Adam Hynek Berchtold z Uherčic

Narodil se na zámku v Polici jako nejmladší potomek v početné rodině hraběte Františka Karla Berchtolda (1664–1720) a jeho první manželky Ester Alžběty Pražmové z Bílkova († 1708), po její smrti se František Karel podruhé oženil s Marií Antonií Krakovskou z Kolovrat (1680–1757) a s ní měl další děti.

Adam Hynek Berchtold byl v letech 1736–1749 znojemským krajským hejtmanem, mezitím se stal císařským komořím a později i tajným radou. V letech 1749–1763 byl zemským podkomořím na Moravě a v rámci tereziánských reforem převzal i post prezidenta Královské reprezentace a komory na Moravě, což byl tehdy nejvyšší úřad státní správy Moravského markrabství. Svou kariéru završil jako nejvyšší zemský komoří na Moravě (1763–1771). Zatímco většina Berchtoldů se během 18. století ve státních službách příliš neprosadila, za vysokým postavením Adama Hynka stojí příbuzenské vztahy jeho nevlastní matky Marie Antonie, rozené Kolovratové – její bratři Vilém Albrecht a Filip Nerius Krakovští z Kolovrat zastávali tehdy nejvyšší úřady v Čechách.

Zámek Police u Jemnice, sídlo Berchtoldů v 17.–19. století

Po dosažení zletilosti se v roce 1722 rozdělil se starším bratrem Františkem Antonínem (1691–1746) o otcovské dědictví a převzal panství Police. Polický zámek pak ve dvacátých letech 18. století prošel stavebními úpravami za účasti významného štukatéra Baltazara Fontany. Na Hané koupil v roce 1731 panství Čechy pod Kosířem s připojenými statky Krakovec a Drahanovice. Tento majetek pak v roce 1753 prodal svému zeti Jiřímu Antonínovi z Grochtleru. V letech 1762–1771 vlastnil panství Biskupice jako olomoucké biskupské léno. Biskupice převzal zadlužené od Dubských z Třebomyslic a přetrvávající majetkoprávní spory jej nakonec přiměly k prodeji toho majetku po necelých deseti letech.[2]

V roce 1723 se oženil s hraběnkou Marií Annou Aichbüchelovou (Aichpichl; 1706–1774), jejíž rodina vlastnila nedaleko Police panství Lesonice. Měli spolu třináct dětí, všechny se narodily na zámku v Polici, z čehož vyplývá, že polický zámek byl tehdy trvalým rodinným sídlem, i když později byl Adam Hynek výkony státních úřadů vázán k pobytům ve Znojmě a Brně. Ze třinácti dětí se jen pět dožilo dospělého věku, syn Leopold Antonín (1731–1769) byl hejtmanem bechyňského kraje. Krátce po ovdovění se Adam Hynek oženil podruhé ve vysokém věku v roce 1776 s Marií Kateřinou z Trauttmansdorffu (1738–1790).

• KUBEŠ, Jiří: Dějiny každodennosti 1500–1750 II.; Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, Pardubice, 2012 (skripta) s. 249–255 dostupné online

• Rodokmen Berchtoldů v 17. a 18. století