Jindřich Libštejnský z Kolovrat

Jindřich Libštejnský z Kolovrat, také Jindřich Liebsteinský z Kolowrat (1570 – 6. března 1646) byl český šlechtic z rodu Kolovratů, který v pobělohorské době zastával nejvyšší zemské úřady Českého království.

Jindřich
hrabě Libštejnský z Kolovrat
Erb Libštejnských z Kolovrat
Nejvyšší zemský hofmistr
Českého království
Ve funkci:
4. listopad 1643 – 6. březen 1646
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceBedřich z Talmberka
NástupceOldřich František Libštejnský z Kolovrat
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1638 – 1643
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceBedřich z Talmberka
NástupceOldřich František Libštejnský z Kolovrat
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1628 – 1638
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
PředchůdceBedřich z Talmberka
NástupceSezima z Vrtby
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
1623 – 1628
PanovníkFerdinand II.
NástupceVilém mladší Popel z Lobkowicz
Vrchní výběrčí daní
Ve funkci:
1615 – 1615
PanovníkMatyáš
Hejtman Nového Města pražského
Ve funkci:
1612[1] – 1617[1]
PanovníkMatyáš
Hejtman Prácheňského kraje
Ve funkci:
1613 – 1614
PanovníkMatyáš
Císařský rada
Ve funkci:
1603 – ?
PanovníkRudolf II.
Choť(1600) Alžběta (Eliška) z Lobkowicz (1580–1663)
RodičeAlbrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586) a Alžběta Kavková z Říčan († 1585)
DětiOldřich František (1607–1650)
Příbuzníbratr: Jan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616)
bratr: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617)
bratr: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630)
bratr: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640)
děd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521)
babička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581)
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Narodil se jako syn Albrechta VI. Libštejnského z Kolovrat (1539–1586) a jeho třetí manželky Alžběty Kavkové z Říčan († 6. března 1585, pohřbena v Tochovicích). Jeho starší nevlastní bratři z otcova prvního manželství Jan (1550–1616) a Jaroslav (1553–1617) zastávali dvorské úřady u habsburského dvora.

Kariéra
Zřícenina hradu Střela
Pamětní deska se jmény Jindřicha a jeho syna Oldřicha Františka v Ročovském klášteře.

Jako mladý působil v armádě, kde v roce 1594 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1603 se stal císařským radou, o deset let později působil jako hejtman Prácheňského kraje.[2][3][4] Významnějším postem byl úřad královského hejtmana Nového Města pražského (1612–1617).[1] V roce 1615 byl vrchním výběrčím daní.

V roce 1619 byl vypovězen z Čech, protože v době stavovského povstání zůstal věrný císaři. Jeho věrnost Habsburkům a katolická víra mu v pobělohorské době zajistily hvězdnou kariéru. V roce 1623 se stal nejvyšším dvorským sudím, v roce 1628 nejvyšším zemským sudím, v letech 1638–1643 byl nejvyšším zemským komorníkem a kariéru zakončil jako nejvyšší zemský hofmistr Českého království.[2]

Jindřich podporoval augustiniánský klášter v Dolním Ročově, kde je umístěna pamětní deska s jeho jménem a jménem jeho syna Oldřicha Františka.

Zemřel 3. září 1646 a byl pochován v Praze.[3]

Rodina

Na Hradčanech se 13. února 1600 oženil s Alžbětou (Eliškou) z Lobkovic (1580 – 14. červen 1663 Žichovice, pohřbena v Praze) a měl s ní syna Oldřicha Františka (28. červenec 1607 Žichovice – 3. leden 1650 České Budějovice), který však otce přežil jen o čtyři roky.

Majetek

Od roku 1603 vlastnil zámek Žichovice. V době třicetileté války z konfiskovaného majetku získal Střelu a Řepici.

Odkazy

Reference
  1. SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká: od defenestrace k Bílé hoře. Příprava vydání Josef Janáček. Praha: Svoboda, 1984. 450 s. S. 412.
  2. JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.
  3. MAREK, Miroslav. Kolovratové 2 [online]. Rev. 2008-12-21 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online.
  4. Podle MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 133. v seznamech krajských hejtmanů ovšem nefiguruje.

Literatura
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.
  • KUNCIPÁL, Karel. Kdo byl Jindřich Liebštejnský z Kolovrat. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 272–273.
  • KUNCIPÁL, Karel. Spor o Střelu. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 273–275.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.