Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích
Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích obsahuje existující i zaniklé výklenkové kaple (kapličky), boží muka, křížky a sochy i sousoší světců včetně biblických postav umístěné v exteriérech na území Českých Budějovic. Větší sakrální památky (kostely a kaple) jsou v samostatném seznamu.
Výklenkové kaple
Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí.
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis a reference |
---|---|---|---|---|---|
sv. Jana Nepomuckého (Q36859436) | Zátkovo nábřeží 158/16 | ? | V nice klasicistní kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708. Kaple je novější než socha nebo přestavěná. | ||
sv. Jana Nepomuckého (Q105764854) | Staroměstská | 1756 | Kapli nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756.[1] Před druhou světovou válkou se před kapličkou každoročně v květnu po svátku svatého Jana konaly mariánské oslavy.[2] Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice.[1] | ||
sv. Jana Nepomuckého (Q105809081) | Suchomelská 270/7 | <1783 | Jižně od kříže u Suchomelu, u tehdejšího koryta Vltavy, dokládá mapa z roku 1783 výklenkovou kapli.[1] Zanikla ve 20. století.[3] | ||
sv. Jana Nepomuckého (Q105775706) | Dlouhý most | ≤1796 | V otevřené síňové kapli při zdi Lukeschova dvora u Dlouhého mostu byla po zániku špitálu u svatého Václava (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940–1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách.[1] | ||
sv. Jana Nepomuckého (Q57416201) | Na Sádkách | 1941 | Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání Lukeschova dvora u Dlouhého mostu (1940–1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli.[1] | ||
sv. Jana Nepomuckého (Q98060112) | Větrná 732/1 | ≥1960 | Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.[1] | ||
Na Zlaté stoce (Q105815820) | Na Zlaté stoce × Na Sádkách | ≤1890 | Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století. | ||
Panny Marie | Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka | Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).[1] | |||
Panny Marie Pomocné | Rudolfovská 458/92 | <1787 | Kaplička se sochou Panny Marie Pomocné stála u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy. Zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1] Kapli v těchto místech uvádějí ještě mapy z konce 19. století.[4] | ||
Panny Marie Růžencové (Q104738447) | jižně od Trägerova dvora | <1783 | Průhledová kaple na pahorku, současná klasicistní podoba s průhledem pravděpodobně vznikla před polovinou 19. století. 2018 opravena, 21. října požehnána farářem z Hluboké a zasvěcena Panně Marii Růžencové. Historicky na území Českých Budějovic, v současnosti v katastru Hrdějovic.[1] | ||
u Budvaru (Q96076281) | K. Světlé × Kněžskodvorská | ? | Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1] | ||
U Lesa (Q96748664) | Zavadilka 2150 | 2000 | Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa. | ||
u Samot (Q96748760) | Haklovy Dvory 2023 | ? | Stavba na pomezí výklenkové a síňové kaple s dveřmi a obrazem Krista. Opravena 2011. Kapli v těchto místech uvádějí již Speciální mapy 1:75 000 třetího vojenského mapování z konce 19. století.[4] | ||
u sv. Mikuláše (Q105815006) | katedrála svatého Mikuláše | 1912 | Rozměrná výklenkové kaple vybudovaná v roce 1912 mezi opěráky katedrálního presbytáře pro sochu Krista klesajícího pod křížem. Krytá mříží. | ||
u transformátoru (Q96748932) | Haklovy Dvory 2212 | 19. stol. | Ve výklenku stávala socha světce. 1932 byl za kaplí postaven transformátor.[1] | ||
v Českém Vrbném (Q83639025) | České Vrbné 2383 | ≤1760 | Při staré cestě do Českého Vrbného.[1] Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. Opravena někdy mezi lety 2005–2008. | ||
v Mladém (Q95690757) | nám. Švabinského 954/4 | <1883 | Klasicistní. Za novější (1883) síňovou kaplí Panny Marie Lourdské.[1] | ||
v Novém Vrátě (Q96026685) | Hlinská 396/27 | 19. stol. | Opravena 2018. Obrázek Madony.[1] | ||
v Pětidomí | Dobrovodská × Vodní | <1783 | Jedna z výklenkových kaplí poutní cesty na Dobrou Vodu. Zachycena na kresbě Jana Rafaela Schustera z roku 1960.[1] Zbořena otáčejícím se sovětským tankem v roce 1968.[5] | ||
v Suchém Vrbném (Q21704561) | Dobrovodská 614/64 | 1768 | Poslední dochovaná výklenková kaple z poutní cesty na Dobrou Vodu.[1] Oprava v hodnotě 240 tisíc Kč byla dokončena začátkem listopadu 2020.[6] | ||
v Třebotovicích | Třebotovice 2403 | <1827 | Císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1872 uvádějí v místě současné síňové kaple (1862–1863) kamennou (pravděpodobně výklenkovou) kapli.[7] Zanikla. | ||
Boží muka
Zděná i kamenná boží muka a jim podobné sloupy (Mariánské, svaté Trojice).
