Jindřich II. Pobožný

Služebník Boží Jindřich II. Pobožný (polsky Henryk II Pobożny; německy Heinrich II. von Schlesien); 1196/1207 – 9. dubna 1241) byl sjednotitel a vládce Polska a slezský kníže, třetí syn Jindřicha I. Bradatého a sv. Hedviky Slezské.

Jindřich II. Pobožný
polský kníže-senior
Jindřich II. Pobožný na kresbě Jana Matejka
Doba vlády 1238–1241
Narození 1196/1207
Úmrtí 9. dubna 1241
Lehnice
Předchůdce Jindřich I. Bradatý
Nástupce Konrád I. Mazovský
Manželka Anna Lehnická
Rod slezští Piastovci
Otec Jindřich I. Bradatý
Matka Hedvika Slezská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
Jindřich Pobožný na středověké iluminaci

Jindřich se stal nástupcem svého otce roku 1238 a stal se nejmocnějším z piastovských knížat.[1] Usiloval o sjednocení piastovských území a o titul polského krále. V pokračujících bojích s Vladislavem Odonicem (bojoval s ním již Jindřichův otec) roku 1239 získal další území ve Velkopolsku. Po Odoničově smrti 5. června 1239 mu připadl i zbytek Velkopolska s jeho metropolí Hnězdnem.[2] Podařilo se mu sjednotit Slezsko, Velkopolsko a Malopolsko.

V roce 1239 Jindřich podpořil papeže Řehoře IX. v pozdějším konfliktu s císařem Fridrichem II. Byl rovněž schopný chránit svá území před braniborskými markrabaty.

Bitva u Lehnice
Bitva u Lehnice (dobová miniatura)
Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Lehnice.

Začátkem března 1241 vtrhli do Malopolska a Slezska Mongolové. Brzy byly dobyty Sandoměř a Krakov. Další porážku utrpěli Poláci v bitvě u Chmielniku. Mongolové poté oblehli Vratislav, kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra, českého krále Václava I., který spěchal se svým vojskem na pomoc.

Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V bitvě u Lehnice byl Jindřich zabit, jeho tělo bylo mezi tisíci bezhlavých a zmasakrovaných mrtvých identifikováno jen podle jeho šesti prstů na levé noze.

Smrt Jindřicha Pobožného na Lehnickém poli způsobila, že rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly mnoho let zpustošené a vylidněné. Rozpadla se „monarchie slezských Jindřichů“ a ve Slezsku vznikla řada drobných knížectví. V důsledku slibného ekonomického rozvoje se tato země stále více orientovala na politicky konsolidovaný český stát. Jindřichova smrt zároveň neumožnila sjednocení Polska už v polovině třináctého století. Zůstala po něm vdova Anna a deset dětí. V paměti zůstal slezský, velkopolský a krakovský kníže jako ideální rytíř a křesťanský vládce, což jen podtrhlo lehnickou tragédii. Pohřben byl, spolu s ostatními padlými rytíři, v minoritském kostele sv. Vincenta a sv. Jakuba ve Vratislavi.

Manželství a potomci

Jindřichovou manželkou byla česká princezna Anna, dcera Přemysla Otakara I. Sňatek se nejspíš uskutečnil mezi lety 1214–1218. Spolu pak měli pět synů a pět dcer:

  1. Gertruda (asi 1218/20 – 1247), manžel Boleslav I. Mazovský
  2. Konstancie (asi 1221 – asi 1257), manžel Kazimír I. Kujavský
  3. Boleslav II. Rogatka (asi 1220/25 – 1278).
  4. Měšek Lubušský (asi 1223/27 – 1242).
  5. Jindřich III. Bílý (1227/30 – 1266).
  6. Konrád I. Hlohovský (1228/31 – asi 1274).
  7. Alžběta (asi 1232 – 1265), manžel Přemysl I. Velkopolský
  8. Anežka (asi 1236 – po r. 1278), abatyše
  9. Vladislav Slezský (1237 – 1270)
  10. Hedvika (asi 1238/41 – 1318), abatyše

Kanonizační proces

Roku 2017 byly v diecézi Lehnice započaty přípravy kanonizačního procesu. Dne 23. června 2017 vydala Kongregace pro blahořečení a svatořečení tzv. Nihil obstat což znamená že nic nebrání k procesu blahořečení.

Odkazy

Literatura

Reference
  1. Encyklopedia Powszechna PWN Warsaw 1975 vol. III page 505
  2. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 40.

Související články

Externí odkazy
Předchůdce:
Jindřich I. Bradatý		 Polský kníže
Jindřich II. Pobožný
1238–1241		 Nástupce:
Konrád Mazovský
Předchůdce:
Jindřich I. Bradatý (regent)		 Kníže ratibořský
Jindřich II. (regent)
1238–1239		 Nástupce:
Měšek II. Otylý
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.