Indiana

Indiana (anglická výslovnost [ɪndiˈænə]IPA, oficiálně State of Indiana) je stát nacházející se na východě Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Indiana hraničí na severu s Michiganem, na východě s Ohiem, na jihu s Kentucky a na západě s Illinois. Severozápadní ohraničení tvoří Michiganské jezero.

Indiana
State of Indiana
Vlajka    Pečeť
Přezdívka: Hoosier State
Úřední jazykyangličtina
Hlavní městoIndianapolis
Největší městoIndianapolis
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo		 38. v USA
94 321 km²
92 906 km²
1 415 km² (1,5 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění		 17. v USA
6 633 053 (odhad 2016[1])
71 obyv./km² (16. v USA)
Počet okresů 92
Časové pásmo většina státu:
UTC−5/−4 (letní čas)
12 okresů na JZ a SZ:
UTC−6/−5 (letní čas)
Poloha 40°6′ s. š., 86°12′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod
383 m n. m.
210 m n. m.
97 m n. m.
GuvernérEric Holcomb (R)
SenátořiTodd Young (R)
Mike Braun (R)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2
IN
Ind.
US-IN
Přistoupení do Unie 11. prosince 1816 (19. stát)
Oficiální web www.in.gov

Se svou rozlohou 94 321 km² je Indiana 38. největším státem USA, v počtu obyvatel (6,6 milionů) je sedmnáctým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 71 obyvatel na km² je na šestnáctém místě. Hlavním a největším městem je Indianapolis s 850 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Fort Wayne (250 tisíc obyv.), Evansville (120 tisíc obyv.) a South Bend (100 tisíc obyv.). Indianě patří 72 km pobřeží Michiganského jezera.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Hoosier Hill s nadmořskou výškou 383 m ve středovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky Ohio, tvořící hranici s Kentucky, Wabash, která vytváří část hranice s Illinois, a White.

Na území dnešní Indiany dorazili první Evropané, francouzští průzkumníci, v 70. letech 17. století a nedlouho poté se oblast stala součástí Nové Francie. Britové se v regionu objevili ve 30. letech 18. století a mezi oběma skupinami kolonistů probíhaly boje. Celý region nakonec coby výsledek sedmileté války připadl v roce 1763 britské koruně, která oblast západně od Appalačského pohoří prohlásila za území indiánů (odtud název Indiana). V 70. a 80. letech 18. století se stal součástí nově vzniklých Spojených států, které jej v roce 1787 začlenily do právě zřízeného Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo roku 1800 indianské teritorium, které bylo v následujících letech dále zmenšováno. Indiana se 11. prosince 1816 stala 19. státem USA.

Geografie

Ze severu ji ohraničují jezero a stát Michigan, z východu Ohio, z jihovýchodu a jihu Kentucky a ze západu Illinois. Hlavním a zároveň největším městem je Indianapolis.

Historie

Původně se odhadovalo, že první indiánští obyvatelé osídlili území Indiany někdy 8 tisíc let př. n. l., ovšem poslední archeologické výzkumy ukazují, že se tak patrně stalo už o dva tisíce let dříve. Okolo roku 900 zde vytvořili poměrně vyspělou civilizaci, jejíž součástí byla až 30 tisícová města. Tato kultura zanikla z neznámých příčin o 550 let později.

Prvními Evropany, kteří vstoupili na území Indiany, byli Francouzi, kteří ji v 17. století prohlásili za území Francie. Ta je posléze ztratila ve francouzsko-indiánské válce se Spojeným královstvím, které však toto území ztratilo, když se zrodily Spojené státy americké. V roce 1800 bylo zřízeno teritorium Indiana, z kterého se v roce 1816 stal 19. stát Unie.

Obyvatelstvo

Obyvatelé Indiany se nazývají Hoosiers.

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 6 483 802 obyvatel.[3]

Rasové složení

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,0 % populace.[3]

Náboženství

Převážná většina obyvatel se řadí k protestantům, značný vliv však má i římskokatolická církev, jejíž přítomnost je zvýrazněna i existencí jedné z nejvýznamnější katolických vysokých škol v USA, University of Notre Dame ve městě South Bend. Ve velkých městech dominují největší protestantské proudy a katolíci, na venkově mají silnou pozici evangelikálové a další (ultra)konzervativní protestantské směry.

Zajímavosti

Mottem státu je „The Crossroads of America“, květinou pivoňka, stromem liliovník tulipánokvětý, ptákem kardinál a písní On the Banks of the Wabash.[4]

Odkazy

Reference
  1. Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  3. United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.
  4. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.]: Infobase Publishing, 2003. S. 310. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.