Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích

Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích obsahuje existující i zaniklé výklenkové kaple (kapličky), boží muka, křížky a sochy i sousoší světců včetně biblických postav umístěné v exteriérech na území Českých Budějovic. Větší sakrální památky (kostely a kaple) jsou v samostatném seznamu.

Výklenkové kaple

Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí.

ObjektObrázekUmístěníDatumGaleriePopis a reference
sv. Jana Nepomuckého
(Q36859436)
Zátkovo nábřeží 158/16 ?
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
V nice klasicistní kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708. Kaple je novější než socha nebo přestavěná.
sv. Jana Nepomuckého
(Q105764854)
Staroměstská1756
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Staroměstská)“ na Wikimedia Commons
Kapli nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756.[1] Před druhou světovou válkou se před kapličkou každoročně v květnu po svátku svatého Jana konaly mariánské oslavy.[2] Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice.[1]
sv. Jana Nepomuckého
(Q105809081)
Suchomelská 270/7<1783Jižně od kříže u Suchomelu, u tehdejšího koryta Vltavy, dokládá mapa z roku 1783 výklenkovou kapli.[1] Zanikla ve 20. století.[3]
sv. Jana Nepomuckého
(Q105775706)
Dlouhý most≤1796
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Dlouhý most)“ na Wikimedia Commons
V otevřené síňové kapli při zdi Lukeschova dvora u Dlouhého mostu byla po zániku špitálu u svatého Václava (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940–1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách.[1]
sv. Jana Nepomuckého
(Q57416201)
Na Sádkách1941
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání Lukeschova dvora u Dlouhého mostu (1940–1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli.[1]
sv. Jana Nepomuckého
(Q98060112)
Větrná 732/1≥1960
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.[1]
Na Zlaté stoce
(Q105815820)
Na Zlaté stoce × Na Sádkách≤1890Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století.
Panny MarieBeránkovo nábřeží × P. J. ŠafaříkaVýklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).[1]
Panny Marie PomocnéRudolfovská 458/92<1787Kaplička se sochou Panny Marie Pomocné stála u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy. Zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1] Kapli v těchto místech uvádějí ještě mapy z konce 19. století.[4]
Panny Marie Růžencové
(Q104738447)
jižně od Trägerova dvora<1783Průhledová kaple na pahorku, současná klasicistní podoba s průhledem pravděpodobně vznikla před polovinou 19. století. 2018 opravena, 21. října požehnána farářem z Hluboké a zasvěcena Panně Marii Růžencové. Historicky na území Českých Budějovic, v současnosti v katastru Hrdějovic.[1]
u Budvaru
(Q96076281)
K. Světlé × Kněžskodvorská ?
Kategorie „Kaplička (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons
Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1]
U Lesa
(Q96748664)
Zavadilka 21502000
Kategorie „Kaplička U Lesa (České Budějovice, Zavadilka)“ na Wikimedia Commons
Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa.
u Samot
(Q96748760)
Haklovy Dvory 2023 ?
Kategorie „Kaplička u Samot (České Budějovice, Haklovy Dvory)“ na Wikimedia Commons
Stavba na pomezí výklenkové a síňové kaple s dveřmi a obrazem Krista. Opravena 2011. Kapli v těchto místech uvádějí již Speciální mapy 1:75 000 třetího vojenského mapování z konce 19. století.[4]
u sv. Mikuláše
(Q105815006)
katedrála svatého Mikuláše1912
Kategorie „Kaple u svatého Mikuláše“ na Wikimedia Commons
Rozměrná výklenkové kaple vybudovaná v roce 1912 mezi opěráky katedrálního presbytáře pro sochu Krista klesajícího pod křížem. Krytá mříží.
u transformátoru
(Q96748932)
Haklovy Dvory 221219. stol.Ve výklenku stávala socha světce. 1932 byl za kaplí postaven transformátor.[1]
v Českém Vrbném
(Q83639025)
České Vrbné 2383≤1760
Kategorie „Chapel in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Při staré cestě do Českého Vrbného.[1] Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. Opravena někdy mezi lety 2005–2008.
v Mladém
(Q95690757)
nám. Švabinského 954/4<1883Klasicistní. Za novější (1883) síňovou kaplí Panny Marie Lourdské.[1]
v Novém Vrátě
(Q96026685)
Hlinská 396/2719. stol.Opravena 2018. Obrázek Madony.[1]
v PětidomíDobrovodská × Vodní<1783Jedna z výklenkových kaplí poutní cesty na Dobrou Vodu. Zachycena na kresbě Jana Rafaela Schustera z roku 1960.[1] Zbořena otáčejícím se sovětským tankem v roce 1968.[5]
v Suchém Vrbném
(Q21704561)
Dobrovodská 614/641768Poslední dochovaná výklenková kaple z poutní cesty na Dobrou Vodu.[1] Oprava v hodnotě 240 tisíc Kč byla dokončena začátkem listopadu 2020.[6]
v TřebotovicíchTřebotovice 2403<1827Císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1872 uvádějí v místě současné síňové kaple (1862–1863) kamennou (pravděpodobně výklenkovou) kapli.[7] Zanikla.

