Nejvyšší zemský komorník

Nejvyšší zemský komorník (německy Oberstlandkämmerer, latinsky camerarius supremus nebo summus camerarius) byl v dvanáctičlenném kolegiu čtvrtým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Podílel se na agendě zemského soudu (Böhmisches / Mährisches Landrecht, iudicium terrae), do jehož kompetencí spadaly majetkové a trestní záležitosti šlechtické obce.

V některých zemích byl tento úřad dědičný (německy Oberst–Erbland–Kämmerer), pak se ovšem spíše jednalo o čestný dvorský úřad.

České království

Komorník (camerarius) byl původně dvorským úředníkem spravujícím knížecí šaty, skvosty a hotové peníze. První zmínky o nejvyšším komorníkovi (summus camerarius) pocházejí z let 1177–1178. Jako správce komory (camera ducis), souhrnu finančních důchodů panovníkových, byl hlavním hospodářským a finančním úředníkem. Podstatnou složkou peněžních příjmů byly soudní pokuty, proto mu patřily i soudní funkce. Postupně byla jeho činnost stále více spojována se zemským soudem (iudicium terrae), nakonec se proměnil v zemského úředníka. Ve 13. století byl tento úřad obsazován příslušníky šlechtického rodu Hrabišiců, nikoliv však dědičně. Jejich úkolem bylo hájit u soudu finanční nároky panovníka ze soudních pokut. Ve 13. a 14. století v králově nepřítomnosti předsedal zemskému soudu. Po husitských válkách už byl úřadem stavovským a stabilizoval se v hierarchii nejvyšších zemských úředníků (beneficiarii terrae) na čtvrtém místě. Podle dohod z let 1437 a 1497 tento úřad obsazovali páni. To potvrdilo i Obnovené zřízení zemské (1627). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Velká změna nastala za josefínských reforem, kdy se tento úřad stal formální a čestnou funkcí. Dočasně byl postaven do čela apelačního soudu.

