Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích

Jako významné královské město, sídlo většího počtu klášterů a později centrum českobudějovické diecéze a krajské město měly České Budějovice rozsáhlé možnosti k vybudování celé řady kostelů a modliteben, z nichž většina přetrvala do dnešních dob a stále slouží svému původnímu účelu.

kostel Obětování Panny Marie

Charakteristika

Většina náleží katolíkům (České Budějovice zůstaly nepokořenou baštou katolicismu i za husitských válek), z pozdějších dob pocházejí kostely a modlitebny československé církve husitské a dalších protestantských církví a denominací. Dva nejstarší kostely (katedrála svatého Mikuláše a klášterní kostel Obětování Panny Marie) náleží k nejvýznamnějším historickým a kulturním památkám České republiky.

Seznam obsahuje síňové a domácí kaple, tedy takové, které uzavírají prostor chápaný jako modlitebnu. Kaple výklenkové a jim podobná zděná boží muka obsahuje samostatný seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích.

Stále funkční

NázevObrázekCírkevUmístěníZaloženíGaleriePopis
Betlémský sborčsl. husitskáLidická 218Rožnov, Lidická 1120/218, bohoslužby pravidelně v neděli od 8 hodin.
Husův důmčsl. husitskáU Výstaviště 10
Kategorie „Husův dům (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Čtyři Dvory, U Výstaviště 509/10, poblíž autobusové zastávky U Parku, bohoslužby pravidelně v neděli od 11 hodin.
Husův sborčsl. husitskáPalackého náměstí 11924
Kategorie „Husův sbor (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Palackého náměstí, bohoslužby pravidelně v neděli od 9 hodin.
kaple Nanebevzetí Panny Marieřímskokatolickánáměstí Švabinského1883
Kategorie „Chapel of the Assumption of Virgin Mary (Mladé)“ na Wikimedia Commons
Mladé, novogotická návesní kaple. Modlitby v úterý v 17 hodin.
kaple Nejsvětějšího Srdce JežíšovařímskokatolickáJirsíkova 51991Školní kaple Biskupského gymnázia, zřízení povolil brněnský biskup 1. 9. 1991.
kaple Panny MarieřímskokatolickáBiskupská 418. stoletíDomácí kaple v biskupské rezidenci zasvěcená Panně Marii, kde je uložen originál obrazu Panny Marie Budějovické.
kaple Smrtelných úzkostí Páněřímskokatolická*Kněžská17271731
Kategorie „kaple Smrtelných úzkostí Páně (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
*Ve čtvrtek a v přikázané svátky v 19:00 řeckokatolické bohoslužby.[1] Křižovatka ulic Kanovnická a Kněžská.
kaple svaté Karolinyřímskokatolickáhřbitov Mladé1891Mladé, novogotická hřbitovní kaple. Původně hrobka rodu Kleinů a Marionů.[2]
kaple svaté Otýlieřímskokatolickáhřbitov svaté Otýlie1891
Kategorie „Chapel of Saint Odile (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Novorománská hřbitovní kaple. Bohoslužby v neděli od 9:30.[1]
kaple svatého GorazdařímskokatolickáPuchmajerova 22004Suché Vrbné, zřízena v kněžském domově v roce 2004.
kaple svatého Jana NepomuckéhořímskokatolickáTřebotovice1862–1863Novorománská kaple se zvoničkou byla vysvěcena 16. května 1863.[2]
kaple svatého JosefařímskokatolickáNa Sadech 191871
Kategorie „Kaple svatého Josefa (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Bývalé Vídeňské předměstí, kaple kláštera kongregace Školských sester de Notre Dame v domě U Svatého Josefa. Bohoslužby denně v 6:30.[1]
kaple Teologické fakultyřímskokatolickáKněžská 8
Kategorie „Chapel at Faculty of Theology (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Ve druhém patře budovy Teologické fakulty. Veřejnosti běžně nepřístupná.
kaple v KalištiřímskokatolickáKaliště1874Výstavba novorománské kaple se zvoničkou byla povolena 7. května 1872.[2]
kaple Všech svatých země česképravoslavnáHusova třída1869
Kategorie „Kaple Všech svatých země české (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Čtyři Dvory, křižovatka ulic Husova a Sukova. Barokní, původně římskokatolickou kapli svatého Vojtěcha v majetku města užívá od roku 1993 pravoslavná církev. Bohoslužby každou druhou neděli v měsíci od 8:30.
katedrála svatého MikulášeřímskokatolickáU Černé věže<1297
Kategorie „Cathedral of Saint Nicholas (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
V centru u severovýchodního roku náměstí Přemysla Otakara II. V letech 2011-2013 byla katedrála opravena. Rozpis bohoslužeb zde.