Boží muka

Zděná i kamenná boží muka a jim podobné sloupy (Mariánské, svaté Trojice).

ObjektObrázekUmístěníDatumGaleriePopis a reference
Bílá boží mukaRudolfovská~1575Připomínána ještě počátkem 19. století. Zanikla.[1]
kamenná u Lidické
(Q105836187)
Lidická × Mánesova<1529
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Lidická)“ na Wikimedia Commons
Willenbergova veduta (1602), Wussinova veduta (1665)[8] a prameny z 18. století uvádějí boží muka před Rožnovskou branou v oblasti současné křižovatky Lidické a Mánesovy ulice, tehdy u jižního břehu Krumlovského rybníka.[1] Podle Paloušové pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.[8] Podle Herolda u božích muk před Rožnovskou branou vítala městská rada v roce 1529 císaře Ferdinanda I.[9] S rozrůstající se zástavbou na přelomu 19. a 20. století byla přesunuta do přilehlé zahrady Franze Pollaka (zastával post městského lékaře v letech 1883–1890). Další osud není znám, nedochovala se.[8]
kamenná u Pražské
(Q36859861)
Pražská 961/811692
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Pražská 961/2)“ na Wikimedia Commons
Nechal zřídit Johann Reichenauer. V roce 1897 ohleduplně začleněna do fasády dvojice tehdy postavených domů.[1]
kamenná u Severní zastávky
(Q36859809)
K. Světlé 2238/22. pol. 17. stol.
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, K. Světlé)“ na Wikimedia Commons
Naprosto výjimečný sloupek s bohatě zdobenou korintskou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již roku 1907) jej kryla kaplice,[1] po roce 2009 odcizená.[8]
kamenná u Trojice
(Q105763827)
Pražská 773/93 ?
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, U Trojice)“ na Wikimedia Commons
Zanikla po roce 1953.[1] Pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.[8]
kamenná u vojenského hřbitova
(Q105724922)
Plavská 2166/3<1575
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Plavská)“ na Wikimedia Commons
U sloupových božích muk 29. ledna 1614 vítali budějovičtí obyvatelé a městská rada přijíždějícího císaře Matyáše a jeho choť Annu. Slavnostní řeč v latině pronesl městský písař Kodelik. Existovala již v roce 1575[1] a zachycena byla roku 1911.[10] Zanikla kolem poloviny 20. století.
kamenná v zahradě
(Q86838708)
K. Šafáře 225/35 ?
Kategorie „Column shrine at K. Šafáře 35“ na Wikimedia Commons
Pravděpodobně novodobá.
kamenný na Piaristickém
(Q57414948)
Piaristické náměstí1740
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kamenný sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice od Josefa Dietricha.
kamenný u Pekárenské
(Q36859568)
Pekárenská × Pražská~1700
Kategorie „Mariánský sloup (Česlé Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Sloup v místě současného památníku Pařížské komuny původně nesl mariánskou sochu. Torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1]
zděná na Pražském předměstí
(Q36859834)
Čéčova 671/2 ?
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Čéčova)“ na Wikimedia Commons
Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1]
zděná na Vltavě
(Q105710463)
Krčínova 1105/20≤1760
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Vltava)“ na Wikimedia Commons
Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti.
zděná u Nejsvětější SvátostiRudolfovská 19801995V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík (Q95485407).[1]
zděná u Voříškova dvora
(Q96068876)
V Oblouku 627/26 ?Stavba na pomezí zděných božích muk a výklenkové kaple stojí v rohu ohradní zdi Voříškova dvora.

Kříže

Dřevěné, kované, litinové, kamenné, centrální hřbitovní, misijní. Zahrnuty nejsou náhrobní kříže.

