Severní Makedonie

Severní Makedonie (do roku 2019 Makedonie, makedonsky Северна Македонија, Severna Makedonija), plným názvem Republika Severní Makedonie[3] (makedonsky Република Северна Македонија, Republika Severna Makedonija, albánsky Republika e Maqedonisë së Veriut), je stát na Balkánském poloostrově. Vznikl v roce 1991 jako jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Je to vnitrozemský stát, hraničí s Kosovem na severozápadě, se Srbskem na severu, s Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě.[4] Jde přibližně o severní (resp. severozápadní) třetinu větší zeměpisné a historické oblasti Makedonie. Má rozlohu přibližně 26 000 km²; geografie je určena především horami a řekami; nejvyšší pohoří jsou Korab a Šar planina. Hlavní a největší město je Skopje, bydlí v něm zhruba čtvrtina z celkových 2,08 milionu obyvatel země. Většina obyvatel jsou etničtí Makedonci, příslušníci jižních Slovanů. Významnou menšinu s asi 25 % tvoří etničtí Albánci, následují Turci, Romové, Srbové, Bosňané, Arumuni a Bulhaři.

Republika Severní Makedonie
Република Северна Македонија
Republika Severna Makedonija
Republika e Maqedonisë së Veriut
vlajka
znak
Hymna
Денес над Македонија (Denes Nad Makedonija)
Geografie


Poloha Severní Makedonie

Hlavní městoSkopje
Rozloha25 713 km² (145. na světě)
Nejvyšší bodVelký Korab (2 764 m n. m.)
Časové pásmo+1
Poloha41°39′ s. š., 21°43′ v. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 076 255[1] (148. na světě, 2020)
Hustota zalidnění80,7 ob. / km²
HDI▲ 0,740 (vysoký) (78. na světě, 2012)
Jazykmakedonština, albánština, regionálně také arumunština, bosenština, rumunština, srbština, turečtina
Náboženstvípravoslaví, katolicismus, islám
Státní útvar
Státní zřízeníparlamentní republika
Vznik8. září 1991 (Oddělení od Jugoslávie)
PrezidentStevo Pendarovski
Předseda vládyDimitar Kovačevski
MěnaMakedonský denár (MKD)
HDP/obyv. (PPP)13 908[2] USD (83. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1807 MKD MK
MPZMK (stará), NMK
Telefonní předvolba+389
Národní TLD.mk
multimediální obsah na Commons

Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením.[5] Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.

Během první světové války bylo pod nadvládnou Bulharů, ale po skončení války se vrátilo pod srbskou vládu jako součást nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během druhé světové války byla Makedonie opět ovládána Bulharskem a v roce 1945 bylo území vytvořené socialistické republiky včleněno do Socialistické federativní republiky Jugoslávie, kde zůstalo až do mírového odchodu v roce 1991. Země se stala členem OSN v dubnu 1993, ale v důsledku sporu s Řeckem o název „Makedonie“ byla přijata pod prozatímním názvem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“. V červnu 2018 vyřešily Makedonie a Řecko spor dohodou o přejmenování na „Republiku Severní Makedonie“, které vstoupilo v platnost v únoru 2019.

Severní Makedonie je jednotná parlamentní republika, je členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Rady Evropy, Světové banky, OBSE, CEFTA a Světové obchodní organizace. Od roku 2005 je kandidátem na vstup do Evropské unie. Severní Makedonie je zemí s vyššími středními příjmy[6] a od získání nezávislosti při rozvoji otevřené ekonomiky prošla značnou ekonomickou reformou. Severní Makedonie je rozvojová země, která zaujímá 82. místo v indexu lidského rozvoje a svým občanům poskytuje sociální péči, univerzální systém zdravotní péče a bezplatné základní a střední vzdělání.

Název
Související informace naleznete také v článku Spor o název Makedonie.

Jméno země pochází z řeckého Μακεδονία (Makedonia),[7][8] království (později region), pojmenovaného po starověkých Makedoncích. Jejich jméno, Μακεδόνες (Makedónes), pochází původně od starořeckého přídavného jména makednós, což znamená vysoký[9], které sdílí stejný kořen jako jméno μάκρος (Makros), což znamená "délka", jak ve starořečtině, tak i v moderní řečtině.[10] Původně se věřilo, že jméno znamená "horal" nebo "ty vysoké",[8][11][12] možná kvůli odkazu na fyzický charakter starých Makedonců a jejich hornatou zemi.

O oficiální název samostatného státu (Makedonie a Makedonská republika) se od 90. let 20. století do 10. let 21. století vedly spory z důvodu protestů Řecka, proto se země v Organizaci spojených národů (od dubna 1993) a v dalších mezinárodních organizacích, ve kterých bylo Řecko již před rozpadem Jugoslávie, provizorně nazývala Bývalá jugoslávská republika Makedonie, makedonsky Поранeшна југославенсҝа републиҝа Македонија; Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija – PJRM), česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie, anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), francouzsky ex-république yougoslave de Macédonie, španělsky la ex República Yugoslava de Macedonia.