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis a reference |
---|---|---|---|---|---|
Bílá boží muka | Rudolfovská | ~1575 | Připomínána ještě počátkem 19. století. Zanikla.[1] | ||
kamenná u Lidické (Q105836187) | Lidická × Mánesova | <1529 | Willenbergova veduta (1602), Wussinova veduta (1665)[8] a prameny z 18. století uvádějí boží muka před Rožnovskou branou v oblasti současné křižovatky Lidické a Mánesovy ulice, tehdy u jižního břehu Krumlovského rybníka.[1] Podle Paloušové pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.[8] Podle Herolda u božích muk před Rožnovskou branou vítala městská rada v roce 1529 císaře Ferdinanda I.[9] S rozrůstající se zástavbou na přelomu 19. a 20. století byla přesunuta do přilehlé zahrady Franze Pollaka (zastával post městského lékaře v letech 1883–1890). Další osud není znám, nedochovala se.[8] | ||
kamenná u Pražské (Q36859861) | Pražská 961/81 | 1692 | Nechal zřídit Johann Reichenauer. V roce 1897 ohleduplně začleněna do fasády dvojice tehdy postavených domů.[1] | ||
kamenná u Severní zastávky (Q36859809) | K. Světlé 2238/2 | 2. pol. 17. stol. | Naprosto výjimečný sloupek s bohatě zdobenou korintskou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již roku 1907) jej kryla kaplice,[1] po roce 2009 odcizená.[8] | ||
kamenná u Trojice (Q105763827) | Pražská 773/93 | ? | Zanikla po roce 1953.[1] Pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.[8] | ||
kamenná u vojenského hřbitova (Q105724922) | Plavská 2166/3 | <1575 | U sloupových božích muk 29. ledna 1614 vítali budějovičtí obyvatelé a městská rada přijíždějícího císaře Matyáše a jeho choť Annu. Slavnostní řeč v latině pronesl městský písař Kodelik. Existovala již v roce 1575[1] a zachycena byla roku 1911.[10] Zanikla kolem poloviny 20. století. | ||
kamenná v zahradě (Q86838708) | K. Šafáře 225/35 | ? | Pravděpodobně novodobá. | ||
kamenný na Piaristickém (Q57414948) | Piaristické náměstí | 1740 | Kamenný sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice od Josefa Dietricha. | ||
kamenný u Pekárenské (Q36859568) | Pekárenská × Pražská | ~1700 | Sloup v místě současného památníku Pařížské komuny původně nesl mariánskou sochu. Torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1] | ||
zděná na Pražském předměstí (Q36859834) | Čéčova 671/2 | ? | Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1] | ||
zděná na Vltavě (Q105710463) | Krčínova 1105/20 | ≤1760 | Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti. | ||
zděná u Nejsvětější Svátosti | Rudolfovská 1980 | 1995 | V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík (Q95485407).[1] | ||
zděná u Voříškova dvora (Q96068876) | V Oblouku 627/26 | ? | Stavba na pomezí zděných božích muk a výklenkové kaple stojí v rohu ohradní zdi Voříškova dvora. | ||
Kříže
Dřevěné, kované, litinové, kamenné, centrální hřbitovní, misijní. Zahrnuty nejsou náhrobní kříže.
