Ladislav Stroupežnický

Stroupežnický se narodil v prostředí regionálních vzdělanců, otec byl hospodářským správcem premonstrátských statků a ředitelem patrimoniální kanceláře panství v Cerhonicích. Absolvoval pouze dvě třídy reálky v Písku, než byl pro kázeňské přestupky vyloučen. Poté se stal ve svém rodišti praktikantem na premonstrátském velkostatku a archivářem, nezískal sice žádné literární vzdělání, ale měl dobrou společnost a dobrý přístup do knihoven.

Hrob Ladislava Stroupežnického na Olšanských hřbitovech v Praze

Ve svých sedmnácti letech, v noci při číhané, omylem vystřelil po hajném, načež se v pominutí mysli pokusil o sebevraždu. Rána mu utrhla spodní čelist a nos. Otec jej dal převézt na pražskou kliniku k později proslulému chirurgovi Vilému Weissovi, kde Ladislav podstoupil několik operací, rok nemohl mluvit a věnoval se kreslení, psaní a vyřezávání ze dřeva či slonoviny, zejména siluetám řezaným lupénkovou pilkou.[2] I po ročním pobytu v nemocnici a plastice mu až do konce života zůstal zohavený obličej.[3]

Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů. Nejprve se snažil prosadit jako humorista. V té době pracoval jako úředník v pojišťovně, později jako písař na berní správě magistrátu. Roku 1882, když se po požáru začalo znovu budovat pražské Národní divadlo, stal se až do své smrti jeho prvním dramaturgem. V této funkci musel překonávat řadu překážek a odrážet útoky a kritiku, nejen nepřátel, ale také autorů a publika romantického spektra. Jeho příkrou kritiku těžce snášel například Julius Zeyer.[4] Podle jiných kritiků jeho přísnost a vysoké nároky vůči dramatikům získaly divadlu vysoký kredit již od jeho počátků.[3]

Dne 22. května 1890 se oženil s herečkou Annou Turkovou (1855–1909). Žili spolu v Praze, zprvu Na Zderaze.[5]; z prosperující živnosti manželů Anna zakoupila na Vinohradech vlastní dům čp. 271.[6] Roku 1892 Stroupežnický zemřel, když podlehl onemocnění tyfem.[3] Manželství bylo bezdětné, jméno Ladislav dostal po svém křestním kmotrovi synovec, syn Ladislavova bratra Ignáce (1851-1890), stavitele a důchodního na panství Černínů.[7]

Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Ve stejném hrobě je pohřbena i jeho manželka.[3]

• Černé duše – z dějin rodu Smiřických
• Naši furianti – odehrává se ve vesnici Honice (inspirováno autorovým rodištěm), kde se o funkci ponocného ucházejí dva kandidáti: Fiala a Bláha. Hra se zabývá sociálními problémy české vesnice – tj. hloupý sedlák a chytří chudí. [9] [10] [11] [12] [13]
• Noviny a karty
• Paní mincmistrová – hlavní hrdina Mikuláš Dačický, odehrává se v Kutné Hoře (podle této hry vznikl film Cech panen kutnohorských)
• Sirotčí peníze
• Velký sen
• Zvíkovský rarášek – příběh záletníka Mikuláše Dačického z Heslova, později zhudebněno Vítězslavem Novákem ve stejnojmennou operu [14] [15]
• Zkažená krev – divadelní hra [16] [17]
• Na Valdštejnské šachtě
• Václav Hrobčický z Hrobčic
• V panském čeledníku
• Vojtěch Žák, výtečník
• Christoforo Colombo (o Kryštofu Kolumbovi) [18]
• Král Třtina – tragédie

Stroupežnický psal v raném období poezii, krátké prózy, romány a humoresky. Byl oblíbený jako humorista, autor často jízlivých povídek[19] se ostatními literárními útvary příliš neproslavil.

• Z mé cesty do Italie
• Lidé směšní a ubozí
• Rozmarné historky
• První pražský velkoobchod s pavouky

• Na stepi – epická báseň
• Rabiho perla – epická báseň
• Den soudu – epická báseň

• BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 220
• GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 132–141
• ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 26

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1815–1918
• Divadlo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Stroupežnický na Wikimedia Commons
• Autor Ladislav Stroupežnický ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Stroupežnický
• Digitalizovaná díla Ladislava Stroupežnického v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
• Digitalizovaná vydání díla Naši furianti v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
• Ladislav Stroupežnický v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Ladislav Stroupežnický v databázi Archivu Národního divadla
• Ladislav Stroupežnický v archivu Národního divadla Brno
• Ladislav Stroupežnický v Česko-Slovenské filmové databázi
• Ladislav Stroupežnický ve Filmové databázi
• Ladislav Stroupežnický na Kinoboxu.cz
• Ladislav Stroupežnický v Internet Movie Database (anglicky)
• Úplný text hry Naši furianti
• Vybraná díla Ladislava Stroupežnického volně dostupná v Krameriovi Městské knihovny v Praze
• Lidový jazyk v Stroupežnického „Našich furiantech“