V první polovině ledna roku 2018 se obě dvě země v otázce hledání dohody významně posunuly kupředu, když se neoficiálně shodly, že bude zvolen jeden z pěti názvů Republika Nová Makedonie, Nová Makedonie, Horní Makedonie, Vardarská Makedonie nebo Makedonie (Skopje).[13] Nakonec ovšem v červnu 2018 podepsaly Řecko a Makedonie dohodu o novém názvu makedonského státu Severní Makedonie (makedonsky Северна Македонија), plným názvem Republika Severní Makedonie (makedonsky Република Северна Македонија). Dohodu v lednu 2019 schválily parlamenty obou zemí, v Makedonii kvůli tomu došlo i ke změně ústavy.[14] Oficiální přejmenování proběhlo v únoru 2019,[15] od února 2019 se v Organizaci spojených národů používá nový název země.[16] V České republice se od února 2019 používá oficiální název Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie, starší podoby názvu se používat nesmí.[3]

Historie
Související informace naleznete také v článku Dějiny Severní Makedonie.

Oblast Makedonie patří k jedněm z nejdéle osídlených území Evropy. Ve starověku se území dnešní Severní Makedonie nacházelo na rozhraní vlivu Ilyrů, Thráků a starověkých Makedonců. Ve 4. století př. n. l. století oblast zcela ovládli Makedonci, ve 2. století př. n. l. se Makedonie stala římskou provincií. Po rozdělení římské říše v roce 395 se stala součástí Byzantské říše. Ve středověku byla osídlena Slovany. Země se střídavě ocitala pod nadvládou Bulharské a Byzantské říše. Na přelomu 10. a 11. století se stala centrem říše bulharského cara Samuela. V 11. a 12. století se opět ocitla v rukou Řeků. Osvobodil ji až roku 1203 bulharský car Kalojan. V následujícím století byla pod střídavým vlivem Asjenovců, Latinského císařství, Palaiologovců a Srbů. Na konci 13. století, na přelomu 13. a 14. století a od druhé čtvrtiny 14. století ji ovládali Srbové. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu; další části historické území Makedonie připadly Bulharsku a Srbsku. Během 1. světové války (1915–1918) zde vládlo Bulharské carství, ale po skončení války se vrátilo pod srbskou vládu jako součást nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během Druhé světové války (1941–1944) byla Makedonie opět ovládána Bulharskem a v roce 1945 bylo území vytvořené socialistické republiky včleněno do Socialistické federativní republiky Jugoslávie, kde zůstalo až do mírového odchodu v roce 1991.

Období prvních Slovanů a Byzantské říše
Klášter Sveti Naum na břehu Ohridského jezera[p 1] založil svatý Naum, žák Cyrila a Metoděje, koncem 9. století

Území dnešní Severní Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si jej však podrobila Byzantská říše, později, ve 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.

Období Osmanské říše

Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ní se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen zčásti (dodnes je v zemi 33 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily, postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku[17], tato snaha neuspěla, jelikož bylo příliš vzdálené. Přesto po berlínském kongresu z roku 1878 došlo k určitému otevření Makedonie Bulharsku – hlavně v oblasti obchodu – ačkoliv sama zůstávala stále pod osmanskou vládou. Roku 1913 během balkánských válek byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko, Srbsko a Albánii; to byl konec Makedonie jako jedné země.

Období Jugoslávie
Pohled na Manastır (dnešní Bitola), Edward Lear, 19. stol.

Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Severní Makedonie v jeho rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Severní Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Severní Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. Dne 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem; obě části okupovala do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie, jež byla 7. července 1963 přejmenovaná na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost, a to bez válek, jako jediná z jugoslávských zemí.

Republika Makedonie
Albánská vesnice s mešitou poblíž Skopje

Na jaře 1990 byl v zemi zaveden politický pluralismus; z prvních svobodných prezidentských voleb vyšel jako vítěz zkušený politik Kiro Gligorov, jenž vládl od ledna 1991 do roku 1999. V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Socialistická republika Makedonie 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na Republika Makedonie. Nezávislost Makedonie byla prohlášena 15. září 1991. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na území bývalé Jugoslávie zpochybnilo Řecko legitimitu nového státu. Mezinárodně byl proto tento stát uznán teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu Bývalá jugoslávská republika Makedonie[18], pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN (makedonská vláda tento název nepoužívala).

Aby se vyhovělo protestům Řecka proti užívání geografického názvu Makedonie a politického názvu Republika Makedonie, dostala země podle rozhodnutí OSN z 8. dubna 1993 dočasný, mezinárodně uznaný název (v angličtině) Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM), makedonsky Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija (PJRM), makedonsky cyrilicí Поранешна Југословенска Република Македонија (ПЈРМ). Dočasný název používalo mezinárodní společenství i po urovnání makedonsko–řeckých vztahů v roce 1995. V Severní Makedonii se však název BJRM nepoužíval, používal se název Republika Makedonie, makedonsky Republika Makedonija.

