Martin Uher (dopravce)
MARTIN UHER, spol. s r. o. (IČO 267 39 135) je dopravní společnost navazující od roku 2002 na podnikání ve veřejné autobusové dopravě, které začal Martin Uher (nar. 7. dubna 1963) v roce 1992 jako živnostník. Společnost sídlí v Mníšku pod Brdy, kde má i dopravní provozovnu včetně dílen a dispečinku. Byla zapsána 2. prosince 2002. Výrazně většinový podíl 6,505 milionu Kč vlastní Martin Uher z Mníšku pod Brdy, menšinový vklad 20 000 Kč v ní má Hana Uhrová z Březové-Oleška, po navýšení základního jmění v roce 2003 jsou vlastnické podíly v obchodním rejstříku zapsány chybně.[1] Společnost provozuje autobusové linky v systému Pražské integrované dopravy v oblasti od Prahy na Mníšecko a v okolí Vltavy a Berounky jižně od Prahy. Vlastní kolem 40 autobusů. Je členem středočeského profesního sdružení ADSSS.
Martin Uher | |
---|---|
Základní údaje | |
Právní forma | společnost s ručením omezeným |
Datum založení | 2. prosince 2002 |
Adresa sídla | Řevnická 605, Mníšek pod Brdy, 252 10, Česko |
Identifikátory | |
IČO | 26739135 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
V březnu 1991 začal Martin Uher podnikat jako smluvní řidič pro dopravce FEDOS na městské lince 255 od smíchovského nádraží na Strnady ve Zbraslavi.[2] Od 1. října 1992 ji provozoval již jako přímý subdodavatel Dopravního podniku hl. m. Prahy na vlastní živnostenský list pod značkou „Martin Uher – autobusová doprava“ a po liberalizaci silniční dopravy Zákonem o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. na ni získal vlastní licenci. Celotýdenní provoz zajišťoval zpočátku jedním pronajatým autobusem, počátkem roku 1993 pak zakoupil první vlastní autobus. V roce 1994 již firma vlastnila čtyři autobusy a kromě linky 255 zajišťovala zájezdovou dopravu a do 30. června 1995 i školní linku ve Štěchovicích.[2]
V roce 1995 získal ve veřejné obchodní soutěži novou linku PID číslo 360 ze Smíchova přes Jíloviště do Trnové, což byla od 1. září 1995 historicky první příměstská linka PID, kterou neprovozoval Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Vozový park v té době rozšířil na 6 autobusů.[2] Od 14. prosince 2003 byla linka 360 zkrácena na Jíloviště a v úseku do Trnové nahrazena závlekem linek 318 a 322.
Od roku 1995 se podnik příležitostně podílel na zajišťování náhradní autobusové dopravy za pražské tramvaje.[2]
Od 1. července 1996 provozoval svazek linek PID od smíchovského nádraží na Mníšecko (linky 317, 321, 318, 322, 330) a linku 338 na Štěchovicko. Vozový park byl rozšířen na 12 autobusů, v září 1997 pak na 16 autobusů.[2] 24. srpna 1998 přibyla ještě linka 320.
28. května 2000 začal provozovat v okolí Mníšku linky 348 a 349, kolem roku 2001 až 2002 přečíslované na 448 a 449. 24. července 2000 přibyla linka 388, 31. října 2002 linka 488. 1. ledna 2003 začal provozovat linku 314, do které byla od 26. února 2006 začleněna i stávající linka 255. Od 21. června 2003 provozuje, rovněž v rámci PID, sezónní cyklobus 290690 (690) z Dobřichovic v údolí Berounky na hřeben Hřebenů do Kytína.
Od 12. prosince 2004 byly linky 320, 322, 330, 360 a 388 zrušeny a provoz ostatních linek byl reorganizován, linka 488 byla zásadně změněna a přitom převedena na firmu Bosák. Od 1. září 2007 byla linka 320 opět zavedena vyčleněním rychlíkových spojů z linky 321. 9. prosince 2007 byla v Mníšku zavedena místní linka č. 447.
Počátkem roku 2010 provozuje linky 314, 317, 318, 320, 321, 447, 448, 449 a linku cyklobusu 290690 (690).
V době, kdy firma zajišťovala jen linky 255 a 360, byly větší opravy smluvně zajištěny u ČSAO Hostivař. Po převzetí mníšeckých linek v červenci 1996 si pronajala jako technické zázemí prostory ve Výzkumném ústavu rud v Mníšku a v září 1997 firma zakoupila v Mníšku vlastní objekt, jehož části pronajímá i velkoobchodní firmě, od které kupuje náhradní díly. V té době zaměstnávala 19 řidičů, 4 mechaniky a vlastnila 16 autobusů.[2] V roce 2000 podnik vlastníl 25 autobusů, z nichž 16 pravidelně vyjíždělo na linky, a zaměstnával 24 řidičů, 6 mechaniků a 2 dispečery a měsíční výkony na linkách PID byly kolem 96 tisíc kilometrů.[2]
Spojení řidičů s dispečinkem společnosti Martin Uher je zajištěno mobilními telefony v síti Eurotel.[3] Od dubna 2009 byla firma Martin Uher jedním ze 4 příměstských dopravců PID, kteří byli plně zapojeni do systému MPV (Monitorování polohy vozidel) technologií GPS.
