Jan Kuna II. z Kunštátu

Jan Kuna (II.) z Kunštátu († 1540) byl moravský šlechtic z boleradické větve rodu pánů z Kunštátu.

Jan Kuna II. z Kunštátu
Pečeť Jana Kuny z Kunštátu z roku 1518
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1530 – 1539 nebo 1540
Panovník	Ferdinand I.
Předchůdce	Jan IV. z Pernštejna
Nástupce	Kryštof z Boskovic
Ve funkci: 1523 – 1524
Panovník	Ludvík Jagellonský
Předchůdce	Arkleb Trnavský z Boskovic
Nástupce	Jan starší ze Šternberka a Holešova
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci: 1528 – 1529
Panovník	Ferdinand I.
Předchůdce	Arkleb Trnavský z Boskovic
Nástupce	Kryštof z Boskovic
Úmrtí	1540
Choť	Dorota ze Zástřizl
Rodiče	Boček Kuna z Boleradic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otcem byl Boček Kuna z Boleradic. První písemná zmínka o Janu Kunovi pochází z roku 1495. V roce 1503 byl ženatý, protože své manželce Dorotě ze Zástřizl zapsal věno na vsetínském panství. 19. listopadu 1506 při dělení rodového majetku získal města a hrady Rožnov a Vsetín, za které měl vyplatit svým bratřím podíl. V tomto období se již pohyboval v zemské správě. V roce 1503 se uvádí jako posel k zemským deskám, roku 1508 se poprvé zúčastnil zemského sněmu. V letech 1523–1524 a potom 1530–1539 byl moravským zemským hejtmanem. V letech 1528–1529 také působil jako nejvyšší komorník brněnské cúdy. V listopadu 1529 se účastnil obrany Vídně. Jan Kuna se jako úspěšný a bohatý muž snažil dále rozmnožovat své statky. Angažoval se v oblasti kolem Kyjova, spolu s bratry se podílel na správě vizovického kláštera a hradu Lukova.

Zemřel roku 1540.