Konflikt mezi Makedonci a albánskou menšinou
Protesty Albánců během etnických nepokojů v roce 2012

Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000–2001 v zemi proběhl intenzivní ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy zůstaly napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU. V roce 2012 v Makedonii znovu vypukly etnické nepokoje mezi Albánci a Makedonci a k dalšímu konfliktu došlo v květnu 2015.[19]

Severní Makedonie

V červnu 2018 podepsaly Řecko a Makedonie dohodu o novém názvu makedonského státu, zvanou Prespanská dohoda. Dohoda si kladla za cíl ukončit spor o název Makedonie a normalizovat makedonsko–řecké vztahy.[20] Dne 11. ledna 2019 schválil změnu názvu země makedonský parlament[21] a 25. ledna 2019 schválil dohodu o změně názvu Republiky Makedonie i řecký parlament.[22] Oficiální přejmenování proběhlo v únoru 2019, od té doby se tento název používá také na mezinárodních fórech. Nedlouho po schválení dohody oběma parlamenty byly podepsány ratifikační dohody o vstupu Severní Makedonie do NATO a v březnu 2020 se země stala řádným členem aliance.

Geografie
Velký Korab, nejvyšší hora v Severní Makedonii

Severní Makedonie zaujímá celkovou plochu 25 713 km2. Leží mezi severními zeměpisnými šířkami 40 ° a 43 ° a převážně mezi východními zeměpisnými délkami 20 ° a 23 ° (malá oblast leží východně od 23 °). Severní Makedonie má celkovou délku hranice asi 748 km, sdílí ji se Srbskem (62 km) na severu, s Kosovem (159 km) na severozápadě, s Bulharskem (148 km) na východě, se Řeckem (228 km) na jihu a Albánií (151 km) na západě. Je tranzitní zemí při přepravě zboží z Řecka přes Balkán směrem do východní, západní a střední Evropy a přes Bulharsko na východ. Je součástí větší oblasti Makedonie, do níž patří také oblast řecké Makedonie a Blagoevgradská provincie v jihozápadním Bulharsku.

Severní Makedonie je vnitrozemský stát, který je geograficky jasně vymezen centrálním údolím tvořeným řekou Vardar a okrajem podél hranic tvořeným horskými pásmy. Terén je většinou rozeklaný, nachází se mezi Šarskými horami a pohořím Osogovo, které rámují údolí řeky Vardar.

Tři velká jezera – Ochridské jezero,[p 1] Prespanské jezero a Dojranské jezero – leží na jižní hranici, kde se potkává hranice s Albánií a Řeckem. Ochridské jezero je považováno za jedno z nejstarších jezer a biotopů na světě.[23] Z celkové vodní plochy tohoto jezera – 348 km2 – patří zhruba dvě třetiny Severní Makedonii, jedna třetina Albánii.

Oblast Severní Makedonie je seismicky aktivní a v minulosti byla místem ničivých zemětřesení; naposledy v roce 1963, kdy bylo hlavní město Skopje těžce poškozeno zemětřesením, které zabilo přes 1000 lidí.

V Severní Makedonii se nachází malebná pohoří. Ta patří ke dvěma různým horským pásmům. První je planina Šar[24][25], která pokračuje do západní vardar-pelagonské skupiny hor (pohoří Baba, Nidže, Kozuf a Jakupica), pásmo je také známo jako Dinárské hory. Druhou oblastí je horský řetězec Osogovo–Belasica, známý také jako Rodopy. Hory patřící do Šar planiny a západního Vardaru/Pelagonie jsou mladší a vyšší než starší horské skupiny Osogovo–Belasica. Velký Korab Nejvyšší horou Severní Makedonie je Velký Korab (2 764 m n. m.) v Šarských horách, na albánské hranici

Kaňon Matka

V Severní Makedonii je 1100 velkých zdrojů vody. Řeky přináleží ke třem úmořím: Egejského moře, Jadranu a Černého moře.[26]

Egejské úmoří je největší. Zahrnuje 87 % území Severní Makedonie, což je 22 075 km2. Vardar, největší řeka v tomto povodí, odvodňuje 80 % území neboli 20 459 km2. Toto údolí hraje důležitou roli v ekonomice a komunikačním systému země.

Řeka Černý Drin patří do úmoří Jadranu, které se rozkládá na ploše kolem 3320 km2, tj. asi na 13 % území. Je napájeno vodou z Prešpanského a Ochridského jezera.

Úmoří Černého moře je nejmenší, zaujímá plochu 37 km2. Patří do něj severní strana pohoří Skopská Crna Gora. Je zdrojnicí řeky Binačka Morava, která spoluvytváří řeky Jižní Moravu a Velká Morava, která se vlévá do Dunaje, který teče do Černého moře.

