Tetřívek obecný

Druh poprvé popsal švédský přírodovědec Carl Linneaus v roce 1758 v 10. vydání Systema naturae. Linneaus přiřadil druhu binomické jméno Tetrao tetrix.[2] Jak rodové tak druhové jméno pochází ze starořeckých výrazů pro určitý typ hrabavého ptáka.[3] Tetřívek obecný byl později přeřazen do rodu Lyrurus, který byl vytvořen v roce 1832 anglickým přírodovědcem Williamem Johnem Swainsonem.[4][5]

Rozeznává se 6[6]–7[7] poddruhů. Poddruhy se mírně liší ve velikosti i barvách opeření.[8]

• L. tetrix brittanicus – Velká Británie (Skotsko, Wales, severní Anglie); nejmenší a nejtmavší
• L. tetrix tetrix – od Skandinávie a západní Evropy po severovýchodní Sibiř
• L. tetrix viridanus – severní Kazachstán, jihovýchodní evropské Rusko a jihozápadní Sibiř mezi řekami Don a Irtyš včetně pohoří Ural; tento poddruh má nejvíce bílé na svých křídlech, spodní partie hnědě pruhovány
• L. tetrix mongolicus – od Kyrgyzstánu a Ťan-šanu po západní Mongolsko
• L. tetrix baikalensis – jihovýchodní Sibiř od jezera Bajkal na východ po Vnější Mandžusko a jižně k severnímu Mongolsku a severovýchodní Čině; patrně největší poddruh
• L. tetrix ussuriensis – Ruský Dálný východ, od severovýchodní Číny po řeku Ussuri a severovýchodní Koreu; menší než baikalensis

Jedná se o středně velký druh tetřeva. Samec dosahuje výšky 60 cm a váhy kolem 1,1–1,8 kg. Délka samčího křídla je 25–29 cm, ocas měří 17–22 cm. Podstatně menší samice dosahuje výšky kolem 45 cm. Váží 0,8–1,1 kg, její křídlo měří 21–26 cm a ocas 11–13 cm.[9]

Samec je černý (s nafialovělým leskem), bílé jsou pouze spodní ocasní krovky, spodina křídla a úzká křídelní páska. Nápadný je červený hřebínek nad okem a lyrovitý ocas. Samice je nenápadná, šedohnědá s černým proužkováním.[10]

Areál rozšíření druhu sahá od západní Evropy přes rozsáhlé území Eurasie východně až po Ochotské moře. Stálý.[11]

V České republice byl tetřívek nejpočetnější kolem roku 1910, od té doby jeho počty neustále klesají. Mimo to postupně vymizel z většiny území. Hlavními oblastmi výskytu jsou v současné době Krušné hory (200 samců, cca polovina české populace), Jizerské hory (35 samců) a Krkonoše (75 samců), malé populace žijí na Šumavě, v Doupovských horách, Slavkovském lese, Novohradských horách, Oderských vrších, Králickém Sněžníku a Jeseníkách. V letech 1973–1977 byla celková početnost odhadována na 2500–4500 samců, v letech 1985–1989 na 1100–2200 samců a v letech 2001–2003 na 800–1000 samců[12] a v letech 2015–2018 již jen na 400–500 samců. Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[13]

Osidluje různé biotopy (slatiny, rašeliniště, lesní paseky, vřesoviště aj.).[10]

Tetřívek je běžně lovený pták ke kulinářskému využití[14].

• 
  Samec tetřívka obecného
• 
  Samice tetřívka obecného
• 
  Tetřívek obecný na větvi
• 
  Tetřívci obecní ve Švédsku
• 
  Vajíčko tetřívka obecného
• 
  Tetřívek obecný
• 
  Pírko tetřívka obecného