Kostel Panny Marie Na Náměti

Kostel Panny Marie/Matky Boží Na Náměti je gotický kostel nacházející se ve městě Kutná Hora. Dříve se označoval také jako Dolní kostel. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a je součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Kostel Panny Marie Na Náměti
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice49°57′0,44″ s. š., 15°16′23,27″ v. d.
Další informace
Oficiální webŘímskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora
Kód památky14664/2-1043 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kutná Hora - kostel Matky Boží Na Náměti
Půdorys kostela Panny Marie na Náměti

Historie

Kostel Panny Marie Na Náměti byl založen pravděpodobně na místě starší hornické kaple před rokem 1357. Spolu s kostelem sv. Jakuba patří k nejstarším kostelům v Kutné Hoře. První písemné zprávy o něm však pocházejí až z počátku 15. století. Inspiruje se slohem horního kostela sv. Jakuba, ale v mnohem jednodušší formě. Už v 15. století měl kostel věžní hodiny, které se ale původně nacházely níže. Lidé si stěžovali, že z dálky „nejsou pozérné“ a byly proto hodinářem Jakubem Vladykou přeneseny do dnešní polohy.

V okolí kostela bylo pozorováno spousta projevů poddolování. V roce 1622 se na hřbitově kostela, nedaleko domku hrobníka, propadla zemina s mrtvými těly, tady pohřbenými. Další propad se uskutečnil v roce 1741. V roce 1901 byl kvůli propadu zbourán dům čp. 418, 40 m vzdálený od kostela jihozápadním směrem. Během prováděných průzkumů byly nalezeny haldoviny a 30 metrů severovýchodně od presbytáře byla navrtána zasypaná šachta.

Účel

Jeho hlavním účelem bylo místo posledního odpočinku obyvatel města na přilehlém hřbitově. K tomuto účelu se již od konce 19. století nevyužíval a v roce 1961 byl na jeho místě zřízen park. Jediný hrob zůstal zachován až do dnešní doby, a to rodiny Wroclawských.

Exteriér

Kostel je vystavěn ve východní části města mimo městské opevnění. Jedná se o síňový trojlodní kostel čtvercového půdorysu s polygonálně uzavřeným presbytářem a výraznou západní hranolovou třípatrovou věží, vsazenou do osy portálu, stavěnou v duchu české gotiky zdobenou pobělohorským znakem města a znaky šlichéřů, kverků (těžařů), mincířů (mincmistrů)a pregéřů (mincovních razičů). Dochází zde k neobvyklému prodloužení prostoru do délky a do výšky, proti ideálu české gotiky. Tímto se v době vzniku dosahovalo slavnostní vznešenosti a mystičnosti.

Původní interiér

Poslední dva klenební útvary jsou zkráceny, dle ideálu české gotiky. Trojlodí se tím sevřelo. Původní překlenutí chóru se vyznačuje svou lehkostí a křehkostí. Klenbu chóru uzavírají sochařsky pojednané svorníky s motivy rozety a mužskou hlavou v listoví. Střed pětibokého závěru uzavírá svorník s Pannou Marií držící Ježíška, do kterého se sbíhá šest žeber, do nichž jsou vytesány postavy andělů a proroků. Dále najdeme v interiéru raně gotický sanktuář (schránku na ostatky) zdobený hlavou Ježíše se svatozáří.

  • Výhled z ulice Barborská na severovýchod
  • Věž vsazená do osy portálu
  • Zaklenutí chóru
  • Svorník s Pannou Marií držící Ježíška

