Jan Tovačovský z Cimburka (mladší)

Jan Tovačovský z Cimburka (okolo 1440?10.25. listopadu 1483) byl utrakvistický a moravský šlechtic z rodu Tovačovských z Cimburka. Stal se nejvyšším zemským sudím a nejvyšším komorníkem Českého království. Také stejně jako jeho druhá choť byl zastáncem Jednoty bratrské.[1]

Jan Tovačovský z Cimburka
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1479  1483
PanovníkVladislav II. Jagellonský
PředchůdceVilém Švihovský z Rýzmberka
NástupceJindřich IV. z Hradce
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1475  1479
PanovníkVladislav II. Jagellonský
PředchůdceJiří ze Stráže
NástupcePůta Švihovský z Rýzmberka

Narozeníkolem 1440
Úmrtí10.25. listopadu 1483
ChoťMagdalena z Michalovic, Johanka Krajířová z Krajku
RodičeJan Tovačovský z Cimburka a Žofie z Kunštátu
DětiAdam Tovačovský z Cimburka, Anežka Tovačovská z Cimburka
PříbuzníCtibor Tovačovský z Cimburka (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se moravskému a kališnickému hejtmanovi Janu Tovačovskému z Cimburka a jeho manželce Žofii z Kunštátu. V 50. letech 15. století se oženil s Magdalenou z Michalovic, se kterou měl dceru Anežku Tovačovskou z Cimburka, která se stala druhou ženou Jindřicha IV. z Hradce. Když v roce 1468 zemřel Janův švagr Jindřich II. Kruhlata z Michalovic, zdědil Jan Tovačovský jeho rozsáhlé zámky, panství a majetky (panství mladoboleslavské a brandýské[2] a zámek Hrubý Rohozec). Usadil se v Mladé Boleslavi, kde nařídil rekonstrukci mladoboleslavského hradu, který byl později vlastnictvím Jana II. ze Šelmberka a v 16. století prošel pozdněgotickou přestavbou. Zásluhou Jana a jeho druhé manželky Johanky Krajířové se Mladá Boleslav stala centrem Jednoty bratrské.[1]

Janova první manželka Magdalena z Michalovic zemřela 15. července 1469 nebo 1470. Roku 1477 se oženil s utrakvistkou Johankou Krajířovou z Krajku, známou pro její podporu Jednoty bratrské. Měli spolu syna Adama.[3]

Ve dnech 13.–17. ledna 1483 rokovaly v Praze delegace kališnických (utrakvistických) a katolických stavů. Kališnickou delegaci vedl Jan Tovačovský a katolickou Jan Zajíc z Hazmburka. Pro katolíky bylo nepřijatelné uzavřít náboženský mír „na věčné časy”. Kališníci zas odmítli návrh na jednání s papežem Sixtem IV. o potvrzení kompaktát. Kališnický argument byl tradiční, a to že kompaktáta byla již schválena basilejským koncilem a bývalým císařem Zikmundem Lucemburským. Dne 6. března 1483 na sjezdu kališníků v Nymburce ohlásil Jan Tovačovský své straně, že katolická delegace byla ochotna uzavřít náboženský mír na 20-30 let. Tento konkrétní mír však nebyl nikdy uzavřen, ale byl následován kutnohorským mírem v roce 1485.[4]

Janova podpora Vladislava Jagellonského

Jan a Ctibor Tovačovští z Cimburka společně v politickém dění prosazovali Vladislava II. Jagellonského na český trůn proti Matyáši Korvínovi. Často se vydávali do Krakova, aby se spřátelili s polskými Jagellonci. Roku 1475 jmenoval král Vladislav II. Jana Tovačovského nejvyšším sudím. Dne 15. března 1478 se Jan Tovačovský jako delegát krále Vladislava II. vydal do Brna k projednání mírové smlouvy s Matyášem Korvínem. Tato mírová smlouva byla dne 28. března 1478 dokončena a podepsána Ctiborem Tovačovským z Cimburka. Roku 1479 se Jan Tovačovský stal nejvyšším komorníkem českého království.

Úmrtí

Dne 25. listopadu 1483 Jan Tovačovský z Cimburka zemřel.[4] Jeho majetek zdědil jediný syn Adam, ale kvůli Adamově nezletilosti majetek dočasně spravoval jeho strýc Ctibor Tovačovský z Cimburka. Smrt Jana byla velkou ranou pro kališníky, ztratili totiž svou nejvýznamnější osobnost.

Odkazy

Reference

  1. HALAMA, Ondřej. Jednota bratrská na Turnovsku. [online]. Turnov: 1. 7. 2007 [cit. 2007-01-07]. Dostupné online.
  2. Zámek Brandýs nad Labem: Brandýs nad Labem [online]. 2014-8-21 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
  3. BLÁHOVÁ, Marie. CIMBURKA Tovačovský Jan z ?1440-?10.11.1483 [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online.
  4. ČORNEJ, Petr. Český stát v době jagellonské. Praha, Litomyšl: Nakladatelství Paseka, 2012. 232 s. ISBN 978-80-7432-225-9.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.