Jindřich I. z Rožmberka

Jindřich I. z Rožmberka († 4. červenec 1310) byl synem Voka z Rožmberka a Hedviky ze Schaunberga a zároveň prvním doloženým Jindřichem v rožmberském klanu. Jméno Jindřich pravděpodobně získal po dědečkovi z matčiny strany. Otec Vok zemřel 3. června 1262 a o oba nezletilé Rožmberky se starala matka, která byla zároveň i jejich poručnicí.

Jindřich I. z Rožmberka
Rožmberský erb (výřez z obrazu Mistra vyšebrodského oltáře)
Nejvyšší komorník
Ve funkci:
1301 – 1310
PanovníkVáclav II.
Václav III.
Rudolf Habsburský
Jindřich Korutanský
NástupcePetr I. z Rožmberka
Úmrtí4. červenec 1310
Místo pohřbeníVyšebrodský klášter
NárodnostČech
ChoťEliška z Dobrušky
RodičeVok I. z Rožmberka
DětiPetr I. z Rožmberka
Johanka z Rožmberka
Markéta z Rožmberka
dcera neznámého jména
SídloČeský Krumlov
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
CommonsHeinrich I von Rosenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vztahy s Přemyslem Otakarem II. a Závišem z Falkenštejna

Mladičký Jindřich i s bratrem Vítkem a dalšími členy rodu Vítkovců a Schaunbergů z matčiny strany následovali příkladu svého příbuzného Záviše z Falkenštejna a Boreše z Riesenburka a byli v opozici vůči svému králi. Rožmberskou opozici Přemysl Otakar II. rázně utnul na konci roku 1277, kdy proběhlo královské vojenské tažení do jižních Čech. Oba mladé Rožmberky vzal král na milost a Jindřich se zúčastnil v srpnu 1278 bitvy na Moravském poli, kterou na rozdíl od českého krále přežil.[1]

V květnu 1283 se z braniborského zajetí konečně vrátil do vlasti mladinký následník Václav II. a po pár měsících za ním do Prahy přijela i matka Kunhuta se Závišem z Falkenštejna, který byl královniným milencem. Záviš se stal Václavovým otčímem a zároveň rádcem a učitelem. Mnoho členů vítkovského rodu získalo za doby Falkenštejna na hradě dvorské úřady. Jindřich z Rožmberka ne, ale nadále Falkenštejna podporoval. Falkenštejnova hvězda začala pomalu zapadat po příchodu nové královny Guty Habsburské a Závišově novém sňatku s uherskou princeznou Alžbětou. Roku 1288 byl Záviš zatčen a v roce 1290 popraven.

Jindřich z Rožmberka se poté s králem opět smířil a roku 1301 obdržel funkci nejvyššího komorníka. Po vymření pánů z Krumlova roku 1302 obdržel od krále i nárok na krumlovské panství, kam později Rožmberkové přesunuli hlavní sídlo svého rodu. Rožmberk byl věrným poddaným Václava II. až do královy smrti v roce 1305.

Podpora habsburské kandidatury

Po vymření Přemyslovců Václavem III. roku 1306 patřil Jindřich z Rožmberka mezi straníky kandidatury Rudolfa Habsburského. Rudolf zemřel po necelém roce vlády při tažení proti odbojnému Bavorovi ze Strakonic. Králova nečekaná smrt nijak nezměnila Rožmberkovo smýšlení o vhodnosti habsburské krve na českém trůně a podporoval i neúspěšnou kandidaturu mladšího bratra zemřelého krále Fridricha Sličného.

Ještě těsně před svou smrtí stihl být mocný Rožmberk aktivním účastníkem delegace, která v Norimberku jednala s římským králem Jindřichem VII. o vhodném manželovi pro královskou dceru Elišku Přemyslovnu. Jednání proběhla úspěšně, ale Eliščiny svatby s Janem Lucemburským se Jindřich z Rožmberka již nedočkal. Zemřel 4. července 1310.

Odkazy

Reference
  1. KUBASA, Petr. Záviš z Falkenštejna a sedlecké úmluvy. Brno: Filozofická fakulta MU, Historický ústav, 2010. Dostupné online.

Literatura
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3.
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8.
  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.