Adam Hynek Berchtold z Uherčic
Adam Hynek (Ignác) hrabě Berchtold z Uherčic (27. března 1701, Police – 1786) byl moravský šlechtic z původně rakouského rodu Berchtoldů.[1] Vlastnil statky na Třebíčsku, krátce i v jiných částech Moravy Několik desetiletí zastával vysoké úřady na Moravě, naposledy byl nejvyšším zemským komořím.
Adam Hynek Berchtold z Uherčic | |
---|---|
Nejvyšší zemský komorník Markrabství moravského | |
Ve funkci: 1763 – 1771 | |
Panovník | Marie Terezie |
Předchůdce | František Antonín Schrattenbach |
Nástupce | Jan Kryštof Blümegen |
Prezident Královské reprezentace a komory na Moravě | |
Ve funkci: 1749 ? – 1763 ? | |
Panovník | Marie Terezie |
Předchůdce | úřad vznikl přeměnou královské deputace a královského tribunálu |
Nástupce | úřad zanikl, agendu převzalo Moravské zemské gubernium, v jehož čele stál František Antonín Schrattenbach |
Nejvyšší zemský podkomoří Markrabství moravského | |
Ve funkci: 1749 – 1763 | |
Panovník | Marie Terezie |
Předchůdce | Jiří Bedřich Žalkovský z Žalkovic |
Nástupce | Leopold Šlik |
Tajný rada | |
Císařský komorník | |
Hejtman znojemského kraje | |
Ve funkci: 1736 – 1749 | |
Narození | 27. března 1701 Police |
Úmrtí | 1786 (ve věku 84–85 let) |
Rodiče | Franz Karl, Graf Berchtold, Freiherr von und zu Ungarschitz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život a kariéra
Narodil se na zámku v Polici jako nejmladší potomek v početné rodině hraběte Františka Karla Berchtolda (1664–1720) a jeho první manželky Ester Alžběty Pražmové z Bílkova († 1708), po její smrti se František Karel podruhé oženil s Marií Antonií Krakovskou z Kolovrat (1680–1757) a s ní měl další děti.
Adam Hynek Berchtold byl v letech 1736–1749 znojemským krajským hejtmanem, mezitím se stal císařským komořím a později i tajným radou. V letech 1749–1763 byl zemským podkomořím na Moravě a v rámci tereziánských reforem převzal i post prezidenta Královské reprezentace a komory na Moravě, což byl tehdy nejvyšší úřad státní správy Moravského markrabství. Svou kariéru završil jako nejvyšší zemský komoří na Moravě (1763–1771). Zatímco většina Berchtoldů se během 18. století ve státních službách příliš neprosadila, za vysokým postavením Adama Hynka stojí příbuzenské vztahy jeho nevlastní matky Marie Antonie, rozené Kolovratové – její bratři Vilém Albrecht a Filip Nerius Krakovští z Kolovrat zastávali tehdy nejvyšší úřady v Čechách.
Majetkové poměry a rodina
Po dosažení zletilosti se v roce 1722 rozdělil se starším bratrem Františkem Antonínem (1691–1746) o otcovské dědictví a převzal panství Police. Polický zámek pak ve dvacátých letech 18. století prošel stavebními úpravami za účasti významného štukatéra Baltazara Fontany. Na Hané koupil v roce 1731 panství Čechy pod Kosířem s připojenými statky Krakovec a Drahanovice. Tento majetek pak v roce 1753 prodal svému zeti Jiřímu Antonínovi z Grochtleru. V letech 1762–1771 vlastnil panství Biskupice jako olomoucké biskupské léno. Biskupice převzal zadlužené od Dubských z Třebomyslic a přetrvávající majetkoprávní spory jej nakonec přiměly k prodeji toho majetku po necelých deseti letech.[2]
V roce 1723 se oženil s hraběnkou Marií Annou Aichbüchelovou (Aichpichl; 1706–1774), jejíž rodina vlastnila nedaleko Police panství Lesonice. Měli spolu třináct dětí, všechny se narodily na zámku v Polici, z čehož vyplývá, že polický zámek byl tehdy trvalým rodinným sídlem, i když později byl Adam Hynek výkony státních úřadů vázán k pobytům ve Znojmě a Brně. Ze třinácti dětí se jen pět dožilo dospělého věku, syn Leopold Antonín (1731–1769) byl hejtmanem bechyňského kraje. Krátce po ovdovění se Adam Hynek oženil podruhé ve vysokém věku v roce 1776 s Marií Kateřinou z Trauttmansdorffu (1738–1790).
Reference
- MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl I. A–M; Praha, 2008 ISBN 978-80-257-0027-3
- LAPČÍK, Stanislav: Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě, pobočka Olomouc; Svazek 5. Lenní statek Biskupice u Znojma 1606-1783; Olomouc 2007 dostupné online
Literatura
- KUBEŠ, Jiří: Dějiny každodennosti 1500–1750 II.; Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, Pardubice, 2012 (skripta) s. 249–255 dostupné online