Jan Valerián Jirsík

Jan Valerián Jirsík, křtěn Jan Viktorin Jirsík (19. června 1798[1] [2] Kácov – 23. února 1883 České Budějovice[3]), byl český katolický duchovní, spisovatel, vlastenec a národní buditel. V letech 1851–1883 působil jako čtvrtý biskup českobudějovický a z titulu své funkce zasedal na Českém zemském sněmu a Říšské radě. Zvelebil českobudějovickou diecézi a vybudoval českobudějovické českojazyčné školství, když mimo jiné založil první českojazyčné gymnázium v Českých Budějovicích a pozval do města notredamky, aby zde zřídily klášterní dívčí školu.

Jeho biskupská Milost
Jan Valerián Jirsík
4. českobudějovický biskup
Jan Valerián Jirsík (kresba Jana Vilímka)
CírkevŘímskokatolická
Období služby1851 - 1883
PředchůdceJosef Ondřej Lindauer
NástupceFrantišek Schönborn
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození19. června 1798
Místo narozeníKácov
České království České království
Datum úmrtí23. února 1883 (ve věku 84 let)
Místo úmrtíČeské Budějovice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie
Fara v Minicích (dnes předměstí Kralup nad Vltavou), Jirsíkovo působiště v letech 1832 až 1846
Pamětní deska na průčelí fary v Minicích

Studoval v Praze a Hradci Králové, knězem byl vysvěcen 28. prosince 1820. Jako kněz působil nejdříve na Mělnicku, roku 1836 se stal kanovníkem Svatovítské kapituly. V roce 1848 byl českým kazatelem u svatého Víta v Praze. Nějakou dobu byl redaktorem Časopisu katolického duchovenstva. 25. března 1851 byl jmenován v pořadí čtvrtým biskupem českobudějovickým (vysvěcen 19. října 1851).[4]

V roce 1855 nechal obnovit Kapli Smrtelných úzkostí Páně, tu dobu používanou jako skladiště.

V Českých Budějovicích vynaložil obrovské úsilí na rozvoj českého školství. V roce 1868 zde založil první české gymnázium (dnes Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka), obstaral mu budovu a první tři roky je financoval. Spoluzakládal též českou dívčí obecnou školu (Dívčí klášterní škola u Sv. Josefa, založena 1871), Českou obecnou školu chlapeckou (1873) a Ústav pro hluchoněmé (existuje dodnes).

V roce 1861 zasedl jako virilista na Český zemský sněm, který ho pak vyslal i do Říšské rady. Na mandát v Říšské radě ovšem rezignoval dopisem 8. října 1863.[5] Na českém zemském sněmu se připojil k české státoprávní skupině požadující větší práva pro historické země v rámci monarchie. V dubnu 1861 v tomto smyslu podepsal státoprávní ohrazení českých poslanců. V roce 1863 jako jediný virilista podpořil neúspěšný návrh Františka Palackého na změnu volebního systému do zemského sněmu (na němž se česká státoprávní opozice cítila podle stávajícího volebního řádu trvale majorizována centralistickou, německou většinou).[6][4]

Spolu s lineckým biskupem Franzem Josephem Rudigierem odsoudil uzákonění rozvodu i pro katolicky uzavřená manželství, za což mu císař za trest nařídil zastavit státní plat.

Zemřel 23. února 1883 a byl pohřben v Českých Budějovicích na hřbitově u sv. Prokopa.

Hrob biskupa Jirsíka

Posmrtné pocty

Sochy a pomníky
Socha Jana Valeriána Jirsíka u paty Černé věže

Českobudějovičtí Češi mu po smrti nechali na prostranství před Černou věží a katedrálou zbudovat sochu v nadživotní velikosti (viz obrázek). Sbírky za tímto účelem byly vyhlášeny již v roce 1883, nicméně pro nepřízeň císařských úřadů bylo zhotovení sochy možné až po vzniku Československa. Monumentální bronzová socha je jedním z posledních děl J. V. Myslbeka, žulový podstavec a celková kompozice pak dílem Antonína Balšánka a Bohumila Hübschmanna. Ke slavnostnímu odhalení pomníku došlo 28. září 1926. Po obsazení Českých Budějovic německými okupačními jednotkami a ustavení německé správy nad městem byla socha stržena a roztavena. Obnovena mohla být až po pádu komunistického režimu, stalo se tak z iniciativy Klubu přátel Českých Budějovic, přičemž k slavnostnímu odhalení repliky došlo 2. října 1993.[7]

V Kralupech nad Vltavou-Minicích připomíná od roku 1934 Jana Valeriána Jirsíka pamětní deska nad vchodem fary, kde působil.

Školy a instituce

Po jeho smrti byla po něm pojmenována nejvýznamnější z jím založených škol, Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka. Za německé okupace i za komunistického režimu bylo jeho jméno z názvu školy odstraněno, dnes je v něm opět.

Ostatní

V Českých Budějovicích , Praze, Soběslavi, Lišově, Klatovech, Pelhřimově a Kácově je po něm pojmenována Jirsíkova ulice.

Dílo
  • Škola nedělní
  • Proč jsem se stal katolíkem
  • Bohomil
  • Populární dogmatika
  • Dvanáctero listů k odděleným bratřím

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Uváděno též 10. června 1798, http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Mikuláše v Českých Budějovicích
  4. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Jirsík, Johann Valerian (1798-1883), Bischof, s. 117–118. (německy)
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 168, 177. (česky)
  7. Podle hesla pomníky v Encyklopedii Českých Budějovic (2. rozšířené vydání) 2006, str. 422-423, ISBN 80-239-6706-1

Literatura
  • Rudolf Svoboda, Jan Valerián Jirsík. In the service of God, Church and Country, Berlin: Peter Lang, 2019, 282 s.
  • Rudolf Svoboda – Soňa Kamenová – Radka Novotná, The Life And Theological Work of Jan Valerián Jirsík – Actual State of Research Issue, Notitiae historiae ecclesiasticae 1/2013, s. 15-19 (ISSN 1338-9572).
  • Jaroslav Kadlec, Jan Valerián Jirsík, České Budějovice: Setkání, 1993, 182 s.
  • BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 326–331.
  • LÉBLOVÁ, Marta. Církev, sekularizace, nacionalismus : první vatikánský koncil, vznik starokatolické církve a vztah katolické církve k sekularizaci a s ní souvisejícímu nacionalismu v letech 1870-1885 v českých zemích habsburské monarchie. Brno: L. Marek, 2009. 201 s. ISBN 978-80-87127-18-6.

Související články

Externí odkazy
4. biskup českobudějovický
Předchůdce:
Josef Ondřej Lindauer		 1851–1883
Jan Valerián Jirsík		 Nástupce:
František Schönborn
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.