Podle výroční zprávy organizace ROPID za rok 2011 se společnost podílela 2,33 % na dopravních výkonech v rámci autobusové dopravy PID.[4]
Od 20. června 2016 provozuje v pracovní dny midibusovou městskou linku 243 na území pražské čtvrtí Lipence v trase Dolní Černošice – Dolnočernošická – Lipence – Ke Kazínu – Kazín.[5]
Vozový park
Vozový park tvoří autobusy značek Karosa, Mercedes-Benz, Solaris a MAN. Mají přidělena evidenční čísla z řady 1100 až 1174. Zpočátku firma kupovala ojeté autobusy, zhruba od roku 2000 koupila i mnoho nových.
- Karosa B 732.20, cyklobusy (1108, 1112)
- Karosa C 734 (1120, 1121, 1132)
- Karosa C 744 (1128), kloubový
- Karosa C 943 (1129), kloubový
- Karosa C 954 (1131, 1133, 1134, 1135, 1138, 1139, 1142, 1143)
- Karosa B 951 (1137)
- Karosa B 961 (1141, 1144, 1147), kloubový
- Iveco Crossway 12.8 (1149), od června 2007
- Iveco Crossway 12 (1150), od srpna 2007
- Iveco Crossway LE (1151), nízkopodlažní, od února 2008
- Iveco Daily (1152), minibus, od dubna 2009
- Mercedes-Benz O 530 (1140, 1145, 1146), třínápravový 15 m dlouhý autobus
- Mercedes-Benz O 616 (1148), únor 2007, minibus pro linku 448
- Mercedes-Benz (1153), minibus, od dubna 2009
- Mercedes-Benz Citaro (1101, předváděcí autobus v červenci 2008), jiný vůz Citaro nasazen od července 2004
- Mercedes-Benz Intouro (1101, předváděcí autobus od 11. května 2009)
- Mercedes-Benz Citaro LE (1101, předváděcí autobus od 13. července 2009)
- Mercedes-Benz Conecto (1155, od 11. srpna 2009)
- Solaris Urbino 18 (1100, 1101, 1102, 1104, 1107, 1110, 1154, 1159), kloubový nízkopodlažní autobus, od 11. dubna 2009 (v říjnu 2007 jezdil zapůjčený předváděcí autobus Solaris Urbino 18 pod číslem 1111), od roku 2010 do 2014 jezdilo ještě ev. č. 1157, autobus však 5.12.2014 postihl požár s totální škodou v provozovně v Mníšku pod Brdy[6] a byl vyřazen
- MAN Lion’s City G (1174), kloubový nízkopodlažní autobus, od prosince 2015
Historické vozy
- Škoda 706 RO (v renovace)
- Škoda 706 RTO LUX (V 5171)
- Škoda 706 RTO CAR (PZA 74-82)
- Škoda 706 RTO MTZ (11V 4061)
- Jelcz PO-1E
- Karosa ŠL 11 (v renovace)
- Karosa ŠD 11 (LIB 04-11)
- Ikarus 280 (KVA 46-47)
- Karosa C834 (1100, PZA 71-70)
Reference
- Obchodní rejstřík
- Zajišťují systém PID společně s námi – V. díl, DP kontakt 9/2000 Archivováno 30. 12. 2010 na Wayback Machine, září 2000, Dopravní podnik hl. m. Prahy, str. 7, Pavel Kalčík (ROPID)
- Firma, web společnosti Martin Uher, nedatovaný text, přístup v lednu 2010
- Výroční zpráva ROPID 2011, červen 2012
- Trvalé změny v červnu 2016, ROPID, 8. 6. 2016, poslední změna 10. 6. 2016
- V Mníšku na parkovišti shořely dva autobusy, škoda je pět milionů, prosinec 2014
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Uher na Wikimedia Commons
- Martin Uher s. r. o., web společnosti
- Změny linek Martin Uher s. r. o., web Autobusová zastávka, Filip Drápal, poslední aktualizace 29. 12. 2007, seznam linek
- Martin Uher, profil na stránkách ROPID
- Zajišťují systém PID společně s námi – V. díl, DP kontakt 9/2000, září 2000, Dopravní podnik hl. m. Prahy, str. 7, Pavel Kalčík (ROPID)
- Martin Uher, přehled vozů na stránkách Citybus.cz
- Martin Uher zprávy na stránkách Citybus.cz
- Martin Uher Archivováno 21. 1. 2008 na Wayback Machine, fotogalerie autobusů na slovenských stránkách Mestskadoprava.net
- Martin Uher[nedostupný zdroj], fotogalerie na webu MHDfoto.cz
- Městské linky jiných dopravců než DP – linka 255, Martin Uher s. r. o. Archivováno 5. 1. 2009 na Wayback Machine, web prahamhd.vhd.cz