Boleslav II. Smělý

Boleslav II. (pol. Bolesław II; okolo r. 10422. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082) byl polský kníže (1058-1076) a král (1076-1079) z rodu Piastovců. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou Štědrý (pol. Szczodry), Smělý (pol. Śmiały) a Ukrutný (pol. Okrutny). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete Kazimíra I. a jeho ženy Dobroněgy Kyjevské.

Boleslav II. Smělý
polský kníže a král
Boleslav II. Smělý (Jan Matejko)
Doba vlády 10581079
Korunovace 25. prosinec 1076, Hnězdno
Narození asi 1042
Polské království
Úmrtí 2. nebo 3. dubna 1081/82
Ossiach
Předchůdce Kazimír I. Obnovitel
Nástupce Vladislav I. Heřman
Manželka Vyšeslava Kyjevská?
Potomci Měšek Boleslavovič
Dynastie Piastovci
Otec Kazimír I. Obnovitel
Matka Dobroněga Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

Vybudoval mnoho nových kostelů a klášterů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem římského císaře Jindřicha IV. a českého krále Vratislava II. a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s Uhrami a Kyjevskou Rusí, s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s papežem Řehořem VII. proti císaři mu roku 1076 přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).

Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr Vladislav Herman. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky (s oblibou unášel a týral ženy, snad trpěl sexuální úchylkou), které začala kritizovat církev v čele s krakovským biskupem Stanislavem, a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu).

Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil klatbou, nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil papež), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za zrádce (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím není jasné) a 11. dubna 1079 vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil mši, a vlastnoručně jej zabil přímo u oltáře.

Bezprostředně poté vypuklo v zemí povstání, které krále vyhnalo do Uher. O dva roky později (1081/82) Boleslav II. zemřel za záhadných okolností, zřejmě byl otráven.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Měšek I. Polský
 
 
Boleslav I. Polský
 
 
 
 
 
 
Doubravka Přemyslovna
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
 
 
 
 
Dobromir
 
 
Emnilda z Lužice
 
 
 
 
 
 
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
Heřman I. Lotrinský
 
 
Ezzo Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Dilingenu
 
 
Richenza Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Ota II.
 
 
Matylda Saská
 
 
 
 
 
 
Theofano
 
Boleslav II. Smělý
 
 
 
 
 
Igor Kyjevský
 
 
Svjatoslav I. Igorevič
 
 
 
 
 
 
Olga Kyjevská
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
Malk of Lyubech
 
 
Malusha
 
 
 
 
 
 
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
Konstantin VII. Porfyrogennetos
 
 
Roman II.
 
 
 
 
 
 
Helena Lekapene
 
 
Anna Porfyrogennéta
 
 
 
 
 
 
neznámá hodnota
 
 
Theophana
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Literatura

  • Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2.
  • Norbert Delestowicz, Bolesław II Szczodry. Tragiczne losy wielkiego wojownika, 1040/1042 – 2/3 IV 1081 albo 1082, Kraków 2016, ISBN 978-83-7730-172-2.

Externí odkazy

Předchůdce: Polský král
Boleslav II. Smělý
Nástupce:
- 10761079 -
Předchůdce: Polský kníže
Boleslav II. Smělý
Nástupce:
Kazimír I. Obnovitel 10581076 Vladislav Heřman
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.