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis a reference |
---|---|---|---|---|---|
Aničky Hamlíkové (Q105746081) | Husova 1833/125d | ≥1947 | Kříž obnovený po roce 2000, vandalizován. Nápis: Na paměť naší drahé Aničky Hamlíkové z Mahouše 3. 12. 1940 nešťastně zde zahynulé 6. 7. 1947. | ||
u sv. Anny | kostel svaté Anny | ≤17. stol. | Kříž na Seminárním náměstí, pravděpodobně dřevěný, je doložen již v 17. století. Zanikl.[1] | ||
Kalvárie (Q57415011) | Piaristické náměstí | 1743–1744 | Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[11] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1] | ||
na Hravbách (Q104905984) | Třebotovice–Ohrazení | ? | Masivnější litinový kříž s mariánským reliéfem vsazený v neopracovaném kameni pod mladším soliterním dubem na polní cestě mezi vesnicemi na lokalitě Hravby. Kříž na této lokalitě uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:25 000 z roku 1954.[12] | ||
Na Humnech 1 (Q105926570) | Třebotovice × Kaliště | Litinový křížek na kamenném soklu, který byla nahrazen křížkem z roku 2020. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4] | |||
Na Humnech 2 (Q96000716) | Třebotovice × Kaliště | 2020 | Novodobý zdobný litinový křížek na kamenném soklu nahradil původní skromnější kříž. Nápis „IN RI - Pochválen buď Pán Ježíš Kristus - ren. 2020“. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4] | ||
Na Kostelní cestě (Q96069494) | polní cesta Třebotovice–Dobrá Voda | 1867 | Vysoký kamenný kříž s letopočtem na tzv. Kostelní cestě vedoucí přímo z Třebotovic na Dobrou Vodu. | ||
na rozcestí (Q96000876) | západní okraj Třebotovic | ? | Vyšší litinový kříž na kamenném soklu uprostřed rozcestí mezi čtyřmi prosychajícími lipami. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4] | ||
na Švábově hrádku (Q105763543) | Švábův Hrádek | ≤1825 | Zachycen na fotografii z počátku 20. století. Zanikl. Další dva zaniklé stály na cestě dolů k sádkám.[1] | ||
na Zátkově nábřeží (Q80458674) | Zátkovo nábřeží 10/2 | 1899 | [1] | ||
na Zlatém mostě 1 | Zlatý most | ≤1595 | Nejspíš dřevěný s Kristem malovaným na plechu. 1890 žádal děkan Marek o náhradu rozpadajícího se kříže, nahrazen dosud existujícím litinovým z roku 1899.[1] | ||
na Zlatém mostě 2 | Zlatý most | ≥1629? | Koncem roku 1629 nařídila městská rada pekařům zřídit kříž na mostě. Existence kříže není spolehlivě doložena.[1] | ||
pod Novými Třebotovicemi (Q105933323) | Nové Třebotovice – Dobrá Voda | Křížek u hlavní silnice vedoucí lesem uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:10 000 z roku 1959.[13]. | |||
před Pražskou branou 1 | Pražská brána | 1783 | [1] Zanikl. | ||
před Pražskou branou 2 | Pražská brána | 1819 | Nástupce křížku z roku 1783.[1] Zanikl. | ||
před Pražskou branou 3 | Pražská brána | ? | Nástupce křížku z roku 1819 byl vyroben z litiny a zachycují jej ještě fotografie z první poloviny 20. století.[1] Zanikl. | ||
před Svinenskou branou 1 | Svinenská brána | 1709 | O povolení k umístění křížku požádal Josef Herusch.[1] Zanikl. | ||
před Svinenskou branou 2 | Svinenská brána | 1801 | Nástupce křížku z roku 1709 nechala zřídit Josefa Ettmayerová, která při slavnostním svěcení rozdala 3000 mědirytů s jeho vyobrazením.[1] Zanikl. Kovový (snad litinový) kříž na mostě zachycuje ještě fotografie z roku 1964. | ||
sv. Misie 1 (Q80458720) | kostel sv. Vojtěcha | 1949 | Dřevěný misijní kříž. | ||
sv. Misie 2 (Q105815504) | katedrála svatého Mikuláše | 1949 | Dřevěný misijní kříž, směrem do Kanovnické. | ||
u Branišovské (Q80458718) | Branišovská 7/20 | ? | S reliéfem Panny Marie. | ||
u Černé věže | U Černé věže 70/2 | ≥1945 | Umístěn po druhé světové válce pod Černou věží na paměť všech padlých. V roce 1993 jej nahradila kopie sochy J. V. Jirsíka. | ||