Severní Makedonie má kolem padesáti vodních nádrží a tři velká přírodní jezera, Ochriské jezero, Prespanské jezero a Dojranské jezero.

V Severní Makedonii je devět lázeňských měst a středisek: Banište, Banja Bansko, Istibanja, Katlánovo, Kežovica, Kosovrasti, Banja Kočani, Kumanovski Banji a Negorci.

Podnebí
Köppenova-Geigerova klasifikace klimatu pro Severní Makedonii

Klima v Severní Makedonii tvoří přechod od středomořského po kontinentální. Léta jsou horká a suchá, zimy mírně chladné. Průměrné roční srážky se pohybují od 500 mm ve východní oblasti po 1700 mm v horách na západě. Země patří do třech hlavních klimatických oblasti: mírné středomořské, horské a mírně kontinentální. Podél údolí řek Vardar a Strumica v oblastech Gevgelija, Valandovo, Dojran, Strumica a Radoviš je klima mírné středomořské. Nejteplejšími regiony jsou Demir Kapija a Gevgelija, kde teplota v červenci a srpnu často přesahuje 40 °C. Horské podnebí v horských oblastech země se vyznačuje dlouhými zimami se sněhem a krátkými a studenými léty. Jaro je chladnější než podzim. Většina Severní Makedonie má mírné kontinentální podnebí s teplými a suchými léty a relativně chladnými a vlhkými zimami. V zemi je třicet hlavních a řádných meteorologických stanic.

Biodiverzita

Flora Severní Makedonie je zastoupena přibližně 210 čeleděmi, 920 rody a kolem 3700 druhy rostlin. (Krytosemenné zahrnují přibližně 3200 druhů, mechy 350 druhů a kapraďorosty 42 druhů).

Fytogeograficky Severní Makedonie patří do ilýrské provincie Cirkumboreální oblasti v rámci boreální říše. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a Digitální mapy evropských ekologických oblastí Evropské agentury pro životní prostředí lze území země rozdělit na čtyři ekoregiony: smíšené lesy pohoří Pindos, balkánské smíšené lesy, smíšené lesy Rodop a egejských sklerofilních a smíšených lesů.

borovice rumelská, makedonská borovice, která se dá najít v Severní Makedonii

Národní park Pelister u Bitoly je známý přítomností endemické borovice rumelské, stejně jako hostí asi 88 druhů rostlin, které představují téměř 30 % makedonské dendroflory. Makedonské borové lesy v pohoří Pelister patří ke dvěma svazům: borovicové lesy s kapradinami a borovicovými lesy s jalovci. Borovice rumelská, jako specifický jehličnatý druh, je reliktem terciární flóry, a pětijehličková borovice rumelská byla poprvé zaznamenána na Pelisteru v roce 1893.

Do omezeného výskytu stromů v Severní Makedonii patří také makedonské duby, javor klen, plátové vrby, bílé vrby, olše, topoly, jilmy a jasany. V blízkosti bohatých pastvin na Šar Planině, dále v pohoří Bistra a v Mavrovu, roste další charakteristická rostlina – mák. Kvalita husté makové šťávy se měří celosvětově morfinovými jednotkami; zatímco čínské opium obsahuje osm takových jednotek a je považováno za vysoce kvalitní, indické opium obsahuje sedm jednotek a turecké opium pouze šest, makedonské opium obsahuje celkem 14 morfinových jednotek a je jedním z nejkvalitnějších opií na světě.[27]

Fauna makedonských lesů je bohatá a zahrnuje medvědy, divočáky, vlky, lišky, veverky, kamzíky a jeleny. Rysa lze velmi vzácně najít v horách západní části Severní Makedonie, zatímco jelen žije v okolí města Demir Kapija. Mezi lesní ptáky patří pěnice, tetřev, tetřívek obecný, orel královský a lesní sova.

Tři přírodní vodní plochy v Severní Makedonii představují samostatnou oblast fauny, což naznačuje dlouhotrvající územní a časovou izolaci. Fauna Ochridského jezera je reliktem z dřívější doby a jezero je všeobecně známo svým pstruhem letnica, síhem sleďovitým, hřebenatkami, ploticemi, ostroretkami, stejně jako některými druhy slimáků rodu staršího 30 milionů let; podobné druhy lze nalézt pouze v Bajkalském jezeře. Ochridské jezero je také uvedeno v zoologických textech jako místo výskytu úhoře říčního a jeho složitého reprodukční cyklu: připlouvá do Ochridského jezera ze vzdáleného Sargasového moře,[28][29] tisíce kilometrů vzdáleného, a skrývá se v hlubinách jezera po desítky let. Když je sexuálně zralý, úhoř je na podzim poháněn nevysvětlitelnými instinkty, aby se vrátil zpět k místu narození. Tam se rozmnožuje a umírá a nechává své potomky hledat Ochridské jezero, aby znovu zahájili cyklus.[29]

