Helena Znojemská
Helena Znojemská (1141? – 19. červen mezi lety 1202/1206[1]) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194-1199/1200.
Helena Znojemská | |
---|---|
kněžna polská | |
Doba vlády | 1177–1194 |
Manžel | Kazimír II. Spravedlivý |
Tituly | manželka knížete celého Polska, kněžna krakovská, sandoměřská a mazovská |
Narození | 1141? |
Úmrtí | 1202 - 1206 |
Předchůdce | Eudoxia Kyjevská |
Lucie z Rujány | |
Potomci | Lešek I. Bílý Konrád I. Mazovský Adléta |
Rod | Přemyslovci |
Dynastie | Piastovci |
Otec | Konrád II. Znojemský |
Matka | Marie Srbská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota[2]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého Kazimírem II. je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let 1160 až 1165. V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.
Kazimír zemřel 5. května 1194, snad v důsledku srdečního selhání[3]. Jejich dva přeživší synové však byli ještě nezletilí. Regentské vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena s Měškem III. dohodla. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujavsko.
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Razila vlastní mince s nápisem ALENA DVCTRIX. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1211, což ovšem zpochybnil už O. Balzer[4].
Potomci
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
- neznámá dcera, manžel Vsevolod IV. Kyjevský
- Kazimír († 1168)
- Boleslav (narozen po r. 1168, zm. 1182/1183)
- Odon
- Adléta († 1211)
- Lešek I. Bílý
- Konrád I. Mazovský
Vývod z předků
Předchůdce: Eudoxia Kyjevská |
Polská kněžna 1177–1194 |
Nástupce: Lucie z Rujány |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.
- K. Jasiński. Rodowód pierwszych Piastów. Poznań, 2004. S. 266-268. Také: J. Grabowski. Dynastia Piastów mazowieckich. Kraków. 2012. S. 431.
- K. Jasiński. S. 266
- R. Róg. Polscy królobójcy. Warszawa, 1994. S. 27.
- O. Balzer. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 327.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Znojemská na Wikimedia Commons