Vilém I. z Pernštejna

Vilém I. z Pernštejna (před 1360–po 1427) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna.

Vilém I. z Pernštejna
Erb Pernštejnů
Narození	asi 1360
Úmrtí	1427
Choť	Anna ze Šternberka
Děti	Jan II. z Pernštejna
Rodiče	Jimram z Pernštejna
Rod	Pernštejnové
Příbuzní	Vilém II. z Pernštejna[1], Vratislav I. z Pernštejna a Zikmund z Pernštejna[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otcem byl Jimram z Pernštejna. První písemná zmínka o Vilémovi pochází z roku 1360. Vilém patřil k významným členům rodu, zasazoval se o politický vliv, za jeho éry došlo k rozšíření a opevnění rodinného hradu Pernštejna. Udržoval styky s moravským markrabětem Joštem, ale v moravských markraběcích válkách se přidal na stranu jeho bratra Prokopa. V těchto válkách jeho družina plenila a loupila majetky politických protivníků a Vilém si tak rozmnožoval svoje jmění. Zdá se však, že Vilém dokázal dle vývoje politické situace přecházet na stranu vítěze, protože v letech 1398–1399 zastával funkci moravského zemského hejtmana.

Ve vysokých funkcích působil i nadále. V letech 1408–1409 byl komorníkem brněnského zemského soudu a roku 1417 je uváděn jako komorník olomouckého soudu. V roce 1415 se Vilém účastnil pražského sněmu, který protestoval proti upálení mistra Jana Husa. Jako moravský zemský hejtman se Vilém uvádí ještě roku 1421, poté však ze zdravotních důvodů ze své funkce odstoupil a stáhnul se do ústraní. Naposledy se připomíná roku 1427.

Vilém I. z Pernštejna byl několikrát ženat a měl několik potomků. Jeho prvorozený syn Štěpán brzy zemřel, druhý syn Bavor byl bezdětný, takže rodové statky zdědil jeho další syn Jan II. z Pernštejna, když předtím Vilém vykoupil podíly svých synovců. Kromě toho jsou známy dvě dcery, Anna si vzala Jindřicha z Valdštejna, dcera neznámého jména se provdala za významného moravského pána Petra z Kravař a Strážnice