Eva Klenová

Eva Klenová, roz. Götzová (14. srpna 1924, Praha17. srpna 1998 Praha) byla česká herečka, překladatelka a spisovatelka.

Eva Klenová
Eva Klenová (před rokem 1946)
Narození14. srpna 1924
Praha
Československo Československo
Úmrtí17. srpna 1998 (ve věku 74 let)
Praha
Česko Česko
Manžel(ka)Zdeněk Chalabala
RodičeFrantišek Götz a Joža Götzová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina, studium

Narodila se v rodině dramaturga ND, literárního a divadelního kritika Františka Götze a spisovatelky Joži Götzové, dětství prožívala v divadelním prostředí. V roce 1943 absolvovala Drtinovo reformní reálné gymnázium v Praze. Herectví studovala u Růženy Naskové. Již během studií hostovala v pražském Národním divadle, v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a v Písku.

Ve své profesní kariéře vystupovala pod uměleckým jménem "Klenová".[1]

Divadelní angažmá

V letech 1941–1944 byla v angažmá resp. hostovala[2] v divadle Uranie. Od roku 1945 až do roku 1990 byla sólistkou Činohry Národního divadla. Zde vytvořila role ve více než 120 inscenacích.[3] V Národním divadle také příležitostně působila začátkem 60. let 20. století jako asistentka režiséra v opeře a činohře. V jejím překladu uvedlo Národní divadlo několik oper; sama napsala také libreto k opeře M. Krejčího Poslední hejtman (podle románu A. Jiráska Bratrstvo)[4].

Další činnosti

Věnovala se rovněž recitaci a překladům z a do ruského jazyka, z angličtiny, němčiny a francouzštiny.[3] Vystupovala příležitostně ve filmu a v televizi. Často spolupracovala s Českým rozhlasem.[5] V letech 1953–4 se věnovala také dabingu filmů.[6] Od roku 1974 působila jako pedagog na Pražské konzervatoři, kde vyučovala hereckou výchovu.

Rodina

Jejím prvním manželem byl herec Bedřich Kubala (pseudonym Jaroslav Klíma, Tomáš Krym)[7], druhým manželem byl dirigent opery ND Zdeněk Chalabala.[8]

Ocenění

  • Cena Ministerstva kultury SSSR (za překladatelskou činnost)
  • 1966 titul Zasloužilá členka ND
  • 1981 titul Zasloužilá umělkyně
  • 1987 Cena Svazu českých dramatických umělců