ObjektObrázekUmístěníDatumGaleriePopis a reference
Aničky Hamlíkové
(Q105746081)
Husova 1833/125d≥1947
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
Kříž obnovený po roce 2000, vandalizován. Nápis: Na paměť naší drahé Aničky Hamlíkové z Mahouše 3. 12. 1940 nešťastně zde zahynulé 6. 7. 1947.
u sv. Annykostel svaté Anny≤17. stol.Kříž na Seminárním náměstí, pravděpodobně dřevěný, je doložen již v 17. století. Zanikl.[1]
Kalvárie
(Q57415011)
Piaristické náměstí1743–1744
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[11] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1]
na Hravbách
(Q104905984)
TřebotoviceOhrazení ?Masivnější litinový kříž s mariánským reliéfem vsazený v neopracovaném kameni pod mladším soliterním dubem na polní cestě mezi vesnicemi na lokalitě Hravby. Kříž na této lokalitě uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:25 000 z roku 1954.[12]
Na Humnech 1
(Q105926570)
Třebotovice × KalištěLitinový křížek na kamenném soklu, který byla nahrazen křížkem z roku 2020. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
Na Humnech 2
(Q96000716)
Třebotovice × Kaliště2020
Kategorie „Křížek Na Humnech (Třebotovice)“ na Wikimedia Commons
Novodobý zdobný litinový křížek na kamenném soklu nahradil původní skromnější kříž. Nápis „IN RI - Pochválen buď Pán Ježíš Kristus - ren. 2020“. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
Na Kostelní cestě
(Q96069494)
polní cesta TřebotoviceDobrá Voda1867Vysoký kamenný kříž s letopočtem na tzv. Kostelní cestě vedoucí přímo z Třebotovic na Dobrou Vodu.
na rozcestí
(Q96000876)
západní okraj Třebotovic ?
Kategorie „Kříž na rozcestí (Třebotovice)“ na Wikimedia Commons
Vyšší litinový kříž na kamenném soklu uprostřed rozcestí mezi čtyřmi prosychajícími lipami. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
na Švábově hrádku
(Q105763543)
Švábův Hrádek≤1825Zachycen na fotografii z počátku 20. století. Zanikl. Další dva zaniklé stály na cestě dolů k sádkám.[1]
na Zátkově nábřeží
(Q80458674)
Zátkovo nábřeží 10/21899
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
[1]
na Zlatém mostě 1Zlatý most≤1595Nejspíš dřevěný s Kristem malovaným na plechu. 1890 žádal děkan Marek o náhradu rozpadajícího se kříže, nahrazen dosud existujícím litinovým z roku 1899.[1]
na Zlatém mostě 2Zlatý most≥1629?Koncem roku 1629 nařídila městská rada pekařům zřídit kříž na mostě. Existence kříže není spolehlivě doložena.[1]
pod Novými Třebotovicemi
(Q105933323)
Nové TřebotoviceDobrá VodaKřížek u hlavní silnice vedoucí lesem uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:10 000 z roku 1959.[13].
před Pražskou branou 1Pražská brána1783[1] Zanikl.
před Pražskou branou 2Pražská brána1819Nástupce křížku z roku 1783.[1] Zanikl.
před Pražskou branou 3Pražská brána ?Nástupce křížku z roku 1819 byl vyroben z litiny a zachycují jej ještě fotografie z první poloviny 20. století.[1] Zanikl.
před Svinenskou branou 1Svinenská brána1709O povolení k umístění křížku požádal Josef Herusch.[1] Zanikl.
před Svinenskou branou 2Svinenská brána1801Nástupce křížku z roku 1709 nechala zřídit Josefa Ettmayerová, která při slavnostním svěcení rozdala 3000 mědirytů s jeho vyobrazením.[1] Zanikl. Kovový (snad litinový) kříž na mostě zachycuje ještě fotografie z roku 1964.
sv. Misie 1
(Q80458720)
