Zastávka na znamení

Základní právní rámec dává v České republice vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu:

§ 16, odst. 3: Jedná-li se o stanici, kde vozidlo zastavuje jen na znamení, musí cestující, který chce nastoupit, dát včas osobě řídící vozidlo znamení zvednutím paže; cestující, který chce vystoupit, musí včas použít příslušné signalizační zařízení nebo včas vyrozumět o svém úmyslu řidiče vozidla nebo doprovod vlaku.

§ 16 odst. 2: Cestující může do vozidla nastoupit nebo z něj vystoupit jen ve stanici, a není-li vozidlo v pohybu. Odst. 4: Zastaví-li vozidlo z provozních důvodů mimo stanici nebo ve stanici, kde podle jízdního řádu nezastavuje, smí cestující vystoupit, případně i nastoupit jen se souhlasem řidiče nebo jiné pověřené osoby dopravce.

Někteří dopravci či organizátoři dopravních systémů (České dráhy, ROPID a DPP, DPO a další) mají ve smluvních přepravních podmínkách zásadu, že vozidlo zastaví v zastávce vždy, stojí-li na zastávce nějaká osoba. Jiní dopravci (například jihlavský dopravní podnik) mají tuto zásadu pouze v interním provozním předpise. Podobně je u některých dopravců například stanoveno, že vozidlo zastaví i bez znamení například v případě, kdy již v zastávce stojí jiné vozidlo, nebo pokud vozidlo není vybaveno funkčním signalizačním zařízením, nebo pokud by vozidlo projelo zastávku dříve než v pravidelný čas odjezdu stanovený jízdním řádem.

U autobusů, trolejbusů nebo tramvají s poptávkovým otevíráním dveří lze v některých městech či v některých typech vozů použít tlačítko otevírání dveří zároveň jako znamení k zastavení, popřípadě je též funkce tlačítka znamení k zastavení upravena tak, že slouží zároveň jako žádost o otevření dveří nejbližších danému tlačítku. Ve vozidlech na celostátních a regionálních železničních drahách však nelze žádost o otevření dveří uplatnit před zastavením vlaku a tedy ani nelze funkci tlačítek sjednotit.

Označení autobusové zastávky na znamení v Praze odpovídající 60. či počátku 70. let 20. století

V jízdních řádech se standardně (podle prováděcí vyhlášky k Zákonu o silniční dopravě) zastávky na znamení označují značkou x nebo ×, která je v autobusových jízdních řádech umístěna u názvu zastávky (ve sloupcových jízdních řádech obvykle vlevo od názvu zastávky, v některých typech jízdních řádů nebo v přehledech vedení linek v závorce za názvem zastávky), v železničních jízdních řádech vlevo od časového údaje odjezdu spoje. Před zavedením celostátní standardizace se v Praze zastávky na znamení označovaly značkou +, v některých městech se označují značkou z. Jinými značkami (například #) bývají v Praze označovány zastávky, které mají charakter na znamení pouze po část provozní doby.

Dřívější vyhláška č. 49/1998 Sb., o jízdních řádech a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech, požadovala uvést údaj o tom, zda je zastávka na znamení, v jízdním řádu. Novější vyhláška 388/2000 Sb. tento požadavek neobsahuje výslovně, ale zahrnuje jej v požadavku uvést u názvu zastávky bližší podmínky jejího použití, k čemuž stanoví závaznou značku × s významem „zastávka je jen na znamení nebo požádání“.

Na označnících zastávek se obvykle označují nápisem „na znamení“ umístěným buď pod názvem zastávky, nebo přímo ve značce označující zastávku (tak tomu bylo v původních označeních zastávek ČSAD). Zhruba od poloviny 90. let však označení druhu zastávky není právními předpisy ani technickými normami (ČSN 73 6425 Tramvajové, autobusové a trolejbusové zastávky) povinně vyžadováno.

Označení „Na znamení od 20:00 do 4:00 a v sobotu a neděli celodenně“ na autobusové zastávce MHD v Praze

Kombinace stálé zastávky MHD se zastávkou na znamení meziměstské linky, Praha

V městské autobusové (a trolejbusové) dopravě jsou zastávky na znamení často zřizovány zejména v okrajových, řídce osídlených nebo průmyslových částech měst. Je-li zastávka určena více linkám, obvykle mívá pro všechny linky stejný druh (charakter), a označení na znamení se vyznačuje na zastávkový sloupek. V Praze jsou některé zastávky označeny nebo „od 20 do 5 hodin a v sobotu a neděli celodenně na znamení“.

