Vlašský dvůr

Vlašský dvůr, někdy nazývaný Kutnohorská mincovna, je zachovaný zeměpanský hrádek v Kutné Hoře v sousedství kostela svatého Jakuba. Jeho jádrem je bývalý královský palác s mincovnou, založený před rokem 1300 králem Václavem II.[1] a později několikrát přestavěný. Razily se zde stříbrné mince – pražské groše,[2] a tolary. Je chráněn jako kulturní památka[3] a od roku 1962 také jako národní kulturní památka ČR.[4] Objekt byl dostavěn kolem roku 1400 pro krále Václava IV., další úpravy provedeny v 90. letech 15. století pro krále Vladislava II., Jagellonského, tehdy byl také z jižní strany přistavěn dům mincmistra. Po skončení provozu mincovny ve druhé čtvrtině 18. století začal dvůr chátrat. Teprve v letech 1893-1899 jej architekt Ludvík Lábler razantně obnovil v novogotické puristické podobě. K jeho spolupracovníkům patřil sochař a řezbář Jan Kastner, jehož novogotické vybavení místností (nábytek, architektura oltářů v kapli, aj.) jsou tak dokonale stylové, že je historikové umění těžko odlišovali od středověkých.

Vlašský dvůr
Vlašský dvůr
Účel stavby

mincovna

Základní informace
Slohgotický, renesanční
Výstavba1300
Přestavba1496–1499, 1577–1579, 17. století, 1860, 1893–1898
StavebníkVáclav II.
Poloha
AdresaHavlíčkovo náměstí, Kutná Hora, Česko Česko
Souřadnice49°56′54″ s. š., 15°16′7″ v. d.
Vlašský dvůr
Další informace
Rejstříkové číslo památky11747/2-1043 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Uzavřený objekt na půdorysu nepravidelného čtverce má čtyři křídla. Z vnitřního nádvoří vedou původní nyní zazděné portály vstupů do osmi dílen (šmiten) královských horních měst. Každá šmitna byla označena tesaným městským znakem, z nichž se dochovalo šest fragmentů: jsou to znaky Litoměřic, Kladska, Jihlavy, Opavy, Mostu a Písku. Provoz mincovny byl zahájen roku 1300 a ukončen roku 1727. Vlašský dvůr je palác s několika síněmi, s honosnou domácí kaplí, pod níž je pokladnice s okovanými dveřmi a v kameni tesanou latinskou výstrahu. Její překlad zní „Nedotýkej se mne!“

  • Zasedací síň (také Audienční síň) byla zcela adaptována koncem 19. století, má novogotický trámový strop a nástěnné malby: Dekret Kutnohorský a Volba Vladislava Jagellonskéhoz let 1899–1900 od malířů Karla Klusáčka a bratří Jaroslava a Špillarových. K roku 1488 byla rezidenční část dvora adaptována pro krále Vladislava Jagellonského. Z doby renesance se dochovala bronzová pamětní deska; z řezbářské dílny Jana Kastnera jsou konšelské lavice a ostatní dřevěné vybavení, rekonstruoval také poškozené části gotických oltářů.
  • Kaple sv. Václava a sv. Ladislava v prvním patře je gotický síňový prostor se síťovou klenbou sklenutou na střední pilíř, pětibokým presbytářem v arkýři vybíhá do nádvoří. Je dílem parléřovské huti a vznikla současně se soukromou kaplí krále Václava IV., která byla umístěna pod ní v přízemí. Byla vysvěcena roku 1389. Má dekorativní novogotickou výmalbu stěn z 19. století. Cenné pozdně gotické vybavení tvořily tři oltáře. Malovaná oltářní archa s reliéfem Smrti Panny Marie a malbou čtyř světic na křídlech byla objednána v Norimberku. Votivní obraz s bolestným Kristem v hrobě mezi svatými Václavem a Ladislavem objednal nejvyšší mincmistr Českého království Jan Horstoffar z Malesic a dal se na něm znázornit jako klečící prosebník spolu s králem Vladislavem Jagellonským (v kapli je kopie, originál desky je v muzeu).
  • Hranolová věž v průčelí
  • Kašna na nádvoří

Návštěvnost Vlašského dvora, který je veřejně přístupný, dosahuje 25 až 47 tisíc návštěvníků ročně.[5]

Galerie
  • Zasedací síň
  • Nádvoří
  • Šmitny
  • Mincovní dílna
  • Arkýř kaple

Odkazy

Reference
  1. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Vlašský dvůr, s. 602.
  2. ZÁRUBA, František. Vlašský dvůr. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica XI. Praha: Společnost přátel starožitností, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-86124-98-8, ISBN 978-80-86204-21-5. S. 233–286.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-11]. Identifikátor záznamu 126491 : Palác Vlašský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  4. Národní památkový ústav. Vlašský dvůr v Kutné Hoře (Kutná Hora) [online]. Národní památkový ústav [cit. 2015-04-18]. Dostupné online.
  5. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.

Literatura
  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Vlašský dvůr, s. 601–602.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Vlašský dvůr a Hrádek, s. 257–259.
  • Helena ŠTROBLOVÁ a Blanka ALTOVÁ (eds): Kutná Hora. Nakladatelství Lidové noviny : Praha 2000, s. 315-317, 352-353.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.