u Dlouhého mostu | staré č. p. 118 | ≥1685 | Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „R. 1685 6/8 dopustil se jakýs mušketýr vojska táhnoucího z Prachatic do Uher ohavného činu a byl budějovickým katem za Dlouhým mostem ve Čtyrech Dvorech sťat a upálen. Ono popravní místo jest dosud označeno křížem poblíž domu pí. Strnadové čp. 118, a dosud udržuje se pověst, že se tam kdysi popravovalo.“.[14] | ||
u Fellingerova mlýna (Q96748595) | České Vrbné 2397 | 8. 8. 1883 | Iniciály K. B. připomínají Karla Bitzana, který zde od roku 1870 působil jako mlynář. Vandalizován.[1] | ||
u Chromých (Q96337105) | Pražská 215/128 | ? | Torzo – podstavec v zahradě u křižovatky. | ||
u J. B. Foerstera (Q93767920) | J. B. Foerstera × Lidická | ? | S neogotickým zdobením.[1] | ||
u J. Hůlky (Q93768040) | Jaroslava Hůlky 53/9a | 1893 | Iniciály L. Gs.[1] | ||
u Jednot (Q96001158) | Kaliště 2324 | ? | Litinový kříž s neogotickým zdobením a kamenným soklem u plotu zahrady mezi Kalištěm a Ortvínovicemi. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4] | ||
u Jezera (Q96001177) | Kaliště–Hlincová Hora | ? | Pod pahorkem Jezera v polích při prašné cestě na Hlincovou Horu. Novogoticky zdobený litinový kříž na bíleném soklu, pravděpodobně v roce 2020 nově natřeném. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4] | ||
u JZD (Q96000741) | východní okraj Třebotovic | ? | Skromnější (pravděpodobně) ocelový kříž s mariánským reliéfem. Kamenný sokl. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4] | ||
U Křížku 1 (Q105762886) | Pekárenská 569 | <1850 | Křížek, od něhož pochází pomístní jméno oblasti. Místo tradovaného (historicky nedoloženého) popraviště, ze kterého byly malovány veduty Českých Budějovic. Vandalizován 1911. Nahrazen současným.[1] | ||
U Křížku 2 (Q96026048) | Pekárenská 569 | ≥1911? | Současný křížek je v pořadí přinejmenším druhý.[1] | ||
U Krbů (Q93767642) | Rožnov, U Krbů | 1879 | Jižně od samoty, u silnice Včelná–Rožnov. Dočasně odstraněn kvůli výstavbě silnice. | ||
u Lannovy loděnice | Vltavské nábř. 530/5 | Stál při cestě na Remlovy Dvory; po odkoupení pozemků Lannou se ocitl na Lannově zahradě.[14] Současný stav neznámý. | |||
u Ledenické | Ledenická 1490/89 | 1908 | Iniciály J. K. E., nápis napodobující novogotické frakturní písmo Pochwálen buď Pán Gežíš Kristus.[1] | ||
u Lidické (Q93768165) | Lidická 1262/215 | 1870 | [1] Nápis „Ježíši Kriste smiluj se nad námi - ren. 2016“. | ||
u sv. Mikuláše | katedrála svatého Mikuláše | ? | Centrální kříž někdejšího hřbitova u svatého Mikuláše, pravděpodobně dřevěný. Zanikl.[1] | ||
u Novohradské (Q95690777) | Novohradská 935/60 | <1890 | V nice domu u chodníku.[1] Zachycen již při III. vojenském mapování koncem 19. století.[4] | ||
u Nových Dvorů (Q96748699) | Nové Dvory | 1904 | Nápis O CRUX, AVE, SPES UNICA! (Ó, buď pozdraven, kříži, naděje jediná).[1] Nad Dubenským potokem na západním okraji vsi. | ||
u sv. Otýlie (Q105762044) | Pražská 448/110 | 1993 | Centrální kříž hřbitova, společný projekt Jana Mikeše a Ivana Tláška (Q95398696). | ||
u rozvodny 1 (Q105762507) | Ke Špačkům 1890/6 | <1949 | Na kamenném soklu umístěný litinový křížek s nápisem INRI a nápisovou destičkou. Sokl existuje, křížek zanikl, nahrazen současným. | ||
u rozvodny 2 (Q95491300) | Ke Špačkům 1890/6 | >2000? | Novodobý jednoduchý železný křížek na původním kamenném soklu v porostu u silnice jižně od rozvodny. | ||
u Samot (Q96748841) | Haklovy Dvory 2025 | 1919 | Podle[15] pochází z roku 1919. Podle[1] připomíná a na snímku vyobrazuje pravděpodobně Josefa Leyera (1890–1914), který zahynul na haličské frontě u Wereszyce, přičemž tento typ křížů měl vznikat ještě během války. | ||
u Sedlářské (Q93767789) | Sedlářská 1961/9 | ? | Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus. | ||
U Strnadů (Q106224783) | Čajkovského 1670/13 | <1827 | Uváděn již v Indikačních skicách z roku 1827.[16] V roce 1921 byl kříž opraven nákladem Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí.[17] Další osudy neznámé, zřejmě zanikl. | ||
u Suchomelu 1 | Suchomelská 270/7 | <1800 | Zanikl, nahrazen současným.[1] | ||
