů snažil zajistit po dobu svého pontifikátu širokou rodinu. Svého nelegitimního syna Alessandra oženil s nemanželskou dcerou Karla V. Markétou. Kateřina se pak stala prostředkem pro upevnění vztahů s francouzským králem. Roku 1533 se provdala za druhorozeného syna francouzského krále, prince Jindřicha Orleánského.

Po smrti Klementa VII. následujícího roku se opět rozhořelo nepřátelství mezi novým papežem a Francií. Sňatek Jindřicha s Kateřinou ztratil svoji diplomatickou hodnotu. Byla zdůrazňována nerovnorodost páru, Kateřina se dostala na francouzském dvoře do izolace. Roku 1536 náhle zemřel Jindřichův starší bratr a on sám se stal následníkem trůnu. Dosavadní bezdětnost manželství přičítaná Kateřině (Jindřich měl už nemanželskou dceru) se stala příčinou úvah o možném rozvodu. Kateřině se podařilo svoji pozici uhájit a roku 1543 porodila Jindřichovi první z celkem deseti dětí. Po dobu svého manželství se musela smířit s neustálou přítomností Diany de Poitiers, která byla milenkou Kateřinina manžela a měla na něj velký vliv v osobním i politickém životě. Když pak Jindřich II. roku 1559 neočekávaně umírá, zanechává zde královnu vdovu bez jakýchkoliv vladařských zkušeností.

Po dobu vlády svého syna Františka II. (1544–1560) stála pouze v pozadí, hlavní roli hrála její snacha – královna Marie Stuartovna a její strýcové z rodu de Guise.

Kateřina Medicejská (cca 1555)

Po předčasné smrti bezdětného Františka vládla v letech 1560–1572 za svého dalšího, nezletilého a neduživého syna Karla IX. Ve Francii ovlivněné podobně jako velká část Evropy reformací vypukly náboženské nepokoje mezi katolíky a hugenoty – tzv. hugenotské války. V čele katolické strany stála rodina de Guisů, v čele protestantů Jindřich Navarrský. Znesvářené strany měl smířit sňatek mezi Kateřininou dcerou Markétou a Jindřichem Navarrským. Namísto usmíření však několik dní po svatbě, 24. srpna 1572 začalo v Paříži a posléze v celé Francii krvavé vraždění hugenotů, označované jako Bartolomějská noc. Kateřina měla být údajně hlavní iniciátorkou celé akce.

Po smrti staršího bratra Karla IX. (30. května 1574) další Kateřinin syn Jindřich, nedlouho předtím zvolený polským králem, utekl ze své nové země, aby převzal trůn rodné Francie jako Jindřich III. Již plnoletý panovník však těžko snášel matčino poručnictví a Kateřina postupně ztrácela vliv. Konec života strávila na zámku v Blois, kde byl krátce před její smrtí z podnětu Jindřicha III. zavražděn i vůdce katolických Guisů, vévoda Jindřich. To ovšem bez Kateřinina vědomí.

• František II. (19. leden 1544 – 5. prosinec 1560) ∞ 1558 skotská královna Marie Stuartovna (1542–1587)
• Alžběta z Valois (2. duben 1545 – 3. říjen 1568) ∞ 1559 král Filip II. Španělský (1527–1598)
• Claude (12. listopad 1547 – 21. únor 1575) ∞ 1559 vévoda Karel III. Lotrinský (1543–1608)
• Louis Francouzský (3. únor 1549 – říjen 1549)
• Karel IX. (27. červen 1550 – 30. květen 1574) ∞ 1571 rakouská arcivévodkyně Alžběta Habsburská (1554–1592)
• Jindřich III. (19. září 1551 – 2. srpen 1589) ∞ 1575 vévodkyně Luisa Lotrinská (1553–1601)
• Margareta Valois (14. květen 1553 – 27. březen 1615) ∞ 1572 navarrský král Jindřich IV. Francouzský (1553–1610)
• František (18. březen 1555 – 19. červen 1584), vévoda z Alençonu a Anjou
• Jeanne Francouzská (*/† 24. červen 1556)
• Victoire (24. červen 1556 – srpen 1556)

• Georges Duby: Dějiny Francie od počátků po současnost, Karolinum, Praha 2003, ISBN 80-7184-514-0
• Marc Ferro: Dějiny Francie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2006, ISBN 80-7106-888-8
• Leonie Friedová: Kateřina Medicejská, Academia, Praha 2007, ISBN 978-80-200-1434-4
• Christopher Hibbert: Vzestup a pád rodu Medici, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997, ISBN 80-7106-201-4

• Bartolomějská noc
• Medici
• Dějiny Francie
• Hugenotské války

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Medicejská na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kateřina Medicejská