Refektář
Refektář (latinsky refectorium, pocházející z reficere, tzn. „obnovit“) je společná jídelna mnichů v křesťanských klášterech nebo řeholních domech, ale i v jiných sakrálních stavbách.
Některé kláštery, budované především v časech baroka,[1] měly refektář letní a zimní. Refektář nesloužil k pouhému stravování, ale i k sérií obřadů, které jídlo provázely – modlitbám, požehnání a meditaci. Vzhledem ke shromáždění společenstva se zde řešily také některé provozní záležitosti.
Ve středověkých klášterech bývalo v jižním křídle kláštera. V jeho sousedství bylo lavatorium, kde si mniši před jídlem umývali ruce.
Další fotografie
- Refektář pražského Klementina – dnes studovna Národní knihovny
- Refektář pražského dominikánského kláštera
- Refektář ústavu pro přestárlé v Montréalu
- Jídelna v Roženském klášteře na jihu Bulharska
- Klášter Deir er-Raiyan v Libyjské poušti v Egyptě
Reference
- Archivovaná kopie. www.castles.cz [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-31.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu refektář na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo refektář ve Wikislovníku
Portály: Architektura a stavebnictví | Křesťanství
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.