u Suchomelu 2 (Q96076272) | Suchomelská 270/7 | ~1900 | Vysoký kamenný kříž u cesty před dvorem, na místě staršího kříže vzniklého před rokem 1800.[1] | ||
u Šnejdlíku (Q96748679) | Lidická 1700/1 | ? | U rozcestí nedaleko sádek, chráněn ohrádkou ze čtyř kamenů spojených ocelovými I profily.[1] | ||
u Tůně | Husova 1373/13 | Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „Nedaleko obytného domu D. Sattlera čp. 4 na straně východní nalézá se hluboká tůň se spodním pramenem, dnes již z velké části zasypaná. Tato tůň je na pozemku p. Bělohlávka č. kat. 27. O její bývalé hloubce zní ústní podání, že při svážení obilí splašili se koně, a v této tůni i s povozem a vozkou beze stopy zmizeli. U této tůně postaven jest kříž na paměť, že utopili se v ní dva hoši as 10letí Karel a František Laně, pod nimiž při klouzání prolomil se led.“[14] Tůň zachycuje ještě vojenská topografická mapa 1:10 000 z roku 1966. V místě, kde v současnosti odbočuje ulice Na Sádkách z Husovy třídy. | |||
u Vidovské (Q95488656) | Vidovská × Hrdějovická | ? | Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus. Dočasně odstraněn kvůli výstavbě dálnice D3 | ||
V Haklových Dvorech (Q96748978) | Haklovy Dvory 2080 | 1901 | [1] | ||
V Hluboké cestě (Q96000492) | V Hluboké cestě 2121/26 | 1938 | Původně stál asi o 50 m severněji, přemístěn kvůli výstavbě křižovatky.[1] | ||
v Kališti (Q96069357) | Kaliště, u rybníčku | ? | Zdobný litinový křížek na kamenném soklu, na rozcestí u rybníčku. Dřevěný kříž v této lokalitě uvádějí již císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1827[18] | ||
v Nových Hodějovicích | Nové Hodějovice | <1900 | Křížek, původně na křižovatce Novohradské s polní cestou, obklopily Nové Hodějovice. V letech 1938–1940 jej nahradil kostelík Panny Marie Královny Andělů.[1] | ||
Sakrální sochy
Seznam obsahuje sochy umístěné v exteriérech. Výjimkou jsou sochy v interiérech, které původně stály v exteriéru, nebo u kterých z důvodu životních nebo nadživotních rozměrů lze původní určení pro exteriér předpokládat.
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis a reference |
---|---|---|---|---|---|
sv. Achatius (Q105946784) | u kostela Obětování Panny Marie | ~1745 | Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982–1983 však nebyla nalezena.[19] | ||
sv. Anna (Q96748382) | Piaristické náměstí | 1741 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. | ||
sv. Auracián | katedrála svatého Mikuláše | 1644 | Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[20] Pravá nika ve štítu. | ||
sv. Dominik (Q96748358) | Piaristické náměstí | 1745 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela. | ||
sv. Florián | Pražská 1493/10 | 1855 | Malovaná silueta světce od J. F. Mückeho (Q95036719) umístěná nad vraty domu Karla Haase (Q107407368). Zanikla po roce 1957.[1] | ||
Immaculata (Q38489970) | Novohradská 1239/118 | 1727 | Pískovcová socha původně umístěná u cesty na Římov (Plavská 1982/15), 1940 přesunuta před kostel Panny Marie Královny Andělů.[1] | ||
Immaculata s dítětem | Česká | ? | Původně exteriérová socha Panny Marie v nevšedním zpodobnění (zeměkoule, had, Měsíc, dvanáct hvězd a Ježíšek) je v současnosti umístěna v nice na chodbě měšťanského domu v České ulici.[1] | ||
sv. Jáchym (Q96748394) | Piaristické náměstí | 1743 | Autor Josef Dietrich. Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence (zcela vpravo). | ||
sv. Jan Nepomucký (Q105816264) | Zátkovo nábřeží 158/16 | 1708 | Barokní socha od neznámého autora umístěná v pozdější (nebo později upravené) klasicistní kapličce.[1] Restaurována 1991.[21] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36860179) | nábřeží Malše u soudu | 1723 | Autor Josef Dietrich, kameník Zachariáš Horn.[22] Sochu, původně umístěnou na Zlatý most, dal vyrobit koželuh Vít Gruber. Umístěna v červnu, vysvěcena 11. července děkanem J. W. Schwantlem (Q110257251). 1899 přemístěna do Krumlovských alejí, po dostavbě budovy soudu přesunuta na současné místo, ovšem orientovaná k soudu.[1] K řece byla otočena roku 2002. | ||