Požáry
  • 1470: Požár způsobil zásah blesku. Původní věž a klenba lodí se zřítily. Roku 1490 dokončila Rejskova huť dostavbu a opravu věže. V letech 1509-12 byly vztyčeny nové pilíře a vystavěna přetínaná síťová klenba a kružby trojdílných oken mezi opěrnými pilíři. Tyto zásahy jsou přičítány mistru Blažkovi. Později zde pracovali i kameníci svato-barborské huti, tentokrát již vyškolení Benediktem Rejtem. Na opravu přispívali farníci dary a penězi. Při této příležitosti byl vybaven interiér, a to především pozdně gotickým sanktuáriem Matěje Rejska, z roku 1504. V Rejtově stavební huti po roce 1513 vytvořil mimořádně hodnotnou kazatelnu Wendel Roskopf a vdechl ji perfektní technické zpracování i dramatickou dekorativnost. Pod baldachýny se nacházejí sochy církevních otců od jinak neznámého mistra Augustina. Kolem roku 1730 byla vestavěna západní barokní kruchta.
  • 1751: Shořela pozdně gotická střecha věže.
  • 1770: Velký požár celého města. Shořela celá původní stanová střecha nad trojlodím a roztavily se zvony.
  • 1823: Shořelo téměř celé dolejší město. Stěží bylo zachráněno vnitřní vybavení a zvony.
  • v letech 1886-1887 byl kostel novogoticky obnoven. Tehdy byl vytvořen nový portál věže, doplněna arkatura pod hlavní římsou a vzniklo i nové vnější schodiště.
  • další obnova probíhala v období 1954-1958.

Restaurátorské práce

Restaurování kostelní věže 2008-2010: Restaurování okenic věžních oken, kamenného pláště věže, kamenných reliéfů na západním průčelí věže, kostelních hodin a bronzových gongů.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 11 995 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 2 000 1 850 1 500 2 300 1 100 460 935 550 600 700
  • Přetínaná síťová klenba
  • Trojdílné okno
  • Věž s arkaturou pod hlavní římsou
  • Vnější točité schodiště věže

Architektonický popis současného stavu
  • Presbytář má na jižní straně a v závěru pět oken s plaménkovými kružbami. Jeho dvě pole jsou zaklenuta křížovou klenbou a závěr sklenut paprsčitě na svazek přípor.
  • Čtvercové trojlodí je zaklenuto sítí klínových přetínavých žeber, která jsou uložena na hluboce profilovaných pilířích křížového půdorysu (seskupené do třech trojic ve středu délky trojlodí). Sloupy a žebra tvoří arkády mezi loděmi. Mezi poslední pár pilířů a stěny byla kolem roku 1730 vestavěna barokní zvlněná kruchta s bohatou štukovou výzdobou.
  • Třípatrová věž je z tesaných kvádrů, v přízemí je umístěn nový pseudogotický portál a vnější schodiště pocházející z konce 19. století. Ve 2. patře jsou původní znaky horníků a novější znak města. Pod hlavní římsou se nachází arkatura z 19. století. Uvnitř nalezneme předsíň sklenutou křížem.

