Jan z Rottalu

Jan Antonín hrabě z Rottalu (Johann Anton Reichsgraf von Rottal) (1605, Štýrský Hradec4. prosince 1674, Vídeň) byl moravský šlechtic z původně štýrského rodu Rottalů. Řadu let zastával nejvyšší zemské úřady na Moravě a za třicetileté války se stal významnou osobností habsburské monarchie, jeho působení nakonec přesáhlo i hranice Moravy. Byl povýšen na hraběte a získal Řád zlatého rouna, pro svou rodinu vybudoval rozsáhlé majetkové zázemí na Moravě (Holešov, Napajedla). Díky bezohlednému výkonu státních úřadů a utlačování poddaných se mu dostalo přezdívky zlý Rotál.

Jan z Rottalu
Tajný rada
Ve funkci:
1650  ?
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1648  1655
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceKryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu
NástupceGabriel Serényi
Komisař pro ubytování armády na Moravě
Generální vojenský komisař na Moravě
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci:
1642  1648
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceKryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu
NástupceJulius ze Salm-Neuburgu
Správce úřadu moravského zemského hejtmana (spolu s Kryštofem Pavlem z Lichtenštejna-Kastelkornu a Františkem Magnisem)
Ve funkci:
1640  1641
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceJulius ze Salm-Neuburgu
NástupceKryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu
Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství
Ve funkci:
1637  1642
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceJulius ze Salm-Neuburgu
NástupceBaltazar ze Žerotína
Hofrychtéř manského soudu olomouckého biskupství
Ve funkci:
1635  ?
Císařský komorník
Ve funkci:
1635  ?
PanovníkFerdinand II.
Hejtman Hradištského kraje
Ve funkci:
1633  1637
PanovníkFerdinand II.

Narozeníkolem r. 1605
Štýrský Hradec
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí4. prosince 1674
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťI. (1626) Alena Bruntálská z Vrbna († 1651)
II. (1652) Anna Marie ze Šternberka († 1654)
RodičeJan Jakub z Rottalu († 1624)
Marie Felicie z Thurzu
DětiMarie Eleonora (1629–1670)
Příbuznítchán: Adam II. ze Šternberka († 1623)
zeť: Ferdinand Arnošt z Waldsteinu (1622–1656)
Zaměstnánípolitik
Profeseadministrativní úředník
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1663 Řád zlatého rouna (č. 455)
CommonsJohann von Rottal
1641 říšské hrabě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

Erb Rottalů

Narodil se kolem roku 1605 jako starší syn Jana Jakuba z Rottalu († 1624) a jeho manželky Marie Felicie Thurzové z významné uherské šlechty. Jan Antonín zdědil po otci panství Napajedla, kromě toho také dědičný úřad nejvyššího komorníka nad stříbry ve Štýrsku, který rodině náležel od roku 1536. V raném mládí vstoupil do služeb kardinála Františka z Ditrichštejna, který byl jeho vzdáleným příbuzným. Stal se jeho komorníkem a spravoval statky olomouckého biskupství, v letech 1633–1637 byl hejtmanem hradištského kraje. V roce 1635 se stal hofrychtéřem manského soudu olomouckého biskupství, zároveň byl jmenován císařským komorníkem. Krátce nato se mu i přes úmrtí dlouholetého příznivce kardinála Ditrichštejna podařilo ještě více upevnit postavení na Moravě, kde byl postupně nejvyšším sudím (16371642) a nejvyšším komořím (16421648).[1]

Spolu s Kryštofem Pavlem z Lichtenštejna-Kastelkornu a Františkem Magnisem byl v letech 1640–1642 správcem úřadu moravského zemského hejtmana, mezitím byl v roce 1641 povýšen do stavu říšských hrabat. Kromě civilních funkcí byl na Moravě také generálním vojenským komisařem a komisařem pro ubytování armády. Díky matce znal dobře prostředí Valašska, proto byl také v letech 1643–1644 pověřen potlačením valašských rebelií a získal přitom značné pravomoci od císaře pro celou oblast východní Moravy. Vojenskému zákroku proti Valachům velel osobně, po jejich definitivní porážce v bitvě u Vsetína pak v Brně předsedal soudu nad předáky vzpoury. Na 200 jich nechal popravit, došlo také na vypalování valašských vesnic. Jako generální vojenský komisař pro Moravu měl důležitou úlohu v době švédského vpádu (1645–1647), kdy měl na starost zásobování císařské armády.

Jeho kariéra vyvrcholila po třicetileté válce, kdy se stal zemským hejtmanem na Moravě (1648–1655), od roku 1649 měl nárok na predikát Vysokorodý a blahorodý před hraběcím titulem a v roce 1650 se stal císařským tajným radou. Jako moravský zemský hejtman byl předním iniciátorem rekatolizační politiky a byl též předsedou zvláštní komise pro vymáhaní daňových nedoplatků, které se nahromadily během třicetileté války. V rámci hospodářského oživení také usiloval o splavnění řeky Moravy.