klášterní kostel Obětování Panny MarieřímskokatolickáPiaristické náměstí1265
Kategorie „Church of Presentation of the Virgin Mary (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Historické jádro, bývalý dominikánský konvent. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
kostel Božského srdce PáněřímskokatolickáRudolfovská třída19031904
Kategorie „Church of the Sacred Heart (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Na křižovatce ulic Lipenská a Rudolfovská (č. p. 1980). Součást kláštera kongregace sester Nejsvětější Svátosti. Bohoslužby v 7:00 (úterý, pátek), v 8:00 (neděle) a v 18:00 (pondělí, středa, čtvrtek, sobota).[1]
kostel Českobratrské církve evangelickéevangelická28. října 26~1900
Kategorie „Evangelical church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kostel vystavěný německými luterány sloužil do roku 1934 německému evangelickému sboru i pro sbor Českobratrské církve evangelické.
kostel Panny Marie Královny AndělůřímskokatolickáNovohradská19381940
Kategorie „Church of Our Lady the Queen of Angels (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons
Nové Hodějovice, křižovatka Novohradské a Ke Studánce. Bohoslužby každou neděli od 10:30.[1]
kostel Panny Marie RůžencovéřímskokatolickáŽižkova třída 418991900
Kategorie „Church of the Virgin Mary of the Rosary in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Součást kláštera Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrínů). Bohoslužby v 9:00 krom pondělí (v 17:00) a čtvrtka (v 16:00).[1]
kostel svatého Cyrila a MetodějeřímskokatolickáPuchmajerova 21935
Kategorie „Church of Saints Cyril and Methodius (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Suché Vrbné, součást původního kláštera kongregace bratří těšitelů z Gethseman (fungoval do roku 1950). Bohoslužby v pátek v 17:00 a v neděli v 8:30.[1]
kostel svatého Jana NepomuckéhořímskokatolickáBoženy Němcové19141915
Kategorie „Church of Saint John of Nepomuk (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Mezi ulicemi Boženy Němcové, Generála Svobody a Jánská. Zajímavostí stavby je teplovzdušné podlahové vytápění. Bohoslužby v 7:30 (středa, pátek), v 9:00 (neděle) a v 18:00 zimního (resp. standardního) času nebo 19:00 letního času (čtvrtek, sobota).[1]
kostel svatého Jana Křtitele a svatého ProkopařímskokatolickáStaroměstská13. století
Kategorie „Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Křižovatka ulic Staroměstská a Puklicova, nejstarší kostel na současném území Českých Budějovic, který exist:oval již před založením města. Bohoslužby v pátek (16:30 zimního, resp. standardního času nebo 17:30 letního času) a v neděli (8:30).[1]
kostel svaté RodinyřímskokatolickáKarla IV.18861888
Kategorie „Church of the Holy Family (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Senovážné náměstí, křižovatka ulic Karla IV. a Jirsíkova.
kostel svatého VáclavařímskokatolickáKostelní18681870
Kategorie „Church of Saint Wenceslaus (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Jižní část kostelní ulice, pod bývalým hotelem Gomel. Od října do června první úterý v měsíci od 18:00 bohoslužba slova, pravidelné boholsužby v neděli od 11:00.[1]
kostel svatého VojtěchařímskokatolickáEmy Destinové19381939
Kategorie „Church of Saint Adalbert of Prague (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Součást farnosti svatého Vojtěcha spravované salesiány. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
modlitebna Adventistů sedmého dneadventistéFráni Šrámka 34Budova využívána od roku 1933, po revoluci vybudována nová s kapacitou 200 osob. Průčelí sálu zdobí malba na skle výtvarníka Zenkla z roku 1992.
modlitebna Apoštolské církveapoštolskáRiegrova 17První patro činžovního domu v Riegrově ulici.
modlitebna Bratrské jednoty baptistůbaptistéU Hvízdala 9aU centra Arpida, postavena někdy mezi lety 2003 a 2006.
modlitebna Církve bratrskébratrskáJ. Š. Baara 64Dům s pozemkem daroval sboru v roce 1906 bratr Zícha. Nová (prostornější) modlitebna otevřena roku 2000.
nemocniceřímskokatolickáareál nemocniceBohoslužby ve čtvrtek od 14 hodin (pokud je zájem).[3][4]; od počátku roku 2018 slouží v nemocnici kaplan[5]
Sbor Ježíše, knížete míručsl. husitskáVítězslava Nezvala 431953Suché Vrbné, bohoslužby pravidelně v neděli v 9:15.

