Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích
Jako významné královské město, sídlo většího počtu klášterů a později centrum českobudějovické diecéze a krajské město měly České Budějovice rozsáhlé možnosti k vybudování celé řady kostelů a modliteben, z nichž většina přetrvala do dnešních dob a stále slouží svému původnímu účelu.
Charakteristika
Většina náleží katolíkům (České Budějovice zůstaly nepokořenou baštou katolicismu i za husitských válek), z pozdějších dob pocházejí kostely a modlitebny československé církve husitské a dalších protestantských církví a denominací. Dva nejstarší kostely (katedrála svatého Mikuláše a klášterní kostel Obětování Panny Marie) náleží k nejvýznamnějším historickým a kulturním památkám České republiky.
Seznam obsahuje síňové a domácí kaple, tedy takové, které uzavírají prostor chápaný jako modlitebnu. Kaple výklenkové a jim podobná zděná boží muka obsahuje samostatný seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích.
Stále funkční
Název | Obrázek | Církev | Umístění | Založení | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|---|
Betlémský sbor | čsl. husitská | Lidická 218 | Rožnov, Lidická 1120/218, bohoslužby pravidelně v neděli od 8 hodin. | |||
Husův dům | čsl. husitská | U Výstaviště 10 | Čtyři Dvory, U Výstaviště 509/10, poblíž autobusové zastávky U Parku, bohoslužby pravidelně v neděli od 11 hodin. | |||
Husův sbor | čsl. husitská | Palackého náměstí 1 | 1924 | Palackého náměstí, bohoslužby pravidelně v neděli od 9 hodin. | ||
kaple Nanebevzetí Panny Marie | římskokatolická | náměstí Švabinského | 1883 | Mladé, novogotická návesní kaple. Modlitby v úterý v 17 hodin. | ||
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova | římskokatolická | Jirsíkova 5 | 1991 | Školní kaple Biskupského gymnázia, zřízení povolil brněnský biskup 1. 9. 1991. | ||
kaple Panny Marie | římskokatolická | Biskupská 4 | 18. století | Domácí kaple v biskupské rezidenci zasvěcená Panně Marii, kde je uložen originál obrazu Panny Marie Budějovické. | ||
kaple Smrtelných úzkostí Páně | římskokatolická* | Kněžská | 1727–1731 | *Ve čtvrtek a v přikázané svátky v 19:00 řeckokatolické bohoslužby.[1] Křižovatka ulic Kanovnická a Kněžská. | ||
kaple svaté Karoliny | římskokatolická | hřbitov Mladé | 1891 | Mladé, novogotická hřbitovní kaple. Původně hrobka rodu Kleinů a Marionů.[2] | ||
kaple svaté Otýlie | římskokatolická | hřbitov svaté Otýlie | 1891 | Novorománská hřbitovní kaple. Bohoslužby v neděli od 9:30.[1] | ||
kaple svatého Gorazda | římskokatolická | Puchmajerova 2 | 2004 | Suché Vrbné, zřízena v kněžském domově v roce 2004. | ||
kaple svatého Jana Nepomuckého | římskokatolická | Třebotovice | 1862–1863 | Novorománská kaple se zvoničkou byla vysvěcena 16. května 1863.[2] | ||
kaple svatého Josefa | římskokatolická | Na Sadech 19 | 1871 | Bývalé Vídeňské předměstí, kaple kláštera kongregace Školských sester de Notre Dame v domě U Svatého Josefa. Bohoslužby denně v 6:30.[1] | ||
kaple Teologické fakulty | římskokatolická | Kněžská 8 | Ve druhém patře budovy Teologické fakulty. Veřejnosti běžně nepřístupná. | |||
kaple v Kališti | římskokatolická | Kaliště | 1874 | Výstavba novorománské kaple se zvoničkou byla povolena 7. května 1872.[2] | ||
kaple Všech svatých země české | pravoslavná | Husova třída | 1869 | Čtyři Dvory, křižovatka ulic Husova a Sukova. Barokní, původně římskokatolickou kapli svatého Vojtěcha v majetku města užívá od roku 1993 pravoslavná církev. Bohoslužby každou druhou neděli v měsíci od 8:30. | ||
katedrála svatého Mikuláše | římskokatolická | U Černé věže | <1297 | V centru u severovýchodního roku náměstí Přemysla Otakara II. V letech 2011-2013 byla katedrála opravena. Rozpis bohoslužeb zde. | ||