kostel sv. Vojtěcha1949
Kategorie „Cross at St. Adalbert Church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dřevěný misijní kříž.
sv. Misie 2
(Q105815504)
katedrála svatého Mikuláše1949Dřevěný misijní kříž, směrem do Kanovnické.
u Branišovské
(Q80458718)
Branišovská 7/20 ?
Kategorie „Cross in Branišovská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
S reliéfem Panny Marie.
u Černé věžeU Černé věže 70/2≥1945Umístěn po druhé světové válce pod Černou věží na paměť všech padlých. V roce 1993 jej nahradila kopie sochy J. V. Jirsíka.
u Dlouhého mostustaré č. p. 118≥1685Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „R. 1685 6/8 dopustil se jakýs mušketýr vojska táhnoucího z Prachatic do Uher ohavného činu a byl budějovickým katem za Dlouhým mostem ve Čtyrech Dvorech sťat a upálen. Ono popravní místo jest dosud označeno křížem poblíž domu pí. Strnadové čp. 118, a dosud udržuje se pověst, že se tam kdysi popravovalo.“.[14]
u Fellingerova mlýna
(Q96748595)
České Vrbné 23978. 8. 1883
Kategorie „Wayside cross in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Iniciály K. B. připomínají Karla Bitzana, který zde od roku 1870 působil jako mlynář. Vandalizován.[1]
u Chromých
(Q96337105)
Pražská 215/128 ?Torzo – podstavec v zahradě u křižovatky.
u J. B. Foerstera
(Q93767920)
J. B. Foerstera × Lidická ?
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
S neogotickým zdobením.[1]
u J. Hůlky
(Q93768040)
Jaroslava Hůlky 53/9a1893
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
Iniciály L. Gs.[1]
u Jednot
(Q96001158)
Kaliště 2324 ?Litinový kříž s neogotickým zdobením a kamenným soklem u plotu zahrady mezi Kalištěm a Ortvínovicemi. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
u Jezera
(Q96001177)
KalištěHlincová Hora ?Pod pahorkem Jezera v polích při prašné cestě na Hlincovou Horu. Novogoticky zdobený litinový kříž na bíleném soklu, pravděpodobně v roce 2020 nově natřeném. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
u JZD
(Q96000741)
východní okraj Třebotovic ?Skromnější (pravděpodobně) ocelový kříž s mariánským reliéfem. Kamenný sokl. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
U Křížku 1
(Q105762886)
Pekárenská 569<1850Křížek, od něhož pochází pomístní jméno oblasti. Místo tradovaného (historicky nedoloženého) popraviště, ze kterého byly malovány veduty Českých Budějovic. Vandalizován 1911. Nahrazen současným.[1]
U Křížku 2
(Q96026048)
Pekárenská 569≥1911?Současný křížek je v pořadí přinejmenším druhý.[1]
U Krbů
(Q93767642)
Rožnov, U Krbů1879Jižně od samoty, u silnice VčelnáRožnov. Dočasně odstraněn kvůli výstavbě silnice.
u Lannovy loděniceVltavské nábř. 530/5Stál při cestě na Remlovy Dvory; po odkoupení pozemků Lannou se ocitl na Lannově zahradě.[14] Současný stav neznámý.
u LedenickéLedenická 1490/891908Iniciály J. K. E., nápis napodobující novogotické frakturní písmo Pochwálen buď Pán Gežíš Kristus.[1]
u Lidické
(Q93768165)
Lidická 1262/2151870
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
[1] Nápis „Ježíši Kriste smiluj se nad námi - ren. 2016“.
u sv. Mikulášekatedrála svatého Mikuláše ?Centrální kříž někdejšího hřbitova u svatého Mikuláše, pravděpodobně dřevěný. Zanikl.[1]
u Novohradské
(Q95690777)
Novohradská 935/60<1890V nice domu u chodníku.[1] Zachycen již při III. vojenském mapování koncem 19. století.[4]