Často se mezi budějovické kostely uvádí i katolický poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě. Dobrá Voda byla ve druhé polovině 20. století součástí Českých Budějovic. Dnes je však samostatnou obcí, takže toto zařazení je sporné.

Již nevyužívané k náboženským účelům

NázevObrázekCírkevUmístěníZaloženíGaleriePopis
kaple Hardtmuthovy hrobkyřímskokatolickáHřbitov v Mladém1893Zmínka o krádeži oltáře[6] naznačuje, že byla hrobka (podobně jako jiná mauzolea, například hrobka Albina Dlouhého na hřbitově svaté Otýlie) vybavena kaplí.
kaple hrobky dra A. DlouhýhořímskokatolickáHřbitov svaté Otýlie1932Hrobku nechal postavit starost Albin Dlouhý k příležitosti úmrtí jeho jediné dcery ve věku 18 let. Nadzemní část byla vybavena jako kaple, v současnosti zařízení chybí.[6]
kaple Krauskopfovy hrobkyřímskokatolickáHřbitov v Mladém1896Tzv. Malá kaple.[2] V rohu hřbitova.
kaple svaté Máří MagdalenyřímskokatolickáČermákův dům1494
Kategorie „Chapel of Saint Mary Magdalene (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Domácí kaple v soukromém domě, nevyužívaná. Datum odpovídá vysvěcení.
kaple svatého Felixe a AdauktařímskokatolickáPiaristické náměstí1489
Kategorie „Chapel of saint Felix and Adauctus (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Přízemí Bílé věže bylo upraveno a využíváno jako kaple, současný stav není známý.
kostel Nejsvětější TrojiceřímskokatolickáU Trojice1515
Kategorie „Church of Holy Trinity (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Součást bývalého morového špitálu na křižovatce Pražská – U Trojice, pozdně gotická stavba. Využíván do roku 1971, v roce 1982 upraven pro Památkový ústav.
kostel svaté AnnyřímskokatolickáKněžská 616151621
Kategorie „Church of Saint Anne (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dnes využíván Jihočeskou filharmonií jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Žižkův důmevangelickáLannova 2726. dubna 1934Českobratrský evangelický sbor r. 1934 otevřel ve druhém patře modlitebnu (kapli) poté, co musel v dubnu 1931 opustit školní kapli v Nové ul.[7]

Neznámý stav

NázevObrázekCírkevUmístěníZaloženíGaleriePopis
kaple na děkanstvířímskokatolickáU Černé věže 4kaple zmíněná jako dočasné (konec 60. až konec 80. let 20. století) umístění relikviáře svatého Auraciána, stávající stav neuveden[8]