Divadelní role, výběr

  • 1940 F. X. Svoboda, Božena Viková-Kunětická, Karel Horký: Jarní vody, Anežka (j. h.), Prozatímní divadlo, režie Jan Bor, Vojta Novák
  • 1943 F. X. Svoboda: Na boušínské samotě, Barčinka (j. h.), Národní divadlo, režie Vojta Novák
  • 1943 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Zulika (j. h.) Národní divadlo, režie Jiří Frejka
  • 1944 Lope Felix de Vega Carpio: Císařův mim, Pamela (j. h.), Prozatímní divadlo, režie Jiří Frejka
  • 1945 Moliere: Misantrop, Elianta, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Kukla, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1946, 1949 Moliere: Šibalství Skapinova, Zerbinetta, Stavovské divadlo, režie Jaroslav Průcha
  • 1947 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Celia, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1948 A. N. Ostrovskij: Les, Aksinja Danilovna, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1948 Lillian Hellmanová: Lištičky, Alexandra Giddensová, Stavovské divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1949 A. S. Puškin, Jaroslav Pokorný: Jevgenij Oněgin, Olga, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1949 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Sestra fortnýřka, Tylovo divadlo, režie František Salzer
  • 1950 Moliere: Lakomec, Mariana, Tylovo divadlo, režie Antonín Dvořák, Jaroslav Průcha
  • 1950 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Blanka, Tylovo divadlo, režie František Salzer
  • 1951 N. V. Gogol: Ženitba, Duňaška, Tylovo divadlo, režie František Salzer
  • 1951 Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, Smeraldina, Tylovo divadlo, režie Karel Dostal
  • 1952 Alois Jirásek: Lucerna, Komorná, Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
  • 1952 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec, Terezka, Tylovo divadlo, režie Jaroslav Průcha
  • 1953 Jan Drda: Hrátky s čertem, Dišperanda, Národní divadlo, režie František Salzer
  • 1954 Gabriela Zapolska: Morálka paní Dulské, Heša Dulská, Tylovo divadlo, režie Miloš Nedbal
  • 1955 William Shakespeare: Benátský kupec, Jessika, Tylovo divadlo, režie František Salzer
  • 1955 Hedda Zinnerová: Ďábelský kruh, Ingrid, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1958 G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové, Vivie (j. h.), Divadlo satiry v Moskvě
  • 1960 A. N. Arbuzov: Irkutská historie, Sestřička, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1963 William Shakespeare: Romeo a Julie, Paní Monteková, Národní divadlo, režie Otomar Krejča
  • 1964 Josef Topol: Konec masopustu, Nemluvně, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
  • 1965 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Titanie, Národní divadlo, režie Václav Špidla
  • 1965 Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha, Ošetřovatelka, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1966 J. K. Tyl: Cesta do Ameriky aneb Lesní panna, Paní Davisonová, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1967 Josef Toman: Don Juan, Doňa Santuzza, Národní divadlo, režie Karel Jernek
  • 1968 Alois Jirásek: Jan Roháč, První krásná paní, Tylovo divadlo, režie Václav Špidla
  • 1969 William Shakespeare: Macbeth, První čarodějnice, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
  • 1970 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Františka Bušková, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
  • 1970 Jean Anouilh: Tomáš Becket, Královna, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
  • 1971 William Shakespeare: Jindřich V., Alice, Národní divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1972 A. N. Ostrovskij: Bouře, Fekluša, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
  • 1973 Alois Jirásek: Vojnarka, Hospodská, Národní divadlo, režie Jaroslav Dudek
  • 1974 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec, Barbora Jahelková, Národní divadlo, režie Jan Kačer
  • 1975 N. V. Gogol, Václav Hudeček, Jiří Lexa: Mrtvé duše, Anna Grigorjevna, Národní divadlo, režie Václav Hudeček
  • 1976 Alois Jirásek: Lucerna, Bába, Národní divadlo, režie Josef Mixa
  • 1978 Carlo Goldoni: Náměstíčko, Paní Pasqua Mazaná, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1979 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Terezka, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
  • 1980 František Hrubín: Kráska a Zvíře, Stará měštka, Tylovo divadlo, režie Milan Fridrich
  • 1980 Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Maryša, Stařenka, Tylovo divadlo, režie Evžen Sokolovský
  • 1981 F. M. Dostojevskij: Idiot, Kněžna Bělokonská, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Kaloč
  • 1982 Tennessee Wiliams: Kočka na rozpálené plechové střeše, Matka, Laterna magika, režie Ladislav Vymětal
  • 1983 Alois Jirásek: Lucerna, Bába, Národní divadlo, režie František Laurin
  • 1987 J. K. Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Panna Cibulcini, Národní divadlo, režie Václav Hudeček
  • 1989 A. N. Ostrovskij: Deník ničemy, Druhá příživnice, Nová scéna, režie Ivan Rajmont

Filmografie, výběr

Rozhlas, výběr

Literární činnost

  • 1944 Vyznání (sbírka veršů)
  • 1945 Soudce...nikoliv mstitel (divadelní hra)
  • 1945 Harlekýn Zero: Několik zpěvů (poezie)
  • 1947 Tvé děti, Evropo….! (román)
  • 1957 Hejtman Talafús (libreto opery)

Překlady, výběr

  • 1946 A. P. Čechov: Višňový sad (divadelní hra)[9]
  • 1954 F. Grillparzer: Moře a láska (divadelní hra)
  • 1957 L. B. Geraskinová: Rozdělený byt (divadelní hra)
  • 1957 A. Fajko: Nevytvářej sobě modlu! (scény z moskevského života – divadelní hra)
  • 1960 N. G. Žiganov: Musa Džalil (opera)
  • 1962 V. J. Šebalin (volně podle W. Shakespeare): Zkrocení zlé ženy (opera)
  • 1965 D. D. Šostakovič: Katěrina Izmajlova (opera)

Odkazy

Reference

  1. Archiv Národního divadla
  2. Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 505, ISBN 80-7008-107-4
  3. Eva Klenová v databázi Archivu Národního divadla
  4. Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 194, ISBN 978-80-200-1720-8
  5. Český rozhlas: http://mluveny.panacek.com/?s=Eva+Klenov%C3%A1&x=0&y=0
  6. http://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=32&t=10088
  7. Eva Klenová ve Slovníku české literatury po roce 1945
  8. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 216
  9. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, ISBN 978-80-239-9604-3

Literatura

  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 254
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 290, 307, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 95, 265, ISBN 80-204-0493-7
  • Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 194, 313, 324, 333, ISBN 978-80-200-1720-8
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 181
  • Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 505, ISBN 80-7008-107-4
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 178, 216–7
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 194
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 252, ISBN 80-207-0485-X

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.