Pastýřský pes ze Šar Planiny, šarplaninec (jugoslávský ovčák), je známý po celém světě.[30][31][32] Je vysoký asi 60 cm a je to statečný a zuřivý bojovník, který může být vyzván k boji s medvědy nebo lupiči při ochraně a obraně stád. Šarplaninec pochází z pastýřského psa starověké řecké oblasti Epirus, molosse, ale v roce 1939 byl uznán jako vlastní plemeno pod jménem Illyrian shepherd a od roku 1956 je znám jako šarplaninec.[30][31][32]

Národní parky

Země má tři národní parky:

Jméno Založen Rozloha Mapa Obrázek
Mavrovo 1948 731 km2
Galičica 1958 227 km2
Pelister 1948 125 km2

Politika
Související informace naleznete také v článku Politický systém Severní Makedonie.
Makedonský parlament ve Skopje

Republika Severní Makedonie je dnes pluralitní parlamentní demokracií.

Politický systém Republiky Severní Makedonie je určen ústavou přijatou po vyhlášení nezávislosti v roce 1991. V čele republiky je prezident. Prezident Severní Makedonie je volený ve všeobecných a přímých volbách na 5 let. Může být jen jednou znovuzvolen. Podle severomakedonské ústavy je prezident hlavou státu, jeho funkce je však spíše ceremoniální (má nižší pravomoci než premiér). Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a Státní bezpečnostní rady. Jmenuje guvernéra ústřední banky. Jmenuje z většinové strany pověřence pro sestavení vlády, která je pak volena parlamentem (Sobranje).

Výkonnou a rovněž zákonodárnou moc má vláda.

Nejvyšším orgánem zákonodárné moci je Sobranje – jednokomorový parlament, který má 120 poslaneckých mandátů volených proporční volbou na 4 roky.

V roce 1992 byla ústava novelizována a byl do ní zařazen článek, že Republika Makedonie nemá žádné územní nároky vůči sousedním státům. Velká pozornost je také věnována postavení národnostních menšin, Severní Makedonie garantuje ochranu etnické, kulturní, jazykové a náboženské totožnosti lidí. Po národnostním konfliktu do ní byla implementována Ohridská rámcová dohoda, podepsaná 13. srpna 2001 v Ohridu. Podle ní byla upravena makedonská ústava, bylo zajištěno používání makedonštiny i albánštiny v parlamentu, v soudnictví, při vydávání dvojjazyčných cestovních dokladů. Bylo zajištěno proporcionální zastoupení menšin ve státní správě, samosprávě i ozbrojených silách, a používání jazyka národnostních menšin a symbolů menšin.

Administrativní členění

Severní Makedonie nemá okresy či kraje; pouze pro statistické potřeby se Severní Makedonie dělí na 8 statistických regionů. Administrativními jednotkami prvního řádu jsou opštiny. Po reorganizaci v roce 2004 a dalších úpravách v roce 2013 je jich celkem 80, z nichž 10 je součástí tzv. Velkého Skopje, samosprávné jednotky hlavního města. Tyto opštiny vznikly slučováním a úpravou hranic 123 opštin zřízených roku 1996. Ještě dříve existovalo v Severní Makedonii 34 správních celků různých stupňů.

Proces decentralizace státní správy započatý roku 2004 spojený s fiskální decentralizací ve prospěch opštin byl jednou z rozhodujících částí implementace Ohridské rámcové dohody z roku 2001. V listopadu 2004 se konalo neúspěšné referendum o zastavení procesu decentralizace. Albánská menšina touto reformou tudíž získala větší podíl na výkonu politické moci.

Nejlidnatější opštinou je Kumanovo se 105 484 obyvateli, nejmenší pak Vraneštica, kde žije 1 322 osob.

Zahraniční vztahy

Od března 2020 je země členem Severoatlantické aliance, vláda se snaží o integraci země do Evropské unie. Republika Makedonie se od svého vzniku potýkala s nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké), Makedonii. V rámci procesu narovnání vztahu mezi Řeckem a Makedonií a procesu přejmenování země na nový název, v únoru 2019 představitelé všech členských zemí NATO podepsali přístupový protokol pro Severní Makedonii, země získala status pozorovatele, v jednotlivých členských zemích probíhal proces její ratifikace,[33] jako poslední schválilo protokol o přistoupení v březnu 2020 Španělsko[34] a země se stala 27. března 2020 řádným členem Severoatlantické aliance.[35]

Ekonomika
Související informace naleznete také v článku Ekonomika Severní Makedonie.
Sídlo makedonské centrální banky ve Skopje

Ekonomika Severní Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám – hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo.[36] Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.

Doprava
Související informace naleznete také v článku Železniční doprava v Severní Makedonii.