sv. Jan Nepomucký | Pražská brána | <1724 | V roce 1724 je uváděna obnova sochy na mostě před Pražskou branou. Po jejím pádu 1772 vznikla Hueberova socha z roku 1773.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q105888938) | Dominikánský klášter | 1739 | Autor Josef Dietrich. Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Památka nezvěstná, dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36859540) | Sady, u Rabenštejnu | 1745 | Socha z mušlového vápence, pravděpodobně totožná s dílem objednaným na náklady města, umístěným před Svinenskou bránu a vysvěceným 1. září 1745. Později byla přesunuta na Novohradskou ulici, odkud se v roce 1986[1] nebo 1987[23] dostala na nynější místo proti Rabenštejnské věži. Autorství je připisováno Josefu Dietrichovi „s největší pravděpodobností“.[23] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q105944443) | Větrná 732/1 | 1756 | Socha, pro kterou nechal rychtář Josef Schmidt v květnu 1756 zřídit výklenkovou kapli ve zdi svého dvora na Staroměstské ulici, byla po jeho zbourání přesunuta na současné místo.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q105943551) | Na Sádkách | 1769 | Podle[1] nechal sochu umístěnou 16. května ve špitálním areálu u svatého Václava pořídit městský radní a špitální inspektor Karel Josef Weiss. Po zániku špitálu přenesena do výklenkové kaple Lukeschova dvora u Dlouhého mostu.[1] Podle[24] daroval sochu Adalbert Lanna jako vyjádření vděku českobudějovickému měšťanovi Františku Josefu Pachnerovi, od něhož koupil zámeček Poříčí v Boršově. Po zboření Lukeschova dvora se v letech 1940–1941 socha přesunula do ulice Na Sádkách.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36859589) | kostel svaté Rodiny | 1773 | Autor Leopold Hueber. Původně na mostě u Pražské brány, později v dřevěné kapličce, od roku 1922 na současném místě.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q105871258) | u Nejsvětější Svátosti | 1932 | Autor Josef Křivánek. Vysvěcena 5. června, 1949 odstraněna a zakopána, v 90. letech 20. století vykopána. Z důvodu poškození byla namísto ní dočasně osazena socha zapůjčená z Temelína.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký (Q36859980) | Rudolfovská × Hlinská | 1942 | Sochu nechala umístit rodina Lexova. Kolem roku 1990 sražena nákladním automobilem, roku 1996 odstraněn i betonový podstavec při stavbě benzínky. Socha mohla být situována na místo starší sakrální památky,[1] kterou v těchto místech uvádějí mapy z konce 19. století.[4] | ||
sv. Jan Nepomucký | u Nejsvětější Svátosti | ? | Zapůjčená barokní socha původem z Temelína stála na zahradě kongregace od 90. let do roku 2001.[1] | ||
sv. Jan Nepomucký | u Nejsvětější Svátosti | 2001 | Socha vznikla v ateliéru Břetislav Kafka, autor návrhu podstavce a umístění Ing. arch. František Petrlík (Q95485407).[1] | ||
sv. Josef (Q96748377) | Piaristické náměstí | 1739 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.[1] | ||
Jsi v mé dlani | u Nejsvětější Svátosti | ? | Kamenná koule znázorňující boží ruku, ve které spí dítě. Nápis „Buď klidný, jsi v mé dlani“. | ||
Kalvárie (Q57415011) | Piaristické náměstí | 1743–1744 | Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[11] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1] | ||
Kristus | Kněžská 22 | V měšťanských domech byla obvykle umístěna menší plastika Krista na kříži. Jedinou výjimkou v Českých Budějovicích byl dům zvonaře Rudolfa Pernera, v jehož chodbě stála socha Krista v životní velikosti.[10] | |||
Kristus klesající pod křížem (Q105815052) | katedrála svatého Mikuláše | >1717 | Socha pocházející z křížové cesty u Českého Krumlova, druhdy masově uctívaná jako cíl lidových poutí, byla v roce 1794 přesunuta do Českých Budějovic a v roce 1912 postavená do pro ni zřízení kaple. | ||