Po rezignaci na úřad moravského zemského hejtmana (1655) se trvale usadil ve Vídni, zúčastnil se korunovace Leopolda I. českým králem, ale jeho vliv u dvora poklesl, nicméně v roce 1663 obdržel Řád zlatého rouna. V roce 1661 byl vyslán jako císařský zplnomocněnec do Uher, kde měl zamezit vzpouře uherské šlechty proti Habsburkům. To se mu zpočátku nedařilo, nakonec bylo ale Wesselényiho spiknutí[2] zlikvidováno a jeho předáci v roce 1671 skončili na popravišti v Bratislavě. Rottal poté získal rozsáhlé pravomoci pro správu Uher a provedl konfiskaci majetku účastníků povstání. Svou činnost zde ukončil v roce 1673 a zemřel ve Vídni 4. prosince 1674.

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Holešov, hlavní sídlo Rottalů

Po otci byl dědicem panství Napajedla (1625), musel se ale finančně vyrovnat s mladším bratrem Ondřejem. Od roku 1626 byl ženatý s Alenou Bruntálskou z Vrbna († 1651), dědičkou panství Kvasice. Tento majetek od ní koupil v roce 1636 za 24 000 zlatých a krátce nato získal i sousední Tlumačov (1638 za 20 000 zlatých). Některé jeho akvizice měly čistě spekulační charakter, kdy nabyté statky obratem prodával se ziskem (Veselí nad Moravou, 1647–1652). Po skončení třicetileté války nechal postavit starý zámek v Napajedlích[3] a upravit tvrz v Kvasicích.[4]

Největším přínosem byl nákup panství Holešov a Bystřice pod Hostýnem, která získal 17. prosince 1650 od Lobkoviců za 200 000 zlatých, zároveň se zavázal k zaplacení dluhů přesahující sumu 30 000 zlatých. Holešov vzápětí učinil svým hlavním sídlem a přestavbou zámku pověřil císařského architekta Filiberta Lucchese. Lucchese byl také projektantem holešovského kostela Nanebevzetí Panny Marie, který nechal Jan z Rottalu postavit na vlastní náklady.[5]

Po úmrtí první manželky Aleny Bruntálské z Vrbna († před 1651) se Jan z Rottalu v  roce 1652 znovu oženil a jeho druhý sňatek byl prestižní záležitostí dokládající vzestup rodu Rottalů. Jeho druhou manželkou se v Praze stala Anna Marie ze Šternberka, dcera nejvyššího purkrabího Adama ze Šternberka a vdova po Oldřichu Adamovi z Lobkovic. Po něm také Anna Marie zdědila panství Bílinu v severních Čechách, které pak odkázala Janovi z Rottalu (1654). Na Bílinu ale vznesli nárok další příbuzní z rodu Lobkoviců, kteří ji také nakonec v roce 1656 získali.[6] V rámci vyrovnání ale Kryštof Ferdinand z Lobkovic přenechal Rottalovi panství Horní Beřkovice

Jediná Rottalova dcera z prvního manželství Marie Eleonora (1629–1670) se roku 1650 v Brně provdala za hraběte Ferdinanda Arnošta z Valdštejna (1622–1656), pozdějšího nejvyššího komorníka Českého království. Jejich sňatek znovu dokládá vysokou platební schopnost Jana z Rottalu, protože své jediné dceři při příležitosti svatby věnoval 110 000 zlatých.[7] Marie Eleonora z Valdštejna však zemřela dříve než otec a Janovi z Rottalu tak její smrtí připadlo panství Štiřín poblíž Prahy, které vzápětí prodal (1670–1671).

Závěr života a smrt

Jan z Rottalu zemřel bez mužského potomska a jeho statky přesahující hodnotu půl miliónu zlatých (Holešov, Bystřice pod Hostýnem, Napajedla, Tlumačov, Kvasice) zdědili jeho vzdálení příbuzní, bratři Jan Kryštof (1635–1699) a Julius Vilém (1637–1699). Ti se o statky rozdělili, přičemž majetek v severních Čechách (Horní Beřkovice) vzápětí prodali (1676), vídeňský palác drželi společně.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný, díl 21.; Praha, 1904 (reprint 2000) ISBN 80-7203-289-5
  2. Československé dějiny v datech; Praha, 1987, s. 211–212
  3. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV.; Praha, 2000 s. 263 ISBN 80-85983-16-8
  4. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 306–307 ISBN 80-85983-15-X
  5. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997 s. 117–118 ISBN 80-85983-14-1
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984 s. 42, 503
  7. HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách; Praha, 2013, s. 306 ISBN 978-80-7422-233-7

Literatura

  • JURÁŇOVÁ, Renata: Jan Rottal a jeho doba; Holešov, 2009
  • KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Brno, 2006 ISBN 80-210-4130-7
  • KNOZ, Tomáš: Meč zemského hejtmana Jana z Rottalu in: Symbolické jednání v kultuře raného novověku; Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2019; s. 243-265 ISBN 978-80-7422-666-3
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.