Kostel svaté Anny (České Budějovice)

Kostel svaté Anny je bývalý římskokatolický chrám v Českých Budějovicích. Nachází se v centru města, v ulici Kněžské, a je součástí areálu tamního bývalého kapucínského kláštera, se kterým je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svaté Anny
Kostel svaté Anny
Místo
StátČesko Česko
KrajJihočeský
OkresČeské Budějovice
ObecČeské Budějovice
Souřadnice48°58′26,61″ s. š., 14°28′35,77″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátČeské Budějovice-město
FarnostČeské Budějovice-sv. Mikuláš
Užíváníkoncertní sál
Datum posvěcení1. února 1621
Architektonický popis
Stavební slohbaroko, klasicismus
Výstavba1615–1620
Specifikace
Umístění oltářesever
Další informace
AdresaČeské Budějovice, ul. Kněžská
Kód památky32142/3-774 (PkMISSezObrWD) (součást památky kapucínský klášter)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Druhý nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl v Českých Budějovicích. Základní kámen klášterního chrámu byl položen v červnu 1615. Kostel svaté Anny byl dokončen v roce 1620 a 1. února 1621 byl vysvěcen. Do ulice Kněžské je obrácen boční stěnou, za odsazeným pravoúhlým presbytářem se nachází areál kláštera. V rámci josefinských reforem byl českobudějovický kapucínský konvent v roce 1788 zrušen. Kostel byl tehdy na více než 15 let uzavřen. Roku 1804 byl znovu otevřen pro bohoslužby. V letech 1843–1844 byl klasicistně upraven, takže přišel o svůj typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem v průčelí, který byl nahrazen štítem novým.[2]

Koncertní síň Otakara Jeremiáše

Roku 1988 se chrám stal majetkem Jihočeské filharmonie, která jej upravila na koncertní síň Otakara Jeremiáše.[3] V roce 1994 došlo k rekonstrukci zaměřené na úpravy akustických prvků. 30. dubna 2020 schválili jihočeští radní vypsání veřejných zakázek na rekonstrukci sálu.[4] Součástí je odstranění balkónu s ponecháním pouze jedné řady míst, modernizovaná (méně hlučná) klimatizace, výměna sedadel (z původních 218 klesne počet zhruba o 30), nové akustické obklady, osvětlení a oprava varhan. Na rekonstrukci bylo vyhrazeno 30 milionů Kč,[5] dokončení je plánované na únor 2021.[4]

Varhany

Kostelní

Před rokem 1800 byl kostel vybaven jednomanuálnovým nástrojem o 6 rejstřících, mechanické traktuře a zásuvkové vzdušnici. Ten byl nedlouho po roce 1800 (patrně před obnovou kostela v roce 1804) přesunut do kostela svatého Jakuba Většího v Boršově nad Vltavou. Po obnově kostela, konkrétně roku 1816, byly do kostela přeneseny varhany z Augustiniánského kláštera v Táboře (mohlo jít o dvoumanuálový nástroj od Friedricha Ferdinanda Semráda). V roce 1912 postavil nové varhany v ceně 5500 K Emanuel Štěpán Petr. Šlo o dvoumanuálový nástroj o 15 rejstřících s pneumatickou trakturou a výpustkovou vzdušnicí. O dalších osudech tohoto nástroje nejsou informace.[6]

Koncertní

Pro účely koncertní síně navrhl dispozice nových varhan původem budějovický organolog Bohumil Plánský. Nástroj o 3 manuálech, 45 rejstřících a elektrické traktuře byl dokončen v roce 1988 a postavila jej společnost Rieger-Kloss[7] jako OPUS 3602. Na období 2020-2021 byla ohlášena oprava, neboť varhany nebyly „v ideálním stavu“.[5]

I. m. Hlavní stroj C–a3
1.Portunál16′
2.Principál8′
3.Flétna trubicová8′
4.Oktáva4′
5.Flétna měděná4′
6.Kvinta22/3
7.Superoktáva2′
8.Mixtura 4–5×11/3
9.Akuta 4×1′
10.Trompeta8′
II / I8′
III / I8′
III / I16′
II. m. Positiv C–a3
11.Kryt8′
12.Kvintadena8′
13.Kopula4′
14.Fugara4′
15.Principál2′
16.Kvinta11/3
17.Oktáva1′
18.Mixtura 3–4×22/3
19.Roh křivý8′
III / II8′
Tremolo II. m.
20.Zvonková hraII
III. m. Žaluz. stroj C–a3
21.Flétna dřevěná8′
22.Salicionál8′
23.Chvění housl. 1–2×8′+4′
24.Principál4′
25.Roh noční4′
26.Nasard22/3
27.Flétna příčná2′
28.Tercie13/5
29.Flétna lesní1′
30.Mixtura 5×11/3
31.Dulcián16′
32.Hoboj francouz.8′
Tremolo III. m.
Aditivní stroj
33.Gamba barokní8′
34.Seskvialtera 2-3×22/3
35.Flétna zobcová2′
36.Trubka horizon.8′
37.Trubka hlavicová4′
A / I8′
A / II8′
A / III8′
A / P8′
Tremolo A
Pedál
38.Principál prospekt16′
39.Subbas16′
40.Burdon tram.16′
41.Oktáva8′
42.Flétna basová8′
43.Chorálbas 2×4′+2′
44.Mixtura 4×22/3
45.Pozoun16′
I / Pm8′
II / P8′
III / P8′
III / P4′

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-16]. Identifikátor záznamu 143698 : Klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-17-6. S. 203–204.
  3. Jcfilharmonie.cz [online]. Jcfilharmonie.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.
  4. PISKAČOVÁ, Eliška. Sál Jihočeské filharmonie čeká v létě rekonstrukce [online]. JTV, 2020-05-01 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
  5. MLSOVÁ, Ludmila. Sál filharmonie bude mít lepší zvuk i sedadla, chystá se i oprava KD Slavie Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/koncertni-sin-ceske-budejovice-jihoceska-filharmonie-kd-slavie-divadlo-oprava.A190913_084355_budejovice-zpravy_khr [online]. MAFRA, a. s., 2019-09-16 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
  6. SVOBODA, Štěpán. kostel sv. Anny [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online.
  7. SVOBODA, Štěpán. koncertní síň Otokara Jeremiáše [online]. Štěpán Svoboda, rev. 2020-09-26 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.