Vybavení - současný stav
  • V presbytáři se nachází raně gotický výklenkový sanktuář s mřížkou, nad ním najdeme pod arkádou reliéfní Veraikon z konce 14. století.
  • Hlavní oltář je pozdně gotická trojkřídlá malovaná archa přenesená ze sv. Barbory. Skládá se z dvojité predely bez nástavce. Uprostřed je deskový obraz Navštívení Panny Marie, na křídlech jsou 4 obrazy z Legendy o sv. Janu Křtitelovi podle námětu Albrechta Dürera. Zhotovil ho pravděpodobně Mistr Diviš z Litoměřic roku 1526. Na tabernáklu jsou pozdně gotické Madony z konce 15. století.
  • Boční oltář v severní boční lodi: pozdně gotická trojkřídlá archa na predelle bez nástavce. Uprostřed je deskový obraz sv. Anny Samotřetí. Na křídlech jsou postavy Krista, sv. Barbory, sv. Alžběty a sv. Jana Křtitele. Jedná se o práci mistra Michala (signováno „M.F.“) z Kutné Hory, kolem roku 1530.
  • Boční oltář v jižní vedlejší lodi: původní pozdně gotická čtyřkřídlá archa (1526) s novogotickou architekturou F. Wachsmanna, na predelle, bez nástavce. Uprostřed deskový obraz Na nebevzetí Panny Marie od Mistra Diviše z roku 1526, na predelle Ecce Homo mistra „M.F.“
  • Pozdně gotickou kazatelnu z opuky zhotovil Wendel Roskopf, v letech 1513-14, v huti u kostela sv. Barbory (na kterém Wendel také pracoval), pod dozorem mistra Benedikta Rieda. Wendel Roskopf, tvůrce a kameník, vytesal svou značku do střední fiály čelního baldachýnu kazatelny. Uplatňuje zde rostlinné motivy- trnož, umně vyřešený ze sukovitého kmene, architektonických prutů, baldachýny, vimperky a konzoly ukazují dokonalou práci tohoto talentovaného kameníka. Kazatelna v kostele Panny Marie na Náměti je prvním doloženým dílem Wendela Roskopfa v Čechách. Vše ukazuje, že tato práce byla i jeho poslední v pozici tovaryše. Roku 1515 přijímá práci v Táboře, již jako samostatný mistr. Kazatelna stojí na naturalisticky pojednaném pískovcovém dříku polygonálního řečniště. Na řečništi pod baldachýnem se nacházejí busty čtyř církevních otců od Mistra Augustína z roku 1519-20.

Zajímavost

Uvnitř kostela byl v roce 1735 pohřben významný malíř barokní doby Petr Brandl. Při výměně dlažby v 60. letech 19. století měl být hrob nově označen pískovcovou čtvercovou dlaždicí s iniciály P. B. umístěnou před vstupem do presbytáře. Nakonec byla také na zdi umístěna ozdobná deska odkazující na toto místo. Již krátce poté bylo ale konkrétní umístění hrobu zpochybněno a následně označeno za mylné. Zůstalo ale do dnešní doby, a tak lze považovat toto vyznačení místa posledního odpočinku Brandla pouze za symbolické.[3]

Legenda

Jméno kostela „Na Náměti“ je podle pověsti odvozeno od „nametené“ stříbrné rudy, která při obchodování na zdejším tržišti padala ze stolů prodejců a následně byla tato ruda spadlá na zem používána k financování výstavby kostela. [4] Později přispívaly doly Flašary, Rousy a Zahrady ze své těžby.

  • Zvlněná barokní kruchta
  • Původní znaky horníků a novější znak města na věži
  • Pamětní deska informující o hrobu Petra Brandla
  • Pohled na hlavní oltář
  • Kazatelna od Wendela Roskopfa
  • Dřík kazatelny
  • Busty církevních otců od Mistra Augustína

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-24]. Identifikátor záznamu 125061 : Kostel Matky Boží/P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.
  3. PROKOP. Petr Brandl: Životní a umělecký epilog : 1725–1735. S. 125.
  4. DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran. Praha, Kutná Hora: Nakladatelství Baset, 2044. 441 s. ISBN 80-7340-035-9. (česky)

Literatura
  • LÍBAL, Dobroslav. Praha: Unicornis, 2001. 607 s. Kapitola Kutná Hora- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 220–221.
  • POCHE, Emanuel. Praha: Academia, 1982. 578 s. Kapitola K/O- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 193–195.
  • KUČA, Karel. Praha: [s.n.], 2000. 578 s. Kapitola Kutnohorská aglomerace- Kutná Hora- Kostel Panny Marie na Náměti, s. 293–294.
  • KOTRBA, Viktor. Wendel Roskopf „Mistr ve Zhořelci a ve Slezsku“ v čechách. Časopis Umění. Březen 1968, roč. XVI., s. 109–125.
  • BARTOŠ, Martin. Středověké dobývání v Kutné Hoře. In: BARTOŠ, Martin. Kutnohorsko - vlastivědný sborník 9/08. Příspěvky k dějinám dolování stříbra 2.. Kutná Hora: Kuttna, 2008. S. 16.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.