Dopravní infrastruktura není příliš rozvinutá, což je dáno mj. hornatým povrchem; je však kvalitnější než v sousední Albánii. Nejdůležitější tranzitní trasou, ve které vede dálnice a hlavní železnice, je směr Bělehrad – Skopje – Soluň. Dálniční poplatky se hradí v hotovosti na mýtných stanicích (cca 1 mýtná stanice na každých 10 km dálnice). Celková délka silniční sítě je 10 600 km.

V zemi je několik letišť, z nichž zdaleka nejrušnější je Letiště Skopje u Skopje, menší letiště funguje např. v Ohridu. Splavné řeky v Severní Makedonii nejsou.

Železniční síť o délce 920 km sestává z hlavní trati vedoucí ze Srbska přes Skopje a napříč Severní Makedonií do Řecka, po níž jezdí několik mezinárodních rychlíků, a z nepříliš frekventovaných odboček (Skopje – Priština (Kosovo), Skopje – Tetovo – Kičevo, Veles – Bitola, Veles – Kočani). Spojení s Albánií chybí, je však připravována stavba trati na hranici s Bulharskem.[37]

Obyvatelstvo
Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Severní Makedonie.
Etnické skupiny v Severní Makedonii v roce 2002
Makedonci
 
 64,18 %
Albánci
 
 25,17 %
Turci
 
 3,85 %
Romové
 
 2,66 %
Srbové
 
 1,78 %
Bosňáci
 
 0,84 %
Arumuni
 
 0,48 %
ostatní
 
 1,04 %
Výše uvedená tabulka ukazuje etnickou příslušnost obyvatel podle sčítání z roku 2002:[38]

Podle dat z posledního sčítání lidu v roce 2002 měla Severní Makedonie 2 022 547 obyvatel.[38] Poslední odhad k roku 2020, bez zvláštních změn, udává 2 076 255 obyvatel.[1] Podle posledního sčítání jsou v zemi nejpočetnějším etnikem Makedonci. Druhou největší skupinu představují Albánci, kteří dominují severozápadní části země. Na třetím místě následují Turci s téměř 80 000 obyvateli oficiálně; neoficiální odhady hovoří o 170 000 až 200 000 Turků.

Jazyk

Oficiálním a nejrozšířenějším jazykem je makedonština, která patří do východní větve jihoslovanských jazyků. V obcích, kde jsou zastoupeny etnické skupiny s více než 20 % z celkového počtu obyvatel, je jazyk tohoto daného etnika "spoluúřední".[39]

Náboženství

Většinovým náboženstvím Severní Makedonie je pravoslaví, které vyznává 65 % populace a drtivá většina z nich náleží k makedonské pravoslavné církvi. K jiným křesťanským denominacím se hlásí 0,4 % populace. Muslimové tvoří 33,3 % populace. Severní Makedonie má pátý nejvyšší podíl muslimů v Evropě, po Kosovu (96 %),[40] Turecku (90 %),[41] Albánii (59 %),[42] a Bosně–Hercegovině (51 %).[43] Většina muslimů jsou Albánci, Turci a cca 75% romské populace,[44] i když existují i menší počty makedonských muslimů. Zbývajících 1,4 % je označeno jako "nepřidružení" dle odhadů Pew Research z roku 2010.[45]

K nepočetným příslušníkům římskokatolické církve v Severní Makedonii patří jak slovanští Makedonci, tak etničtí Albánci. Za zmínku stojí, že svatá Matka Tereza, která působila v Indii jako řeholnice, byla původem Albánka a narodila se ve Skopje. Na jedné z hlavních ulic města byla umístěna její busta.

Kultura

Umění
Milčo Mančevski

K prvním autorům makedonské literatury je počítán Kiril Pejčinovič. Za zakladatele moderní makedonské literatury ve 20. století je označován Kočo Racin, mj. též titovský partyzán. Nejvýznamnějším spisovatelem byl Blaže Koneski, který významně přispěl ke kodifikaci spisovné makedonštiny, stejně jako filolog Krste Misirkov. Významnou postavou byl také prozaik a historik Ďordi Abadžijev či básník Mateja Matevski, dále Kole Nedelkovski, Venko Markovski, Gane Todorovski nebo Petre Mito Andreevski. K nejuznávanějším současným jménům patří Lidija Dimkovska, držitelka Ceny Evropské unie za literaturu.[46]

Nejslavnějším makedonským umělcem byl tragicky zahynulý zpěvák Toše Proeski. Úspěšnou byla rovněž romská hudebnice Esma Redžepovová a úspěšná je také zpěvačka Kaliopi. Nejúspěšnějším malířem je Vlado Goreski, sochařem pak brutalista Dušan Džamonja, mj. autor známého Památníku revoluce lidu Moslaviny. Zlatého lva z Benátek a nominaci na Oscara má režisér Milčo Mančevski. Uznávaným tvůrcem uměleckých animovaných filmů byl Petar Gligorovski. Z hereček se mezinárodně prosadila Labina Mitevska, kterou zná český divák především z českého filmu Samotáři. Ve Skopji se narodil známý srbský herec Ljubiša Samardžić, populární kdysi i v Československu díky seriálu Horký vítr. V modelingu se prosadila Katarina Ivanovska.