u Nových Dvorů
(Q96748699)
Nové Dvory1904
Kategorie „Křížek u Nových Dvorů (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Nápis O CRUX, AVE, SPES UNICA! (Ó, buď pozdraven, kříži, naděje jediná).[1] Nad Dubenským potokem na západním okraji vsi.
u sv. Otýlie
(Q105762044)
Pražská 448/1101993
Kategorie „Centrální kříž (hřbitov svaté Otýlie)“ na Wikimedia Commons
Centrální kříž hřbitova, společný projekt Jana Mikeše a Ivana Tláška (Q95398696).
u rozvodny 1
(Q105762507)
Ke Špačkům 1890/6<1949Na kamenném soklu umístěný litinový křížek s nápisem INRI a nápisovou destičkou. Sokl existuje, křížek zanikl, nahrazen současným.
u rozvodny 2
(Q95491300)
Ke Špačkům 1890/6>2000?Novodobý jednoduchý železný křížek na původním kamenném soklu v porostu u silnice jižně od rozvodny.
u Samot
(Q96748841)
Haklovy Dvory 20251919Podle[15] pochází z roku 1919. Podle[1] připomíná a na snímku vyobrazuje pravděpodobně Josefa Leyera (1890–1914), který zahynul na haličské frontě u Wereszyce, přičemž tento typ křížů měl vznikat ještě během války.
u Sedlářské
(Q93767789)
Sedlářská 1961/9 ?
Kategorie „Cross in Sedlářská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus.
U Strnadů
(Q106224783)
Čajkovského 1670/13<1827Uváděn již v Indikačních skicách z roku 1827.[16] V roce 1921 byl kříž opraven nákladem Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí.[17] Další osudy neznámé, zřejmě zanikl.
u Suchomelu 1Suchomelská 270/7<1800Zanikl, nahrazen současným.[1]
u Suchomelu 2
(Q96076272)
Suchomelská 270/7~1900Vysoký kamenný kříž u cesty před dvorem, na místě staršího kříže vzniklého před rokem 1800.[1]
u Šnejdlíku
(Q96748679)
Lidická 1700/1 ?
Kategorie „Křížek u Šnejdlíku“ na Wikimedia Commons
U rozcestí nedaleko sádek, chráněn ohrádkou ze čtyř kamenů spojených ocelovými I profily.[1]
u TůněHusova 1373/13Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „Nedaleko obytného domu D. Sattlera čp. 4 na straně východní nalézá se hluboká tůň se spodním pramenem, dnes již z velké části zasypaná. Tato tůň je na pozemku p. Bělohlávka č. kat. 27. O její bývalé hloubce zní ústní podání, že při svážení obilí splašili se koně, a v této tůni i s povozem a vozkou beze stopy zmizeli. U této tůně postaven jest kříž na paměť, že utopili se v ní dva hoši as 10letí Karel a František Laně, pod nimiž při klouzání prolomil se led.“[14] Tůň zachycuje ještě vojenská topografická mapa 1:10 000 z roku 1966. V místě, kde v současnosti odbočuje ulice Na Sádkách z Husovy třídy.
u Vidovské
(Q95488656)
Vidovská × Hrdějovická ?Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus. Dočasně odstraněn kvůli výstavbě dálnice D3
V Haklových Dvorech
(Q96748978)
Haklovy Dvory 20801901
Kategorie „Kříž v Haklových Dvorech“ na Wikimedia Commons
[1]
V Hluboké cestě
(Q96000492)
V Hluboké cestě 2121/261938Původně stál asi o 50 m severněji, přemístěn kvůli výstavbě křižovatky.[1]
v Kališti
(Q96069357)
Kaliště, u rybníčku ?Zdobný litinový křížek na kamenném soklu, na rozcestí u rybníčku. Dřevěný kříž v této lokalitě uvádějí již císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1827[18]
v Nových HodějovicíchNové Hodějovice<1900Křížek, původně na křižovatce Novohradské s polní cestou, obklopily Nové Hodějovice. V letech 1938–1940 jej nahradil kostelík Panny Marie Královny Andělů.[1]

