Jan Tovačovský z Cimburka (mladší)

Narodil se moravskému a kališnickému hejtmanovi Janu Tovačovskému z Cimburka a jeho manželce Žofii z Kunštátu. V 50. letech 15. století se oženil s Magdalenou z Michalovic, se kterou měl dceru Anežku Tovačovskou z Cimburka, která se stala druhou ženou Jindřicha IV. z Hradce. Když v roce 1468 zemřel Janův švagr Jindřich II. Kruhlata z Michalovic, zdědil Jan Tovačovský jeho rozsáhlé zámky, panství a majetky (panství mladoboleslavské a brandýské[2] a zámek Hrubý Rohozec). Usadil se v Mladé Boleslavi, kde nařídil rekonstrukci mladoboleslavského hradu, který byl později vlastnictvím Jana II. ze Šelmberka a v 16. století prošel pozdněgotickou přestavbou. Zásluhou Jana a jeho druhé manželky Johanky Krajířové se Mladá Boleslav stala centrem Jednoty bratrské.[1]

Janova první manželka Magdalena z Michalovic zemřela 15. července 1469 nebo 1470. Roku 1477 se oženil s utrakvistkou Johankou Krajířovou z Krajku, známou pro její podporu Jednoty bratrské. Měli spolu syna Adama.[3]

Ve dnech 13.–17. ledna 1483 rokovaly v Praze delegace kališnických (utrakvistických) a katolických stavů. Kališnickou delegaci vedl Jan Tovačovský a katolickou Jan Zajíc z Hazmburka. Pro katolíky bylo nepřijatelné uzavřít náboženský mír „na věčné časy”. Kališníci zas odmítli návrh na jednání s papežem Sixtem IV. o potvrzení kompaktát. Kališnický argument byl tradiční, a to že kompaktáta byla již schválena basilejským koncilem a bývalým císařem Zikmundem Lucemburským. Dne 6. března 1483 na sjezdu kališníků v Nymburce ohlásil Jan Tovačovský své straně, že katolická delegace byla ochotna uzavřít náboženský mír na 20-30 let. Tento konkrétní mír však nebyl nikdy uzavřen, ale byl následován kutnohorským mírem v roce 1485.[4]

Dne 25. listopadu 1483 Jan Tovačovský z Cimburka zemřel.[4] Jeho majetek zdědil jediný syn Adam, ale kvůli Adamově nezletilosti majetek dočasně spravoval jeho strýc Ctibor Tovačovský z Cimburka. Smrt Jana byla velkou ranou pro kališníky, ztratili totiž svou nejvýznamnější osobnost.