Kuchyně
Související informace naleznete také v článku Severomakedonská kuchyně.
Tavče gravče, národní jídlo v Makedonii

Severomakedonská kuchyně je tradiční kuchyně v Severní Makedonii – zástupce balkánské kuchyně odrážející vlivy Středomoří, řecké kuchyně, turecké kuchyně a kuchyně Blízkého východu, a v menším rozsahu italské, německé a východoevropské kuchyně (speciálně maďarské). Relativně teplé klima v Severní Makedonii nabízí vynikající podmínky pro růst různých druhů zeleniny, ovoce a bylin. Makedonská kuchyně je také známá pro rozmanitost a kvalitu mléčných výrobků, vína a místních alkoholických nápojů, například rakije. Za národní jídlo Severní Makedonie se pokládají tavče gravče (zapečené fazole) a likér mastika.

Sport

Nejpopulárnějším sportem v Severní Makedonii je fotbal. Nejúspěšnějším severomakedonským fotbalistou je vítěz Zlaté kopačky Darko Pančev a vítěz Ligy mistrů s Interem Milán Goran Pandev, trenérem Miljan Miljanić. V dresu Jugoslávie získal stříbro na mistrovství Evropy Dragoslav Šekularac. Nejúspěšnějším házenkářem je Kiril Lazarov, dvojnásobný vítěz házenkářské Ligy mistrů, basketbalistou pak Pero Antić, trojnásobný vítěz Euroligy.

V roce 2000 na hrách v Sydney vybojoval zápasník Magomed Ibragimov pro samostatnou Makedonii první, bronzovou, olympijskou medaili. Druhou přidal na olympiádě v Tokiu roku 2021 taekwondista Dejan Georgievski a šlo ještě o stupínek cennější kov, tedy stříbro.[47] V dresu Jugoslávie získal zlato a stříbro makedonský zápasník Šaban Trstena, jinak též dvojnásobný mistr Evropy. Dalšími úspěšnými olympioniky byli zápasník Šaban Sejdiu, držitel dvou olympijských bronzů, nebo boxeři Redžep Redžepovski a Ace Rusevski.

Jako i v jiných zemích bývalé Jugoslávie je v Severní Makedonii slušná basketbalová tradice, mužská basketbalová reprezentace se v roce 2011 umístila na mistrovství Evropy na senzačním čtvrtém místě. Házenkáři byli na mistrovství Evropy v roce 2012 pátí. Pro makedonské fotbalisty byl historickým úspěchem postup na závěrečný turnaj evropského šampionátu v roce 2021.[48]

V roce 2008 Makedonie pořádala Mistrovství Evropy v házené žen.

V roce 2019 vyhrál Makedonský tým Vardar prestižní trofej v házené - ligu mistrů.

Odkazy

Poznámky
  1. Ochridské jezero, město Ochrid a řada byzantských a raně křesťanských sarkrálních staveb je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO pod názvem „Přírodní a kulturní dědictví ochridského regionu“.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku North Macedonia na anglické Wikipedii.