V regionální, meziměstské a dálkové autobusové dopravě volí druh zastávky dopravce v jízdním řádu linky. Jde o parametr patřící v jízdním řádu k názvu zastávky, a tedy zastávka má pro všechny spoje téže linky stejný charakter (buď je pro všechny zastavující spoje linky na znamení, anebo pro žádný). Je však možné a nikoliv neobvyklé, že tatáž zastávka pro některé linky je na znamení a pro jiné nikoliv. Proto také postupně zanikla povinnost i zvyk označovat druh zastávky na zastávkovém sloupku. Mnozí dopravci od rozlišování zastávek na znamení zcela upustili, protože zastavování v zastávkách přizpůsobují potřebám vždy a všude i bez takového označení.

V Praze byl od 4. března 2007 v městské autobusové dopravě počet zastávek na znamení zhruba zdvojnásoben, t. j. zvýšeno o více než 100 párů zastávek[1], což vyvolalo řadu pozitivních i negativních reakcí, často i z týchž stran.[2][3] Od 1. září 2007 byly na základě připomínek provedeny další úpravy, které znamenaly návrat přibližně poloviny březnových změn do předchozího stavu.^[zdroj?!]

ROPID začátkem prosince 2010 avizoval pro Pražskou integrovanou dopravu od 3. ledna 2011 nový systém zastavování autobusů v zastávkách na znamení, podle nějž není třeba na řidiče mávat, ale cestující, který chce nastoupit, dává znamení tím, že stojí na viditelném místě zastávky, přičemž řidič je povinen zastavit vždy, nachází-li se v prostoru zastávky alespoň jedna osoba nebo má-li zakryt výhled předchozím autobusem. Pokud ve vozidle nefunguje akustický hlásič, který oznamuje, že je zastávka na znamení, musí řidič zastavovat v každé zastávce na znamení, i když cestující nestiskne tlačítko. Současně ROPID avizoval následné zvýšení počtu zastávek na znamení,[4] zavedení nebo časové rozšíření charakteru na znamení má se týkat kolem 170 názvů zastávek v Praze a 47 názvů zastávek mimo Prahu.[5] K dalšímu podstatnému rozšíření počtu zastávek na znamení (o dalších cca 160 názvů) došlo v PID od 1. července 2011. Začátkem srpna 2011 mluvčí ROPIDu uvedl, že se uvažuje buď o další vlně rozšiřování počtu v lednu 2012, anebo o celkové změně režimu, podle níž by byly na znamení všechny autobusové zastávky, po vzoru Jihlavy a dalších evropských měst, a uvažuje i o jejich zavedení v tramvajovém provozu. Dopravní podnik se vyjádřil proti plošnému zavedení, v tramvajové dopravě zavedení zastávek na znamení brání provozní předpisy.[6] V dubnu 2019 na návrh ROPIDu odsouhlasil dopravní výbor městského zastupitelstva jednomyslně všemi hlasy včetně opozice záměr, aby všechny autobusové zastávky MHD v Praze byly od 1. července 2019 na znamení, jako alternativní termín materiál uvádí 1. červenec 2020 (později byl zmiňován jako možný termín i leden 2020[7]). Jako důvod ROPID uvedl zrychlení MHD a mírnou úsporu (až 5 milionů Kč ročně, tj. zhruba jedno promile nákladů na autobusovou MHD), snížení hluku a emisí. V době rozhodnutí bylo v Praze 2342 zastávek, z toho 1384 na znamení, 933 stálých a u zbylých se režimy střídaly.[8][9][10][11] Proti plánu protestovala důchodkyně Jaroslava Valášková z domova pro seniory v Bohnicích a Václav Krása, předseda české Národní rady osob se zdravotním postižením.[7] Z městských částí se proti staví Praha 8.[7] ROPID uvedl, že v případě schválení by změnu provázela obsáhlá informační a vysvětlovací kampaň.[7] Změna podle ROPIDu prospěje větší přehlednosti systému a plynulosti dopravy.[7] Podle ROPIDu nejde o žádný nový výmysl, protože takto fungují zastávky například v celém Německu či Rakousku nebo třeba v Libereckém či Ústeckém kraji.[7] 9. května 2019 média oznámila, že primátor Zdeněk Hřib plán pozastavil s poukazem na to, že jej oslovilo velké množství starších lidí a lidí se zdravotním znevýhodněním s obavou, že by se jim mohla ztížit doprava po Praze. Podle něj je problém stále u zhruba 250 autobusů, u kterých nejsou tlačítka na znamení řidiči pro zastavení snadno dostupná z míst vyhrazených pro lidi s pohybovými obtížemi.[12] Primátor dodal, že projekt, který urychluje dopravu a zvýší komfort cestujících, dává smysl, a že ostatně takhle fungují i autobusy v zemích okolo nás, jako třeba v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku a i v různých městech u nás a že na tuto změnu musíme být lépe připraveni.[12] Pilotně jsou od roku 2017 na znamení všechny zastávky v Horních Počernicích.[12] V polovině června 2019 média oznámila, že vedení města (resp. primátor) záměr odložilo, protože mu neodpovídá současný stav vozového parku dopravního podniku, a opatření se nebude realizovat dříve než v létě roku 2020, než se dovybaví nebo vyřadí nejstarší autobusy s málo tlačítky.[13]