Mariánské sousoší (Q26868394) | Mariánské náměstí | 1716 | Dílo Josefa Dietricha, kamenické práce Kristián Horn (Q105779259). Shora zleva: Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš, svatý Auracián, svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch. | ||
Mariánský sloup (Q36859568) | Pekárenská × Pražská | ~1700 | Sloup se sochou Panny Marie v místě současného památníku Pařížské komuny. Socha nezvěstná, torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1] | ||
sv. Mikuláš | katedrála svatého Mikuláše | 1644 | Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[20] Prostřední nika ve štítu. | ||
sv. Mikuláš | Děkanství | Průčelí budovy zdobila plastika svatého Mikuláše, později spadla.[25] | |||
Nejsvětější Trojice (Q57414948) | Piaristické náměstí | 1740 | Autor Josef Dietrich. Sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. Objednatel mlynář Erasmus Jene.[1] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.[26] | ||
Panna Maria Budějovická (Q36860218) | Zátkovo nábřeží | 1715 | Dílo Josefa Dietricha. | ||
Panna Maria Budějovická (Q57433435) | nad vraty kláštera, Piaristické náměstí | 1718 | Autor Josef Dietrich. | ||
Panna Maria Budějovická (Q36860025) | Senovážné náměstí | 1746 | Autor Josef Dietrich. Původně umístěna před Svinenskou branou. Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, vandalizována, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).[1] Kulturní památka. Na snímku včetně původního soklu, hlavy a vlasů. | ||
Panna Maria Budějovická | u Nejsvětější Svátosti | 1995 | Autor Richard Rudovský. V zahradě. Pískovec.[1] | ||
Panna Maria Kondíková (Q106517949) | Krčínova 1575/15 | ~2015 | Socha umístěná v osvětlené nice na Vila Kondik. | ||
Panna Maria Pomocná | Rudolfovská 458/92 | <1787 | Socha umístěná v kapličce u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy je zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1] | ||
Panna Maria s dítětem | katedrála svatého Mikuláše | ? | Původní socha z roku 1644 od Lineckého sochaře Hanse Spöcze (také uváděna autorská dvojice Giovanni Battista Spezz a Wolf Eder) byla později nahrazena novější prací.[20] Horní nika ve štítu. | ||
Panna Maria s dítětem | sakristie, Piaristické náměstí | ~1900 | Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera. | ||
Panna Maria s dítětem | u Nejsvětější Svátosti | ? | Menší socha v zahradě. | ||
Samson (Q6848354) | náměstí Přemysla Otakara II. | 1721–1727 | Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Zachariáš Horn (Q105779405). | ||
Samsonek | Lannova třída | 2010 | Rekonstrukci Lannovy třídy v letech 2006–2010 měl podle původních plánů zakončit vodní prvek ochlazující závěr třídy. Namísto něj došlo k úspornějšímu řešení v podobě dvou koryt a sošky, kterou Ivana Popelová označila za „nevkusného sádrového trpaslíka Samsona“.[27] | ||
sv. Václav | katedrála svatého Mikuláše | 1644 | Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[20] Levá nika ve štítu. | ||
sv. Veronika | Rudolfovská | <1788 | Socha doložená kolem roku 1788 stála zhruba v úseku mezi ulicemi U Sirkárny a Hlinská.[1] Nedochovala se. | ||
sv. Vincenc (Q96748387) | Piaristické náměstí | 1745 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.[1] | ||
sv. Zachariáš (Q96748363) | Piaristické náměstí | 1746 | Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. | ||
Křížové a poutní cesty
Křížová cesta obsahuje čtrnáct (výjimečně více) zastavení, která symbolizují nebo zpodobňují událost odsouzení až ukřižování Ježíše Krista. Na území Českých Budějovic se vystřídalo několik křížových cest v oblasti tehdejšího hřbitova kolem kostela (katedrály) svatého Mikuláše. Poutní cesta může rovněž obsahovat podobná zastavení, ale ta buďto nesouvisejí s ukřižováním Krista nebo nepředstavují ucelený komplet pašijových událostí. Cílem poutní cesty je poutní místo (které může být vybaveno křížovou cestou).