klášterní kostel Obětování Panny Marie | římskokatolická | Piaristické náměstí | 1265 | Historické jádro, bývalý dominikánský konvent. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku. | ||
kostel Božského srdce Páně | římskokatolická | Rudolfovská třída | 1903–1904 | Na křižovatce ulic Lipenská a Rudolfovská (č. p. 1980). Součást kláštera kongregace sester Nejsvětější Svátosti. Bohoslužby v 7:00 (úterý, pátek), v 8:00 (neděle) a v 18:00 (pondělí, středa, čtvrtek, sobota).[1] | ||
kostel Českobratrské církve evangelické | evangelická | 28. října 26 | ~1900 | Kostel vystavěný německými luterány sloužil do roku 1934 německému evangelickému sboru i pro sbor Českobratrské církve evangelické. | ||
kostel Panny Marie Královny Andělů | římskokatolická | Novohradská | 1938–1940 | Nové Hodějovice, křižovatka Novohradské a Ke Studánce. Bohoslužby každou neděli od 10:30.[1] | ||
kostel Panny Marie Růžencové | římskokatolická | Žižkova třída 4 | 1899–1900 | Součást kláštera Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrínů). Bohoslužby v 9:00 krom pondělí (v 17:00) a čtvrtka (v 16:00).[1] | ||
kostel svatého Cyrila a Metoděje | římskokatolická | Puchmajerova 2 | 1935 | Suché Vrbné, součást původního kláštera kongregace bratří těšitelů z Gethseman (fungoval do roku 1950). Bohoslužby v pátek v 17:00 a v neděli v 8:30.[1] | ||
kostel svatého Jana Nepomuckého | římskokatolická | Boženy Němcové | 1914–1915 | Mezi ulicemi Boženy Němcové, Generála Svobody a Jánská. Zajímavostí stavby je teplovzdušné podlahové vytápění. Bohoslužby v 7:30 (středa, pátek), v 9:00 (neděle) a v 18:00 zimního (resp. standardního) času nebo 19:00 letního času (čtvrtek, sobota).[1] | ||
kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa | římskokatolická | Staroměstská | 13. století | Křižovatka ulic Staroměstská a Puklicova, nejstarší kostel na současném území Českých Budějovic, který exist:oval již před založením města. Bohoslužby v pátek (16:30 zimního, resp. standardního času nebo 17:30 letního času) a v neděli (8:30).[1] | ||
kostel svaté Rodiny | římskokatolická | Karla IV. | 1886–1888 | Senovážné náměstí, křižovatka ulic Karla IV. a Jirsíkova. | ||
kostel svatého Václava | římskokatolická | Kostelní | 1868–1870 | Jižní část kostelní ulice, pod bývalým hotelem Gomel. Od října do června první úterý v měsíci od 18:00 bohoslužba slova, pravidelné boholsužby v neděli od 11:00.[1] | ||
kostel svatého Vojtěcha | římskokatolická | Emy Destinové | 1938–1939 | Součást farnosti svatého Vojtěcha spravované salesiány. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku. | ||
modlitebna Adventistů sedmého dne | adventisté | Fráni Šrámka 34 | Budova využívána od roku 1933, po revoluci vybudována nová s kapacitou 200 osob. Průčelí sálu zdobí malba na skle výtvarníka Zenkla z roku 1992. | |||
modlitebna Apoštolské církve | apoštolská | Riegrova 17 | První patro činžovního domu v Riegrově ulici. | |||
modlitebna Bratrské jednoty baptistů | baptisté | U Hvízdala 9a | U centra Arpida, postavena někdy mezi lety 2003 a 2006. | |||
modlitebna Církve bratrské | bratrská | J. Š. Baara 64 | Dům s pozemkem daroval sboru v roce 1906 bratr Zícha. Nová (prostornější) modlitebna otevřena roku 2000. | |||
nemocnice | římskokatolická | areál nemocnice | Bohoslužby ve čtvrtek od 14 hodin (pokud je zájem).[3][4]; od počátku roku 2018 slouží v nemocnici kaplan[5] | |||
Sbor Ježíše, knížete míru | čsl. husitská | Vítězslava Nezvala 43 | 1953 | Suché Vrbné, bohoslužby pravidelně v neděli v 9:15. | ||
Často se mezi budějovické kostely uvádí i katolický poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě. Dobrá Voda byla ve druhé polovině 20. století součástí Českých Budějovic. Dnes je však samostatnou obcí, takže toto zařazení je sporné.