Seznam nejvyšších komorníků v Čechách

1159 Markvart
1160 Nemoj
1165 Ctibor
1165–1169 Vojslav
1169–1175 Bohuslav
1175–1177 Zdeslav I. z Divišova
1177 Heřman
1180 Oneš
1180–1181 Hrabiše II. Hrabišic († po 1185/1197)
1183–1185 Hroznata z Peruce
1187 Letar
1189 Heřman
1189–1197 Hrabiše III. Hrabišic († po 1197)
1198–1201 Slavek I. Hrabišic († 1226) – poprvé
1202–1212 Černín
1212–1226 Slavek I. Hrabišic – podruhé
1224 Bohuslav I. Hrabišic († 1241)
1229 Dobremil (patřil patrně k dvoru mladého Václava)
1229–1238 Zdislav z Valdeka
1232 Bohuslav I. Hrabišic
1232–1238 Zdislav Kostka
1237–1241 Bohuslav I. Hrabišic
1241 Vok
1241 Albert ze Slivna
1243 Vítek z Příběnic
1249–1253 Boreš z Rýzmburka (1210/1215 – 1277)
1254–1260 Bavor I. ze Strakonic († 1260)
1260–1277 Ondřej z Říčan
1267 (?) – 1278 Domaslav ze Škvorce
1279–1282 Děpolt Švihovský z Rýzmberka[1]
1283 Zdislav (asi ze Šternberka)
1284–1289 Ojíř z Lomnice
1292 Hynek z Dubé
1295 Albrecht (ze Žeberka ?)
1297–1310 (4. 7.) Jindřich I. z Rožmberka († 4. 7. 1310)
1311–1318 Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) – poprvé
1319 Albrecht z Dubé a z Liběšic
1324 Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) – podruhé
1327–1333 Záviš z Újezdce
1334–1347 (14. 10.) Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) – potřetí
1347–1352 Jošt I. z Rožmberka († 24. 6. 1369, syn předchozího)
1353–1356 Ješek z Vartenberka a z Veselé
1356–1363 Čeněk z Lipé
1365–1368 Beneš z Vartenberka
1377 Boček starší z Poděbrad († 1417)
1378 Bohuslav III. ze Švamberka
1379–1380 Vítek z Landštejna
1381–1392 Jindřich Škopek z Dubé
1387 Boček starší z Poděbrad († 1417)
1394 Břeněk z Rýzmberka a ze Skály
1396–1397 Vilém z Landštejna († 1398)
1398 (28. 6.) – 1402 Heřman z Choustníka
1403–1419 Aleš Škopek z Dubé na Dražicích
1437 (28. 1.) – 1455 (19. 3.) Aleš Holický ze Šternberka († 19. 3. 1455)
(1438–1439 Jan z Rýzmberka a ze Skály († 14. 4. 1450))
1455–1468 (3. 4.) Jindřich Michalec z Michalovic na Mladé Boleslavi
1468–1479 Vilém ml. Švihovský z Rýzmberka na Rabí († 1479)
1479–1483 (listopad) Jan Tovačovský z Cimburka na Mladé Boleslavi († listopad 1483)
1485 (6. 6.) – 1503 Jindřich IV. z Hradce (13. 4. 1442 – 17. 1. 1507)
1503–1507 nebo 1508^[zdroj?] Jan II. ze Šelmberka na Kosti (1447–1508)
1508 (22. 3.) – 1510 Ladislav ze Šternberka na Bechyni († 18. 11. 1521)
1512–1514 (4. 6.) Petr II. Holický ze Šternberka na Leštně († 4. 6. 1514 Líšno)
1515–1523 (5. 2.) Jaroslav ze Šelmberka na Kosti († 14. 3. 1550) – poprvé
1523 (2. 3.) – 1525 Konrád Krajíř z Krajku na Mladé Boleslavi
1525–1549 Jaroslav ze Šelmberka na Kosti a Hrádku nad Sázavou († 14. 3. 1550) – podruhé
1549–1554 Jan IV. mladší Popel z Lobkowicz (8. 12. 1510 – 12. 4. 1570 Praha-Hradčany)
1554–1560 (6.2.) Adam I. ze Šternberka na Zelené hoře († 6. 2. 1560)
1560–1570 Vilém z Rožmberka (10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha)
1570–1576 (16. 6.) Jan z Valdštejna na Komorním Hrádku a Lovosicích († 15. nebo 16. 6. 1576)
1576–1583 (27. 8.) Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkowicz (1517 – 27. 8. 1583 Líčkov)
1584–1584 Jiří Popel z Lobkovic (1540 – 27. 5. 1607 hrad Loket, ve vězení)
1585–1597 Jan z Valdštejna na Sedčicích
1598 (3. 4.) Kryštof Popel z Lobkowicz na Pátku (1549 – 25. 5. 1609)
1599 (4. 9.) – 1600 (červenec) Václav Berka z Dubé († červenec 1600)
1602–1608[2] Adam II. ze Šternberka na Bechyni († 10. 4. 1623)
1608–1609 Volf Novohradský z Kolowrat na Lnářích (před 1550 – 17. 1. 1609 Lnáře)
1609 (8. 8.) – 1611 Jan Jiří ze Švamberka na Orlíku († 15. 4. 1617)
1611–1617 Jan Sezima z Ústí
1618–1623 Jiří z Talmberka na Jankově († 1623)
1623–1625 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín – 19. 1. 1652 Vídeň)
1625 (4. 4.) – 1628 Jaroslav Bořita z Martinic (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha)
1628–1638 Bedřich z Talmberka na Vlašimi († 13. 10. 1643)
1638–1643 Jindřich Libštejnský z Kolowrat (1570 – 6. 3. 1646)
1643 (4. 11.) – 1644 František Oldřich Libštejnský z Kolowrat (28. 7. 1607 Žichovice – 3. 1. 1650 České Budějovice)
1644 (9. 8.) – 1648 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648)
1648–1650 Bernard Ignác Jan z Martinic (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha)
1650 (1.4.) Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 – 7. 3. 1651)
1651 (16. 5.) Jan Hartwig z Nostitz (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň)
1652 (24. 5.) – 1656 (21. 5.) Ferdinand Arnošt z Waldsteinu (kolem 1622 Vídeň? – 21. 5. 1656 Praha)[3]
1656 (12. 8.) – 1658 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
1658 (13.11.) – 1696 (4. 2.) Jan Bedřich z Trauttmansdorffu (5. 1. 1619 Vídeň – 4. 2. 1696 Praha)
1696 (30. 4.) – 1704 Václav Norbert Oktavián Kinský (1. 4. 1642 – 3. 1. 1719 Vídeň)
1704 (29. 5.) – 1721 (25. 3.) Maxmilián Norbert Krakovský z Kolowrat (14. 6. 1660 – 25. 3. 1721)
1721 (5. 6.) – 1734 Jan Arnošt ze Schaffgotsche (27. 12. 1675 Dobromierz – 11. 7. 1747 Praha)
1734 (27. 12.) – 1746 Štěpán Vilém Kinský^[zdroj?] (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749)
1747 (leden) – 1749 Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 1. 1706 Bělušice – 7. 7. 1771 Vídeň)
1749–1757 František Leopold Buquoy (29. 11. 1703 Vídeň – 10. 10. 1767 Praha)
1757–1760 Karel Gotthard ze Schaffgotsche (27. 7. 1706 – 18. 12. 1780)
1760–1787 (10. 1.) Josef Vilém Nostitz (27. 7. 1706 Vídeň – 10. 1. 1787 Praha)
1791–1803 Vojtěch Václav z Klebelsbergu (3. 11. 1738 Libořice – 20. 1. 1812 Praha)
1803 (5. 5.) – 1806 (13. 12.) Josef Jindřich Schlik (1754 Vídeň – 13. 12. 1806 Kopidlno)
1807 (10. 11.) – 1812 Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz (2. 9. 1764 Prčice – 17. 2. 1830 Praha)
1812 (23. 4.) – 1819 (12. 6.) Antonín Isidor z Lobkowicz (16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha)
1820 (listopad) – 1824 Karel Josef Clam-Martinic (6. 9. 1760 – 26. 9. 1826)
1824 (červenec) – 1830 (8. 4.) František Josef ze Šternberka a Manderscheidu (4. 9. 1763 Praha – 8. 4. 1830 Praha)
1830 (červen) – 1831 Kristián Clam-Gallas
1831 (17. 3.) – 1832 (?) Prokop Hartmann z Klarštejna

