Bohuslav III. ze Švamberka

Bohuslav III. ze Švamberka († 1379/1380^?) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.

Kdy se Bohuslav III. narodil, není jisté. Jeho otcem byl Bohuslav II. ze Švamberka,[1] který měl dalšího syna Ratmíra IV.[2] ze Švamberka. Sám Bohuslav používal přídomky ze Švamberka nebo z Krasíkova a výjimečně z Boru.[1] Oženil se s Annou z Dubé, se kterou měl čtyři děti: Ratmíra V., Buška (Bohuslava IV.), Bohuslava V. a Jana I.[3] Bohuslav III. zemřel koncem roku 1379 nebo na počátku roku 1380.[4]

Bohuslav zastával řadu úřadů a výrazně rozšířil rodový majetek. Roku 1350 byl přísedícím zemského soudu, o rok později je uváděn jako přísedící dvorského soudu, v letech 1358–1366 zastával funkci královského hejtmana a sudího Chebska a později také úřad nejvyššího zemského komorníka.[1]

Kromě Švamberka mu patřil hrad Bor a nějakou dobu nejspíše i Mitervald. Podle patronátních práv k farám, která byla vázána na majetek, tvořily po určitou dobu jeho majetek také vsi nebo částí vsí Domaslav, Skviřín, Lestkov, Čeliv, Lhota pod Radčem, Černošín, Vejprnice, Spálené Poříčí, Chodová Planá, Volduchy a Ptyč.[5] Od roku 1365 mu náležela část daní z Tachova a od roku 1366 také plat ve výši 64 kop grošů z Plzně,[1] který jeho rod dostával téměř sto let. Když se roku 1379 vybírala královská berně, zaplatil celkem 88 a půl hřivny (tj. přes dvacet kilogramů) stříbra, což z něj dělalo nejbohatšího šlechtice v plzeňském kraji.[5]