Černá věž (České Budějovice)

Rozhodnutí o stavbě věže, která měla sloužit jako strážná a hlásná věž, zvonice a v neposlední řadě jako symbol bohatství města, schválila českobudějovická městská rada v roce 1547 a ihned byly zahájeny přípravné práce. Vzhledem k nepříznivým hydrologickým poměrům v podloží musela být půda před položením základů zpevněna dubovými pilotami. Výstavba proběhla v letech 1549–1577. Základní kámen byl položen v roce 1550.[1] Během výstavby byla postupně uváděna jména několika místních stavitelů – Hans Spatz, Lorenc, Vincenc Vogarelli.[1] V roce 1573 byly zavěšeny první zvony.[1] V roce 1606 byla věž dodatečně vybavena hodinami.[2]

Věž prodělala několik větších i menších rekonstrukcí a oprav, poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1982–1985. V roce 1993 byl u Černé věže obnoven pomník Jana Valeriána Jirsíka.

V 17. století byl pod ciferník, umístěný na jižní straně věže, přidán ukazatel měsíčních fází, tzv. malý orloj,[2] budějovickými nazývaný Mondšajn.[3] Má podobu koule o průměru 60 centimetrů, jehož polovina je natřená zlatě, druhá černě. Jednou za 29,531 dne se otočí kolem své osy, k čemuž využívá pohon hlavního hodinového stroje. Roku 1687 jej opravoval mědikovec Jeremiáš Greillinger a malíř Karel Bonanella obnovil povrchový nátěr: Jedna polovina byla zlatá, druhá modrá se zlatými hvězdami. V roce 1692 věžný upozornil na zpožďování hodin v důsledku orloje, takže musela být provedena další oprava.[3] Od roku 1892 byl porouchán a až dne 14. 4. 1985 jej zprovoznil Karel Hebík.[2] Z této opravy pochází také současný zlato-černý nátěr.[3]

Věž má čtvercový půdorys o délce strany 11,6 m a je vysoká 71,9 m. Stěny jsou u základů silnější (3,1 metru), se vzrůstající výškou se zužují (ve výši ochozu jsou mají už mírně pod dva metry). Její interiér je rozčleněn na 9 podlaží. V 9. patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu. Na jeho úrovni se nachází ochoz, který nese římsu střešní báně. Do výšky pátého patra byla vystavěna v gotickém slohu, od šestého patra po báň pak převládá sloh renesanční.

Původní dveře z roku 1558 v patě Černé věže na její východní straně

Věž je vybavena celkem 7 zvony (v 6. a 7. podlaží a v báni) a dvěma cymbály[4] Podle stáří jsou to:

Letecký pohled na katedrálu s věží

Zvon Bumerin (též lidově Pumerin) původně patřil městu Rudolfovu, avšak při sporu místních horníků s Budějovicemi byl Rudolfovu zabaven místní kostel. Rozhořčení horníci chtěli zachránit alespoň svůj zvon, a tak ho zakopali do země. Později však už to místo nedokázali najít a zvon byl ztracen. O mnoho let později byl zvon vyhrabán zaběhlým vepřem na Sviní louce u obce Lišov. Pasáček vepřů zvon vykopal a daroval jej svému městu. Avšak pro lišovskou věž byl příliš těžký, a tak jej radní prodali Budějovicím. Ti museli vysázet dukáty po celé cestě z Budějovic až do Lišova. Lišovští si za to koupili tři malé zvony a ještě jim zbylo. Protože byl zvon tak drahý, při zvonění z něj prý létají zlaťáky. Spatřit je však může jen člověk zdaleka, neboť symbolizují bohatství města.

O umíráčku se vypravuje, že věžnému se nechtělo stoupat do vyšších pater věže pokaždé, když bylo třeba zvonit zemřelému. Proto si ke zvonové hlavě přivázal dlouhý řemen, který dosahoval až k jeho bytu na věži. Aby měl zvonění snazší, prý mu přitom pomáhá kostlivec, který na zvonu sedí. Kostlivce však mohou spatřit pouze děti, přesto není radno hledět na rozhoupaný umíráček.