Od 1. října 2007 bylo zastavování jen na znamení zavedeno také na zastávkách 42 názvů (t. j. přes 80 zastávek) v Plzni (v červnu 2007 byly na znamení jen zastávky 8 názvů, t. j. cca 8 párů zastávek. O změně rozhodla rada města dne 27. června 2007. Dopravní podnik vyčíslil úsporu za rozjezd trolejbusu na 0,434 Kč a autobusu na 0,965 Kč, roční úsporu na 700 000 Kč, jako další přínosy uvedl v analýze snížení hluku a emisí do ovzduší, plynulejší jízdu a méně zbytečného větrání ve vozech v zimních měsících. Opatření obhajoval technický náměstek primátora Jiří Uhlík (ODS), nepříznivé dopady a nevýznamnost úspory zdůrazňoval opoziční Milan Chovanec (ČSSD).[14]

V Ostravě byly zastávky na znamení zkušebně zavedeny od 30. srpna 2015 po zhruba dvaceti letech, kdy ve zdejší MHD žádné nebyly. V první fázi jde jen asi o 15 zastávek (resp. zastávek 15 názvů), a to pouze na několika autobusových linkách (U Korýtek na lince 45, Kovošrot, Štěrkopísek, U Olší, U Zahrádek, Záuliční a Zelenina na lince 46, Liščí, Spojovací a Statek na lince 47, Stavebniny a U Hůry na lince 51, Nová Plesná a Pomník RA na linkách 47 i 51, Nová Ves na linkách 37 a 54). Cestující, kteří chtějí nastoupit, však nemají povinnost mávat rukou, ale stačí, když budou v zastávce stát tak, aby je řidič v dostatečném předstihu viděl. Jako znamení pro výstup lze použít buď tlačítko znamení k zastavení nebo tlačítko otevírání dveří. Zkušební provoz chtěl DP začít vyhodnocovat v říjnu 2015 tak, aby se mohl rozhodnout, zda počet zastávek na znamení rozšíří od prosincového jízdního řádu.Do budoucna nevylučoval ani jejich použití na tramvajových nebo trolejbusových linkách. Zastávky jsou označeny textem „ZASTÁVKA NA ZNAMENÍ“ červeným písmem přímo ve značce zastávky pod piktogramem autobusu.[15][16]

V MHD v Třebíči jsou celodenně na znamení všechny zastávky kromě centrální zastávky Karlovo náměstí a konečných zastávek. Pro nástup má řidič povinnost zastavit vždy, když v prostoru zastávky stojí cestující.[17]

V MHD v Jihlavě bylo údajně v roce 2014 zavedeno „v tichosti“ interním pokynem dopravce, že mají řidiči zastavit v zastávce pokaždé, když na nich někdo stojí. Novinový článek iDnes.cz to interpretoval titulkem, že cestující již „mávají zbytečně“. V Jihlavě jsou na znamení rovněž všechny zastávky kromě centrální zastávky na Masarykově náměstí a konečných zastávek.[18]

V tramvajovém provozu je existence zastávek podle potřeby v některých městech doložená již z počátků provozu koncem 19. století. V některých jiných českých městech (Plzeň, Most a Litvínov) jsou již po mnoho let.