Již nevyužívané k náboženským účelům
Název | Obrázek | Církev | Umístění | Založení | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|---|
kaple Hardtmuthovy hrobky | římskokatolická | Hřbitov v Mladém | 1893 | Zmínka o krádeži oltáře[6] naznačuje, že byla hrobka (podobně jako jiná mauzolea, například hrobka Albina Dlouhého na hřbitově svaté Otýlie) vybavena kaplí. | ||
kaple hrobky dra A. Dlouhýho | římskokatolická | Hřbitov svaté Otýlie | 1932 | Hrobku nechal postavit starost Albin Dlouhý k příležitosti úmrtí jeho jediné dcery ve věku 18 let. Nadzemní část byla vybavena jako kaple, v současnosti zařízení chybí.[6] | ||
kaple Krauskopfovy hrobky | římskokatolická | Hřbitov v Mladém | 1896 | Tzv. Malá kaple.[2] V rohu hřbitova. | ||
kaple svaté Máří Magdaleny | římskokatolická | Čermákův dům | 1494 | Domácí kaple v soukromém domě, nevyužívaná. Datum odpovídá vysvěcení. | ||
kaple svatého Felixe a Adaukta | římskokatolická | Piaristické náměstí | 1489 | Přízemí Bílé věže bylo upraveno a využíváno jako kaple, současný stav není známý. | ||
kostel Nejsvětější Trojice | římskokatolická | U Trojice | 1515 | Součást bývalého morového špitálu na křižovatce Pražská – U Trojice, pozdně gotická stavba. Využíván do roku 1971, v roce 1982 upraven pro Památkový ústav. | ||
kostel svaté Anny | římskokatolická | Kněžská 6 | 1615–1621 | Dnes využíván Jihočeskou filharmonií jako koncertní síň Otakara Jeremiáše. | ||
Žižkův dům | evangelická | Lannova 27 | 26. dubna 1934 | Českobratrský evangelický sbor r. 1934 otevřel ve druhém patře modlitebnu (kapli) poté, co musel v dubnu 1931 opustit školní kapli v Nové ul.[7] | ||
Neznámý stav
Název | Obrázek | Církev | Umístění | Založení | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|---|
kaple na děkanství | římskokatolická | U Černé věže 4 | kaple zmíněná jako dočasné (konec 60. až konec 80. let 20. století) umístění relikviáře svatého Auraciána, stávající stav neuveden[8] | |||
Zaniklé
Název | Obrázek | Církev | Umístění | Založení | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|---|
Betlémská kaple | československá | Jeronýmova | Polovina tělocvičny německého reálného gymnázia byla přepažena a využívána československou církví pod označením Betlémská kaple. Československá církev v Budějovicích vznikla roku 1920, zprvu se bohoslužby konaly na zahradě Besedy, poté v Betlémské kapli a následně v paláci YMCA.[6] | |||
Kaple církve československé | československá | autobusové nádraží | Církev československá získala prostory v paláci YMCA,[6] které využívala patrně do jeho požáru 23. prosince 1923. V roce 1924 postavila vlastní kostel Husův sbor. | |||
Kaple Nejsvětější Trojice | římskokatolická | Piaristická kolej | Poloha původní kaple Piaristické koleje (dnešní budova biskupství) není známa. Zanikla po zabrání koleje biskupem. | |||
kaple Německé reálky | římskokatolická | Lannova | poč. 20. st. | Školní kaple Německého reálného gymnázia, objekt (v oblasti parkoviště OD Prior) byl poškozen bombardováním a po roce 1945 stržen.[9] Na snímku zcela vlevo. | ||
kaple Panny Marie | římskokatolická | Goethova 1 | 1905 | Neorenezanční vězeňská kaple v budově soudu. Vysvěcená 15. června 1905 v 8 hodin ráno J. exc. biskupem Thdr. Martinem Říhou.[10] Zanikla po roce 1948.[11] | ||
kaple Panny Marie Lurdské | římskokatolická | Žižkova třída 4 | 1888 | Kaple založená v tehdejším průjezdu předcházela stavbě kostela Panny Marie Růžencové.[6][12] | ||
kaple radiačního ústavu | římskokatolická | B. Němcové 3 | 29. září 1946 | 1946 po zrušení chudobince a založení ústavu radioterapie znovuobnovena kaple v budově a vysvěcena za přítomnosti předsedy MNV J. Ployhara. Kaple byla době bohoslužeb přístupná veřejnosti.[13][14] | ||
kaple svaté Anny | římskokatolická | staroměstský hřbitov | 17. srpna 1663 žádal městský děkan Tomáš Josef Cuculus o opravu kaple a obnovu oltáře sv. Anny (neznámo s jakým výsledkem, nejspíš negativním); 17. ledna 1794 byla kaple při kanonádě během pohřbu hejtmana Herla těžce poškozena; roku 1802 zrušena a nahrazena umrlčí komorou[15] | |||
kaple svaté Markéty | římskokatolická | U Černé věže | 14. století | původní synagoga byla po pogromu v roce 1505 vysvěcena a využívána jako římskokatolická kaple, od roku 1566 užívána jako hospoda[16] | ||
