Vrchlice (řeka)

Vrchlice (původně nazývaná Pách) je říčka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Jedná se o největší přítok řeky Klejnárky, do které se vlévá zleva u obce Nové Dvory v nadmořské výšce 202 m. Délka jejího toku činí 30,0 km.[1] Plocha povodí měří 133,3 km².[2]

Vrchlice
Vrchlice nad Kutnou Horou
Základní informace
Délka toku30,0 km
Plocha povodí133,3 km²
Průměrný průtok0,53 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-04-01-021
Pramen
u obce Štipoklasy
49°49′16,3″ s. š., 15°13′33,5″ v. d.
487 m n. m.
Ústí
do Klejnárky u obce Nové Dvory
49°58′16″ s. š., 15°19′11,4″ v. d.
202 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Středočeský kraj – Malešov,
Kutná Hora)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Klejnárka

Povodí Vrchlice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Vrchlice pramení u obce Štipoklasy v nadmořské výšce 487 m. Nejprve teče severním směrem. Její horní a střední tok bývá též označován jako Bahýnka. Tento název je odvozen od vsi Bahno, okolo které říčka protéká. Pod Malešovem vzdouvá její vody v délce asi 4 km vodní nádrž Vrchlice. Odtud říčka teče převážně severovýchodním směrem, protéká historickým městem Kutná Hora a po dalších asi 4 km regulovaného koryta ústí u obce Nové Dvory do Klejnárky na jejím 7,5 říčním kilometru.[1]

Větší přítoky

Rybníky na Vrchlici

Na Vrchlici se nachází poměrně hodně rybníků (z nichž některé jsou dosti velké a významné) a také jedna vodní nádrž.

  • Hned u pramene Vrchlice (asi 0,7 kilometru jihovýchodně od Štipoklas) leží malý bezejmenný rybník.
  • Asi 0,5 kilometru severně od Štipoklas, u silnice II/126 se nachází menší Podvesní rybník.
  • Asi kilometr západně od obce Černíny se rozkládá rekreačně i jinak významný rybník Vídlák s velkou stejnojmennou chatovou osadou. Rozloha rybníku je 6,5 ha, celkový objem 105 tis. m³, retenční objem 34 tis.  m³.[9]
  • Asi 0,9 kilometru severně od obce Černíny leží Svěcený rybník: rozloha rybníku je 8,1 ha, celkový objem 170 tis. m³, retenční objem je 34 tis. m³.[9]
  • Asi 300 metrů severovýchodním od Svěceného rybníka se nachází menší rybník Roubíček (boční rameno Vrchlice).
  • U jižního okraje Malešova se rozkládá poměrně velký Hamerský rybník.
  • Těsně u severozápadního okraje Malešova začíná asi 4,8 km dlouhé vzdutí vodní hladiny, způsobené vodní nádrží Vrchlice: rozloha 102,77 ha.
  • Asi 0,6 km pod hrází vodní nádrže Vrchlice (vzdušnou čarou) začíná hladina Velkého rybníka.

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,53 m³/s.[10]

Hlásné profily:[11]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
pod VD Vrchlice 10,00 97,43 km² 0,32 m³/s 46,1 m³/s
ústí 0,00 133,25 km² 0,53 m³/s

Využití

Vodárenský tok

Říčka Vrchlice je významný vodárenský tok, z něhož prostřednictvím VD Vrchlice je zásobeno pitnou a užitkovou vodou Kutnohorsko a Čáslavsko.

Vodáctví

Vrchlici lze sjíždět jen za vysokého vodního stavu od VD Vrchlice. Délka sjížděného úseku je 10,8 km, při obtížnosti WW1-2. Šířka koryta se pohybuje od 5 do 10 m.

Zajímavosti

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka. Seznam nemusí být úplný.[12]

  • Štamberkův mlýn – Černíny-Bahýnko
  • Douděrův mlýn (mlýn Sion) – Chlístovice
  • Mlýn Dubina – Malešov
  • Mlýn Rákosov – Malešov
  • Mlýn Karlov – Malešov, zatopen
  • Mlýn ve Staré Lhotě – Nová Lhota (Stará Lhota), zatopen
  • Mlýn Rabštejnka – Malešov, zatopen
  • Mlýn Slaměnec – Malešov, zatopen
  • Mlýn Řešeto (Kmenův, Šnýdrův) – Malešov, torzo
  • Stračovský mlýn – Malešov, torzo
  • Obický mlýn – Malešov, zatopen
  • Šimákův mlýn (Šimonův) – Miskovice-Bylany, ruiny
  • Mlýn Cimburk – Kutná Hora, ruiny
  • Spálený mlýn (Dospivův) – Kutná Hora
  • Mlýn Dänemark (Těšitelův) – Kutná Hora, kulturní památka
  • Vrbovský mlýn – Kutná Hora
  • Mlýn V Hutích – Kutná Hora, zanikl
  • Wagenknechtův mlýn (Králův) – Kutná Hora
  • Mlýn Práchovna – Kutná Hora, přestavěn
  • Häringův mlýn – Kutná Hora
  • Oslošachetský mlýn – Kutná Hora, zanikl
  • Komoráčovský mlýn – Kutná Hora, zanikl
  • Hotmílský mlýn – Sedlec, zanikl
  • Koudelkův mlýn (Štolec) – Sedlec, zanikl

Odkazy

Reference
  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 113) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 108) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 109) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 24) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 25) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 19) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 110) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
  9. Tabulka LA_D.8 – Seznam vodních nádrží [online]. Povodí Labe, státní podnik [cit. 2016-11-30]. S. 8. Dostupné online.
  10. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 299.
  11. Evidenční list hlásného profilu stanice VD Vrchlice [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné online.
  12. Kateřina Vavrušková, Pavel Novák: Po stopách mlynářů v Kutné Hoře. In: České muzeum stříbra. Krásné město. 2011. [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.