Moravské markrabství

Na Moravě byla situace složitější, protože země byla rozdělena na úděly. Jednotliví komorníci působili v centrech údělů, ve 13. století i v jiných provinciích (Břeclavsko, Bítovsko, Opavsko). Od první poloviny 14. století vystupovali již jen komorníci v Brně a Olomouci, kteří se titulovali nejvyšší zemský komorník. Podle sněmovního usnesení potvrzeného listinou Vladislava II. Jagellonského (markrabětem 1490–1516) ze 14. září 1493 byl úřad komorníka sloučen, od konce 15. století tak byl nejvyšší zemský komorník jen jeden. (Obdobně byl sloučen i úřad sudího). V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou pánů.

Olomoučtí komorníci

1201 Bohuslav
1203 Bavor
1204 Vlček (?)
1207 Arnošt
1208–1224 Bavor († 1224/1225)
1224–1225 Jindřich
1232–1233 Vok
1233–1236 Semislav
1236–1237 Milíč ze Švabenic
1247–1259 Pardus z Horky
1268–1269 Kuna z Kunštátu
1272 Oneš ze Žerotína
1275–1277 Kuna z Kunštátu
1278–1295 Oneš ze Žerotína (Sokolomi)
1295–1297 Albert ze Šternberka
1305–1308 Zdeslav starší ze Šternberka († před 1323)
1307 Vítek ze Švabenic
1317–1318 Jan Meziříčský z Lomnice
1322 Zdeslav mladší ze Šternberka († asi 1324)[4]
1325 Vok I. z Kravař
1330–1346 Ješek z Kravař († 1369)
(1348–1368 Jan z Kravař na Jičíně, Helfenštejně, Krumlově a Rožnově)
1348–1369 Ješek z Kravař († 1369) – podruhé ?
1371–1375 Beneš z Kravař na Strážnici a Plumlově († 1375)
1376–1379 Václav z Kravař a na Strážnici († asi 1381)
1380–1386 Vok z Kravař a na Jičíně († 1386)
1386–1387 Ješek ze Šternberka na Lukově
1387–1399 Jan Puška z Kunštátu
1405–1410 Petr z Kravař na Plumlově a Šternberce († 16. 1. 1411)
1412–1416 Petr z Kravař na Strážnici († 1434)
1417–1424 Vilém I. z Pernštejna (asi 1360–1422/1426)
1437–1448 Jan z Lichtenburka na Cornštejně
(1448 ?) 1464–1466 Proček z Kunštátu
1474 Heralt z Kunštátu na Plumlově
1474–1475 Albrecht Kostka z Postupic na Helfenštejně († 3. 3. 1477)
1477–1482 Vaněk z Boskovic
1483–1484 Jaroslav z Boskovic
1486 Vaněk z Boskovic
1489–1490 Heralt z Kunštátu
1491–1495 Jan z Lomnice na Meziříčí

