Albánci

Albánci (zastarale též Škipetaři[15][16] nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě. Předchůdci dnešních Albánců jsou podle některých teorií indoevropští Illyrové (existují však teorie o thráckém či jiném původu Albánců). Původ Albánců je přitom dodnes ožehavé téma, neboť během územních sporů (například o status Kosova) se jednotlivé národy často prohlašují za původní národ na daném území. V 5. a 6. století našeho letopočtu přešli stejným územím Vizigóti, Hunové a Ostrogóti, v raném středověku o něj soupeřily Byzanc, Turecko, Bulhaři a Srbové. V roce 1468 byl potlačen 15 let trvající odpor pod vedením hrdiny Skanderbega a území dnešní Albánie se stalo součástí Osmanské říše. V roce 1881 turecká armáda potlačila první snahy o nezávislost země, po balkánských válkách zde v roce 1913 vzniklo knížectví – Albánie, určitá část Albánců však zůstala mimo jeho území. Jejich počet dnes činí okolo 11 mil., žijí většinou v Albánii, v Kosovu a v přilehlých územích Severní Makedonie, Řecka a centrálního Srbska. Jejich jazykem je albánština, což je samostatný indoevropský jazyk.

Albánci
Shqiptarët
Populace
okolo 7-11 miliónů
Země s významnou populací
Albánie 2 525 000[1]
Kosovo Kosovo 1 680 000[2]
Zbytek Balkánu:1 400 000
Severní Makedonie509 083[3]
Řecko274 390–700 000[4][5]
Černá Hora30 439[6]
Chorvatsko15 082[7]
Rumunsko10 000[8]
Srbsko5 809
Zbytek Evropy:3 000 000 až 6 000 000
Itálie800 000[9]
Německo550,000[10]
Švýcarsko250 000[11][12]
Turecko500,000-5,000,000[13]
USA193 813[14]
Jazyk(y)
albánština
Náboženství
sunnitský islám, jinak Římskokatolická církev nebo Pravoslaví

Osobnosti

Nejznámějším Albáncem je Matka Tereza.

Albánský původ měl nositel Nobelovy ceny za fyziologii Ferid Murad. Prvním albánským historikem byl Marin Barleti.

Nejslavnějším albánským spisovatelem je Ismail Kadare. Kněz Gjon Buzuku napsal první knihu v albánštině. Za prvního albánského spisovatele bývá označován Pjetër Bogdani. Rozvoj středověké albánštiny ovlivnil Frang Bardhi. Klíčovou postavou albánského národního obrození byl spisovatel Naim Frashëri, stejně jako jeho bratr Sami Frašeri. Slavný epos Horská loutna sepsal Gjergj Fishta. Báseň Aleksandëra Stavre Drenovy se stala textem albánské hymny. Představitelem socialistické poezie byl Dritëro Agolli. Mezi významné albánské osobnosti patří také malíř Ibrahim Kodra a skladatel Simon Gjoni. Mezi interprety vážné hudby vynikla sopranistka Inva Mula. V zahraničních produkcích se prosadila v posledních letech herečka Masiela Lusha. I američtí herci John Belushi a jeho bratr Jim Belushi měli albánský původ. Herečka Eliza Dushku je dcerou albánského otce.

Za národního hrdinu je považován zakladatel albánské státnosti Gjergj Kastrioti Skanderbeg. S ním byl spřízněn papež Klement XI., který nechal sepsat dějiny Balkánu Illyricum Sacrum, kterážto kniha je dnes nejcennějším zdrojem informací o nejstarších albánských dějinách. Vlivnými ministerskými předsedy (velkovezíry) Osmanské říše se stali například Kara Mustafa či Muhammad Alí Paša, místokrál Egypta. Zakladatelem moderního albánského státu byl Ismail Kemali. Albánskou pravoslavnou církev založil Fan Stilian Noli, který sehrál klíčovou roli též v revoluci z roku 1924. Dlouholetým vůdcem socialistické Albánie byl Enver Hodža.

Další známí Albánci

Literatura

Pjetër Budi, Jeronim de Rada, Kostandin Kristoforidhi, Millosh Gjergj Nikolla, Lasgush Poradeci, Etëhem Haxhiademi, Kasëm Trebeshina, Petro Marko, Dhimitër Xhuvani, Xhevahir Spahiu, Bashkim Shehu, Rexhep Qosja.

Hudba

Era Istrefi, Claydee, Rita Ora, Bebe Rexha, Dua Lipa , Amanda Ava Koci (AVA MAX)

Odkazy

Související články

Reference
  1. See 2011 Census, the preliminary results of the 2011 census in Albania show the national population at 2,831,741 people, while the CIA World Factbook estimates that 85% of Albania's population are ethnic Albanians - about 2,870,000 out of the census population. See CIA World Factbook 2011 Archivováno 24. 12. 2018 na Wayback Machine
  2. See 2011 Census Archivováno 17. 1. 2012 na Wayback Machine, the preliminary results of the 2011 census in the Republic of Kosovo show the national population at 1,733,872 but the census was boycotted in North Kosovo and this figure does not include the entire population of Kosovo, the CIA World Factbook gives an estimate of 1,825,632 persons living in Kosovo for the year 2011, claiming that 92% of them are Albanians, i.e. about 1,580,000 people.
  3. 2002 Macedonian Census [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-09-22. (anglicky)
  4. Migration and Migration Policy in Greece. Critical Review and Policy Recommendations. Anna Triandafyllidou. Hellenic Foundation for European and Foreign Policy (ELIAMEP). Data taken from Greek ministry of Interiors. p. 5 "the total number of Albanian citizens residing in Greece, including 185,000 co-ethnics holding special identity cards"
  5. GIALIS, Gialis. Spatial demography of the Balkans: trends and challenges [online]. IVth International Conference of Balkans Demography [cit. 2010-11-04]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-07-2011. (anglicky), KEES, Groenendijk. The status of quasi-citizenship in EU member states: Why some states have "almost-citizens" [online]. University of Edinburgh [cit. 2010-11-04]. S. 415–416. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-06-2013. (anglicky)
  6. Official Results of Monenegrin Census 2011
  7. Stanovništvo prema narodnosti, po gradovima/općinama, popis 2001 [online]. Croatian Bureau of Statistics, 2001 [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. (Croatian)
  8. Date demografice [online]. [cit. 2010-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-08-2010. (Romanian)
  9. Microsoft Word - pippo.doc [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-10. (anglicky)
  10. Hans-Peter Bartels: Deutscher Bundestag - 16. Wahlperiode - 166. Sitzung. Berlin, Donnerstag, den 5. Juni 2008
  11. Die Albaner in der Schweiz: Geschichtliches – Albaner in der Schweiz seit 1431 [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07. (anglicky)
  12. Im Namen aller Albaner eine Moschee? [online]. Infowilplus.ch, 2007-05-25 [cit. 2010-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-10. (anglicky)
  13. Türkiye'deki Kürtlerin sayısı! [online]. 6 June 2008 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. (turecky)
  14. Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2010 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau [cit. 2012-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Albánie – historie Informační středisko pro spolupráci se Srbskem, Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou
  16. Albánci Vševěd.cz

Literatura
  • SUROVČÁK, Martin. Základy albanistiky. Brno: Masarykova univerzita, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-210-6587-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.