  1. ec.europa.eu [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
  3. Severní Makedonie. Informace k používání názvu Republika Severní Makedonie/Severní Makedonie. www.mzv.cz [online]. Ministerstvo zahraničních věcí, 2019-02-21 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
  4. About Macedonia. www.mfa.gov.mk [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online.
  5. Dostupné online.
  6. North Macedonia. World Bank [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Μακεδονία, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
  8. Macedonia, Online Etymology Dictionary
  9. μακεδνός, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
  10. μάκρος, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, on Perseus
  11. Eugene N. Borza, Makedonika, Regina Books, ISBN 0-941690-65-2, p.114: The "highlanders" or "Makedones" of the mountainous regions of western Macedonia are derived from northwest Greek stock; they were akin both to those who at an earlier time may have migrated south to become the historical "Dorians".
  12. Nigel Guy Wilson, Encyclopedia of Ancient Greece, Routledge, 2009, p.439: The latest archaeological findings have confirmed that Macedonia took it’s name from a tribe of tall, Greek-speaking people, the Makednoi.
  13. Five variations on name Macedonia tabled by Nimetz. www.tovima.gr [online]. 2018-01-18 [cit. 2018-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Řecký parlament schválil dohodu o změně názvu Makedonie | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2019-01-25 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
  15. ČTK. Řecko ratifikovalo protokol o přistoupení Makedonie k NATO. Novinky.cz [online]. 2019-02-08 [cit. 201-02-09]. Dostupné online.
  16. Member States | United Nations. www.un.org [online]. Organizace spojených národů [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
  17. L. Ivanov et al. Bulgarian Policies on the Republic of Macedonia. Sofia: Manfred Wörner Foundation, 2008. 80 s. (Trilingual publication with English, Bulgarian and Macedonian versions.) ISBN 978-954-92032-2-6
  18. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. února 1994 č. 47 o uznání makedonského státu "Bývalá jugoslávská republika Makedonie". kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2018-08-30]. Dostupné online.
  19. "Makedonie může sklouznout na pokraj občanské války, soudí balkanolog". iDNES.cz. 14. května 2015.
  20. Řecko a Makedonie podepsaly dohodu o názvu makedonského státu
  21. Republika Severní Makedonie. Makedonský parlament oficiálně schválil změnu názvu země
  22. Řecký parlament schválil dohodu o změně názvu Makedonie
  23. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-19.
  24. Dostupné online.
  25. Dostupné online.
  26. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-23.
  27. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-03.
  28. Schmidt, J. (1912) Dánské výzkumy v Atlantiku a ve Středozemním moři o životním vývoji úhoře říčního (Anguilla vulgaris, Turt.). Mezinárodní revue der gesamten Hydrobiologie und Hydrographie 5: 317-342.
  29. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-17.
  30. Fédération Cynologique Internationale : oficiální FCI-Standard č. 41
  31. Toto plemeno bylo původně standardizováno Jugoslávským kynologickým svazem (Jugoslovenski kinološki savez, JKS) a uznána jako jugoslávské plemeno se dvěma typy ze strany Mezinárodní kynologická federace (FCI) v roce 1939 pod označením Ilirski Ovcar (Illyrian ovčák), knihách Standardní č. 41. Kraški ovčar a Šarplaninac byli považováni za typ A a B plemene. V roce 1957 přijalo Valné shromáždění FCI návrh navržený Jugoslávskou federace kynologie změnit název plemene na Jugoslovenski ovčarski pas šarplaninců (Jugoslávský pastevecký pes Sharplanina), a to je oficiální název plemene. Po pádu Jugoslávie byly jak Severní Makedonie i Srbsko uznány jako země původu. V roce 1968, byl typ B uznán jako samostatné plemeno pod označením kraski ovčar (kras ovčák), FCI standard č 278 Archivováno 25. 10. 2017 na Wayback Machine.
  32. United Kennel Club: Official U.K.C. Breed Standard Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine, Revised 1 July 2009. – Retrieved on 30 March 2010.
  33. Severní Makedonie na cestě k členství v NATO. www.mzv.cz [online]. 2019-02-11 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online.
  34. Severní Makedonie může do NATO. Španělsko jako poslední ratifikovalo její vstup. ČT24 [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (česky)
  35. Třicátým členem NATO se stala Severní Makedonie, její vstup do Aliance komplikoval spor s Řeckem [online]. Česká televize, 2020-03-27 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
  36. Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2008-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-24.
  37. M. Zedník: Railway map of Albania and Macedonia
  38. Census of Population, Households and Dwellings in the Republic of Macedonia, 2002 – Book XIII, Skopje, 2005. [online]. State Statistical Office of the Republic of Macedonia [cit. 2016-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
  39. Basic Facts [online]. [cit. 2017-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-02-2012. (anglicky)
  40. CIA The World Factbook: Kosovo [online]. CIA.gov [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-06. (anglicky)
  41. Türkiye’deki Ateist Nüfus Hızla Artıyor [online]. onedio.com [cit. 2016-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
  42. Presentation of the main results of the Census of Population and Housing 2011. [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-03-2017. (anglicky)
  43. CIA The World Factbook: Bosnia and Herzegovina [online]. CIA.gov [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-15. (anglicky)
  44. PROJECT, Joshua. Romani, Balkan in Macedonia. joshuaproject.net [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
  45. http://www.pewforum.org/2015/04/02/religious-projection-table/2010/percent/all/
  46. Lidija Dimkovska | EU Prize for Literature. www.euprizeliterature.eu [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03.
  47. SEVERNA MAKEDONIJA POSLE 20 GODINA OSVOJILA OLIMPIJSKU MEDALJU: Tekvondista Dejan Georgievski okitio se SREBROM!. kurir.rs [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (srbsky)
  48. Historický úspěch fotbalistů Severní Makedonie! Poprvé se probili na Euro. sport.tn.nova.cz [online]. 2020-11-12 [cit. 2021-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-04. (česky)

Literatura
  • ČTK. Potvrzeno: Severní Makedonie. Lidové noviny. (Praha) 2019, roč. 32, č. 38, s. 6 (14. 2. 2019).
  • HRADEČNÝ, Pavel. Makedonie. Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History. 1996, roč. 82, čís. 1, s. 117–150. ISSN 0037-6922.
  • PALATA Luboš. Nové jméno na mapě: Severní Makedonie. Mladá fronta. Dnes (Praha) 2018, roč. 29, č. 137, s. 10, (14. 6. 2018).
  • PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.
  • RYCHLÍK, Jan a KOUBA, Miroslav. Dějiny Makedonie. 2. vyd. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 2017. 470 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-562-8.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.