Brněnští komorníci

1201–1226 (1228 ?) Lev z Klobouk
1226 (1228 ?)–1235 Štěpán z Medlova^[zdroj?]
1235 Svéslav
1238 Kunrát (Konrád)
1245 Vecen (?)
1256 Kuna z Kunštátu
1259 Karel
1262 Lev z Boleradic
1272 Črnín z Drahotúš
1286 Hartman z Holnštejna
1314 Boček z Kunštátu na Jevišovicích
1318 Milíč z Náměště
1320 Sezima z Kunštátu na Jevišovicích
1322–1325 Jan z Lomnice na Meziříčí
1326–1327 Gerhart z Kunštátu
1329–1334 Artleb z Boskovic
1337–1350 Gerhart z Kunštátu
1350–1351 Jan z Kravař
1353–1360 Ješek z Boskovic († 1362)
1361–1367 Vilém z Kunštátu na Boleradicích
1368–1371 Matouš ze Šternberka
1371–1383 Ješek ze Šternberka na Lukově
1385–1392 Ctibor z Cimburka
1397–1407 Erhard z Kunštátu
1408–1409 Vilém I. z Pernštejna (asi 1360–1422/1426)
1410–1412 Erhard z Kunštátu
1414–1424 Jan z Lomnice
1434–1437 Jan z Lomnice
1445–1448 Jan st. z Lomnice
1455–1464 Vaněk z Boskovic († 1466)
1464–1475 Jan z Pernštejna
1475–1486 Vilém II. z Pernštejna (1436 – 8. duben 1521)
1486, 1490–1496 Vratislav I. z Pernštejna († 16. 1. 1496)

Znojemští komorníci

1203 Dětřich
1218–1221 Vrš
1226 Stonář
1228 Vrš
1233–1234 Vilém (i na Bítově)
1235–1236 Vrš
1239–1259 Hrut (i na Bítově)
1261 Beneš z Kravař
1261 Dětřich Bítovský
1262 Jdík Bítovský
1269–1276 Všebor ze Švabenic (na Bítově)
1272–1281 Arkleb z Dubna (bítovský a znojemský)
1298 Matěj z Černé Hory