kaple svatého Jakuba | římskokatolická | Kněžská | 1308 | Gotická kaple, kterou nahradila současná kaple Smrtelných úzkostí Páně. | ||
kaple svatého Jiří | římskokatolická | Piaristické náměstí | Někdejší kaple v areálu kláštera uváděná již ve 14. století, zřejmě se nacházela v místnosti u severozápadního rohu křížové chodby. Společně s knihovnou šlo o jedinou místnost, která bez úhony přestála požár roku 1381.[17] | |||
kaple svatého Karla Boromejského | římskokatolická | Lannova | poč. 20. st. | Kaple v areálu kláštera boromejek vystavěném na křižovatce Lannovy a Jeronýmovy na přelomu 19. a 20. století. Zničeno bombardováním za 2. světové války. | ||
kaple svatého Prokopa | římskokatolická | Fráni Šrámka 1216/9 | 1893 | Školní kaple v nové budově české reálky (dnešní SŠ a VOŠ cestovního ruchu) byla vysvěcena biskupem Martinem Říhou 28. září 1893.[18] | ||
kaple svatého Václava | římskokatolická | Antonína Trägera | 1913 | Kněžské Dvory. Velká mešní pseudogotická kaple s věží stávala poblíž křižovatky ulic Antonína Trägera a Nemanická. Zbořena v létě 1962. | ||
kaple svatého Václava[19] | římskokatolická | Suchovrbenské náměstí | 1853 | Suché Vrbné. Šestiboká centrální kaple se sanktusníkem zbořena 3. dubna 1955.[20] | ||
měšťanská kaple | římskokatolická | Kněžská 22 | Při asanaci v roce 1981 byly v přízemí domu objeveny fresky naznačující, že v tomto prostoru existovala měšťanská kaple.[21] | |||
nemocniční kaple | římskokatolická | B. Němcové 54 | Existenci kaple a fotografii jejího interiéru z 1. desetiletí 20. století uvádí Encyklopedie Českých Budějovic.[22] | |||
kostel svatého Václava | římskokatolická | Krajinská 42-44 | 1327 | Areál špitálního kostela s hřbitovem se rozkládal do rohu současné Krajinské a Hradební. Zbourán 1840. | ||
piaristická kaple | římskokatolická | Biskupská 4 | 1767 | 18. listopadu 1767 vysvětil budějovický děkan František Eichler kapli piaristické koleje vytvořenou spojením dvou zadních místností prvního patra a vybavenou oltáři sv. Josefa Kalasánského, sv. Kříže a sv. Jana Nepomuckého. Konaly se zde mj. primice a svatby.[23] | ||
prozatímní piaristická kaple | římskokatolická | Biskupská 4 | 1767 | Během oslav svatořečení zakladatele řádu Josefa Kalasánského musela již v nově vzniklé piaristické koleji existovat prozatímní kaple.[23] | ||
Synagoga v ulici U Černé věže | židovská | U Černé věže | původní židovská synagoga fungovala do pogromu roku 1505, poté vysvěcena na kapli svaté Markéty[16] | |||
Synagoga u Justičního paláce | židovská | F. A. Gerstnera | 1887–1888 | více v samostatném článku | ||
Zimní synagoga | židovská | Biskupská 5 | 1928 | modlitebna židovské obce zřízená v domě fungovala až do německé okupace[24] | ||
Nerealizované
Název | Obrázek | Církev | Umístění | Založení | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|---|
Nová katedrála | římskokatolická | Senovážné náměstí | plán ~1900 | Pro nedostačující kapacitu katedrály navrhl biskup Říha v roce 1888 postavit novou katedrálu. Z několika možností bylo vybráno Senovážné náměstí, prostor současné hlavní pošty. Záměr zkrachoval počátkem 20. století, ze shromážděných prostředků byl vystavěn mj. kostel svatého Jana Nepomuckého.[25] | ||
Kostel Andělů Strážných | římskokatolická | Palackého náměstí | 28. 9. 1918 | Pseudobarokní návrh Antonína Procházky. Jeden z kostelů vzniklý namísto zrušeného plánu nové katedrály měl vzniknout zhruba v místě současného Husova sboru.[26] | ||
Kostel na „Krumlovském“ náměstí | římskokatolická | Krumlovský rybník | 1842-1843 | Některé návrhy Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka počítaly s centrálním čtvercovým náměstím, v jehož východní straně by stál kostel.[26] | ||
Piaristický kostel | římskokatolická | náměstí Přemysla Otakara II. | plán po r. 1868 | Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu (Biskupská × Radniční, JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix.[27] | ||
Odkazy
Související články
Reference
- NOVOTNÝ, Miroslav. Encyklopedie Českých Budějovic - kostely a kaple [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- Biskupství českobudějovické. Bohoslužby v Českých Budějovicích a okolí [online]. České Budějovice: Biskupství českobudějovické [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.
- BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.
- Nemocnice České Budějovice - Duchovní služba Archivováno 6. 11. 2011 na Wayback Machine nemcb.cz
- TRABALÍK, Vladislav. Kostely [online]. České Budějovice: město České Budějovice, 2005-01-03, rev. 2005-01-03 [cit. 2012-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-14.
- V Nemocnici České Budějovice bude sloužit nemocniční kaplan. nemcb.cz [online]. 2017-12-20 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.
- SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. S. 59, 72, 79, 89.
- MATOUŠEK, Tadeáš; KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice, blok Jeronýmova – Lannova – Štítného - Rudolfovská, urbanistická a architektonická analýza [online]. EU, Nadace rozvoje občanské společnosti, Calla, 2007 [cit. 2016-04-18]. Dostupné online.
- HANSOVÁ, Jarmila. Svatý Auracián - patron Českých Budějovic. In: sv. Auracián v českobudějovické katedrále. Č. Budějovice: Děkanství u sv. Mikuláše, 2015. S. 14.
- SCHINKO, Jan. Na Lannovce dříve nebylo tak klidno a čisto. Byla jiná než dnes [online]. TRIMA CB s.r.o, 2016-03-24 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
- SCHINKO, Jan. MĚSTO PŘED STO: Soudy měly plno práce [online]. TRIMA CB s.r.o, 2018-07-31 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online.
- DANIEL, Kovář. Encyklopedie Českých Budějovic - věznice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2015-07-31]. Dostupné online.
- DANIEL, Kovář, a kol. Encyklopedie Českých Budějovic - kostel Růžencové Panny Marie [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V bývalém budějckém chudobinci dnes sídlí „filiálka“ krajského úřadu. budejckadrbna.cz [online]. 2018-08-09 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.
- SCHINKO, Jan. Zeměbranecké kasárny se za války změnily v nemocnici. Velkou stopu v ní zanechal Jaroslav Hašek. budejckadrbna.cz [online]. 2016-01-21 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.
- děkanství Č. Budějovice. Dějiny staroměstského kostela v Č. Budějovicích. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 31. 07. 1932, roč. 2, čís. 8, s. 2.
- SCHINKO, Jan. Jan Žižka dlužil Židovkám z ulice U Černé věže [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2007-11-11 [cit. 2012-07-16]. Dostupné online.
- WICPALEKOVÁ, Maria. Budějovické kostely a kaple [online]. Kohoutí kříž, Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
- BRANIŠ, Josef. Z pamětí české reálky budějovické. Roční zpráva c. k. české vyšší reálky v Č. Budějovicích. 1909, roč. 25, s. 1–17.
- LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň: Lenka Linhartová, 2007. 50 s. Kapitola 7.2 Vývoj geografických názvů k.ú., tratí a ulic, s. 25.
- VALENČÍK, Michal. Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.
- STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 13.
- DANIEL, Kovář, a kol. Encyklopedie Českých Budějovic - nemocnice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.
- KOVÁŘ, Daniel. Výstavba českobudějovické rezidence piaristů v letech 1763–1780. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 4., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2010. ISSN 1804-3186. S. 55.
- SCHINKO, Jan. Biskupství mělo nařízeno na stavbě paláce šetřit [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2008-03-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
- ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 223–227.
- KOVÁŘ, Daniel; BINDER, Milan. Projekty ze šuplíku. České Budějovice: Milan Binder, 2018. 179 s. ISBN 978-80-87277-12-6. S. 11–13, 56–58.
- Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Zmizelé Budějovice: 13. Palác Fénix. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online.