Šar planina

Šar planina (makedonsky Шар Планина ; albánsky Malet e Sharrit, Mali i Sharrit) je pohoří nacházející se na hranicích Severní Makedonie a Kosova). Malou částí (0,63 %) zasahuje i do Albánie. Nejvyšším vrcholem je Titov vrh (2 747 m n. m.). Oblast hor je známá chovem psů, plemena Šarplaninec.

Šar planina
Malet e Sharrit
Шар Планина
Šar planina
Nejvyšší bod2 747 m n. m. (Titov vrh)
Délka80 km
Nadřazená jednotkaŠarský horský systém (Helenidy)
Sousední
jednotky		Korab, Bistra, Jakupica
SvětadílEvropa
StátSeverní Makedonie Severní Makedonie
Kosovo Kosovo
Albánie Albánie
Horninybřidlice, vápenec
PovodíVardar, Drin
Souřadnice42° s. š., 20°44′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie

Ve starověku byly hory známé jako Scardus, Scodrus nebo Scordus(το Σκάρδον ὂρος v Polybiovi a Ptolemaiovi).[1][2] Moderní jména pochází ze starověkých.

Někdy se hory také nazývají Carska planina („Carovy hory“)[3][4] jako odkaz na hlavní města (Prizren a Skopje), oblasti Nerodimlje, Pauni, Svrčin atd. a kláštery (Svatý Arhangeli) nacházející se kolem nich.[5]

Hranice

Šar planina sahá od města Prizren, sleduje dvě řeky Prizrenu Lumbardhi a Lepenac. Na východě hranice prochází městem Kačanik, přes Kačanickou soutěsku až do Severní Makedonie přes údolí Polog. Hranice prochází v blízkosti pramene Vardaru, zvaný Vrutok, a vstoupí v blízkosti údolí Mavrovo. Tam řeka Radika odděluje pohoří od vyššího Korabu. Pak hranice stoupá, dosahuje bod potkání hranice tří státních hranic: Kosova, Severní Makedonie a Albánie. Hranice poté sleduje silnici do malého hornatého města Restelica (v Kosovu), řeky Globočica, Plava a Bílý Drin až zase po město Prizren.

Charakteristika

Pohoří se nachází ve východní části Šarského horského systému, který zde pohořím Šar planina začíná. Masiv je zhruba 80 km dlouhý a 10–20 km široký. Na jihozápadě přechází Šar planina v pohoří Korab (2 764 m n. m.).

Vrcholy
Pohled na Titov vrh a sousední Turčín ze západu

Turismus

Na obou stranách hranice se nalézá několik zimních středisek. Oblíbené je zde sjezdové lyžování. Nejvýznamnější lyžařské letovisko je zde zřejmě Popova Šapka (1 780 m n. m.) na severomakedonské straně hor. Nalézá se zde 12 hotelů a několik sjezdových tratí, vleky a lanovky. Středisko je dobře dostupné z města Tetovo po dobré asfaltové silnici, která zde překonává četné serpentiny. V létě je Popova Šapka výchozím bodem pro několik turistických tras, které jsou poměrně snadné, avšak špatně značené a vesměs v nadmořských výškách přes 2 000 metrů.

Ochrana přírody

Na kosovské straně se na ploše 390 km² nalézá Národní park Šara. Šar planina je částečně zahrnuta do ochranného pásma národního parku, který se rozkládá na severu masivu. Rostlinstvo v horách představují plodiny až do výšky kolem 1 000 m n. m., lesní porost sahá až do výšky 1 700 m n. m., a nad nimi leží již jen vysokohorské pastviny. Ty představují 550 km². Šar planina je největší území kompaktně pokryté pastvinami na evropském kontinentu.

Reference
  1. William Smith, Dictionary of Greek and Roman geography s.v. (anglicky)
  2. PRIRODNE ODLIKE GORE (v srbštině)
  3. Nacionalni park Šar-Planina[nedostupný zdroj] (v srbštině)
  4. Šar Planina Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine (v srbštině)
  5. VESELINOVIĆ, Andrija, Radoš Ljušić. Srpske dinastije. Novi Sad: [s.n.], 2001. ISBN 86-83639-01-0. (Serbian)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.