Břeclavští komorníci

1247 Jarohněv
1248–1259 Sudomír z Horky
1297 Všebor

Nejvyšší zemští komorníci

1308 Zdeslav starší ze Šternberka († před 1323)[5]
-
1490, 1495–1496 Vratislav I. z Pernštejna († 16. 1. 1496)
1496–1506 Ladislav z Boskovic (1455–1520)
1506–1516 Jan IV. z Pernštejna (14. 11. 1487 – 8. 9. 1548 Hrušovany u Brna) – poprvé
1516 Jindřich z Lomnice (zvolen od krále proti svobodám, vzdal úřad stavům)
1516–1520 Ladislav z Boskovic (1455–1520)
1520–1523 Jan IV. z Pernštejna (14. 11. 1487 – 8. 9. 1548 Hrušovany u Brna) – podruhé
1523–1524 Jan z Kunovic na Brodě (Brno)
1526–1527 Arkleb z Boskovic na Třebíči
1528–1529 Jan Kuna II. z Kunštátu na Lukově († 1540)
1530–1535 Kryštof z Boskovic na Třebové († 13. 9. 1550)
1535–1537 Jan z Lipé na Krumlově
1537–1554 Jan ze Žerotína a na Strážnici
1554–1557 Vojtěch z Pernštejna na Tovačově
1558–1567 Zachariáš z Hradce (?) (1526/7 – 6. 2. 1589 Telč)
1567–1572 Albrecht Černohorský z Boskovic
1573–1587 Zachariáš z Hradce na Telči (1526/7 – 6. 2. 1589 Telč)
1589–1596 Hynek z Valdštejna
1598–1608 Ladislav Berka z Dubé a Lipé
1608–1615 (nebo 1616?^[zdroj?]) Ladislav IV. (mladší) z Lobkowicz (15. 10. 1566 – 20. 3. 1621 Brno)
1617–1618 Vilém z Roupova
1620 Zdeněk z Roupova
1625–1626 (26. 3.) Lev Burian Berka z Dubé (cca 1586/1590 – 26. března 1626)
(1628 Zdeněk František Lev z Rožmitálu)
1630–1637 Jindřich Šlik (1580–1650)
1638–1643 Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu († 1648)
1643–1648 Jan z Rottalu (1605–1674)
1648–1655 Gabriel Serényi († 1664)
1655–1664 Ferdinand Josef z Ditrichštejna (25. 9. 1636 – 28. 11. 1698)
1664–1676 Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna (1615–1682)
1675–1696 Antonín František Collalto (7. 5. 1630 Mantova – 15. 7. 1696)
1697–1699 Bedřich z Oppersdorffu († 1699)
1699–1701 Karel Maxmilián Thurn-Valsássina (1643–1716)
1701–1702 Kristián z Rogendorfu (1635–1701)
1702–1714 Walter Xaver z Ditrichštejna (18. 9. 1664 Brno – 3. 11. 1738 Mikulov)
1714–1721 František Dominik Podstatský z Prusinovic
1721–1736 Michael Heřman Josef z Althannu
1737–1738 František Šubíř z Chobyně (14. 12. 1682 Jaroměřice – 3. 1. 1738 Jaroměřice)
1738–1747 Lepold z Dietrichsteinu (odstoupil)
1748–1753 Jindřich Kajetán Blümegen (29. 6. 1715 – 30. 7. 1788 Letovice)
1753–1763 František Antonín Schrattenbach (5. 5. 1712 Štýrský Hradec – 22. 5. 1783 Baden u Vídně)
1763–1771 Adam Hynek Berchtold z Uherčic (27. 3. 1701 Police – 1786)
1771–1773 Jan Kryštof Blümegen (8. 7. 1722 – 5. 10. 1802 Brno)
1773–1776 Leopold Clary-Aldringen
1776–1781 Josef Karel ze Žerotína
1783–1811 Jan Křtitel Mitrovský z Nemyšle (28. 1. 1736 Vikštejn – 18. 1. 1811 Brno)
1811–1813 Petr Alcantara Blümegen
1814–1816 Josef z Auersperka
1816–1822 Heřman František Hess
1822 Jan Ludvík Verner
1828 Josef z Auersperka
1829–1836 Josef z Bubna
1837–1848 Antonín Sedlnický z Choltic

Odkazy

Reference

O hradu Rýzmberk [online]. KČT – odbor Kdyně [cit. 2016-09-18]. Dostupné online.
FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 129.
HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách (1640–1740). Praha: Nakladatelství Lidové noviny a Univerzita Karlova, 2013. 862 s. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 668–670.
JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 17.
Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě, s. 16

Literatura

BOČEK, Antonín. Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském. Brno: Jednota národní s. Cyrilla a Methuda, 1850. Dostupné online.
ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 225.
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 35, 53, 89–90, 124.
MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 67.
PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321–417.
RAMEŠ, Václav. Slovník pro historiky a návštěvníky archivů. Praha: Libri, 2005. 432 s. ISBN 80-7277-175-2. S. 174–175.
VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 394–395.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Rýzmberk-1] O hradu Rýzmberk [online]. KČT – odbor Kdyně [cit. 2016-09-18]. Dostupné online.

[Tři_kavalíři-2] FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 129.

[Hrbek_668-3] HRBEK, Jiří. Barokní Valdštejnové v Čechách (1640–1740). Praha: Nakladatelství Lidové noviny a Univerzita Karlova, 2013. 862 s. ISBN 978-80-7422-233-7. S. 668–670.

[Juřík-4] JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 17.

[5] Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě, s. 16