Zaniklé

NázevObrázekCírkevUmístěníZaloženíGaleriePopis
Betlémská kaplečeskoslovenskáJeronýmovaPolovina tělocvičny německého reálného gymnázia byla přepažena a využívána československou církví pod označením Betlémská kaple. Československá církev v Budějovicích vznikla roku 1920, zprvu se bohoslužby konaly na zahradě Besedy, poté v Betlémské kapli a následně v paláci YMCA.[6]
Kaple církve československéčeskoslovenskáautobusové nádražíCírkev československá získala prostory v paláci YMCA,[6] které využívala patrně do jeho požáru 23. prosince 1923. V roce 1924 postavila vlastní kostel Husův sbor.
Kaple Nejsvětější TrojiceřímskokatolickáPiaristická kolejPoloha původní kaple Piaristické koleje (dnešní budova biskupství) není známa. Zanikla po zabrání koleje biskupem.
kaple Německé reálkyřímskokatolickáLannovapoč. 20. st.
Kategorie „Kaple Německého reálného gymnázia (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Školní kaple Německého reálného gymnázia, objekt (v oblasti parkoviště OD Prior) byl poškozen bombardováním a po roce 1945 stržen.[9] Na snímku zcela vlevo.
kaple Panny MarieřímskokatolickáGoethova 11905Neorenezanční vězeňská kaple v budově soudu. Vysvěcená 15. června 1905 v 8 hodin ráno J. exc. biskupem Thdr. Martinem Říhou.[10] Zanikla po roce 1948.[11]
kaple Panny Marie LurdskéřímskokatolickáŽižkova třída 41888Kaple založená v tehdejším průjezdu předcházela stavbě kostela Panny Marie Růžencové.[6][12]
kaple radiačního ústavuřímskokatolickáB. Němcové 329. září 19461946 po zrušení chudobince a založení ústavu radioterapie znovuobnovena kaple v budově a vysvěcena za přítomnosti předsedy MNV J. Ployhara. Kaple byla době bohoslužeb přístupná veřejnosti.[13][14]
kaple svaté Annyřímskokatolickástaroměstský hřbitov17. srpna 1663 žádal městský děkan Tomáš Josef Cuculus o opravu kaple a obnovu oltáře sv. Anny (neznámo s jakým výsledkem, nejspíš negativním); 17. ledna 1794 byla kaple při kanonádě během pohřbu hejtmana Herla těžce poškozena; roku 1802 zrušena a nahrazena umrlčí komorou[15]
kaple svaté MarkétyřímskokatolickáU Černé věže14. stoletípůvodní synagoga byla po pogromu v roce 1505 vysvěcena a využívána jako římskokatolická kaple, od roku 1566 užívána jako hospoda[16]
kaple svatého JakubařímskokatolickáKněžská1308Gotická kaple, kterou nahradila současná kaple Smrtelných úzkostí Páně.
kaple svatého JiřířímskokatolickáPiaristické náměstí
Kategorie „Chapel of Saint George (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Někdejší kaple v areálu kláštera uváděná již ve 14. století, zřejmě se nacházela v místnosti u severozápadního rohu křížové chodby. Společně s knihovnou šlo o jedinou místnost, která bez úhony přestála požár roku 1381.[17]
kaple svatého Karla BoromejskéhořímskokatolickáLannovapoč. 20. st.Kaple v areálu kláštera boromejek vystavěném na křižovatce Lannovy a Jeronýmovy na přelomu 19. a 20. století. Zničeno bombardováním za 2. světové války.
kaple svatého ProkopařímskokatolickáFráni Šrámka 1216/91893
Kategorie „Chapel of Saint Procopius (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Školní kaple v nové budově české reálky (dnešní SŠ a VOŠ cestovního ruchu) byla vysvěcena biskupem Martinem Říhou 28. září 1893.[18]
kaple svatého VáclavařímskokatolickáAntonína Trägera1913
Kategorie „Chapel of Saint Wenceslaus (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons
Kněžské Dvory. Velká mešní pseudogotická kaple s věží stávala poblíž křižovatky ulic Antonína Trägera a Nemanická. Zbořena v létě 1962.
kaple svatého Václava[19]římskokatolickáSuchovrbenské náměstí1853
Kategorie „Chapel of Saint Wenceslaus (Suché Vrbné)“ na Wikimedia Commons
Suché Vrbné. Šestiboká centrální kaple se sanktusníkem zbořena 3. dubna 1955.[20]
měšťanská kapleřímskokatolickáKněžská 22Při asanaci v roce 1981 byly v přízemí domu objeveny fresky naznačující, že v tomto prostoru existovala měšťanská kaple.[21]
nemocniční kapleřímskokatolickáB. Němcové 54Existenci kaple a fotografii jejího interiéru z 1. desetiletí 20. století uvádí Encyklopedie Českých Budějovic.[22]
kostel svatého VáclavařímskokatolickáKrajinská 42-441327Areál špitálního kostela s hřbitovem se rozkládal do rohu současné Krajinské a Hradební. Zbourán 1840.
piaristická kapleřímskokatolickáBiskupská 4176718. listopadu 1767 vysvětil budějovický děkan František Eichler kapli piaristické koleje vytvořenou spojením dvou zadních místností prvního patra a vybavenou oltáři sv. Josefa Kalasánského, sv. Kříže a sv. Jana Nepomuckého. Konaly se zde mj. primice a svatby.[23]
prozatímní piaristická kapleřímskokatolickáBiskupská 41767Během oslav svatořečení zakladatele řádu Josefa Kalasánského musela již v nově vzniklé piaristické koleji existovat prozatímní kaple.[23]
Synagoga v ulici U Černé věžežidovskáU Černé věžepůvodní židovská synagoga fungovala do pogromu roku 1505, poté vysvěcena na kapli svaté Markéty[16]
Synagoga u Justičního palácežidovskáF. A. Gerstnera1887–1888
Kategorie „Synagogue in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
více v samostatném článku
Zimní synagogažidovskáBiskupská 51928modlitebna židovské obce zřízená v domě fungovala až do německé okupace[24]