Sakrální sochy

Seznam obsahuje sochy umístěné v exteriérech. Výjimkou jsou sochy v interiérech, které původně stály v exteriéru, nebo u kterých z důvodu životních nebo nadživotních rozměrů lze původní určení pro exteriér předpokládat.

ObjektObrázekUmístěníDatumGaleriePopis a reference
sv. Achatius
(Q105946784)
u kostela Obětování Panny Marie~1745Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982–1983 však nebyla nalezena.[19]
sv. Anna
(Q96748382)
Piaristické náměstí1741
Kategorie „Statue of Saint Anne (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.
sv. Auraciánkatedrála svatého Mikuláše1644Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[20] Pravá nika ve štítu.
sv. Dominik
(Q96748358)
Piaristické náměstí1745
Kategorie „Statue of Saint Dominic (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela.
sv. FloriánPražská 1493/101855Malovaná silueta světce od J. F. Mückeho (Q95036719) umístěná nad vraty domu Karla Haase (Q107407368). Zanikla po roce 1957.[1]
Immaculata
(Q38489970)
Novohradská 1239/1181727
Kategorie „Immaculata (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons
Pískovcová socha původně umístěná u cesty na Římov (Plavská 1982/15), 1940 přesunuta před kostel Panny Marie Královny Andělů.[1]
Immaculata s dítětemČeská ?Původně exteriérová socha Panny Marie v nevšedním zpodobnění (zeměkoule, had, Měsíc, dvanáct hvězd a Ježíšek) je v současnosti umístěna v nice na chodbě měšťanského domu v České ulici.[1]
sv. Jáchym
(Q96748394)
Piaristické náměstí1743
Kategorie „Statue of Saint Joachim (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence (zcela vpravo).
sv. Jan Nepomucký
(Q105816264)
Zátkovo nábřeží 158/161708
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Slepé rameno)“ na Wikimedia Commons
Barokní socha od neznámého autora umístěná v pozdější (nebo později upravené) klasicistní kapličce.[1] Restaurována 1991.[21]
sv. Jan Nepomucký
(Q36860179)
nábřeží Malše u soudu1723
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich, kameník Zachariáš Horn.[22] Sochu, původně umístěnou na Zlatý most, dal vyrobit koželuh Vít Gruber. Umístěna v červnu, vysvěcena 11. července děkanem J. W. Schwantlem (Q110257251). 1899 přemístěna do Krumlovských alejí, po dostavbě budovy soudu přesunuta na současné místo, ovšem orientovaná k soudu.[1] K řece byla otočena roku 2002.
sv. Jan NepomuckýPražská brána<1724V roce 1724 je uváděna obnova sochy na mostě před Pražskou branou. Po jejím pádu 1772 vznikla Hueberova socha z roku 1773.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q105888938)
Dominikánský klášter1739
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Památka nezvěstná, dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859540)
Sady, u Rabenštejnu1745
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Na Sadech)“ na Wikimedia Commons
Socha z mušlového vápence, pravděpodobně totožná s dílem objednaným na náklady města, umístěným před Svinenskou bránu a vysvěceným 1. září 1745. Později byla přesunuta na Novohradskou ulici, odkud se v roce 1986[1] nebo 1987[23] dostala na nynější místo proti Rabenštejnské věži. Autorství je připisováno Josefu Dietrichovi „s největší pravděpodobností“.[23]
sv. Jan Nepomucký
(Q105944443)
Větrná 732/11756
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Socha, pro kterou nechal rychtář Josef Schmidt v květnu 1756 zřídit výklenkovou kapli ve zdi svého dvora na Staroměstské ulici, byla po jeho zbourání přesunuta na současné místo.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q105943551)
Na Sádkách1769
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Podle[1] nechal sochu umístěnou 16. května ve špitálním areálu u svatého Václava pořídit městský radní a špitální inspektor Karel Josef Weiss. Po zániku špitálu přenesena do výklenkové kaple Lukeschova dvora u Dlouhého mostu.[1] Podle[24] daroval sochu Adalbert Lanna jako vyjádření vděku českobudějovickému měšťanovi Františku Josefu Pachnerovi, od něhož koupil zámeček Poříčí v Boršově. Po zboření Lukeschova dvora se v letech 1940–1941 socha přesunula do ulice Na Sádkách.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859589)
kostel svaté Rodiny1773
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Leopold Hueber. Původně na mostě u Pražské brány, později v dřevěné kapličce, od roku 1922 na současném místě.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q105871258)
u Nejsvětější Svátosti1932
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (u Nejsvětější Svátosti, 1932)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Křivánek. Vysvěcena 5. června, 1949 odstraněna a zakopána, v 90. letech 20. století vykopána. Z důvodu poškození byla namísto ní dočasně osazena socha zapůjčená z Temelína.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859980)
Rudolfovská × Hlinská1942Sochu nechala umístit rodina Lexova. Kolem roku 1990 sražena nákladním automobilem, roku 1996 odstraněn i betonový podstavec při stavbě benzínky. Socha mohla být situována na místo starší sakrální památky,[1] kterou v těchto místech uvádějí mapy z konce 19. století.[4]