Dopravní podnik hl. m. Prahy přijal novelizaci dopravního a návěstního předpisu pro tramvaje s účinností od 1. dubna 2012, která umožňuje zřízení zastávek na znamení – předtím předpis z bezpečnostních důvodů nařizoval zastavovat v zastávkách dokonce i vlakům neurčeným pro přepravu cestujících. ROPID podporuje zavádění tramvajových zastávek na znamení, od 8. prosince 2012 byla jako první zavedena na znamení zastávka ČSAD Smíchov v Nádražní ulici, protože byla málo využívána cestujícími. Kritériem pro zavádění je nejen frekvence cestujících, ale i dopravní situace, aby projíždění zastávky neohrožovalo bezpečnost provozu. Dnes mohou tramvaje projíždět zastávky na znamení pouze rychlostí 15 km/h.^[zdroj?!]

V české železniční dopravě byly zastávky na znamení nebo požádání zavedeny po desítkách let, kdy neexistovaly, v síti Československých státních drah od grafikonu 1991/1992,[19] v dalších letech byl počet zastávek na znamení rozšiřován.[20] Značka se v jízdním řádu uvádí přímo u časových údajů jednotlivých spojů, takže tatáž zastávka pro některé spoje může být na znamení a pro jiné nikoliv. Režim zastávek na znamení upravuje článek 1315 předpisu ČD D2. Režim na znamení je přípustný ve stanicích v době bez služby výpravčího a v zastávkách, a to u vlaků vedených samostatným elektrickým nebo motorovým vozem (nebo pokud ostatní vozy nejsou určeny k přepravě cestujících) nebo jsou-li všechny vozy pro cestující vybaveny správně fungujícím signalizačním zařízením včetně zpětné signalizace od strojvedoucího. Pokud je v jízdním řádu uvedena značka ×, ale není splněna některá z podmínek, značka neplatí. Výstup cestujících zjišťuje vlaková četa včasným a srozumitelným dotazem u cestujících, případně může být dán signál příslušným zařízením. Strojvedoucí může projet zastávku na znamení, pokud jsou splněny tři podmínky: nedostal pokyn k zastavení od člena vlakové čety, nedostal signál k zastavení a v prostoru nástupiště se nenachází žádná osoba. Strojvedoucí musí jet před zastávkou na znamení takovou rychlostí, aby v případě, že na nástupišti bude stát cestující, plynule zastavil. Rychlost vlaku na trati musí přizpůsobit tak, aby při průjezdu zastávky na znamení nebo odjezdu z ní byl dodržen čas odjezdu stanovený sešitovým jízdním řádem a zveřejněný. Vždy musí vlak zastavit při poruše signalizace nebo je-li situace nepřehledná kvůli snížené viditelnosti.[21][22] Předpis nynějšího provozovatele celostátní dráhy a většiny regionálních drah (SŽDC) se zastávkami na znamení nezabývá.[23]

Ve Smluvních přepravních podmínkách Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu se píše, že cestující zodpovídají za „podání včasného a viditelného znamení k zastavení vlaku (např. zvednutím ruky) pokud chce nastoupit do vlaku zastavujícího dle platného jízdního řádu v jeho nástupní stanici pouze na znamení“ a „včasné vyrozumění pověřeného zaměstnance ČD o tom, že chtějí vystoupit z vlaku zastavujícího dle platného jízdního řádu v jejich výstupní stanici pouze na znamení. Vyrozumění provedou osobně po dotazu zaměstnance ČD na zastavení nebo obsluhou signalizačního zařízení po výzvě k jeho obsluze - signalizační zařízení následně potvrdí zastavení vlaku.“[24][25] Podobná formulace byla i v předchozí verzi podmínek: „Cestující, který chce nastoupit do vlaku zastavujícího v dané stanici dle platného jízdního řádu pouze na znamení, zodpovídá za včasné a viditelné znamení k zastavení vlaku (např. zvednutím ruky). Cestující, který chce z takového vlaku vystoupit, zodpovídá za včasné vyrozumění pověřeného zaměstnance ČD ve vlaku.“[26]