Parlamentní republika

Parlamentní republika je forma republiky působící v rámci parlamentního systému vlády. Tento systém je postaven na dělbě moci mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní, rovněž tak na implementaci systému brzd a protivah, většinou v ústavě, tedy na vzájemném korigování a ovlivňování těchto jednotlivých mocí, přičemž hlavní roli zde hraje parlament. Ačkoli naprosté oddělení mocí nemusí být pro tento systém uspořádání příznačné, protože vrcholný orgán výkonné moci, kterým je vláda, tedy kabinet, respektive její hlava – hlava vlády, typicky premiér či kancléř, zde zpravidla nejsou do této exekutivní funkce voleni, jejích legitimita tak bývá odvozována od legislativy, většinou právě od voleb do parlamentu.

Druhy vlády; parlamentní republiky jsou znázorněny světle oranžovou barvou.

Zcela základním rysem tohoto systému pak bývá, že vláda, tedy exekutiva, je odpovědna legislativě – v parlamentní republice je pak institut hlasování o důvěře vládě. V tomto systému je pak většinou hlava státu – typicky prezident, s omezenými exekutivními pravomocemi, není však hlavou vlády – prezident zde může být volen přímo, či nepřímo, nicméně podstatou je, že vrcholným orgánem exekutivy hlava státu v takovémto systému nebývá.

Typické pro parlamentní způsob vlády je tedy odlišení hlavy státu a hlavy vlády. Vládu jmenuje prezident, který většinou pověří jejím sestavením představitele nejsilnější parlamentní strany, nicméně toto nemusí být striktním pravidlem, a dále vládu schvaluje parlament.[1] Parlament pak také může i vyslovit vládě nedůvěru

Dalším klíčovým rysem tohoto systému bývá, že vláda není odpovědna prezidentovi.

Představitelé třetí moci – justice, tedy soudci, pak bývají většinou jmenováni exekutivou.