sv. Jan Nepomuckýu Nejsvětější Svátosti ?Zapůjčená barokní socha původem z Temelína stála na zahradě kongregace od 90. let do roku 2001.[1]
sv. Jan Nepomuckýu Nejsvětější Svátosti2001Socha vznikla v ateliéru Břetislav Kafka, autor návrhu podstavce a umístění Ing. arch. František Petrlík (Q95485407).[1]
sv. Josef
(Q96748377)
Piaristické náměstí1739
Kategorie „Statue of Saint Joseph (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.[1]
Jsi v mé dlaniu Nejsvětější Svátosti ?Kamenná koule znázorňující boží ruku, ve které spí dítě. Nápis „Buď klidný, jsi v mé dlani“.
Kalvárie
(Q57415011)
Piaristické náměstí1743–1744
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[11] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1]
KristusKněžská 22V měšťanských domech byla obvykle umístěna menší plastika Krista na kříži. Jedinou výjimkou v Českých Budějovicích byl dům zvonaře Rudolfa Pernera, v jehož chodbě stála socha Krista v životní velikosti.[10]
Kristus klesající pod křížem
(Q105815052)
katedrála svatého Mikuláše>1717
Kategorie „Kristus klesající pod křížem (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Socha pocházející z křížové cesty u Českého Krumlova, druhdy masově uctívaná jako cíl lidových poutí, byla v roce 1794 přesunuta do Českých Budějovic a v roce 1912 postavená do pro ni zřízení kaple.
Mariánské sousoší
(Q26868394)
Mariánské náměstí1716
Kategorie „Mariánské sousoší (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dílo Josefa Dietricha, kamenické práce Kristián Horn (Q105779259). Shora zleva: Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš, svatý Auracián, svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch.
Mariánský sloup
(Q36859568)
Pekárenská × Pražská~1700
Kategorie „Mariánský sloup (Česlé Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Sloup se sochou Panny Marie v místě současného památníku Pařížské komuny. Socha nezvěstná, torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1]
sv. Mikuláškatedrála svatého Mikuláše1644Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[20] Prostřední nika ve štítu.
sv. MikulášDěkanstvíPrůčelí budovy zdobila plastika svatého Mikuláše, později spadla.[25]
Nejsvětější Trojice
(Q57414948)
Piaristické náměstí1740
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. Objednatel mlynář Erasmus Jene.[1] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.[26]
Panna Maria Budějovická
(Q36860218)
Zátkovo nábřeží1715
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Dílo Josefa Dietricha.
Panna Maria Budějovická
(Q57433435)
nad vraty kláštera, Piaristické náměstí1718
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Dominikánský konvent, České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich.
Panna Maria Budějovická
(Q36860025)
Senovážné náměstí1746
Kategorie „Statue of the Virgin Mary (České Budějovice, Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Původně umístěna před Svinenskou branou. Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, vandalizována, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).[1] Kulturní památka. Na snímku včetně původního soklu, hlavy a vlasů.
Panna Maria Budějovickáu Nejsvětější Svátosti1995Autor Richard Rudovský. V zahradě. Pískovec.[1]
Panna Maria Kondíková
(Q106517949)
Krčínova 1575/15~2015Socha umístěná v osvětlené nice na Vila Kondik.
Panna Maria PomocnáRudolfovská 458/92<1787Socha umístěná v kapličce u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy je zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1]
Panna Maria s dítětemkatedrála svatého Mikuláše ?Původní socha z roku 1644 od Lineckého sochaře Hanse Spöcze (také uváděna autorská dvojice Giovanni Battista Spezz a Wolf Eder) byla později nahrazena novější prací.[20] Horní nika ve štítu.
Panna Maria s dítětemsakristie, Piaristické náměstí~1900
Kategorie „Mater Amabilis (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera.
Panna Maria s dítětemu Nejsvětější Svátosti ?Menší socha v zahradě.
Samson
(Q6848354)
náměstí Přemysla Otakara II.1721–1727
Kategorie „Samsonova kašna (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Zachariáš Horn (Q105779405).
SamsonekLannova třída2010Rekonstrukci Lannovy třídy v letech 2006–2010 měl podle původních plánů zakončit vodní prvek ochlazující závěr třídy. Namísto něj došlo k úspornějšímu řešení v podobě dvou koryt a sošky, kterou Ivana Popelová označila za „nevkusného sádrového trpaslíka Samsona“.[27]
sv. Václavkatedrála svatého Mikuláše1644Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[20] Levá nika ve štítu.
sv. VeronikaRudolfovská<1788Socha doložená kolem roku 1788 stála zhruba v úseku mezi ulicemi U Sirkárny a Hlinská.[1] Nedochovala se.
sv. Vincenc
(Q96748387)
Piaristické náměstí1745
Kategorie „Statue of Saint Vincent (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.[1]
sv. Zachariáš
(Q96748363)
Piaristické náměstí1746
Kategorie „Statue of Saint Zachary (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.

