Haklovy Dvory

Vesnice je prvně zmiňována v roce 1368. Původ názvu vesnice se může odvozovat buď od měšťana Haklina[2] (v němčině Hackl) anebo ze středohornoněmeckého slova Haag označujícího živý plot, které se také četlo "hak", Höf je zkrácenou verzí množného čísla slova označujícího (hospodářský) dvůr.[3] Ves se rozrůstala velmi pomalu, a ještě roku 1900 měla pouze 36 domů a s necelými 250 obyvateli, přestože již 50 let fungovala jako samosprávní obec.[2] V 16. století byly na základě rozhodnutí českobudějovické městské rady severně a jižně od vsi vyhloubeny rybníky Starohaklovský (Buschen Teich) a Novohaklovský (Neuhacklhöfer Teich). Ještě v první čtvrtině 20. století přes ves vedla silnice do Vodňan, která byla pak přesměrována přes České Vrbné.[2]

V letech 1710-23 byl na části pozemků po zaniklé vesnici Houžná postaven Nový dvůr,[4] jehož rozdělením na obytné jednotky později vznikly dnešní Nové Dvory, které také spadaly pod Dvory Haklovy.[5]

Od roku 1850 do roku 1976 byly Haklovy Dvory samostatnou obcí[4]. V roce 1922 byla zavřena místní německá vesnická škola a namísto ní se otevřela škola česká s méně žáky, proti čemuž dokonce protestovali v parlamentu němečtí poslanci a německá škola byla nakonec znovu otevřena s podmínkou minimálního počtu žáků, kteří ji musí navštěvovat.[3]

Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 byl sovětskou strážní službou ve vsi zastřelen dělník Václav Balounu kvůli údajnému neuposlechnutí výzvy, aby zůstal stát.[6]

Obecní razítko s německým popisem obce mělo prokazatelně do roku 1924 ve středu otep obilí a odráželo tak hlavní zdroj příjmů místních obyvatel, zemědělství. Je také známo, že obiloviny v okolí dobře rostly a hojně se zde pěstovaly. Od 30. let 20. století se začalo používat dvojjazyčné razítko s českým lvem.[7] Počínaje 30. dubnem 1976[8] byly Haklovy Dvory administrativně včleněny do části obce České Budějovice 2 a obec tak zanikla.[2]

Na katastrálním území Haklových Dvorů leží i Zavadilka, kam směřovala zástavba novousedlíků ve 30. letech 20. století. Mírný nárůst obyvatel obce souvisel právě s touto výstavbou. Na začátku 21. století měly tak vlastní Haklovy Dvory méně obyvatel než Zavadilka.[9]

Křížek u Šnejdlíku

• Přestože se ves díky své poloze v blízkosti krajského města rozrůstala novostavbami, domy v jejím centru si zachovaly původní vzhled. Především mnohá stavení na návsi mají dochovány rysy selského baroka a lze tak obdivovat jejich dekorativní brány a štíty s průduchy, nápisy a dalšími ozdobami.
• Na návsi se zachovala budova se zvoničkou, která sloužila jako kovárna, oblouk pro kovárny typický byl však zazděn.
• Přes vesnici či do ní vedou cyklotrasy č. 1109 a 1108.[10]
• O Haklových dvorech natočil Jiří Franěk v roce 2014 krátký dokumentární film.[11]
• Haklovy Dvory mají dlouhou jezdeckou tradici, na jízdárně ve vsi začal v jezdeckém oddíle TJ Žižka jezdit a o koně pečovat i Karel Roden.[12] Od roku 2010 vychází z Haklových Dvorů modrá jezdecká stezka.[13]
• Z Haklových Dvorů pocházel Tecelín Josef Jaksch, jenž byl od roku 1925 opatem vyšebrodského kláštera.[14]
• Mezi Starým houženským a Starohaklovským rybníkem roste v blízkosti osady Nové Dvory památný dub, dle AOPK č. 103178.[15]
• V Nových Dvorech má sídlo pivovar Kněžínek.
• Severozápadně od Haklových Dvorů, v blízkosti Nových Dvorů, stojí při polní cestě a Dubenském potoku křížek s datací 1804. Další křížek se nachází u rybníka Šnejdlík.
• Západně od vsi stojí u samoty kaplička.