Nerealizované

NázevObrázekCírkevUmístěníZaloženíGaleriePopis
Nová katedrálařímskokatolickáSenovážné náměstíplán ~1900
Kategorie „Nová katedrála (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Pro nedostačující kapacitu katedrály navrhl biskup Říha v roce 1888 postavit novou katedrálu. Z několika možností bylo vybráno Senovážné náměstí, prostor současné hlavní pošty. Záměr zkrachoval počátkem 20. století, ze shromážděných prostředků byl vystavěn mj. kostel svatého Jana Nepomuckého.[25]
Kostel Andělů StrážnýchřímskokatolickáPalackého náměstí28. 9. 1918Pseudobarokní návrh Antonína Procházky. Jeden z kostelů vzniklý namísto zrušeného plánu nové katedrály měl vzniknout zhruba v místě současného Husova sboru.[26]
Kostel na „Krumlovském“ náměstířímskokatolickáKrumlovský rybník1842-1843Některé návrhy Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka počítaly s centrálním čtvercovým náměstím, v jehož východní straně by stál kostel.[26]
Piaristický kostelřímskokatolickánáměstí Přemysla Otakara II.plán po r. 1868Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu (Biskupská × Radniční, JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix.[27]

Odkazy

Související články

Reference

  1. Biskupství českobudějovické. Bohoslužby v Českých Budějovicích a okolí [online]. České Budějovice: Biskupství českobudějovické [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.
  2. BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3.
  3. Nemocnice České Budějovice - Duchovní služba Archivováno 6. 11. 2011 na Wayback Machine nemcb.cz
  4. TRABALÍK, Vladislav. Kostely [online]. České Budějovice: město České Budějovice, 2005-01-03, rev. 2005-01-03 [cit. 2012-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-14.
  5. V Nemocnici České Budějovice bude sloužit nemocniční kaplan. nemcb.cz [online]. 2017-12-20 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.
  6. SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. S. 59, 72, 79, 89.
  7. MATOUŠEK, Tadeáš; KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice, blok Jeronýmova – Lannova – Štítného - Rudolfovská, urbanistická a architektonická analýza [online]. EU, Nadace rozvoje občanské společnosti, Calla, 2007 [cit. 2016-04-18]. Dostupné online.
  8. HANSOVÁ, Jarmila. Svatý Auracián - patron Českých Budějovic. In: sv. Auracián v českobudějovické katedrále. Č. Budějovice: Děkanství u sv. Mikuláše, 2015. S. 14.
  9. SCHINKO, Jan. Na Lannovce dříve nebylo tak klidno a čisto. Byla jiná než dnes [online]. TRIMA CB s.r.o, 2016-03-24 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
  10. SCHINKO, Jan. MĚSTO PŘED STO: Soudy měly plno práce [online]. TRIMA CB s.r.o, 2018-07-31 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online.
  11. DANIEL, Kovář. Encyklopedie Českých Budějovic - věznice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2015-07-31]. Dostupné online.
  12. DANIEL, Kovář, a kol. Encyklopedie Českých Budějovic - kostel Růžencové Panny Marie [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
  13. SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V bývalém budějckém chudobinci dnes sídlí „filiálka“ krajského úřadu. budejckadrbna.cz [online]. 2018-08-09 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.
  14. SCHINKO, Jan. Zeměbranecké kasárny se za války změnily v nemocnici. Velkou stopu v ní zanechal Jaroslav Hašek. budejckadrbna.cz [online]. 2016-01-21 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.
  15. děkanství Č. Budějovice. Dějiny staroměstského kostela v Č. Budějovicích. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 31. 07. 1932, roč. 2, čís. 8, s. 2.
  16. SCHINKO, Jan. Jan Žižka dlužil Židovkám z ulice U Černé věže [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2007-11-11 [cit. 2012-07-16]. Dostupné online.
  17. WICPALEKOVÁ, Maria. Budějovické kostely a kaple [online]. Kohoutí kříž, Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
  18. BRANIŠ, Josef. Z pamětí české reálky budějovické. Roční zpráva c. k. české vyšší reálky v Č. Budějovicích. 1909, roč. 25, s. 1–17.
  19. LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň: Lenka Linhartová, 2007. 50 s. Kapitola 7.2 Vývoj geografických názvů k.ú., tratí a ulic, s. 25.
  20. VALENČÍK, Michal. Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.
  21. STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 13.
  22. DANIEL, Kovář, a kol. Encyklopedie Českých Budějovic - nemocnice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-08-09]. Dostupné online.
  23. KOVÁŘ, Daniel. Výstavba českobudějovické rezidence piaristů v letech 1763–1780. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 4., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2010. ISSN 1804-3186. S. 55.
  24. SCHINKO, Jan. Biskupství mělo nařízeno na stavbě paláce šetřit [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2008-03-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
  25. ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 223–227.
  26. KOVÁŘ, Daniel; BINDER, Milan. Projekty ze šuplíku. České Budějovice: Milan Binder, 2018. 179 s. ISBN 978-80-87277-12-6. S. 11–13, 56–58.
  27. Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Zmizelé Budějovice: 13. Palác Fénix. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.