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis a reference |
---|---|---|---|---|---|
křížová cesta 1 | katedrála svatého Mikuláše | <1678 | Možnou existenci křížové cesty nastiňuje zmínka z roku 1678 o hoře Olivetské.[1] | ||
křížová cesta 2 (Q105822825) | katedrála svatého Mikuláše | 1727–1767 | Další křížová cesta vznikala 40 let, první tři zastavení dodal Josef Dietrich, později snad i čtvrté. Další (pravděpodobně) dvě Josef Slapský a zbývající Martin Brož. Cesta měla podobu kapliček se sochami (snad dřevěnými) a lemovala kostel. Zanikla 1871 se zrušením hřbitova.[1] Zastavení na plánku vyznačena žlutě, nová zastavení dokončená v roce 1872 vyznačena červeně římskými číslicemi. | ||
křížová cesta 3 (Q105823025) | katedrála svatého Mikuláše | 1872 | Nová křížová cesta měla podobu nástěnných obrazů lemovaných štukovou výzdobou a dvojicí pilastrů. Rozkládala se pouze na zdech v prostoru mezi katedrálou a děkanstvím. Kapličky postavil Martin Kapoun, výjevy namaloval Bartoloměj Czurn. Zanikla 1911. Dvojice sloupů je dochována v kapli z roku 1912 zřízené pro sochu Krista klesajícího pod křížem.[1] | ||
poutní cesta na Dobrou Vodu | České Budějovice–Dobrá Voda | 1681 | Nerealizovaný záměr děkana Bohrmana (Q110257353) vytvořit křížovou cestu z Českých Budějovic na Dobrou Vodu inspiroval zbožné jednotlivce ke stavbě poutních kapliček. Stály mj. v Průmyslové ulici, v prostoru současného kolejiště, v Pětidomí a v Suchém Vrbném. Dochovala se pouze kaple z roku 1768 (Q21704561).[1] | ||
poutní cesta na Těšín | Trojice–Těšín | ? | Část poutní cesty vedoucí od kostela svaté Trojici na Těšín u Hrdějovic probíhala katastrálním územím Českých Budějovic. Zachovala se zděná boží muka muka v Čéčově ulici (Q36859834) a výklenková kaple na křižovatce s ulicí Karoliny Světlé (Q96076281). Existují další zastavení v katastru Hrdějovic.[1] | ||
Odkazy
Reference
- BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. České Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.
- Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Staroměstská. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, červen 2010, roč. 7, čís. 6, s. 3.
- znicenekostely.cz. kaple sv. Jana [online]. znicenekostely.cz [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- Speciální mapy 1:75 000 třetího vojenského mapování, 4453_01, 1877-1894-1903
- MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Poslední kaplička. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- LHOTA, Ladislav. Výklenková kaplička i válečné hroby se dočkají obnovy. zaKulturou.cz [online]. zaKulturou.cz, 2020-10-30 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. ISSN 1802-4076.
- Císařské povinné otisky stabilního katastru, 1:2880, 8049-1-005, 1827
- PALOUŠOVÁ, Zdenka. Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě. České Budějovice: NPÚ, 2009. 288 s. ISBN 978-80-85033-17-5. S. 158–161.
- HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 22.
- KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Die weiteren Stadtereigniffe bis zum Ende des 30jährigen Krieges, s. 167, 201. (německy)
- HRUŠOVÁ, Helena. Sousoší Kalvárie. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24. Archivováno 24. 4. 2017 na Wayback Machine
- Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:25 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-114-A-a, 1954
- Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:10 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-114-A-a-1, 1959
- ČADEK, Adolf. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 30, 76–77, 87.
- HIEKE, Erik. Pomník vojákovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
- Indikační skici - Čechy (Národní archiv), BUD376018270, 1827
- Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí. Pamětní kniha Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyři Dvory a okolí. Čtyři Dvory: Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí, 1912-1937. 73 s. Dostupné online. Kapitola Oprava křížku, s. 16.
- Císařské povinné otisky stabilního katastru, 1:2880, 8049-1-002, 1827
- STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 30–31.
- VLČEK, Pavel. Encyklopedie Českých Budějovic - baroko [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
- MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Otočená socha. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ULBRICHOVÁ, Petra. Prohlášení za kulturní památku. Praha: Ministerstvo kultury, 2005. 3 s. Dostupné online. S. 2.
- MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: historie jedné pohlednice. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2020-08-19 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.
- JIRKŮ, Magdalena. Sloup Nejsvětější Trojice. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24. Archivováno 24. 4. 2017 na Wayback Machine
- POPELOVÁ, Ivana. Maloměstské zakončení Lannovy třídy. obcaneprobudejovice.cz [online]. Občané pro Budějovice, 2010-08-18 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online.