Rabenštejnská věž

Stojí na rozcestí ulic Panská a Mlýnská mezi původní vnitřní a vnější městskou hradbou, vsazená k vnitřní (hlavní) hradební zdi. Hradební zdi se v těchto místech nedochovaly, zůstal pouze ochoz.[2] Místo bývalo dříve nazýváno Na Táboře, podle kroniky zde byli 8. června. 1482 pobiti Táborští (táboři). Pokládá se za pravděpodobnější, že spíše došlo k oloupení a vraždě trhovců z Tábora, po nichž byl dům, kde k události došlo, až do roku 1604 označován jako Tábor.[3]

16,6 metrů vysoká[4] čtyřpatrová[5] stavba. Podobně jako (s jedinou výjimkou – Rauscher) všechny ostatní hradební věže v Českých Budějovicích má i Rabenštejnská věž obdélníkový půdorys. Vybavení gotickými okny je původní. Oproti některým dalším věžím (např. Manda), u nichž došlo k prolomení oken dodatečně při úpravách prostor k obývání, byla okna namísto střílen přítomna od vzniku stavby.[1] Hrany zpevňuje kamenná armatura, vysoká valbová střecha ukrývá původní krov z období pozdní gotiky.[1] S výjimkou stěny orientované k centru vystupují z konstrukce krovu arkýře na dvou krakorcích. Předpokládá se, že pojmenování má vztah k Wolfgangu Rabensteinovi, mnichu z dominikánského kláštera, ale není známo, zda byl jejím majitelem, obyvatelem nebo donátorem při stavbě.[5]

Původní obranný účel byl posílen po rozšíření palných zbraní, kdy se v ní skladoval střelný prach i zbraně samotné.[5] Využití se postupně měnilo a časem převážily vězeňské účely, k nimž věž sloužila do počátku 19 . století.[5] Méně závažné přestupky byly trestané vězněním v patrech, těžší zločinci pykali v přízemní kobce bez oken, tehdy přístupné jen otvorem v podlaze prvního patra.[5] Později ve věži dvakrát týdně prováděl městský lékař zdravotní prohlídky prostitutek.[5]

Partie s Mlýnskou stokou na přelomu 19. a 20. století

Původně byla věž přístupná z ochozu na vnitřní straně hradeb ve výši prvního patra.[1] Přízemí i vyšší patra, oddělená plochými trámovými stropy, byla přístupná po vnitřních žebřících.[1] Současnou podobu jí dala pozdně gotická rekonstrukce v roce 1551.[2] Později prošla renezančními úpravami, patrně v souvislosti s explozí střelného prachu roku 1620.[2] V roce 1828 došlo k významné přestavbě interiérů, která jednotlivá patra upravila v byty ve stylu pozdního klasicizmu.[1] Nový vstup byl proražen z Panské ulice a přízemí zaklenuto.[1] V roce 1903 kritizoval českobudějovický list Budivoj, že stavební úřad povolil na věž přistavět vysoký „cihlový komín jako na nějaké tovární budově“.[6] Novodobá rekonstrukce proběhla v roce 2000.[7]

Ve věži je umístěna expozice brnění a historických zbraní.[5] V únoru 2020 oznámil spolek Umění ve městě, že město schválilo pronájem věže ve výši 8000 Kč[8] měsíčně pro nekomerční účely.[9] Spolek plánuje ve věži otevřít prodejnu, infocentrum, v přízemí pořádat autorské výstavy větších formátů, podkroví upravit na minigalerii, v místě bývalého obchodu workshopy a dílny (tiskařský lis, pec na keramiku a porcelán) a v horním patře s dřevěnými trámy pořádat semináře.[8][9] K dalším cílům patří zrušení parkoviště pod věží a proměna plochy v menší náměstí, odkud by bylo možné promítat na stěnu věže a kde by se pořádaly koncerty.[8]