František Leopold Buquoy

František Leopold Buquoy (29. listopadu 1703 Vídeň10. října 1767 Praha) byl český šlechtic z rodu Buquoyů a držitel vysokých zemský úřadů Českého království.

František Leopold Buquoy
Erb Buquoyů
Nejvyšší zemský hofmistr
Českého království
Ve funkci:
13. srpen 1757  10. říjen 1767
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFilip Josef Gallas
NástupceKarel Gotthard Schaffgotsch
Nejvyšší zemský komorník
Českého království
Ve funkci:
1749  1757
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceRudolf Chotek z Chotkova a Vojnína
NástupceKarel Gotthard Schaffgotsch
Nejvyšší zemský maršálek
Českého království
Ve funkci:
1747  ?
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFrantišek Jindřich Šlik (?)
Tajný rada
Ve funkci:
1745  ?
PanovníkMarie Terezie
Český místodržící
Ve funkci:
1740  ?
PanovníkMarie Terezie, Karel Albrecht

Narození29. listopadu 1703
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí10. října 1767 (ve věku 63 let)
Praha
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťGabriela Johanna Hermína z Roggendorfu
RodičeKarel Kajetán Buquoy
Filipína Alžběta Barbora Pálffyová z Erdödu
DětiJan Nepomuk Josef
Leopold Albert František
PříbuzníKateřina Alžběta z Buquoy (sourozenec)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1763 rakouský Řád zlatého rouna (č. 770)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a život

Narodil se jako nejstarší syn Karla Kajetána Buquoye (1676–1750) a jeho manželky Filipíny Alžběty Barbory Pálffyové z Erdödu († 1732). Měl dva bratry a dvě sestry.

V roce 1733 se stal přísedícím moravského zemského soudu. V roce 1740 se stal členem českého místodržitelského kolegia. Politickou chybu udělal hned následující rok. Urazil Marii Terezii, když na rozdíl od svého otce a bratra 19. prosince 1741 holdoval bavorskému kurfiřtovi Karlu Albrechtovi.[1] Přesto mu panovnice dokázala odpustit a jeho kariéra se dál slibně vyvíjela. V roce 1745 se stal tajným radou. V roce 1747 byl jmenován nejvyšším zemským maršálkem Českého království, v letech 1749–1757 zastával úřad nejvyššího zemského komorníka a konečně v letech 1757–1767 nejvyššího zemského hofmistra. V roce 1763 mu byl udělen Řád zlatého rouna.[1]

Majetek

Otec buquoyský majetek zadlužil tak, že na něj byla uvalena nucená správa. Fideikomisu, jehož podstatu tvořily Nové Hrady a Rožmberk, se ujal František Leopold v roce 1740. V roce 1745 koupil Čížkrajice a statek připojil k novohradskému panství.[2] Ve stejném roce koupil také Certlov (dnes Rybník) a dal tam vystavět zámek.[3] V letech 1747–1754 dostavěl zámek v Libějovicích.[4] Na Malé Straně v Praze nechal vybudovat Buquoyský palác včetně oranžerie a fíkovny, kde je od roku 1919 sídlo francouzského velvyslanectví. Na Smíchově zakoupil Dientzenhofferův letohrádek, později zvaný Bukvojka, v současnosti je znám jako Portheimka.

Několikrát byl jmenován nuceným správcem zadlužených panství. Týkalo se to např. Fürstenbergů, Kolovratů nebo Kinských.

Rodina

Dne 31. července 1735 se oženil s Gabrielou Johannou Hermínou z Roggendorfu (4. březen 1717 – 27. prosinec 1790). Narodilo se jim devět dětí:[5]

  • 1. Maria Anna (* 1736, † mladá)
  • 2. František de Paula (* a † 28. 8. 1737)
  • 3. Marie Walpurga (17. 12. 1738 – 1762)
    • ∞ František Karel Bořita z Martinic (6. 9. 1733 – 29. 11. 1789)
  • 4. Karolína (Charlotta) (17. 1. 1740 – 1802)
    • ∞ Filip (František) z Riesenfelsu
  • 5. Jan Nepomuk Josef (28. 6. 1741 Praha – 12. 4. 1803 Praha)
    • ∞ (9. 4. 1765) Marie Terezie Paarová (3. 5. 1746 – 21. 5. 1818)
  • 6. Marie Ernestina (6. 11. 1742 –1816)
    • ∞ František Antonín Novohradský z Kolovrat († 1802)
  • 7. Leopold Albert František (11. 12. 1744 Nové Hrady – 18. 7. 1795)
    • ∞ (30. 4. 1778) Adélaide Jeanne z Preudhoumme d'Ailly de Nieuport (11. 10. 1757 – 1830)
  • 8. Josef Erasmus Adalbert (22. 4. 1746 – 17. 9. 1772), kanovník v Eichstättu
  • 9. Marie Gabriela (21. 9. 1750 – 1754)

Odkazy

Reference

  1. JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 384–385.
  2. TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5): Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 51.
  3. Hrady, zámky a tvrze 5, s. 170
  4. Hrady, zámky a tvrze 5, s. 122
  5. MAREK, Miroslav. Rodokmen Buquoy 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-04-11 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online.

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 384–385.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.