Křížové a poutní cesty

Křížová cesta obsahuje čtrnáct (výjimečně více) zastavení, která symbolizují nebo zpodobňují událost odsouzení až ukřižování Ježíše Krista. Na území Českých Budějovic se vystřídalo několik křížových cest v oblasti tehdejšího hřbitova kolem kostela (katedrály) svatého Mikuláše. Poutní cesta může rovněž obsahovat podobná zastavení, ale ta buďto nesouvisejí s ukřižováním Krista nebo nepředstavují ucelený komplet pašijových událostí. Cílem poutní cesty je poutní místo (které může být vybaveno křížovou cestou).

ObjektObrázekUmístěníDatumGaleriePopis a reference
křížová cesta 1katedrála svatého Mikuláše<1678Možnou existenci křížové cesty nastiňuje zmínka z roku 1678 o hoře Olivetské.[1]
křížová cesta 2
(Q105822825)
katedrála svatého Mikuláše1727–1767Další křížová cesta vznikala 40 let, první tři zastavení dodal Josef Dietrich, později snad i čtvrté. Další (pravděpodobně) dvě Josef Slapský a zbývající Martin Brož. Cesta měla podobu kapliček se sochami (snad dřevěnými) a lemovala kostel. Zanikla 1871 se zrušením hřbitova.[1] Zastavení na plánku vyznačena žlutě, nová zastavení dokončená v roce 1872 vyznačena červeně římskými číslicemi.
křížová cesta 3
(Q105823025)
katedrála svatého Mikuláše1872Nová křížová cesta měla podobu nástěnných obrazů lemovaných štukovou výzdobou a dvojicí pilastrů. Rozkládala se pouze na zdech v prostoru mezi katedrálou a děkanstvím. Kapličky postavil Martin Kapoun, výjevy namaloval Bartoloměj Czurn. Zanikla 1911. Dvojice sloupů je dochována v kapli z roku 1912 zřízené pro sochu Krista klesajícího pod křížem.[1]
poutní cesta na Dobrou VoduČeské BudějoviceDobrá Voda1681Nerealizovaný záměr děkana Bohrmana (Q110257353) vytvořit křížovou cestu z Českých Budějovic na Dobrou Vodu inspiroval zbožné jednotlivce ke stavbě poutních kapliček. Stály mj. v Průmyslové ulici, v prostoru současného kolejiště, v Pětidomí a v Suchém Vrbném. Dochovala se pouze kaple z roku 1768 (Q21704561).[1]
poutní cesta na TěšínTrojiceTěšín ?Část poutní cesty vedoucí od kostela svaté Trojici na Těšín u Hrdějovic probíhala katastrálním územím Českých Budějovic. Zachovala se zděná boží muka muka v Čéčově ulici (Q36859834) a výklenková kaple na křižovatce s ulicí Karoliny Světlé (Q96076281). Existují další zastavení v katastru Hrdějovic.[1]

Odkazy

Reference

  1. BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. České Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.
  2. Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Staroměstská. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, červen 2010, roč. 7, čís. 6, s. 3.
  3. znicenekostely.cz. kaple sv. Jana [online]. znicenekostely.cz [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
  4. Speciální mapy 1:75 000 třetího vojenského mapování, 4453_01, 1877-1894-1903
  5. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Poslední kaplička. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
  6. LHOTA, Ladislav. Výklenková kaplička i válečné hroby se dočkají obnovy. zaKulturou.cz [online]. zaKulturou.cz, 2020-10-30 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. ISSN 1802-4076.
  7. Císařské povinné otisky stabilního katastru, 1:2880, 8049-1-005, 1827
  8. PALOUŠOVÁ, Zdenka. Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě. České Budějovice: NPÚ, 2009. 288 s. ISBN 978-80-85033-17-5. S. 158–161.
  9. HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 22.
  10. KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Die weiteren Stadtereigniffe bis zum Ende des 30jährigen Krieges, s. 167, 201. (německy)
  11. HRUŠOVÁ, Helena. Sousoší Kalvárie. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24. Archivováno 24. 4. 2017 na Wayback Machine
  12. Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:25 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-114-A-a, 1954
  13. Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:10 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-114-A-a-1, 1959
  14. ČADEK, Adolf. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 30, 76–77, 87.
  15. HIEKE, Erik. Pomník vojákovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
  16. Indikační skici - Čechy (Národní archiv), BUD376018270, 1827
  17. Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí. Pamětní kniha Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyři Dvory a okolí. Čtyři Dvory: Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí, 1912-1937. 73 s. Dostupné online. Kapitola Oprava křížku, s. 16.
  18. Císařské povinné otisky stabilního katastru, 1:2880, 8049-1-002, 1827
  19. STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 30–31.
  20. VLČEK, Pavel. Encyklopedie Českých Budějovic - baroko [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
  21. STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
  22. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Otočená socha. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
  23. ULBRICHOVÁ, Petra. Prohlášení za kulturní památku. Praha: Ministerstvo kultury, 2005. 3 s. Dostupné online. S. 2.
  24. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: historie jedné pohlednice. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2020-08-19 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
  25. ŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.
  26. JIRKŮ, Magdalena. Sloup Nejsvětější Trojice. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24. Archivováno 24. 4. 2017 na Wayback Machine
  27. POPELOVÁ, Ivana. Maloměstské zakončení Lannovy třídy. obcaneprobudejovice.cz [online]. Občané pro Budějovice, 2010-08-18 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.