Kristus klesající pod křížem (České Budějovice)

Socha byla náhodně objevena při rekonstrukci katedrály v roce 1912. K nálezu došlo v kryptě před kaplí svatého Auraciána, jež byla otevřena při výměně dlažby. Pro „ušlechtilé formy“ odkazující na „pravé křesťanské umění“ bylo rozhodnuto o umístění na nové čestné místo. Vzniklo úpravou prostoru mezi opěráky v čele presbytáře, k nimž byla přistavěna dvojice sloupů původem ze zrušené křížové cesty. Ty překlenul široký oblouk a takto vzniklou niku uzavřela mříž navržená Richardem Klenkou. Socha Krista zpodobněného při nesení kříže dostala nový podstavec s nápisem „Jesu, Filii Dei, miserere nobis“ (Ježíši, synu boží, smiluj se) a v prosinci 1912 se dočkala umístění do nové výklenkové kaple.[2]

Podle tradice pocházela socha od starého hradu Trojany, kde měla stát odnepaměti a souviset s dávnými majiteli hradu. K soše „zázračného Spasitele“ se tam konaly četné lidové poutě, které se staly trnem v oku místním úřadům. Nekontrolovatelná lidová zbožnost byla vyřešena přesunem sochy do Českých Budějovic.[2]

V kapli z roku 1912

Socha ve skutečnosti vznikla po roce 1717 jako součást křížové cesty vedoucí z Českého Krumlova ke kapli na Křížové hoře.[2][3] Mezi lety 1740–1755 byla původní zastavení se sochami nahrazena kapličkami vymalovanými Františkem Jakubem Prokyšem.[4] V roce 1764 (nebo mezi lety 1770–1780)[2] se socha dostala do lesů mezi Světlíkem a Hořicemi ke dvoru Pasovary. Stala se cílem lidových poutí, čemuž následoval složitý spor mezi obyvateli obcí, duchovními, městem Český Krumlov a vrchností o vlastnictví a umístění sochy.[3] Podle některých zdrojů došlo roku 1793 k převozu do Trojan, kde rok stála v dřevěné kapličce.[2] V roce 1794 došlo k přesunu do Českých Budějovic a předání biskupské konzistoři.[2][3] Vymezeno jí bylo místo v postranní kapli katedrály, ovšem z důvodu neutuchající lidové úcty padlo rozhodnutí o přesunu do krypty, kde zůstala zapomenuta až do roku 1912.[2]

Po znovuobjevení sochy byla mylně považována za pozůstatek původní českobudějovické křížové cesty.[3] Později bylo autorství sochy připisováno českokrumlovskému sochaři Josefu Pablovi (1662–1710), podle Milana Šilhana chybně.[1]